Slavnost sv. Václava
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 16,21-27 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Mdr 6,9-21
Datum: 28. 9. 2014
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 16,21-27 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Mdr 6,9-21
; 1 P 1,3-6
; 1 P 2,21b-24
; Mt 16,24-27
Datum: 28. 9. 2014
První čtení nás zve k moudrosti. /1
Každému dospělému je někdo svěřen, nám pokřtěným jsou druzí svěřeni ještě dalším způsobem. /2
Před týdnem jsme v Letohradě měli výbornou přednášku učitele Zdeňka Hübnera o příčinách 1. světové války. Při diskusi jsme vzpomněli českou šlechtičnu Berthu von Suttnerovou (první nositelku Nobelovy ceny míru), která čtvrt století před válkou zasvětila svůj život úsilí o mír.
Kdosi se ptal: „Jak to, že se paní hraběnka dokázala orientovat v soudobých poměrech, jak to, že byla tak prozíravá?“
Jak to, že sv. Václav rozpoznal křesťanství jako jedinečnou nabídku i pro uspořádání státu?
Kde přišel J.A. Komenský ke své moudrosti?
Jak v řadě závažných případů T.G. Masaryk rozpoznal, co je správné?
Kde tito lidé a světci brali sílu stát za pravdou boží?
Ani znalost matematiky nebo cizího jazyka, ani lidskou moudrost nekoupíme nebo nedostaneme darem, natož moudrost od Boha …
Václavovi jsme vděční, že rozpoznal, o co je křesťanská civilizace výš než pohanská a odvážně se pro ni rozhodl. Ježíšova moudrost ho uchvátila, způsob vlády přijal na způsob Ježíšovy služby.
Navíc máme štěstí, že svatováclavské dědictví narůstalo a nabíralo na mohutnosti, jako když se potoky a říčky slévají do mohutného toku.
Je na naší zodpovědnosti, zda a nakolik bohatství křesťanské civilizace udržíme. /3
Četl jsem si znovu „Vlastní životopis Karla IV.“ a znovu jsem žasnul, v jaké míře císař Karel Ježíšovu učení porozuměl, např. o důležitosti Božího slova, moudrosti a Těla Páně pro život věčný. /4
Na pár osobnostech, které jsem uvedl je vidět, že boží moudrost se netyká jen náboženského života v úzkém slova smyslu, ale pomáhá nám k prozíravosti a politické orientaci, k celkové životní moudrosti. /5
Každý se můžeme nechat vychovávat a vzdělávat k boží moudrosti. Kdo o ni stojí, bude mu modlitba o moudrost z prvního čtení stát za poctivé promýšlení. Rozpozná cestu k moudrosti.
Úryvek z evangelia by na neznalého mohl působit pochmurně. Pokročilému zní vítězně.
Získání velkých hodnost něco stojí. Jestli ti, co usilují o pomíjivé hodnoty, něco k jejich získání obětují, pak nám není zatěžko dát přednost hodnotám nejvyšším.
Čtení z Petrova listu je vítězným zpěvem.
Je naší volbou, jaké učitele si vybíráme a nakolik je pro nás Ježíš Učitelem, o co stojíme, a co od Ježíše přijmeme. Zda se od něj naučíme myslet. /6
Je důležité znovu a znovu říkat dětem a vnukům, co naše křesťanská civilizace světu dala.
Největší moudrostí a největším poznáním je vědomí, kým jsme pro Boha a kým je Bůh pro nás. Na tom stojí celý program západní křesťanské civilizace. /7
Sám Bůh nás vyučuje:
„Jste mými dětmi. Jsem vaší Matkou a Otcem.“
Máme růst do Boží podoby. /8
„Budu o vás pečovat, aby vám nic nechybělo. Poradím vám, jak žít, aby se vám dařilo.“ (Srv. texty o smlouvě s Izraelem, např. Dt 29
Ježíš vyučil své učedníky.
„Řekl jsem vám o Otci všechno; budete-li se tím řídit, budete žít jako moji přátelé.“ (Srv. J 15,14
„Všichni jste bratři. Boží rodina stojí na službě druhým.“ (Srv. Mt 23,8-12
„Kdo rozpozná spravedlivého, získá odměnu spravedlivého.“ (Srv. Mt 10,41b
„Kdo rozpozná proroka, získá odměnu proroka.“ (Srv. Mt 10,41a
„Kdo rozpozná Ježíšova učedníka, dostane se mu odměny učedníka.“ (Srv. Mt 10,42
„Kdo rozpozná Mesiáše, získá Mesiášovu odměnu.“ (Srv. J 15,7-10
Kdo se bude potřebnému nablízku a nějakým způsobem mu poslouží, dostane nebeskou odměnu – věčný život. (Srv. Mt 25,31-40
Kdo ve svém dítěti rozpozná Ježíšova sourozence a bude s ním podle toho jednat, dostane se mu daru poznání, že patříme do Boží rodiny. Naše jednání se dostane na novou úroveň
– na úroveň důstojnosti královských dcer a synů. (Srv. Lk 9,48
Kdo v manželství usiluje být s druhým „jedno tělo a jedna duše“, pochopí, co znamená Ježíšovo přání být s námi „jedno tělo a jedna duše“. (Srv. J 6,54-57
Kdo o to bude usilovat, bude přijat do společenství „Nevěsty Beránkovy“. (Srv. Lk 12,35-38
To je obsah a program následování Ježíše.
Ptáme-li se: „Ježíši, jak jsi unesl všechny pomluvy, naschvály, zášť, nenávist i lhostejnost lidí?“, slyšíme: „V Otcově porozumění a blízkosti mám jedinečné bohatství. To převáží v
šechnu hloupost a nepřátelství lidí. Žiji z Otcova přátelství.“
My nemáme Ježíšovo propojení s Otcem, ale Ježíšovo přátelství je nám velkým zdrojem krásy, útěchy a posily. To neznamená, že získáme necitlivost vůči veškeré nepřízni a trápení. /9
Ježíš zůstal krásným člověkem, který se raduje s druhými, má účinný soucit s potřebnými, neutíká před utrpením a vždy dá přednost druhému před sebou.
Jeho přátelství a jeho moudrost nám ukazuje, jakou cenu má každý člověk pro Boha. Jaký smysl má náš život, jak cenná je služba druhému.
Jestli nás Ježíšovo přátelství okouzlí, pak máme co dětem ukazovat.
Ježíšův učedník může být zásadním přínosem pro společnost. Jako příklad mě třeba napadá Ivan Medek.
Ať pracoval jako muzikolog, umývač nádobí a šatnář (po podpisu Charty nebo první měsíce v emigraci), jako novinář, na ministerstvu nebo v hradní kanceláři, všude s
úsměvem, pevností charakteru a bystrostí úsudku, budoval křesťanskou civilizaci.
Můžeme nabídnout společnosti víc než „Pražské Jezulátko do každé rodiny“ nebo církevní průvody po ulicích.
Ježíš ocení vše dobré z lidského života a „svým lidem“ nabídne budoucnost.
------------------------
Poznámky:
/1 Moudrost je jednou ze základních – kardinálních ctností; slouží k rozeznání pravdy od lži, spravedlnosti od nespravedlnosti, atd.
/2 To satan je naprosto zahleděn a uzavřen do sebe, odmítá někomu sloužit. Kain tvrdí, že není strážcem svého bratra, Ábela využil jen pro svou kariéru.
/3 Křikem proti nepřátelům propadu křesťanské civilizace nezabráníme. Pokud nezískáme svým životem úctu ve společnosti, pokud s
rozumnými lidmi v parlamentě nezískáme většinu, zákony neovlivníme.
V mnohém nám v minulosti ujížděl jeden vlak za druhým.
Např. důstojníci Jeho Veličenstva Císaře Pána rakouského šli do války, neboť před tím císaři přísahali poslušnost.
Srv. text Rakouské hymny (zpívala se i při bohoslužbách):
- Zachovej nám Hospodine
Císaře a naši zem
Dej, ať z víry moc mu plyne
Ať je moudrým vladařem
Hajme věrně trůnu Jeho
Proti nepřátelům všem
Osud trůnu Habsburského
Rakouska je osudem.
- Plňme věrně povinnosti
Braňme právo počestně
A když třeba, s ochotností
V boj se dejme statečně
Na paměti věčné mějme
Slávu vojska vítěznou
Jmění, krev i život dejme
Za Císaře, za vlast svou!
- Čeho nabyl občan pilný
Vojín zbraní zastávej
Uměním i vědou silný
Duch se vzmáhej, jasně skvěj
Bože račiž přízeň dáti
Naší vlasti milené
Slunce Tvé ať věčně svítí
Na Rakousko blažené.
- Stůjme k sobě v každou chvíli
Svornost jenom moci dá
Spojené kde vládnou síly
Vše se snadno překoná
Když se ruka k ruce vine
Tak se dílo podaří
Říš Rakouská nezahyne
Sláva vlasti, Císaři!
- Císaři po boku vládne
Rodem, duchem spřízněná
V kráse, která neuvadne
Císařovna vznešená
Bože račiž přízeň svoji
Habsburskému domu dát
Františkovi Josefovi
Alžbětě rač požehnat!
Kdo rozumí obsahu „Modlitby Páně“, uzná, že tato hymna popírá jedinečnost a svrchovanost Hospodina. Císař byl v říši skutečným Pánem, kdepak Bůh. Vojáci šli poslušně zabíjet do války za zájmy a čest panovníka. Přísahali mu přece poslušnost a věrnost. Odvolat se na boží přikázání nenapadlo ani biskupy.
Církev dodneška nutí své funkcionáře přísahat (oproti Ježíšovu výslovnému zákazu přísahy).
I presidentu Zemanovi se dostalo církevního požehnání ve Svatováclavské kapli (jeho jedinečné vystoupení se nám zapsalo do paměti).
/4 Karel IV. nás vybízí – jako s chutí a potěšením jíme, tak máme s chutí a potěšením přijímat chléb nebeský: lačně naslouchat slovu Božímu a s
radostí přijímat Tělo a Krev Páně.
/5 Jak to, že Židé početně nápadně vynikají ve všech vědeckých a kulturních oborech?
Z Bible se naučili přemýšlet a hledat odpovědi na otázky.
/6 Víme, jak jeden „začínající katecheta“ řekl Nikodémovi: „Do božího království se musíš znovu „narodit“ a zasednout jako prvňáček v
Mesiášově škole.
Nikodémovi se to nezdálo – byl přece už profesorem práva a teologie, byl bohatý svým náboženským vzděláním a příslušnými tituly (a bohatý těžko vejde do božího království).
/7 Je důležité znovu a znovu dětem ukazovat další pozdější ovoce křesťanské kultury: lidská práva, školství pro všechny, sociální a zdravotní péči všem, bezpečnost práce, dopravní a jiné předpisy, rozdělení moci zákonodárné od moci výkonné a soudní, atd. atd.
/8 Někteří lidé tvrdí: „Ty člověče, jsi součástí božstva. Bůh jsi ty. Žádný hřích neexistuje.“
Kdyby nebyli zbabělí a jeli do Osvětimi, viděli by, jak tam zemřela víra v člověka. Lidé spoléhající se předtím na humanismus, demokracii, techniku, ale i církve, přišli o tyto své iluze.
/9 Ježíš nebyl hrdinou z antických bájí, pro které je boj ctností. Nebyl indiánem z knížek Karla Maye, který u mučednického kůlu nehne brvou a nedává najevo žádný cit. Není sovětským herojem, ani supermanem, není Buddhou, který prý žije v nirváně.
Každému dospělému je někdo svěřen, nám pokřtěným jsou druzí svěřeni ještě dalším způsobem. /2
Před týdnem jsme v Letohradě měli výbornou přednášku učitele Zdeňka Hübnera o příčinách 1. světové války. Při diskusi jsme vzpomněli českou šlechtičnu Berthu von Suttnerovou (první nositelku Nobelovy ceny míru), která čtvrt století před válkou zasvětila svůj život úsilí o mír.
Kdosi se ptal: „Jak to, že se paní hraběnka dokázala orientovat v soudobých poměrech, jak to, že byla tak prozíravá?“
Jak to, že sv. Václav rozpoznal křesťanství jako jedinečnou nabídku i pro uspořádání státu?
Kde přišel J.A. Komenský ke své moudrosti?
Jak v řadě závažných případů T.G. Masaryk rozpoznal, co je správné?
Kde tito lidé a světci brali sílu stát za pravdou boží?
Ani znalost matematiky nebo cizího jazyka, ani lidskou moudrost nekoupíme nebo nedostaneme darem, natož moudrost od Boha …
Václavovi jsme vděční, že rozpoznal, o co je křesťanská civilizace výš než pohanská a odvážně se pro ni rozhodl. Ježíšova moudrost ho uchvátila, způsob vlády přijal na způsob Ježíšovy služby.
Navíc máme štěstí, že svatováclavské dědictví narůstalo a nabíralo na mohutnosti, jako když se potoky a říčky slévají do mohutného toku.
Je na naší zodpovědnosti, zda a nakolik bohatství křesťanské civilizace udržíme. /3
Četl jsem si znovu „Vlastní životopis Karla IV.“ a znovu jsem žasnul, v jaké míře císař Karel Ježíšovu učení porozuměl, např. o důležitosti Božího slova, moudrosti a Těla Páně pro život věčný. /4
Na pár osobnostech, které jsem uvedl je vidět, že boží moudrost se netyká jen náboženského života v úzkém slova smyslu, ale pomáhá nám k prozíravosti a politické orientaci, k celkové životní moudrosti. /5
Každý se můžeme nechat vychovávat a vzdělávat k boží moudrosti. Kdo o ni stojí, bude mu modlitba o moudrost z prvního čtení stát za poctivé promýšlení. Rozpozná cestu k moudrosti.
Úryvek z evangelia by na neznalého mohl působit pochmurně. Pokročilému zní vítězně.
Získání velkých hodnost něco stojí. Jestli ti, co usilují o pomíjivé hodnoty, něco k jejich získání obětují, pak nám není zatěžko dát přednost hodnotám nejvyšším.
Čtení z Petrova listu je vítězným zpěvem.
Je naší volbou, jaké učitele si vybíráme a nakolik je pro nás Ježíš Učitelem, o co stojíme, a co od Ježíše přijmeme. Zda se od něj naučíme myslet. /6
Je důležité znovu a znovu říkat dětem a vnukům, co naše křesťanská civilizace světu dala.
Největší moudrostí a největším poznáním je vědomí, kým jsme pro Boha a kým je Bůh pro nás. Na tom stojí celý program západní křesťanské civilizace. /7
Sám Bůh nás vyučuje:
„Jste mými dětmi. Jsem vaší Matkou a Otcem.“
Máme růst do Boží podoby. /8
„Budu o vás pečovat, aby vám nic nechybělo. Poradím vám, jak žít, aby se vám dařilo.“ (Srv. texty o smlouvě s Izraelem, např. Dt 29
, Dt 30
.)
Ježíš vyučil své učedníky.
„Řekl jsem vám o Otci všechno; budete-li se tím řídit, budete žít jako moji přátelé.“ (Srv. J 15,14
)
„Všichni jste bratři. Boží rodina stojí na službě druhým.“ (Srv. Mt 23,8-12
; Mk 10,43-45
)
„Kdo rozpozná spravedlivého, získá odměnu spravedlivého.“ (Srv. Mt 10,41b
)
„Kdo rozpozná proroka, získá odměnu proroka.“ (Srv. Mt 10,41a
)
„Kdo rozpozná Ježíšova učedníka, dostane se mu odměny učedníka.“ (Srv. Mt 10,42
)
„Kdo rozpozná Mesiáše, získá Mesiášovu odměnu.“ (Srv. J 15,7-10
)
Kdo se bude potřebnému nablízku a nějakým způsobem mu poslouží, dostane nebeskou odměnu – věčný život. (Srv. Mt 25,31-40
)
Kdo ve svém dítěti rozpozná Ježíšova sourozence a bude s ním podle toho jednat, dostane se mu daru poznání, že patříme do Boží rodiny. Naše jednání se dostane na novou úroveň
– na úroveň důstojnosti královských dcer a synů. (Srv. Lk 9,48
)
Kdo v manželství usiluje být s druhým „jedno tělo a jedna duše“, pochopí, co znamená Ježíšovo přání být s námi „jedno tělo a jedna duše“. (Srv. J 6,54-57
)
Kdo o to bude usilovat, bude přijat do společenství „Nevěsty Beránkovy“. (Srv. Lk 12,35-38
)
To je obsah a program následování Ježíše.
Ptáme-li se: „Ježíši, jak jsi unesl všechny pomluvy, naschvály, zášť, nenávist i lhostejnost lidí?“, slyšíme: „V Otcově porozumění a blízkosti mám jedinečné bohatství. To převáží v
šechnu hloupost a nepřátelství lidí. Žiji z Otcova přátelství.“
My nemáme Ježíšovo propojení s Otcem, ale Ježíšovo přátelství je nám velkým zdrojem krásy, útěchy a posily. To neznamená, že získáme necitlivost vůči veškeré nepřízni a trápení. /9
Ježíš zůstal krásným člověkem, který se raduje s druhými, má účinný soucit s potřebnými, neutíká před utrpením a vždy dá přednost druhému před sebou.
Jeho přátelství a jeho moudrost nám ukazuje, jakou cenu má každý člověk pro Boha. Jaký smysl má náš život, jak cenná je služba druhému.
Jestli nás Ježíšovo přátelství okouzlí, pak máme co dětem ukazovat.
Ježíšův učedník může být zásadním přínosem pro společnost. Jako příklad mě třeba napadá Ivan Medek.
Ať pracoval jako muzikolog, umývač nádobí a šatnář (po podpisu Charty nebo první měsíce v emigraci), jako novinář, na ministerstvu nebo v hradní kanceláři, všude s
úsměvem, pevností charakteru a bystrostí úsudku, budoval křesťanskou civilizaci.
Můžeme nabídnout společnosti víc než „Pražské Jezulátko do každé rodiny“ nebo církevní průvody po ulicích.
Ježíš ocení vše dobré z lidského života a „svým lidem“ nabídne budoucnost.
------------------------
Poznámky:
/1 Moudrost je jednou ze základních – kardinálních ctností; slouží k rozeznání pravdy od lži, spravedlnosti od nespravedlnosti, atd.
/2 To satan je naprosto zahleděn a uzavřen do sebe, odmítá někomu sloužit. Kain tvrdí, že není strážcem svého bratra, Ábela využil jen pro svou kariéru.
/3 Křikem proti nepřátelům propadu křesťanské civilizace nezabráníme. Pokud nezískáme svým životem úctu ve společnosti, pokud s
rozumnými lidmi v parlamentě nezískáme většinu, zákony neovlivníme.
V mnohém nám v minulosti ujížděl jeden vlak za druhým.
Např. důstojníci Jeho Veličenstva Císaře Pána rakouského šli do války, neboť před tím císaři přísahali poslušnost.
Srv. text Rakouské hymny (zpívala se i při bohoslužbách):
- Zachovej nám Hospodine
Císaře a naši zem
Dej, ať z víry moc mu plyne
Ať je moudrým vladařem
Hajme věrně trůnu Jeho
Proti nepřátelům všem
Osud trůnu Habsburského
Rakouska je osudem.
- Plňme věrně povinnosti
Braňme právo počestně
A když třeba, s ochotností
V boj se dejme statečně
Na paměti věčné mějme
Slávu vojska vítěznou
Jmění, krev i život dejme
Za Císaře, za vlast svou!
- Čeho nabyl občan pilný
Vojín zbraní zastávej
Uměním i vědou silný
Duch se vzmáhej, jasně skvěj
Bože račiž přízeň dáti
Naší vlasti milené
Slunce Tvé ať věčně svítí
Na Rakousko blažené.
- Stůjme k sobě v každou chvíli
Svornost jenom moci dá
Spojené kde vládnou síly
Vše se snadno překoná
Když se ruka k ruce vine
Tak se dílo podaří
Říš Rakouská nezahyne
Sláva vlasti, Císaři!
- Císaři po boku vládne
Rodem, duchem spřízněná
V kráse, která neuvadne
Císařovna vznešená
Bože račiž přízeň svoji
Habsburskému domu dát
Františkovi Josefovi
Alžbětě rač požehnat!
Kdo rozumí obsahu „Modlitby Páně“, uzná, že tato hymna popírá jedinečnost a svrchovanost Hospodina. Císař byl v říši skutečným Pánem, kdepak Bůh. Vojáci šli poslušně zabíjet do války za zájmy a čest panovníka. Přísahali mu přece poslušnost a věrnost. Odvolat se na boží přikázání nenapadlo ani biskupy.
Církev dodneška nutí své funkcionáře přísahat (oproti Ježíšovu výslovnému zákazu přísahy).
I presidentu Zemanovi se dostalo církevního požehnání ve Svatováclavské kapli (jeho jedinečné vystoupení se nám zapsalo do paměti).
/4 Karel IV. nás vybízí – jako s chutí a potěšením jíme, tak máme s chutí a potěšením přijímat chléb nebeský: lačně naslouchat slovu Božímu a s
radostí přijímat Tělo a Krev Páně.
/5 Jak to, že Židé početně nápadně vynikají ve všech vědeckých a kulturních oborech?
Z Bible se naučili přemýšlet a hledat odpovědi na otázky.
/6 Víme, jak jeden „začínající katecheta“ řekl Nikodémovi: „Do božího království se musíš znovu „narodit“ a zasednout jako prvňáček v
Mesiášově škole.
Nikodémovi se to nezdálo – byl přece už profesorem práva a teologie, byl bohatý svým náboženským vzděláním a příslušnými tituly (a bohatý těžko vejde do božího království).
/7 Je důležité znovu a znovu dětem ukazovat další pozdější ovoce křesťanské kultury: lidská práva, školství pro všechny, sociální a zdravotní péči všem, bezpečnost práce, dopravní a jiné předpisy, rozdělení moci zákonodárné od moci výkonné a soudní, atd. atd.
/8 Někteří lidé tvrdí: „Ty člověče, jsi součástí božstva. Bůh jsi ty. Žádný hřích neexistuje.“
Kdyby nebyli zbabělí a jeli do Osvětimi, viděli by, jak tam zemřela víra v člověka. Lidé spoléhající se předtím na humanismus, demokracii, techniku, ale i církve, přišli o tyto své iluze.
/9 Ježíš nebyl hrdinou z antických bájí, pro které je boj ctností. Nebyl indiánem z knížek Karla Maye, který u mučednického kůlu nehne brvou a nedává najevo žádný cit. Není sovětským herojem, ani supermanem, není Buddhou, který prý žije v nirváně.