4. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 4,30 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Jer 1,4-5.17-19; 1 Kor 12,31-13,13; Lk 4,21-30
Datum: 31. 1. 2016
Text evangelia je opět stručný, máme si ho promyslet.
Ježíš žil v Nazaretě dvacet let. Byl oblíbenou a úctyhodnou osobností. (Srov. Lk 2,52) /1
Ježíš nebyl primitivní kazatel. Pokaždé začínal kladně, i v Nazaretě. Vybral ke čtení skvostný text o Božím milosrdenství: 
„Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně.“
Lidem v synagoze se to velice líbilo ...
Ale, když se jich zeptal, zda se obrátili k Bohu, jak kázal Jan Baptista, a zda jsou schopni přijmout Mesiáše, bylo strašně zle.  
„Víte, že se Hospodinu víc líbila pohanská vdova ze Sarepty než vaše zbožné prababičky? Rozpoznala v Eliáši – na rozdíl od vašich předků – člověka, přicházejícího od Hospodina,
Víte, že pohanský generál poslechl proroka Elizea, zatímco vaši otcové proroky pronásledovali?  
Myslíte si, že jste lepší než vaši otcové? Myslíte si, že vy si budete s Mesiášem rozumět?“
 
„Co si o nás myslíš, my chodíme každou sobotu do synagogy, sloužíme Bohu, modlíme se, postíme se, pěstujeme sebezápory, chodíme na poutě …
„Ty přivandrovalče. My jsme tvýmu tátovi, když přivandroval z Egypta, dali v Nazaretě práci. I tobě jsme dávali zakázky a ty, místo abys nám byl vděčný, se nad námi povyšuješ. Co si o sobě myslíš …?“
 
Do Letohradu se vrací Václav Moravec – televizní moderátor, úspěšní sportovci a studenti, mořeplavec. Vítáme je – proslavili naše město ...
Jak by ale dopadli, kdyby se nás začali ptát, kdo všechno v Letohradě kolaboroval za komunistů nebo za války?
Jak by se tvářila jejich rodina, kdyby jim mladík řekl, že se dozvěděl, že pradědeček po válce okradl Žida vracejícího se z Osvětimi?
Nebo: „Tati, viděl jsem podpis dědy na petici z r. 1950, ve které zaměstnanci místní textilky žádají co nejpřísnější tresty pro pana Nováka, dříve než začal soud justičního monstrprocesu.“
Nebo: „Táto, ty, jsi prý podepsal spolupráci s StB.“
Nebo: „Táto, je pravda, se se ti místní farář zdál málo zbožný a psali jste na něj udání církevnímu tajemníkovi a kolaborujícím církevním představitelům, aby byl přeložen do pohraničí?“
 
Lékaře prosíme o preventivní prohlídku. Až nám řekne: „Máte cukrovku, máte rakovinu“, nepůjdeme mu po krku. Naopak bychom ho žalovali, kdyby naši chorobu přehlédl. 
 
Nikdo o nás nemluví tak pěkně, jako Bůh, nikdo o nás tolik nepečuje jako Bůh a nikdo nás nemá tak rád, jako On. A přesto nestojíme o diagnózu našeho duchovného zdraví. Mesiáše ukřižovali zbožní lidé!
 
I my, kteří se prohlašujeme za Ježíšovy učedníky, pronásledujeme proroky stejně, jako židé, kteří se suverénně hlásili do lidu Božího. 
 
Ve čtvrtek v televizi Noe v pořadu „Pod lampou“ pozval Štefan Hríb jako hosta Františka Mikloška.
Ten řekl, že dle názoru Marka Politi (autora knihy „František mezi vlky“) je ve vatikánské kurii 70-80% nepřátel současného papeže. /2
Jak je to možné?, ptal se Štefan Hríb.
 
V Jeruzalémě Ježíš později řekl zbožným lidem: „Celníci, vydřiduchové a nevěstky vás předejdou do božího království.“
Máme stejnou zkušenost, váleční zločinci, komunističtí funkcionáři a církevní kolaboranti až na malé výjimky, nepřiznávají vinu.
I ti, co podvodně sesadili arcibiskupa R. Bezáka, se nestydí a svá místa, podvodně získaná, neopustí. Církevní kolaboranti s mocí vždy tvrdí, že mají čisté svědomí a nikomu neublížili.
 
Ježíšova slova: „Stavíte náhrobky prorokům, zdobíte pomníky spravedlivých a říkáte: „Kdybychom my byli na místě svých otců, neměli bychom podíl na smrti proroků. Posílám vám proroky a učitele moudrosti; a vy je budete zabíjet a křižovat, budete je bičovat a pronásledovat.“  (Srov. Mt 23,29-34)
Tato slova platí i nám.
 
Víte, že častěji mluvím o „obrácení Judejců po návratu z babylonského otroctví“, jako o modelu, který bychom si měli osvojit.
Před devíti roky jsem Katolickému týdeníku nabídl článek v tomto duchu.
Z redakce mi odepsali:
1.  Věřící slepě hájí čistotu církve a nechtějí slyšet o šmouhách na jejím vývěsním štítu.
2.  Přeložit Ježíšovo slova: „Mesiáše nezavraždí pohané, ale starší, zákoníci, a velekněží“ do současného jazyka: „Mesiáše nezavraždí pohané, ale kněží, teologická fakulta a biskupská konference s papežem“, by bylo naprosto šokující a neúnosné. 
 
Biblická čtení jsou ve své většině výborně vybraná. Ale místo dnešního prvního čtení z Jer 1,4-5.17-19 („neboj se nepřátel nepřemohou tě, já budu s tebou“), bych raději slyšel text, který se, pokud vím, nikdy při bohoslužbách nečte: 

Izrael je lid vzpurný, synové prolhaní, synové, kteří nechtějí poslouchat Hospodinova slova (pravidla). Říkají vidoucím: "Nedívejte se", a těm, kdo mají dar vidění: "Neukazujte nám, co je správné! Jen nám pochlebujte, jen nás balamuťte!

 Opusťte cestu, odbočte ze stezky, přestaňte se Svatým Izraele!"

Proto Svatý Izraele praví toto: "Poněvadž pohrdáte mým slovem a spoléháte na útisk a převrácenost a o ně se opíráte, proto vám vaše nepravost bude jako rozestupující se trhlina v

 bortící se nedostupné hradbě, jež se zhroutí náhle, znenadání.

Bude to, jako když někdo roztříští hliněný džbán napadrť, nelítostně, že se nenajde po rozbití ani střípek, aby se v něm dal přenést oheň z ohniště či nabrat voda z louže."

Neboť toto praví Panovník Hospodin, Svatý Izraele: "V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství. Jenže vy nechcete.“

(Iz 30,9-15)

 

Zbožní židé vodili vnoučky na poutě k hrobům proroků, ale už jim neříkali: „Děti, snést proroka není lehké, váš dědeček donášel na proroka a já jsem po něm házel kamením. Buďte moudřejší než my, naslouchejte víc slovu Božímu.“ 

 

Pyšní chybu nepřiznávají, ale útočí. /3

 

----------------------------

Poznámky:

                  /1     Před víc jak půl stoletím můj strýc s tetou pracně stavěli domek, jak to tenkráte bylo. Střechu jim udělal nejlepší tesař vesnice, pan Vincenc Appl. Mistr pravil: „Jane“, tolik a tolik by to stálo. Stavíš, jsi potřebný, tolik a tolik ti slevím.“ Myslím si, že to pan Appl neudělal jen jednou …

 

                  /2     František Mikloško je solidní křesťan a Marko Politi není bulvární novinář, ale znalec poměrů ve Vatikánu a autor solidních knih o Janu Pavlu II. a Benediktu XVI. 

 

                  /3     Paní Terezie Kaslová, vnučka F. Peroutky, žádá presidenta o omluvu za pomluvu: „Peroutka byl fascinován Hitlerem.“ Někdo má úctu k

 druhému, druhý ji nemá. Někdo čest druhých hájí, jiný ji ničí. M. Z. se neomlouvá, 2. března bude soud. Pokud M. Z. prohraje, soudní výlohy zaplatíme my, občané ze svých daní? President je hradit nebude, podle naší ústavy není odpovědný za své projevy.