6. neděle velikonoční
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 14,23 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Sk 15,1-2.22-29
Datum: 1. 5. 2016
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 14,23 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Sk 15,1-2.22-29
; Zj 21,10-14.22-23
; J 14,23-29
Datum: 1. 5. 2016
K porozumění prvnímu čtení je nutné
si přečíst celou 15. kapitolu a pak si důkladně prostudovat
o co na prvním koncilu šlo.
Podotknu k tomu jen pár vět. Nazýváme-li předježíšovskou Bibli „Starý zákon“, ponižujeme boží moudrost, jako by byla překonaná a už neplatila. Název: „Zákon“ je úplně zavádějící, vždyť „Mojžíšova“ slova nám odkrývají Přátelství (Boha), abychom si mohli Boha zamilovat a mohli mu důvěřovat.
Židé Bibli říkají Smlouva (a vědí, že je to smlouva manželská).
Pravidla pro pěkný život („přikázání“) a obřízku mnoho židů vyprázdnilo. Rajtovali na vnějším dodržování „přikázání“, ale o jejich obsah nestáli. Mesiáše umučili obřezaní (a ne „neobřezaní psi“). /1
Podobně i my někdy vyprazdňujeme křest. /2
Slovům o břemenu potřebujeme správně porozumět.
Srv. Ježíšova slova: „Mé jho netlačí a břemeno netíží“ (Mt 1,30
Nosí-li si lidé pro sebe vodu, nemusí to pro ně být břemenem, voda je životodárným darem. Chová-li matka dítě, není to pro ni břemeno. Péče o koně vyžaduje hodinu práce denně, ale kůň byl pro lidi bohatstvím, nemuseli chodit pěšky. Naše auto je obrovskou vymožeností (na koni se za den ujelo 60 km) ... Dobrý zemědělec rád pečoval o koně, byl na něj pyšný, ale když si později mohl pořídit traktor, byl šťastný a svůj traktor si leštil.
Pravidla života od Boha („přikázání“) jsou velikým darem od Boha. Slova: „Nebudeš krást, lhát …“ nejsou břemenem, ale výhrou. (Bůh je ochoten o nás tak pečovat, že nemáme zapotřebí se ponižovat nečestným jednáním. Dopravní předpisy jsme také přijali jako obrovské dobrodiní.)
Obrazně řeknu: „Apoštolové na sněmu řekli, nenuťme pohany, kteří chtějí být Ježíšovými učedníky, aby začínali cestovat s koněm, dopřejme jim rovnou vymoženost auta, nový model mobilního telefonu a počítače.“ (V Kyjevě jsme viděli naše staré tramvaje. Chudým zemím prodáváme naše staré zboží, do humanitární pomoci někteří lidé dávají prošlé zboží.) Apoštolové byli pro velkorysost Boží.
Dnešní evangelium je ukázkou z Ježíšovy „závěti“.
Smrt je smutná, vražda je děsivá, umučení je příšerné ... Ježíš věděl, jak si zakládáme na vlastní zbožnosti, a že nás „po dobrém“ nepřesvědčí. Vůbec nepřipouštíme, že bychom mohli být rizikem v dobrých podnicích (manželství, rodičovství, v přátelství s Bohem).
„Kdo mě miluje, bude zachovávat moje slovo.“
Když jsme přáli mamince k svátku nebo narozeninám, s úsměvem nám říkala: „Kdybyste mě raději více poslouchali …“
Porozumění (vyžaduje práci) je předchozím krokem k zachovávání božího slova.
Ježíš nemluví o poslušnosti jako my.
To my jsme poslušnost prohlašovali za první ctnost (v církvi, společnosti, na vojně i v rodině).
Z biblické pedagogiky jsme odkoukali, že děti potřebují objevit, že je máme rádi a máme víc životních zkušeností.
Několik biblických postav objevilo moudrost Boží bez vlastních průšvihů. Je to tedy v lidských silách, Bůh se nepřepočítal.
Někteří lidé (i prostí) už na začátku prohlédli jedovatost Hitlera, Stalina a dalších darebáků, nepotřebovali k tomu odstup dvaceti let.)
Ježíš několikráte upozorňuje, že zachovávat Boží slovo je víc než poslušnost liteře. Poslušnost může být slepá. (Tu vyžadují despotové, nejsou přejícní a nemají sílu získat si druhého věrným přátelstvím.)
Před sto lety mnoho lidí bydlelo v podnájmu. Ne každý měl slušného pana domácího nebo paní bytnou.
U Boha nejsme v podnájmu ani není naším hostem, ale u toho, kdo zachvává jeho slova, chce Bůh bydlet.
To, že nám hříšným Bůh dává milost, můžeme pochopit, je-li Bůh láskou, ale to, že nás – děvku prodejnou – pokládá za svou milovanou nevěstu, je naprosto neslýchané (ve všech náboženstvích a světové krásné poezii by to znělo jako nezdravá závislost na nevěstě.)
Prvním průvodcem Izraele je Mojžíš. Druhým je Ježíš a třetím Duch svatý. Je třeba tomu rozumět. Ježíš neřekl, že nás bude Duch utěšovat. Bude nám napovídat, připomínat, co nám Ježíš řekl (Ježíš nám řekl a učil vše, co potřebujeme). Kdo ale neotevřel učebnici, tomu napovídání není nic platné.
Je třeba něco vědět o Ježíšově pokoji. /3
Jak to, že si apoštolové na Ježíšovu krásnou řeč při Večeři Páně nevzpomněli?
--------------
Vrátili jsme se z desetidenního pobytu z Ukrajiny (budeme vyprávět, setkali jsme se významnými a krásnými lidmi). Je to velice zkoušená a poničená země ... Celou dobu jsem tam myslel na slova: „Kdo mě miluje, bude zachovávat moje slovo, … učiníme si u něho příbytek.“
Musím být kritický především k sobě a víte, že jsem kritický k naší církvi.
Ve 20. stol. jsme mylně spoléhali na demokracii a humanismus. I naše křesťanství bylo slabé ... Ale východní křesťanství je ještě slabší a zaostalejší.
Porošenko patří mezi Janukovičovy oligarchy. Lidé jsou ožebračení, země je prolezlá korupcí. Důchod činí 1.000 až 1.200 hřiven (hřivna je jako koruna). Platy ubohoučké, lékař má plat 3.500 hřiven. Pacienta vyšetří a řekne mu, aby přinesl vše na operaci nebo léčbu a peníze doktorovi. Spoléhá se na to, že lidé přinesou peníze lékaři, učiteli ... jako když kdysi u nás číšníci měli malý plat, který byl nedůstojně doplňován spropitným. Ukrajinská kultura zmizela … Země má úrodnou půdu a lidé si pěstují potraviny, jinak by nepřežili. Stavby a řemeslná výroba je na „jézeďácké“ úrovni, vše vydrží jen pár roků …
Ortodoxní křesťanství nepozvedlo člověka, jen ho drželo v pohanském poddanství. Nenaučilo lidí naslouchat božímu slovu. Chrámy jsou opět pozlacené od shora dolů a zezdola nahoru. Bohoslužba trvá hodně přes 3 hodiny, dlouhé opakující se prosby o smilování Boží a dlouhé chvály na Boží slávu. Mám rád zpěvy jejich liturgie (a trochu to umím zpívat), ale kázání neexistuje, nikdo lidi neučí přemýšlet. Stálé křižování a bití čelem o zem … Rusové vysávali a ničily i slovanské národy. V ukrajinské církevní společnosti nevyrostli politici jako V. Havel, Masaryk, sv. Václav a Anežka. Mluvím určitou zkratkou. Vidíme jak vládci všech dob bezostyšně čím a dál víc sahají po moci. Babiš je miliardář a 50 miliónu pro něj nic není a přesto se velice ztrapnil dotací pro Čapí hnízdo. M. Z. se stal presidentem a mstí se protivníkům. Putinovi nestačí obrovská říše, sahá po cizích zemích.
Kdyby sv. Václavu šlo o moc, včas by se Boleslava zbavil (v tehdejší pohanské společnosti si nikdo skrupule nedělal).
Ten člověk ohromě myslel na pozdvižení lidí …
Přemyslovské princezně nešlo o to, zda bude nosit na hlavě královskou nebo císařskou korunu. Založila první nemocnici pro lidi (V Moskvě měli první nemocnici o 500 let později).
Pravoslavné kláštery nesloužily lidem jako naši řeholníci (Benediktini měli heslo „modli se a pracuj“. Věděli, že v Bibli stojí: Kdo nechce pracovat, ať nejí. Jakým přínosem byli pro Evropu nelze stručně popsat. Milosrdní bratři sloužili ve špitálech, později řádové sestry. Vnikla řada školských kongregací. Jan Bosco se věnoval chlapcům na ulici, kteří by jinak skončili jako kriminálníci. Mohl bych dlouho pokračovat (vyprávějme svým dětem a vnukům, jaké ovoce křesťanství přineslo – přes oceány krve …).
Přesto se na Ukrajině vytváří občanská společnost. Je otázkou, zda budou mít dost času a vůdčí osobnosti, které by lidem sloužili.
Když Janukovičovy jednotky, posílené ruskými profesionály, střílely na Majdanu demonstranty a policie unášela zraněné z nemocnic, kyjevské kláštery pravoslavné a řeckokatolické církve jim poskytly azyl. I bohatí lidé vozili zkrvavené lidi svými drahými auty. Bohatí i chudí přispívali penězi …
Ortodoxní pravoslavná církev držící s moskevským patriarchou své kláštery nabídla jako arzenály zbraní a zázemí pro ruské vojáky.
Kyjevská ortodoxní církve se chce osamostatnit a odtrhnout od moskevského patriarchátu. Ostatní patriarcháty: moskevský, řecký, rumunský a moldavský tomu brání. Moskevská ortodoxní církev by nebyla už největší, ukrajinská má mnohem víc věřících.
Židé se před 70 lety utekli do chudé pouštní země, ale měli mozky a velkou kulturu. Východ trčí ve velikém pohanství. Pohanští vládci jsou nenasytní zlata a moci. Jsou lhostejní a neštítí se krutostí … Poddaní se na východě nechali ohromit leskem. Spojení trůnu a oltáře se jim stalo prokletím.
„Podle ovoce se pozná strom.“ Křesťanská kultura východu má hubenou úrodu. Synagógy nikdy pozlacené nebyly, Hospodin myslí na své děti.
-------------------------------
Poznámky:
/1 Obřízka je nádherným obřadem, kdo si dá práci jí porozumět uvidí, že je obřadem svatebním. Tak krásným obřadem, že skoro lituji, že nejsme obřezáni.
Ale Ježíš nám daroval nový svatební rituál, který je i pro ženy – křest a svou Hostinu.
Náš děda našel na poli pazourkový nůž. Občas myslívám na majitele této tehdejší cennosti. Nepoužívali jsme pazourek ke krájení, ale nebyl pro nás starým harampádím. Bez vynálezu opracovávání pazourku by možná nedošlo až k nůžkám zn. Fiskar. Ani obřízka není něčím, co už nemá žádnou cenu.
/2 Náš způsob křtu je nesrozumitelný (pár kapek vody a slova: „Křtím tě ve jménu Otce ,,,“), dokonce se stal šifrou (tvrzení, že je tajemstvím, nikoho nenadchne). Rodiče žádající o křest dítěte většinou neumí říci, v čem jim byl křest někdy v životě užitečný. (Chyba je na prvním místě u nás, farářů.)
Kdo vstoupil před časem do nacistické strany v Německu nebo později komunistické strany u nás, dobře věděl, jaké výhody mu stranická knížka přinášela.
/3 Mlčením ke zlu páchaném na nás nebo na druhém, podporujeme zlo.
Ježíš vysvětlil učedníkům, že nemáme zapotřebí se bránit násilím. Neumíme-li se bránit jeho způsobem, je to naše vina, ale neprohlašujte to za ctnost!
Ježíš okřikl Petra, aby zastrčil meč do pochvy. Škoda, že učedníci nepleskli s vojáky na zem jako Ježíš.
Předvedl jim to. I Pavel zneškodnil kouzelníka Elymase (Sk 13,6n
Podotknu k tomu jen pár vět. Nazýváme-li předježíšovskou Bibli „Starý zákon“, ponižujeme boží moudrost, jako by byla překonaná a už neplatila. Název: „Zákon“ je úplně zavádějící, vždyť „Mojžíšova“ slova nám odkrývají Přátelství (Boha), abychom si mohli Boha zamilovat a mohli mu důvěřovat.
Židé Bibli říkají Smlouva (a vědí, že je to smlouva manželská).
Pravidla pro pěkný život („přikázání“) a obřízku mnoho židů vyprázdnilo. Rajtovali na vnějším dodržování „přikázání“, ale o jejich obsah nestáli. Mesiáše umučili obřezaní (a ne „neobřezaní psi“). /1
Podobně i my někdy vyprazdňujeme křest. /2
Slovům o břemenu potřebujeme správně porozumět.
Srv. Ježíšova slova: „Mé jho netlačí a břemeno netíží“ (Mt 1,30
) a dřívější výklad k nim.
Nosí-li si lidé pro sebe vodu, nemusí to pro ně být břemenem, voda je životodárným darem. Chová-li matka dítě, není to pro ni břemeno. Péče o koně vyžaduje hodinu práce denně, ale kůň byl pro lidi bohatstvím, nemuseli chodit pěšky. Naše auto je obrovskou vymožeností (na koni se za den ujelo 60 km) ... Dobrý zemědělec rád pečoval o koně, byl na něj pyšný, ale když si později mohl pořídit traktor, byl šťastný a svůj traktor si leštil.
Pravidla života od Boha („přikázání“) jsou velikým darem od Boha. Slova: „Nebudeš krást, lhát …“ nejsou břemenem, ale výhrou. (Bůh je ochoten o nás tak pečovat, že nemáme zapotřebí se ponižovat nečestným jednáním. Dopravní předpisy jsme také přijali jako obrovské dobrodiní.)
Obrazně řeknu: „Apoštolové na sněmu řekli, nenuťme pohany, kteří chtějí být Ježíšovými učedníky, aby začínali cestovat s koněm, dopřejme jim rovnou vymoženost auta, nový model mobilního telefonu a počítače.“ (V Kyjevě jsme viděli naše staré tramvaje. Chudým zemím prodáváme naše staré zboží, do humanitární pomoci někteří lidé dávají prošlé zboží.) Apoštolové byli pro velkorysost Boží.
Dnešní evangelium je ukázkou z Ježíšovy „závěti“.
Smrt je smutná, vražda je děsivá, umučení je příšerné ... Ježíš věděl, jak si zakládáme na vlastní zbožnosti, a že nás „po dobrém“ nepřesvědčí. Vůbec nepřipouštíme, že bychom mohli být rizikem v dobrých podnicích (manželství, rodičovství, v přátelství s Bohem).
„Kdo mě miluje, bude zachovávat moje slovo.“
Když jsme přáli mamince k svátku nebo narozeninám, s úsměvem nám říkala: „Kdybyste mě raději více poslouchali …“
Porozumění (vyžaduje práci) je předchozím krokem k zachovávání božího slova.
Ježíš nemluví o poslušnosti jako my.
To my jsme poslušnost prohlašovali za první ctnost (v církvi, společnosti, na vojně i v rodině).
Z biblické pedagogiky jsme odkoukali, že děti potřebují objevit, že je máme rádi a máme víc životních zkušeností.
Několik biblických postav objevilo moudrost Boží bez vlastních průšvihů. Je to tedy v lidských silách, Bůh se nepřepočítal.
Někteří lidé (i prostí) už na začátku prohlédli jedovatost Hitlera, Stalina a dalších darebáků, nepotřebovali k tomu odstup dvaceti let.)
Ježíš několikráte upozorňuje, že zachovávat Boží slovo je víc než poslušnost liteře. Poslušnost může být slepá. (Tu vyžadují despotové, nejsou přejícní a nemají sílu získat si druhého věrným přátelstvím.)
Před sto lety mnoho lidí bydlelo v podnájmu. Ne každý měl slušného pana domácího nebo paní bytnou.
U Boha nejsme v podnájmu ani není naším hostem, ale u toho, kdo zachvává jeho slova, chce Bůh bydlet.
To, že nám hříšným Bůh dává milost, můžeme pochopit, je-li Bůh láskou, ale to, že nás – děvku prodejnou – pokládá za svou milovanou nevěstu, je naprosto neslýchané (ve všech náboženstvích a světové krásné poezii by to znělo jako nezdravá závislost na nevěstě.)
Prvním průvodcem Izraele je Mojžíš. Druhým je Ježíš a třetím Duch svatý. Je třeba tomu rozumět. Ježíš neřekl, že nás bude Duch utěšovat. Bude nám napovídat, připomínat, co nám Ježíš řekl (Ježíš nám řekl a učil vše, co potřebujeme). Kdo ale neotevřel učebnici, tomu napovídání není nic platné.
Je třeba něco vědět o Ježíšově pokoji. /3
Jak to, že si apoštolové na Ježíšovu krásnou řeč při Večeři Páně nevzpomněli?
--------------
Vrátili jsme se z desetidenního pobytu z Ukrajiny (budeme vyprávět, setkali jsme se významnými a krásnými lidmi). Je to velice zkoušená a poničená země ... Celou dobu jsem tam myslel na slova: „Kdo mě miluje, bude zachovávat moje slovo, … učiníme si u něho příbytek.“
Musím být kritický především k sobě a víte, že jsem kritický k naší církvi.
Ve 20. stol. jsme mylně spoléhali na demokracii a humanismus. I naše křesťanství bylo slabé ... Ale východní křesťanství je ještě slabší a zaostalejší.
Porošenko patří mezi Janukovičovy oligarchy. Lidé jsou ožebračení, země je prolezlá korupcí. Důchod činí 1.000 až 1.200 hřiven (hřivna je jako koruna). Platy ubohoučké, lékař má plat 3.500 hřiven. Pacienta vyšetří a řekne mu, aby přinesl vše na operaci nebo léčbu a peníze doktorovi. Spoléhá se na to, že lidé přinesou peníze lékaři, učiteli ... jako když kdysi u nás číšníci měli malý plat, který byl nedůstojně doplňován spropitným. Ukrajinská kultura zmizela … Země má úrodnou půdu a lidé si pěstují potraviny, jinak by nepřežili. Stavby a řemeslná výroba je na „jézeďácké“ úrovni, vše vydrží jen pár roků …
Ortodoxní křesťanství nepozvedlo člověka, jen ho drželo v pohanském poddanství. Nenaučilo lidí naslouchat božímu slovu. Chrámy jsou opět pozlacené od shora dolů a zezdola nahoru. Bohoslužba trvá hodně přes 3 hodiny, dlouhé opakující se prosby o smilování Boží a dlouhé chvály na Boží slávu. Mám rád zpěvy jejich liturgie (a trochu to umím zpívat), ale kázání neexistuje, nikdo lidi neučí přemýšlet. Stálé křižování a bití čelem o zem … Rusové vysávali a ničily i slovanské národy. V ukrajinské církevní společnosti nevyrostli politici jako V. Havel, Masaryk, sv. Václav a Anežka. Mluvím určitou zkratkou. Vidíme jak vládci všech dob bezostyšně čím a dál víc sahají po moci. Babiš je miliardář a 50 miliónu pro něj nic není a přesto se velice ztrapnil dotací pro Čapí hnízdo. M. Z. se stal presidentem a mstí se protivníkům. Putinovi nestačí obrovská říše, sahá po cizích zemích.
Kdyby sv. Václavu šlo o moc, včas by se Boleslava zbavil (v tehdejší pohanské společnosti si nikdo skrupule nedělal).
Ten člověk ohromě myslel na pozdvižení lidí …
Přemyslovské princezně nešlo o to, zda bude nosit na hlavě královskou nebo císařskou korunu. Založila první nemocnici pro lidi (V Moskvě měli první nemocnici o 500 let později).
Pravoslavné kláštery nesloužily lidem jako naši řeholníci (Benediktini měli heslo „modli se a pracuj“. Věděli, že v Bibli stojí: Kdo nechce pracovat, ať nejí. Jakým přínosem byli pro Evropu nelze stručně popsat. Milosrdní bratři sloužili ve špitálech, později řádové sestry. Vnikla řada školských kongregací. Jan Bosco se věnoval chlapcům na ulici, kteří by jinak skončili jako kriminálníci. Mohl bych dlouho pokračovat (vyprávějme svým dětem a vnukům, jaké ovoce křesťanství přineslo – přes oceány krve …).
Přesto se na Ukrajině vytváří občanská společnost. Je otázkou, zda budou mít dost času a vůdčí osobnosti, které by lidem sloužili.
Když Janukovičovy jednotky, posílené ruskými profesionály, střílely na Majdanu demonstranty a policie unášela zraněné z nemocnic, kyjevské kláštery pravoslavné a řeckokatolické církve jim poskytly azyl. I bohatí lidé vozili zkrvavené lidi svými drahými auty. Bohatí i chudí přispívali penězi …
Ortodoxní pravoslavná církev držící s moskevským patriarchou své kláštery nabídla jako arzenály zbraní a zázemí pro ruské vojáky.
Kyjevská ortodoxní církve se chce osamostatnit a odtrhnout od moskevského patriarchátu. Ostatní patriarcháty: moskevský, řecký, rumunský a moldavský tomu brání. Moskevská ortodoxní církev by nebyla už největší, ukrajinská má mnohem víc věřících.
Židé se před 70 lety utekli do chudé pouštní země, ale měli mozky a velkou kulturu. Východ trčí ve velikém pohanství. Pohanští vládci jsou nenasytní zlata a moci. Jsou lhostejní a neštítí se krutostí … Poddaní se na východě nechali ohromit leskem. Spojení trůnu a oltáře se jim stalo prokletím.
„Podle ovoce se pozná strom.“ Křesťanská kultura východu má hubenou úrodu. Synagógy nikdy pozlacené nebyly, Hospodin myslí na své děti.
-------------------------------
Poznámky:
/1 Obřízka je nádherným obřadem, kdo si dá práci jí porozumět uvidí, že je obřadem svatebním. Tak krásným obřadem, že skoro lituji, že nejsme obřezáni.
Ale Ježíš nám daroval nový svatební rituál, který je i pro ženy – křest a svou Hostinu.
Náš děda našel na poli pazourkový nůž. Občas myslívám na majitele této tehdejší cennosti. Nepoužívali jsme pazourek ke krájení, ale nebyl pro nás starým harampádím. Bez vynálezu opracovávání pazourku by možná nedošlo až k nůžkám zn. Fiskar. Ani obřízka není něčím, co už nemá žádnou cenu.
/2 Náš způsob křtu je nesrozumitelný (pár kapek vody a slova: „Křtím tě ve jménu Otce ,,,“), dokonce se stal šifrou (tvrzení, že je tajemstvím, nikoho nenadchne). Rodiče žádající o křest dítěte většinou neumí říci, v čem jim byl křest někdy v životě užitečný. (Chyba je na prvním místě u nás, farářů.)
Kdo vstoupil před časem do nacistické strany v Německu nebo později komunistické strany u nás, dobře věděl, jaké výhody mu stranická knížka přinášela.
/3 Mlčením ke zlu páchaném na nás nebo na druhém, podporujeme zlo.
Ježíš vysvětlil učedníkům, že nemáme zapotřebí se bránit násilím. Neumíme-li se bránit jeho způsobem, je to naše vina, ale neprohlašujte to za ctnost!
Ježíš okřikl Petra, aby zastrčil meč do pochvy. Škoda, že učedníci nepleskli s vojáky na zem jako Ježíš.
Předvedl jim to. I Pavel zneškodnil kouzelníka Elymase (Sk 13,6n
).