17. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 12,41-42 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: 1 Kr 3,5.7-12 ; Ř 8,28-30; Mt 13,44-52
Datum: 27. 7. 2014
Dostali jsme dva dotazy k podobenství o jílku mámivém, proč Bůh neničí jílek. Přece pro něj není těžké zlikvidovat jílek a neponičit pšenici. To není špatná otázka.
Okolo hráčů karet stávali kibicové. Tento druh lidí nevymřel, kdyby oni byli Bohem (nebo národohospodáři, politikové, trenéři národních sportovních týmů, nebo faráři nebo biskupové) určitě by to dělali lépe. Jeden druh – kibicové ateističtí – rádi prohlašují: „Když to a to bůh dopouští, tak není“. 
Ten, koho zajímá moudrost Boží, dávno dostal příležitost.
Nejsme na božím vyučování poprvé.
 
Šalomoun prosil o moudrost. (Ta nám umožňuje rozpoznávat co je v životě důležité: pravdu, spravedlnost a milosrdenství. Jak žít, aby bylo druhým s námi dobře a nám aby bylo dobře s nimi.) 
 
Můžeme mít stejnou prosbu jako Šalomoun, jeho slova se mohou stát i naší modlitbou.
Máme rádi modlitbu z knihy Moudrosti. /2
 
Jak k moudrosti dojít?
Na prvním místě je samozřejmě ochota Boha nás vyučovat. Ale moudrost si nevyprosíme (ani znalost matematiky nebo cizího jazyka nám nikdo nedaruje), ale vyžaduje dlouhé naslouchání, odvahu a píli.
Víme, že je lepší vykopat jednu hlubokou studnu než několik mělkých.
 
Učitelé nás zvou k poznávání toho, co sami objevili. Bůh nám nabízí svou moudrost.
Psychologové mluví o více druzích inteligence. Ne každý má každou inteligenci. Někomu chybí sociální inteligence jinému motorická nebo estetická. 
Vrozené vlohy, dary, schopnosti máme rozvíjet. Malé děti umí objevovat, žasnout a ptát se; a rodiče je v tom mají podporovat, protože co se nepoužívá, krní až mizí. 
 
Někteří lidé se nenaučili ptát se po smyslu života. Neměli náboženskou inteligenci nebo ji ztratili?
Jiným chybí inteligence pro spravedlnost, nemají smysl pro pravdu, jsou naivní a umanutí a neumí rozpoznat velké brambory od malých a upřímnost od předstírání. /3
Ne málo „zbožných“ lidé bylo skálopevně přesvědčeno, že Ježíš je svůdcem lidí. Stále znovu a znovu po něm umanutě vyžadovali znamení. Nebyli bez viny. /4
 
Potkal jsem lidi, kteří zblbli, přišli o selský rozum. /5
 
Usilovat o boží moudrost je úkolem každého z božího lidu.
Ježíš se nám už dva tisíce let věnuje. (Většina z nás nečte evangelia poprvé.) 
 
Je nám Ježíš ztělesněním Boží moudrosti? Přijali jsme ho jako jediného Učitele a Mistra? /6
 
K dnešním podobenstvím:
Zemědělský dělník (čeledín, oráč) našel poklad při své práci náhodou. Obchodník perly vyhledával. V tom se lišili, ale oba rádi investovali celý svůj majetek pro získání velikého zisku.
 
Každý vztah něco stojí. Čím hlubší (bližší, krásnější) vztah chceme navázat, tím víc pro něj musíme udělat. 
Příklad: Někteří moudří se vzdali pro pěkné manželství všeho. /7
 
Bůh pro nás žije, úplně se nám vydává (nic si nenechal pro sebe, ani to, co má nejcennějšího – „svého jediného a milovaného Syna“.)  
 
Moudrý rozpoznává, že Ježíš a jeho království jsou pro nás největším darem a největším pokladem. (Moudrý se pídí po poznání, co boží království obnáší.)
Moudrý se snaží poklad získat. Investuje k jeho získání.
 
Ježíši posílá učedníky: „Budete rybařit lidi (jako rybáři vytahují ryby na souš, tak budete lidi zachraňovat ze zla, nevědomosti a hříchu)“. Proto je církev od začátku přirovnávána k síti.
V genezaretském jezeru se vyskytovalo 24 druhů ryb, v moři je ještě více druhů.
Některé ryby byly pro židy nečisté. /8
 
Ten, kdo se vzdělává v poznání, jak to v božím království chodí, kdo usiluje o moudrost k životu, ten se dozvídá, že život je příležitostí, abychom se stali „poživatelnými“ pro druhé. (Některé ryby jsou jedovaté, jiné nechutné – někteří lidé jsou nepřizpůsobiví, neschopní soužití, nepřijali odpovědnost za sebe a nechtějí přijmout část odpovědnosti za druhé atd.)
Ten, pro koho je boží království pokladem, se pídí po poznání co se Bohu líbí a co ne.
Nepatřili jsme ve škole ke špatným žákům, je dobře, že každý z nás něco umí. Nechceme ani v božím království být posledními.

 

„Rozumíte tomu všemu?“ ptá se Ježíš svých učedníků. I nás.

Někdy si myslíme, že rozumíme. (Způsob výuky učedníka je jiný než způsob studenta, učedník si své teoretické poznání ověřuje praxí.) Život nám pak ale ukáže, že si nevíme rady, že jsme např. neporozuměli Ježíšovu úmyslu. Tak hledáme další porozumění. Lpět na liteře nestačí (pravidlo, přikázání) může někdy utiskovat život.

Dobrý učedník nelituje další námahy k dalšímu porozumění, hledá a tluče dál. /9

 

Ježíš ví, že by nás nebavilo jen stále opakování toho, co už známe.

Proto říká: „Každý učitel Tóry, který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu věci nové i staré.“

Vzpomínáme, že nám také řekl: „Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli.

Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do  veškeré pravdy …“ (Srv. J 14,12-13)

 

Můžeme se těšit na nová poznání. Podmínkou je otevřenost, touha hledat.

A pokora! I ten, kdo zná hodně z Tóry – je učitelem – má jít do první třídy školy Ježíšovy jako začátečník. 

„Nikodéme, abys mohl vstoupit do božího království, musíš se znovu narodit (srv. J 3,3)  Nenech se opít svými tituly a zařaď se mezi řadové učedníky. Pak se ti dostane nového poznávání.“ /10

 

Máme být připraveni na nové věci. Kdo se jim brání, kdo se rozčiluje, když slyší něco jiného než dosud slyšel, může být odpíračem Ducha svatého. („Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové.

“ /Sk 7,51/„Pokolení nevěřící a zvrácené, … jak dlouho vás mám ještě snášet?

“ /Srv. Mt 17,17/

„Petře, víš, že teď mluvíš jako satan? (srv. Mk 8,29-33/)

 

„Dobrý hospodář vynáší ze svého pokladu věci nové i staré.“

 

Nevidíme Bohu do karet. Některé věci nám Bůh neříká – abychom se nerozptylovali.

Ale podstatné nám odkrývá. Víme, že s námi navždy počítá v nebeském království. Víme, že toto království začalo a bude dovršeno. Známe, co je potřeba k tomu, abychom se nejen snesli s

 Bohem a s druhými lidmi, ale aby nás to soužití a blízkost těšilo.

Jsme Bohu vděční za to, že už můžeme toto bohatství už ochutnávat, „poznávat“ a že se nám dostalo té cti k němu přispívat. Můžeme sami sebe a vztahy s druhými uspořádávat podle Boží moudrosti.

 

-------------

Poznámky:

                  /1     Tento týden se ve všedních dnech znovu četlo podobenství o rozsévači. Každý kostelový člověk na celém světě si mohl udělat kontrolu, jak hospodaří s

 božím slovem (před dvěma týdny jsme slyšeli, že existuje zloděj, který nám krade slovo boží z paměti) a jak se proti této krádeži bránit.

Blahoslavený, kdo si začal kontrolně číst evangelia, aby zjistil, co z Ježíšových slov potratil nebo mu bylo odejmuto. (Postrádáme-li klíče, brýle nebo peněženku, hledáme, kde jsme je odložili nebo zda jsme je ztratili.)

 

                  /2     Bože našich otců, milosrdný Hospodine, ty jsi učinil všechno svým slovem

a ve své moudrosti jsi vytvořil člověka, aby vládl nad tvory, kterým jsi dal vzniknout,

a aby spravoval svět v svatosti a spravedlnosti a konal soud s upřímnou duší,

daruj mi moudrost, která sídlí u tvého trůnu, a nevylučuj mne z počtu těch, kdo ti slouží.

Vždyť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, člověk křehký a krátkého věku, který jen málo chápe právo a zákony.

 I kdyby byl někdo dokonalý mezi lidskými syny, bez moudrosti od tebe nebude znamenat nic.

Tys mě vyvolil za krále svého lidu a za soudce svých synů a dcer.

Řekl jsi, abych zbudoval chrám na tvé svaté hoře a oltář ve městě, kde přebýváš, podle podoby svatého stánku, který jsi od počátku připravil.

S tebou je moudrost, která zná tvoje díla a byla při tom, když jsi tvořil svět. Ona ví, co se líbí tvým očím a co je správné podle tvých přikázání.

Sešli ji ze svatých nebes, od trůnu své slávy ji pošli, aby byla se mnou a pracovala, abych poznal, v čem máš zalíbení.

Ona ví všechno a rozumí všemu, rozvážně mne povede v mém konání a zachová mne ve své slávě.

Potom ti budou příjemné mé skutky, spravedlivě budu soudit tvůj lid a budu hoden trůnu svého otce.

Neboť pozná vůbec člověk Boží záměry a dovede si představit, co je vůle Hospodina?

Myšlení smrtelníků je nedokonalé a naše uvažování pochybné, neboť pomíjivé tělo zatěžuje duši a pozemský stan je břemenem pro mysl naplněnou starostmi.

 Stěží postihujeme to, co je na zemi, s námahou vysvětlujeme, co máme na dosah ruky. Kdo prozkoumá to, co je na nebesích?

Kdo by poznal tvou vůli, jestliže ty bys mu nedal moudrost a z výšin mu neposlal svého svatého ducha?

Jen tak se lidé na zemi dostali na správnou cestu a naučili se tomu, co se ti líbí; jen moudrost je zachránila. (Mdr 9)

 

                  /3     Někteří lidé do smrti (i po válce) chválili Hitlera, jaký to byl hodný a laskavý člověk. Zrovna tak někteří lidé chválí Putina, nechají se obalamutit tím, že občas zajde kostela a zapálí svíčičku. Neprokouknou jeho propagandu, jsou přesvědčeni, že hájí křesťanské hodnoty a nevidí jeho zločiny v

 zemích, kde vedl a vede válku proti civilnímu obyvatelstvu, nebo že v Rusku jsou vražděni a mučeni novináři a opozice.

500 let bylo nemálo náboženských autorit přesvědčeno (a učilo druhé), že M. Luther a Hus byli kacíři (někteří to tvrdí dodneška).

Víme, že existují popírači šoa nebo zločinů komunismu.

 

                  /4     Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.

Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci. Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví.

 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.

 Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen."

Tehdy mu na to řekli někteří ze zákoníků a farizeů: "Mistře, chceme od tebe vidět znamení." On jim však odpověděl: "Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše“.  (srv. celou Mt 12. kap.)

 

                  /5     Nikdo se nenarodil hloupý. Hloupost je projevem hříchu, je ovocem lenosti a zbabělosti.

 

                  /6    Vy si nedávejte říkat `Mistře´: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří. A nikomu na zemi nedávejte jméno `Otec´: jediný je váš Otec, ten nebeský.

 Ani si nedávejte říkat `Učiteli´: váš učitel je jeden, Kristus. (Mt 23,8-10).

Přijali jsme tato slova nebo jsme si je nechali ukrást (byla nám sezobána)?

Velice často dáváme přednost zbožným knihám před Biblí, dáme víc na církevní autority než na Ježíše.

 

                  /7     Správní manželé mají vše společné, už nemají každý své peníze ani svůj čas sami sebe. Kdo si nechává něco pro sebe, krade ze společného, např. kdo se v

 nadměrně věnuje svému koníčku, okrádá tím členy rodiny.

Bůh se nám cele zasvětil a my jsme se křtem zasvětili Bohu a jeho království. Od křtu mi už nic nepatří, patřím (chci patřit) Bohu. Získal jsem všechno. (Mluvíme-li o nějakých dalších zasvěceních – nerozmělňujeme tím bláhově křestní zasvěcení?)

 

                  /8     Ze všeho, co je ve vodě, smíte jíst toto: Všechno ve vodách, v mořích a potocích, co má ploutve a šupiny, smíte jíst. Z veškeré vodní havěti v mořích a potocích, ze všech živočichů, kteří jsou ve vodách, bude pro vás hodné opovržení všechno, co nemá ploutve ani šupiny.

 Budou pro vás hodni opovržení. Nesmíte jíst jejich maso a jejich zdechliny budete mít v opovržení.

 Všechno ve vodě, co nemá ploutve ani šupiny, budete mít v opovržení. (Lv 11,9-10)

 

                  /9     Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. (Mt 7,7)

 

                  /10     Římský biskup František 3. ledna řekl: „Být jezuitou znamená být člověkem nekompletního, otevřeného myšlení, jež neustále hledí k horizontu Boží slávy.“