Dodatek k Poznámkám 33. neděle v mezidobí

Řecký text evangelia Mt uvádí podobenství o talentech, Lk podobenství o mině.
V českých biblických překladech se povětšinou v obou případech  mluví o hřivnách. /1
Někomu by se zdálo zbytečné sumy přepočítávat, ale sami uvidíte, jak má Ježíš vše promyšlené.
 
U Lk je uveden důvod, proč majitel hospodářství pronajímá svůj majetek (podobenství jsou braná z běžného života, jsou posluchačům srozumitelná). Aby se mohli noví vládci přemožených krajů ujmout vlády, museli jet do Říma, aby je císař, jako své vazaly, potvrdil. /2
Pachtýř se snažil získat co největší užitek z pronajatého majetku. Správci se tolik nesnažili (my známe těžkopádné hospodaření státních podniků a úřadů).
Ježíš toto podobenství vyprávěl zřejmě u Jericha (cestou „do Jeruzaléma“). V Jerichu si Archelaos postavil palác a vybudoval vodovod.  (Ježíš buduje jiné království, s pramenem vody živé.)
Ježíš se také vydal na cestu a my máme hospodařit s tím, co nám svěřil.
 
Po talentech druhých závistivě pokukujeme.
Ale je zvláštní, že největší dary přehlížíme a mnoho si jich nevážíme. Je to tím, že se s nimi setkáváme doma v kuchyni, na ulici, v zaměstnání …?
Apoštol Pavel, když vypočítává skvělé dary Ducha, nakonec poví, který dar je největší … (Srv. 1 Kor 12,27n)
Ježíšovi nikdo nemusel nic o lidech vykládat, byl víc než jen dobrý pozorovatel.
Je možné, že proto v Lk podobenství o služebnících, kteří mají hospodařit se svěřeným bohatstvím, použil minu, která sice nebyla lákavou horentní mincí, ale neměla zanedbatelnou hodnotu?
Kdo s ní dobře hospodaří, bude překvapen, jak nesmírné bohatství získá.
 
Podobenství vždy směřuje výš, na známém, na modelu, učí, jak to chodí v božím království. (Učedníci jsou povoláni ke zvláštní službě navíc – ale mají výhodu, že víc vědí.)
Zaměstnanci (služebníci) božího království překvapivě – oproti všem pravidlům v civilním zaměstnání – neodvádějí díl výnosu z pronajatého majetku majiteli, naopak ještě nesmírně mnoho získávají. /3
Tak mohou někdy jednat bohatí rodiče. Bůh tak jedná vždy (nic tak rád nedělá, jako rozdává; jeho bohatství je nevyčerpatelné).
Kdo objeví krásu tváře Hospodina a jeho moudrost, nevymění ji za žádné jiné náboženství.
 
Co jste si za minu dosadili?
Evangelium, Bibli, svobodu, moudrost …?
Stále si myslím, že tam na prvním místě patří rozum. Tím se řídíme.
Rozumem rozpoznáváme co je moudré.
Znovu řeknu, koho nasměrovali rodiče správným směrem, ten si lehčeji vybírá správné vzory. Ježíš nás upozorňuje na pár důležitých kriterií: „Podle ovoce se pozná strom. …“
Vžijeme-li se do odpůrců Ježíše, proroků a dalších velkých osobností, vidíme v jejich tvrzeních logiku, ale pokřivenou. Není pravdu, že každý má svou pravdu. Je jen jedna Pravda. Chceme ji poznávat. Nikdo ji nevlastníme, toliko se k ní blížíme.
 
Ježíš nám nabízí umění přemýšlet a rozeznávat. /4
 
M. Gándhí říká: „Pravda je to, co mě činí lepším.“
 
Že se pravdě bráníme někdy „zuby nehty“, dobře známe. Stačí, aby se nám, mužským nechtělo do nějaké práce a umíme vymyslet tisíc inteligentních výmluv. Máme-li z něčeho strach, také si umíme zdůvodnit, proč se do něčeho riskantního nepustit.
Z psychologie víme, že se vytěsněné věci ukládají do podvědomí a to nás pak ovlivňuje a tlačí nesprávným směrem.
 
M.Z. teď v Rusku hloupě mluvil, m.j. o sankcích proti Rusku tvrdil, že přinesou ztrátu na obou stranách.
Ježíš říká, že ten, kdo pro boží království ztratí třeba i život, získá mnohem víc. /5
 
Jak to, že dva lidé čtou stejný text Písma a každý z něj udělá jiný závěr? Vzdělaný Kaifáš a rybář Petr, původně jen se základním náboženským vzděláním (ne zanedbatelným)?
Je chyba v textu?
Mohl bych uvádět další příklady. Petr si vybral za Učitele Ježíše. Bylo to náročné vyučování. Někteří učedníci dobře začali a pak Ježíšovu důslednost v myšlení a závratnost jeho nauky nemohli unést a odešli.
 
Hodnota rozumu byla v církvi po staletí snižována. Záměrně? Tak činí vládci světa. Ježíš nikoliv. Rozum – poučený a osvícený božím vyučováním a boží moudrostí – nám pomůže rozpoznat spravedlnost, pravý soucitod falešného, pomůže nám k rozhodnutí, kterému přikázání nebo nařízení vrchnosti máme dát přednost, aby naše rozhodnutí sloužilo životu. Rozum nám pomůže rozpoznat zamilovano

st od lásky, rozlišit pokušení od ďábla (který k nám mluví často slovy Písma) od nabídnuté ruky boží.

Bez rozumu neudržíme svobodu, nepřemůžeme strach, nerozpoznáme pravou zbožnost od falešné. Bez rozumu neporozumíme Bohu a – třeba v dobré vůli – budeme kazit jeho plány i jeho dílo. 

 

Rozum nám pomůže rozpoznat pravého Mesiáše od lžimesiáše. (Nevšiml jsem si, že by se o tom někde mluvilo.)

Hodujeme a pijeme a nevidíme příčiny ukrajinské války. /6

Jak bychom mohli rozpoznat Antikrista? Dosud jsme jeho jednání poznali pozdě, až na strašných hromadách mrtvol.

 

V náboženském životě jsme se zřekli používání rozumu. /7

A myslíme si, že to nahradíme svou zbožností.  

 

Církev žehná kdeco, ale nevyučuje moudrosti Boží. /8

Nenabídne nám ani pečlivý překlad Písma a my se těžko pracně dostáváme k významu jeho slov.

 

Proč neděláme to, co nám Ježíš svěřil jako prvořadý úkol? Co jsme udělali s evangeliem? Kdo se mu věnuje? Kolik ta darovaná mina v naší správě nese?

 

Kdo by si denně kupoval úryvek z evangelia jako si každý den nebo týden kupujeme noviny?

 

Mám pro Vás dobrou nabídku. Milý kolega Josef Kordík, farář v Železnici u Jičína (čtvrt století byl vězeňským kaplanem ve Valdicích), signatář Charty 77, jeden z

 nepoctivějších lidí jaké znám, posílá každou neděli nahrávku svých nedělních kázání. Kdo máte zájem, požádejte ho na adr.: fara.zeleznice@centrum.cz a on Vás zařadí do svého seznamu a bude Vám kázání posílat.

Řekněte mi, který biskup tak poctivě vysvětluje Písmo jako železnický farář?

 

Dobrý služebníku, raduj se se svým Pánem, tvoje práce přispěla k největšímu dílu na světě!

 

-----------------

Poznámky:

 

                  /1     Neměl jsem dosud čas, abych se tomu podrobněji věnoval. V překladech je povětšinou obojí nazváno hřivnou. Nějaký biskup dá na biblický překlad imprimatur (církevní schválení), i když se znovu a znovu opisují stejné chyby. Opravující učitel by to nepustil.

Talent se v naší běžné mluvě používá pro umělecké nadání.

Hřivna měla 9000 římských denárů, denár byl denní mzdou dělníka, za kterou se dala uživit početná rodina. (Doufám, že jste si spočítali, o jak velikánskou sumu šlo. Pokud ne, raději mně to neříkejte, mrzelo by mě to. Nejen proto, že já se namáhám, ale hlavně Ježíš se se sv

ým vyučováním velice namáhal.)

Mina byla asi šedesátinou talentu.

Talent obnášel asi 36 kg stříbra, ale tenkráte mělo stříbro mnohem větší cenu než dnes.

 

                  /2     Nejen SSSR činil podobně a schvaloval i československé presidenty.

Po smrti Heroda Velikého se jeho syn Archelaos patolízalsky vydal do Říma nechat si potvrdit své panství nad Judeou. Zároveň ale Židé vyslali padesátičlenné poselství, které tomuto jmenování mělo zabránit. (Josef Flavius: Válka židovská, Starožitnosti) Archela

os se krutě pomstil odpůrcům a štědře odměnil své příznivce, ustanovil je „primátory“ měst. Ježíšovi současníci měli tuto událost v

 živé paměti.

Samozřejmě, že podobenství míří výše k Mesiášovu uznání. I ti, kteří neuznávali Archelaa, neuznali mesiášství Ježíšovo.   

 

                  /3     Mizernému služebníku vezměte ten talent a dejte ho tomu, který má deset talentů! (Mt 26,28)

Vezměte mu tu minu a dejte ji tomu, kdo má deset min!

Řekli mu: „Pane, už má deset“. Pravím vám: Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. (Lk 19,24-26)

 

                  /4      Ježíš řekl zástupům: „Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: `Přijde déšť´ – bývá tak; a vane-li jižní vítr, říkáte: `Bude vedro´

– a bývá. Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas? Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné? (Lk 12,54-57)

 

                  /5     Jak to, že řada kostelových lidí nerozpozná rozdíl mezi Václavem Havlem a M. Zemanem? Četli něco od V. Havla? Vědí, že mu kriminál zkazil život? Hloupě poukazují jen na jeho některé chyby. (U nás na vesnici se

o takových říkalo: „Přes prase nevidí koně.“) Tak mluví i lidé, kteří nečtou, že i apoštolové měli do konce života své chyby a i po Letnicích odporovali Duchu božímu.

Nebo, všimněme si, jak někteří (i kosteloví), neumí rozpoznat, že presidentova chyba je mnohem horší než stejná chyba občana.

Jak to, že nerozpoznáváme? – Viz Lk 12,54-57.

     Několik desetiletí čtu další a další knihy o šoa (to je můj úděl). Přečetl jsem samozřejmě řadu knih o komunistických koncentrácích. O sovětském Gulagu jsem nečetl jen Solženicinovy knihy. Teď jsem otevřel knihu: „Rusko plné křížů“, Alexandra Jakovleva, ale už tu hrůzu bolševiků k

 vlastním lidem a dětem nemohu číst. Vím o nich dost. 

Pravoslaví neztotožňuji s jejich velikými kolaboranty. Ale pravoslaví mě zaráží svou nebetyčnou jistotou, že ruské pravoslaví je tou jedinou správnou církví. Jak čtou Písmo? Copak v

 jejich církvi je už boží království dovršené? Copak nejsme každý jedinec pouze hříšným učedníkem na cestě? Copak je nějaká církev úplně podle Ježíšových představ

? Moskevská pravoslavná církev je nejvíce nepřístupná ekumenismu. Nechápu, jak se tak vzdělaný člověk, jako kardinál Špidlík mohl v

 pravoslaví tolik zhlédnout. Bylo to tím, že sám vyznával alegorický způsob výkladu Písma stejně jako pravoslavní? (Mimochodem slyšeli jste Špidlíka, že by někdy prorocky poukázal na nějakou špatnost v

 církvi?) Máme se kát pouze jako jednotlivci a jako společenství v církvi už ne?  

K jeho výroku: „Církev má dýchat svými oběma plícemi, východní i západní“, přidávám: „Ano, ale pokud jedna uzná, že trpí tuberkulózou a druhá rakovinou

.“

My, západní křesťané jsme svým povrchním křesťanstvím neuměli předejít a zabránit dvěma světovým válkám. Pravoslavná církev svým povrchním křesťanstvím neuměla předejít a zabránit navíc strašným hrůzám bolševiků.

K tomu se vrátím ještě v poznámkách na neděli Krista Krále. 

 

                  /6     Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé: Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu,

 a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky – takový bude i příchod Syna člověka. Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.

Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána.

Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu.

 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. (Mt 24,37-44)

 

                  /7    „Myšlení bolí“, prý řekl Masaryk. Významný neurolog a činný křesťan říká: „Mozek je dokonalý, jak vstoupí do kostela, vypíná.“

 

                  /8     Jeden známý herec se svou paní otvírají kavárnu. Jeden zbožný muž jim řekl, že šamani mnohou kavárnu začarovat. Ptal se mě, zda bych mohl kavárnu „vysvětit“. Copak provozujeme bílou magii?