20. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 12,50-57 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Jer 38,1-10
Datum: 14. 8. 2016
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 12,50-57 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Jer 38,1-10
; Žid 12,5-7.11-13
; Lk 12,9-53
Datum: 14. 8. 2016
Jeremiáš
patří mezi přední proroky; svědčí o tom i očekávání některých
náboženských kruhů, pokládajících Ježíše za Jeremiáše, jež se znovu
vrátil na svět. (Srv. Mt 16,14
Nepřečteme-li si v Bibli Úvod do knihy proroka Jeremiáše, ošidíme se. Nepřečteme-li si víc než co nabízí liturgický úryvek, nedozvíme se proč vlivní mužové královského dvora žádají prorokovu smrt (přidal jsem k němu alespoň první tři verše).
Nejsme malé děti, nebudu opakovat, co si může každý přečíst - v čem byl Jeremiášův úkol těžký. Tomu můžeme porozumět už při prvním čtení. Kdo si knihu Jeremiáše neotevře, nebude po neděli moudřejší.
Ale ten, kdo se hlouběji trápí bídou a utrpením dnešního světa, může u proroků najít nejen příčiny trápení, která nás v dějinách opakovaně souží, ale i lék proti nim.
Proroci neodvraceli svou tvář od lidské bídy. Jejich soucit je stavěl proti mocným a nemilosrdným škůdcům národa. Posilovalo je vědomí, že stojí na stejné straně jako Bůh. /1
Úděl Jeremiáše nebo Ježíše je přetěžký. Koho by těšilo být poslem špatných zpráv? Být umučen vlastními lidmi (odmítajícími životodárnou pomoc) je hrozné, ale pro proroky je nejtěžší vědomí, že lidstvo je nepoučitelné. Proroci jsou vždy osamělí.
Kosteloví lidé často volají - tenkrát i dnes - po „pozitivním“ kázaní. Před trápením ponižovaných rádi odvracejí svůj zrak a před hlasem proroků zacpávají uši. Dokonce je společně s mocnými světa pronásledují - tenkráte stejně jako dnes.
Falešní proroci mluvili „pozitivně“ a lidi sváděli na špatnou cestu. Jeremiáš náboženský populista nebyl, vystupoval proti nim . /2
Šefatjáš, Gedaljáš, Júkal, a Pašchúr byli udavači. (Dodneška je ledaskde i v církvi udavačská „živnost“ vítaná.)
Královský dvořan Etiopan Ebedmelech pohanského původu (jeho jméno znamená „otrok Melecha“ - pohanského krále vydávající se za božstvo) …) byl spravedlivější a soucitnější než izraelský král a jeho dvořanstvo. /3
Jeremiáš nebyl jsem prorokem zkázy, jak mu říkali. Po katastrofě vyl prorokem útěchy. Jeho text
o „Smlouvě vepsané do srdce“ (Jr 31,311
Ježíš je největší prorok. Milosrdný a charakterní.
Po 40 let své služby mluvím o milosrdenství Božím, ale také o veliké statečnosti Ježíše hájícího ponižované. Nebyl objímačem všech, neomlouval hříchy, ale káral tvrdost srdce.
Nepřehlédněme, že kněží Ježíšovy doby - saduceové - uznávali jen Tóru (Pět knih Mojžíšových). Prorocké knihy neuznávaly, ty by je příliš usvědčovali z pokřivenosti před Hospodinem.
Všimněme si, že křesťanské duchovenstvo brzy prorockou službu vytlačilo a udělalo si na vše monopol. /4
I my jsme schopni pronásledovat proroky a Ježíšovi lidí. /5
Máme se tohoto svého sklonu bát jako čert kříže.
„Oheň jsem přišel vrhnout na zem a jak si přeji, aby už vzplanul. Myslíte si, že jsem dát mír na zemi, ne, říkám vám, ale rozdělení.“
„Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.“ (Mt 10,34
Jaký oheň má vzplanout? Ježíšův oheň je jiný než „Mojžíšův“ nebo Eliášův nebeský „napalm“.
Ježíš jednal laskavě, milosrdně a s nejvyšší úctou ke každému. Jeho láska nás tříbí jako oheň: buď se k němu přidáme nebo se stavíme proti němu. („Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.“ (Mt 12,30
Židé čekali Mesiáše. Ježíš je zaujal, jeden čas ho chtěli prohlásit za krále, ale pak nesnesli jeho kázání, jednání a jeho pomoc lidem. („Víra“ a „spása“ nejsou jen darem od Boha, vyžadují také ochotu a spolupráci s Bohem.)
Slova v našem překladu: „v křest mám být ponořen“, jsou zašmodrchaná („křest“ znamená ponoření).
„Do potupné smrti mám být ponořen …“ (jako největší zločinec). Je to jedno z Ježíšových ohlášení jak Mesiáš uprostřed zbožných dopadne. Škoda, že se lidé neptali, jak by to bylo možné, zda by se tomu nedalo zabránit, co mají dělat. /6
„… je mi z toho (z mé popravy) úzko.“
Nikdo se neptal: „Ježíši, činíš mocná znamení jako nikdo z nás, jak by ti mohl někdo ublížit? Z čeho máš strach?“
Neptat se, neklást otázky, je často nebezpečné. /7
Nikdo se neptal ani dál: „Ježíši, co znamená: ,Od nynějška bude rozděleno pět lidí v jednom domě, tři proti dvěma, dva proti třem …´“
Koho ta slova znepokojují dnes?
Tenkráte se začali v rodině přít, kým Ježíš je. Někteří členové byli proti němu.
I v našich rodinách některé už Ježíš nezajímá. (Hledáme příčiny? Vedli jsme děti jinak než jsme sami byli vedení a vzděláváni? Napravíme to s vnoučaty?) /8
I názorech na politiku, na pomoc běžencům, na použitelnost křesťanství, jsme často rozděleni. V rodinách, ve farnostech i v církvi. /9
Ježíš chtěl vyvolat debatu o Mesiáši. Všichni byli ale přesvědčení, že oni a jejich národ Mesiáše nadšeně přijmou.
Kdy se doma bavíme o Ježíši, nakolik je pro náš život důležitý?
Kdo z nás a kolik lidí okolo nás žijeme a prosazujeme důsledně křesťanské hodnoty?
O čem budeme jednou mluvit s Jeremiášem? S Ježíšovými současníky a učedníky? S Ježíšem s našimi dětmi a vnuky?
Ptáme se, jak se asi Ježíš mezi židy cítil?
Bylo by laciné, hloupé a povrchní si myslet, že přišel, aby svou smrtí usmířil Otce za naše hříchy.
Jak se asi cítí dnes s námi? Může se těšit z našeho zájmu o jeho moudrost a nabídnutou pomoc dnešnímu světu?
Můžeme odhadnout, kolik lidí bylo pro Ježíše za jeho pozemského života. Průzkumy dnešního veřejného mínění ukazují že větší polovina národa volí politiku M. Zemana. Kolik lidí žije učením Ježíšovým, otázkami, které nám klade k promýšlení?
Proč má František víc nepřátel uvnitř církve než zvnějšku?
Kdo někoho obviňuje ze rozvracení rodin, farnosti nebo církve, ať si nejprve prostuduje, zda byl Ježíš rozdělovačem nebo stavitelem mostů. Ať nepřehlédne, jaký typ zbožných vymyslel ukřižování pro Ježíše a podnítil dav k nenávistnému křiku: „Na kříž s ním!“
Ježíšův šalóm - pokoj - je přátelstvím souznícím s Ježíšovým přístupem k životu. /10
Není pacifismem, netoleruje zlo. Ježíš hájil Boha a bránil slabé a ponižované.
Rozumíme-li Ježíšovu „pokoji“ a stojíme-li mu po boku, přibíráme si k liturgickému „pozdravení pokoje“ rozhodnutí, že se budeme zastávat se jeden druhého, ponižovaných a poškozovaných.
Třeba od nás naši synové a vnuci odkoukají, zahlédnou-li někde, že jsme se zastali druhého. /11
Tak čím dál víc pronikáme do porozumění tomu, co šalóm obnáší.
K druhému čtení jen:
Nestrašnější hřích (o kterém mluví i apoštol Pavel) je právě hřích pronásledování božích služebníků. Kdo mu propadne, nezastaví se před proléváním krve, nenávist proti náboženským odpůrcům pokládá za nejvyšší ctnost.
Málo lidí si připouští, že bychom se mohli opět propadnout do násilí, málo lidí hledá, jak odpomoci současné bídě jednotlivce i světa.
Povinnost křesťanů - vědomých si své služby proroků - je burcovat, křičet a plakat i na veřejnosti. /12
Takový postoj nás ctí. Přibližujeme se k Ježíšovi, který nemlčel, když bylo třeba mluvit a jednal, když bylo třeba jednat.
-------------------------------------
Poznámky.
/1 Nedostatečnost náboženské reformy slušného krále Jóšiáše... (popsané v první části knihy proroka Jeremiáše) by nás mohla inspirovat.
Jeremiášova těžká úloha - vybízet lidi k přijetí trestu a odrazovat je od národnímu povstání proti uchvatitelům - by nás měla vyburcovat, aby nás tak hořký úděl proroka nemusel potkat.
/2 „Od nejmenšího až po největšího všichni propadli chamtivosti, od proroka až po kněze všichni klamou. Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: ,Pokoj, pokoj!´ Ale žádný pokoj není.“ (Jer 6,13-14
/3 Král měl bdít nad spravedlností lidu Božího. Ebedmelech předčil Piláta i Šimona z Cyreny.
/4 Bůh v církvi ustanovil jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení. (1 Kor 2,28
/5 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, ale nechtěli jste! (Lk 13,34
/6 Někteří bystří pozorovatelé včas varovali, že se Hitler chystá válčit. Jiní je okřikovali, co si to o panu Hitlerovi myslí … Politici si dál s Hitlerem podávali ruce.
Ruské manévry u hranic cizí země jsou testem, zda se bude soused bránit. (Nebudu vyjmenovávat kolikrát a kde následovala okupace.) Současné ruské manévry na Krymu a v blízkosti Donbasu opět smrdí válkou a naivní politici to zlehčují.
/7 Který ženich se na svatbě ptá: „Ježíši, myslíš si, že by se naše manželství mohlo rozpadnout? Můžeš mi, prosím, poradit co máme dělat, aby nám manželství vydrželo?“
/8 bylo by těžké dětem třeba říci: „Škoda, že jsem před dvaceti lety nevěděl o Bohu to, co vím dnes“. Omlouvám se vám, že jsem vám o Bohu mluvil nešikovně. Taková omluva má velkou cenu. Pak už záleží na dětech, jestli se budou ptát co jsme objevili.
/9 Kněz v pražském kostele u sv. Ludmily odmítl české muslimy, kteří chtěli vyjádřit protest proti islamistům. Kněz v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad je naštěstí přijal.
Kolikrát jsme se bránili nařčení od některých našich součastníků, že křesťané v dějinách jen vraždili? Ježíšova slova - „Oheň jsem přišel vrhnout na zem a jak si přeji, aby už vzplanul. Myslíte si, že jsem dát mír na zemi, ne, říkám vám, ale rozdělení.“ „Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.“ - by k tomu mohli použít stejně, jako někteří preláti tvrdící, že Korán vyzývá muslimy k zabíjení.
Nevíme, že Ježíše ukřižovali neobřezaní? Zapomněli jsme, že dvě světové války v Evropě vyvolali pokřtění?
/10 „Aleluja“, „amen“ a některé další přejaté pojmy z judaismu se dají přeložit do češtiny, aniž by doznaly újmy na významu. Kdo zná obsah slova „šalom“, ví, že překládat je jako „mír“ je velice zužující a zavádějící.
/11 M. Gándhí nám ukázal že i 152 cm vysoký chlap může mnoho proti násilí dokázat.
/12 Uvedu dva příklady naší zbabělosti. U nás na venkově sousedé nevytknou sousedovi, proč jízdou na motorce nebo čtyřkolce ničí pozemky druhých. Někteří preláti mají za své nejbližší spolupracovníky bývalé agenty StB (ti osvědčili jako poslušní a všeho schopní).
)
Nepřečteme-li si v Bibli Úvod do knihy proroka Jeremiáše, ošidíme se. Nepřečteme-li si víc než co nabízí liturgický úryvek, nedozvíme se proč vlivní mužové královského dvora žádají prorokovu smrt (přidal jsem k němu alespoň první tři verše).
Nejsme malé děti, nebudu opakovat, co si může každý přečíst - v čem byl Jeremiášův úkol těžký. Tomu můžeme porozumět už při prvním čtení. Kdo si knihu Jeremiáše neotevře, nebude po neděli moudřejší.
Ale ten, kdo se hlouběji trápí bídou a utrpením dnešního světa, může u proroků najít nejen příčiny trápení, která nás v dějinách opakovaně souží, ale i lék proti nim.
Proroci neodvraceli svou tvář od lidské bídy. Jejich soucit je stavěl proti mocným a nemilosrdným škůdcům národa. Posilovalo je vědomí, že stojí na stejné straně jako Bůh. /1
Úděl Jeremiáše nebo Ježíše je přetěžký. Koho by těšilo být poslem špatných zpráv? Být umučen vlastními lidmi (odmítajícími životodárnou pomoc) je hrozné, ale pro proroky je nejtěžší vědomí, že lidstvo je nepoučitelné. Proroci jsou vždy osamělí.
Kosteloví lidé často volají - tenkrát i dnes - po „pozitivním“ kázaní. Před trápením ponižovaných rádi odvracejí svůj zrak a před hlasem proroků zacpávají uši. Dokonce je společně s mocnými světa pronásledují - tenkráte stejně jako dnes.
Falešní proroci mluvili „pozitivně“ a lidi sváděli na špatnou cestu. Jeremiáš náboženský populista nebyl, vystupoval proti nim . /2
Šefatjáš, Gedaljáš, Júkal, a Pašchúr byli udavači. (Dodneška je ledaskde i v církvi udavačská „živnost“ vítaná.)
Královský dvořan Etiopan Ebedmelech pohanského původu (jeho jméno znamená „otrok Melecha“ - pohanského krále vydávající se za božstvo) …) byl spravedlivější a soucitnější než izraelský král a jeho dvořanstvo. /3
Jeremiáš nebyl jsem prorokem zkázy, jak mu říkali. Po katastrofě vyl prorokem útěchy. Jeho text
o „Smlouvě vepsané do srdce“ (Jr 31,311
) je jedním z vrcholných
textů Tanachu („Starého zákona“).
Ježíš je největší prorok. Milosrdný a charakterní.
Po 40 let své služby mluvím o milosrdenství Božím, ale také o veliké statečnosti Ježíše hájícího ponižované. Nebyl objímačem všech, neomlouval hříchy, ale káral tvrdost srdce.
Nepřehlédněme, že kněží Ježíšovy doby - saduceové - uznávali jen Tóru (Pět knih Mojžíšových). Prorocké knihy neuznávaly, ty by je příliš usvědčovali z pokřivenosti před Hospodinem.
Všimněme si, že křesťanské duchovenstvo brzy prorockou službu vytlačilo a udělalo si na vše monopol. /4
I my jsme schopni pronásledovat proroky a Ježíšovi lidí. /5
Máme se tohoto svého sklonu bát jako čert kříže.
„Oheň jsem přišel vrhnout na zem a jak si přeji, aby už vzplanul. Myslíte si, že jsem dát mír na zemi, ne, říkám vám, ale rozdělení.“
„Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.“ (Mt 10,34
)
Jaký oheň má vzplanout? Ježíšův oheň je jiný než „Mojžíšův“ nebo Eliášův nebeský „napalm“.
Ježíš jednal laskavě, milosrdně a s nejvyšší úctou ke každému. Jeho láska nás tříbí jako oheň: buď se k němu přidáme nebo se stavíme proti němu. („Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.“ (Mt 12,30
)
Židé čekali Mesiáše. Ježíš je zaujal, jeden čas ho chtěli prohlásit za krále, ale pak nesnesli jeho kázání, jednání a jeho pomoc lidem. („Víra“ a „spása“ nejsou jen darem od Boha, vyžadují také ochotu a spolupráci s Bohem.)
Slova v našem překladu: „v křest mám být ponořen“, jsou zašmodrchaná („křest“ znamená ponoření).
„Do potupné smrti mám být ponořen …“ (jako největší zločinec). Je to jedno z Ježíšových ohlášení jak Mesiáš uprostřed zbožných dopadne. Škoda, že se lidé neptali, jak by to bylo možné, zda by se tomu nedalo zabránit, co mají dělat. /6
„… je mi z toho (z mé popravy) úzko.“
Nikdo se neptal: „Ježíši, činíš mocná znamení jako nikdo z nás, jak by ti mohl někdo ublížit? Z čeho máš strach?“
Neptat se, neklást otázky, je často nebezpečné. /7
Nikdo se neptal ani dál: „Ježíši, co znamená: ,Od nynějška bude rozděleno pět lidí v jednom domě, tři proti dvěma, dva proti třem …´“
Koho ta slova znepokojují dnes?
Tenkráte se začali v rodině přít, kým Ježíš je. Někteří členové byli proti němu.
I v našich rodinách některé už Ježíš nezajímá. (Hledáme příčiny? Vedli jsme děti jinak než jsme sami byli vedení a vzděláváni? Napravíme to s vnoučaty?) /8
I názorech na politiku, na pomoc běžencům, na použitelnost křesťanství, jsme často rozděleni. V rodinách, ve farnostech i v církvi. /9
Ježíš chtěl vyvolat debatu o Mesiáši. Všichni byli ale přesvědčení, že oni a jejich národ Mesiáše nadšeně přijmou.
Kdy se doma bavíme o Ježíši, nakolik je pro náš život důležitý?
Kdo z nás a kolik lidí okolo nás žijeme a prosazujeme důsledně křesťanské hodnoty?
O čem budeme jednou mluvit s Jeremiášem? S Ježíšovými současníky a učedníky? S Ježíšem s našimi dětmi a vnuky?
Ptáme se, jak se asi Ježíš mezi židy cítil?
Bylo by laciné, hloupé a povrchní si myslet, že přišel, aby svou smrtí usmířil Otce za naše hříchy.
Jak se asi cítí dnes s námi? Může se těšit z našeho zájmu o jeho moudrost a nabídnutou pomoc dnešnímu světu?
Můžeme odhadnout, kolik lidí bylo pro Ježíše za jeho pozemského života. Průzkumy dnešního veřejného mínění ukazují že větší polovina národa volí politiku M. Zemana. Kolik lidí žije učením Ježíšovým, otázkami, které nám klade k promýšlení?
Proč má František víc nepřátel uvnitř církve než zvnějšku?
Kdo někoho obviňuje ze rozvracení rodin, farnosti nebo církve, ať si nejprve prostuduje, zda byl Ježíš rozdělovačem nebo stavitelem mostů. Ať nepřehlédne, jaký typ zbožných vymyslel ukřižování pro Ježíše a podnítil dav k nenávistnému křiku: „Na kříž s ním!“
Ježíšův šalóm - pokoj - je přátelstvím souznícím s Ježíšovým přístupem k životu. /10
Není pacifismem, netoleruje zlo. Ježíš hájil Boha a bránil slabé a ponižované.
Rozumíme-li Ježíšovu „pokoji“ a stojíme-li mu po boku, přibíráme si k liturgickému „pozdravení pokoje“ rozhodnutí, že se budeme zastávat se jeden druhého, ponižovaných a poškozovaných.
Třeba od nás naši synové a vnuci odkoukají, zahlédnou-li někde, že jsme se zastali druhého. /11
Tak čím dál víc pronikáme do porozumění tomu, co šalóm obnáší.
K druhému čtení jen:
Nestrašnější hřích (o kterém mluví i apoštol Pavel) je právě hřích pronásledování božích služebníků. Kdo mu propadne, nezastaví se před proléváním krve, nenávist proti náboženským odpůrcům pokládá za nejvyšší ctnost.
Málo lidí si připouští, že bychom se mohli opět propadnout do násilí, málo lidí hledá, jak odpomoci současné bídě jednotlivce i světa.
Povinnost křesťanů - vědomých si své služby proroků - je burcovat, křičet a plakat i na veřejnosti. /12
Takový postoj nás ctí. Přibližujeme se k Ježíšovi, který nemlčel, když bylo třeba mluvit a jednal, když bylo třeba jednat.
-------------------------------------
Poznámky.
/1 Nedostatečnost náboženské reformy slušného krále Jóšiáše... (popsané v první části knihy proroka Jeremiáše) by nás mohla inspirovat.
Jeremiášova těžká úloha - vybízet lidi k přijetí trestu a odrazovat je od národnímu povstání proti uchvatitelům - by nás měla vyburcovat, aby nás tak hořký úděl proroka nemusel potkat.
/2 „Od nejmenšího až po největšího všichni propadli chamtivosti, od proroka až po kněze všichni klamou. Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: ,Pokoj, pokoj!´ Ale žádný pokoj není.“ (Jer 6,13-14
)
/3 Král měl bdít nad spravedlností lidu Božího. Ebedmelech předčil Piláta i Šimona z Cyreny.
/4 Bůh v církvi ustanovil jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení. (1 Kor 2,28
)
/5 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, ale nechtěli jste! (Lk 13,34
) Výtka se nemíří jen na
obyvatelé, především na saduceje a farizeje.
/6 Někteří bystří pozorovatelé včas varovali, že se Hitler chystá válčit. Jiní je okřikovali, co si to o panu Hitlerovi myslí … Politici si dál s Hitlerem podávali ruce.
Ruské manévry u hranic cizí země jsou testem, zda se bude soused bránit. (Nebudu vyjmenovávat kolikrát a kde následovala okupace.) Současné ruské manévry na Krymu a v blízkosti Donbasu opět smrdí válkou a naivní politici to zlehčují.
/7 Který ženich se na svatbě ptá: „Ježíši, myslíš si, že by se naše manželství mohlo rozpadnout? Můžeš mi, prosím, poradit co máme dělat, aby nám manželství vydrželo?“
/8 bylo by těžké dětem třeba říci: „Škoda, že jsem před dvaceti lety nevěděl o Bohu to, co vím dnes“. Omlouvám se vám, že jsem vám o Bohu mluvil nešikovně. Taková omluva má velkou cenu. Pak už záleží na dětech, jestli se budou ptát co jsme objevili.
/9 Kněz v pražském kostele u sv. Ludmily odmítl české muslimy, kteří chtěli vyjádřit protest proti islamistům. Kněz v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad je naštěstí přijal.
Kolikrát jsme se bránili nařčení od některých našich součastníků, že křesťané v dějinách jen vraždili? Ježíšova slova - „Oheň jsem přišel vrhnout na zem a jak si přeji, aby už vzplanul. Myslíte si, že jsem dát mír na zemi, ne, říkám vám, ale rozdělení.“ „Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.“ - by k tomu mohli použít stejně, jako někteří preláti tvrdící, že Korán vyzývá muslimy k zabíjení.
Nevíme, že Ježíše ukřižovali neobřezaní? Zapomněli jsme, že dvě světové války v Evropě vyvolali pokřtění?
/10 „Aleluja“, „amen“ a některé další přejaté pojmy z judaismu se dají přeložit do češtiny, aniž by doznaly újmy na významu. Kdo zná obsah slova „šalom“, ví, že překládat je jako „mír“ je velice zužující a zavádějící.
/11 M. Gándhí nám ukázal že i 152 cm vysoký chlap může mnoho proti násilí dokázat.
/12 Uvedu dva příklady naší zbabělosti. U nás na venkově sousedé nevytknou sousedovi, proč jízdou na motorce nebo čtyřkolce ničí pozemky druhých. Někteří preláti mají za své nejbližší spolupracovníky bývalé agenty StB (ti osvědčili jako poslušní a všeho schopní).