15. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Iz 55,10-11 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 55,10-11
Datum: 13. 7. 2014
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Iz 55,10-11 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 55,10-11
; Ř 8,18-23
; Mt 13,1-23
Datum: 13. 7. 2014
V týdnu mi doznívala slova Ježíšovy modlitby, kterou jsme slyšeli minulou
neděli: „Gratuluji Ti, Otče, že svou moudrost neházíš chytrákům a
podvodníkům jako perly sviním.“
Dnes čteme Ježíšovo první podobenství. Podobenství byla sítem, na kterém se povrchní posluchači vytřídili.
První čtení a evangelium mluví o velikém dobrodiní a programu Božího slova a o důležitosti spolupráce učedníků s Učitelem. Nestačí jen mít doma Bibli, nestačí jen slovu božímu přikyvovat: „Slyšeli jsme slovo boží.“ /1
Jak Ježíš vyučoval?
V různých místech probíral základní vyučovací lekce a něco přidal podle místní situace. Učedníky vzdělával systematicky. Ti slyšeli všechno, a pro nás to zaznamenali. My máme výhodu, že můžeme získat celé novozákonní vzdělání.
Ježíšova podobenství jsou v jednotlivých evangeliích podána často trošku jinak. (To se týká i dalších Ježíšových řečí.) Boží slovo je živé, evangelisté s ním pracovali (a i my s ním máme pracovat). To neznamená nakládat s ním libovolně. (Boží slovo je živé, ze zakonzervované pecky z kompotu švestka nevyroste.)
Podobenství o rozdílné půdě je prvním podobenstvím o božím království.
Všímáme si Ježíšova způsobu vyučování a objevujeme jeho pedagogickou genialitu.
O podobenstvích jsme už mluvili. /2
Podobenství o rozdílné půdě neslyšíme poprvé. My žijeme jinak než naši předkové, Ježíšova podobenství k nám nemluví tak bezprostředně jako k jeho posluchačům, ale způsob Ježíšova vyučování je tak skvělý, že si řadu dobových věcí, které neznáme, můžeme doplnit. /3
Kdo chce, může si zopakovat, jak se v Ježíšově době selo obilí a hospodařilo na poli. /4
Všimněme si, jaký je Ježíš pozorovatel, myslitel, geniální pedagog, básník, Mistr slova. Jak mnoho vyjádří pár slovy.
Víme, že podobenství je bez výkladu nesrozumitelné. /5
„Vám je dáno znát tajemství božího království.“
Ježíš nám vše vysvětluje. /6
„Kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.
Otupělo totiž srdce tohoto lidu. Nechtějí vidět a slyšet, abych je nemohl uzdravit.“
Slovo boží má velikou účinnost a velikou sílu. – 1. čtení.
Stvořitel vložil do semen (včetně obilných zrn) kód, jak má růst. Ale rostlina roste z toho, co si z půdy, z vody, vzduchu a tepla vezme.
Co jsme my z Božího slova a Ježíšova vyučování získali?
Naši předkové se modlili a chodili do kostela. Říkali: „Kdo zpívá, dvakrát se modlí.“
Po řadu desetiletí se na první pátky plnily kostely. (Já po celý život „první pátky“ dodržuji. Je důležité usilovat o duchovní život a vymýtit ze svého života smrtelné hříchy, ale nestačí mít jen čisté ruce. Z prvních pátků jsme udělali první katolickou pojišťovnu do nebe.)
Nestačí se 5x denně v Modlitbě Páně modlit: „Přijď tvé království.“ Nestačí na boží království jen čekat, máme ho budovat.
V každé vesničce už před sto lety lid zbožně o Božím Těle prosil: „Od moru, hladu a války vysvoboď nás Pane“.
Modlili se: „V Tebe věřím, doufám, nadevše tě miluji …“, ale pak poslechli Jeho Veličenstvo císaře Pána a narukovali do války. Kdyby protestovala církevní vrchnost a laici by nenarukovali, válka by nebyla. Ale nikdo si nedovedl představit neposlechnout Milostivou Vrchnost.
Mnoho lidí, kteří neměli hlouběji promyšlené boží slovo, přišlo v krutých podmínkách války o „víru“.
Z dnešních časů uvedu jiný příklad. Polovina manželství je rozvedena. Zamilovanost může postihnout každého z nás. Máme pečovat o svá manželství, aby manželství nebylo břemenem a žádný z manželů nestrádal. Máme si budovat silný vztah s Bohem, aby pro nás byl největším přítelem. Pokud nemáme přítele, na kterého dáme víc než na sebe, v případě zamilovanosti podlehneme srdeční chorobě zamilovanosti.
(O nebezpečí zamilovanosti mluvíme častěji, i o možnosti jak přežít bez rozpadu manželství.)
Součástí dobrého vyučování je odpovídání na otázky. Zkusme si jich pár položit.
Máš zabezpečený byt, dům, auto, počítač?
Co vše máš pojištěné?
Víme, že „někdo“ usiluje o to, nám slovo Boží vykrást?
Jak se proti tomu bráníme?
Nejsem povrchní jako slabá vrstva hlíny na skále? Nadchnout se není těžké, ale je třeba si pěstovat důslednost a vytrvalost.
(I psychologie nám nabízí metodu, jak si slyšené informace zapamatovat. Ale už od školních let jsme slýchali, že se máme na vyučovanou látku doma podívat. Ne každý, kdo si jednou něco přečte nebo slyší, si to zapamatuje.)
Jaké nebezpečí dusí můj zájem o práci s božím vyučováním? Co mě láká jako krásné květy plevele (které ale nenesou ovoce ani užitek)?
Jakou půdou jsem? Jakou úrodu z Písma získávám? Kolik jsem vytěžil z moudrosti boží?
Nakolik se pídím po porozumění Božímu slovu?
Při biblickém vyučování si mám ke slyšenému slovu dosadit vlastní zkušenosti, zážitky a dobře si vše promýšlet. Boží slovo potřebuje mou živnou půdu, pak přináší velkou úrodu.
Víra podle Ježíše znamená vnitřně dát za pravdu Ježíšovu vyučování. Není pouhým opakováním slov nebo mechanickým absolvováním náboženských skutků.
Potřebujeme porozumět, k čemu a jak slouží rozhovor s Bohem.
Potřebujeme porozumět, jak si Ježíš představuje vzájemný vztah.
Potřebujeme mít jasno v tom, co nám Ježíš říká a k čemu nás vede.
Kolik užitku pro život mi podobenství o rozdílné půdě přinese?
--------------------------
Poznámky:
/1 Ředitele firmy, prodávající po domech Bible, se ptá sekretářka: „Pane řediteli, už po patnácté je tady zájemce o práci, jenže koktá. Co s
ním mám dělat?“
„Vezměte ho na zkoušku“, odpoví ředitel.
Za čtrnáct dní na poradě každý prodejce hlásí, kolik Biblí prodal: „Tři“, „Sedm“, „Pět“, „Dvě“ hlásí jednotliví prodejci. Koktavý oznamuje: „Ooooosmdesát ččččtyři“.
Ředitel se ptá: „Jak to děláte?“
„Zzzzzzzazzzvonímm u bbbbbyyttu, vvvvytttáhnnnu Bbbbibli a zzzzzeptttám ssse: „Kkkkkkouppppíte sssi jjjjji nnnnnebbbbbbo vvvvvámm jjjjjjji mmmmám pppppřřřeeččččíst?
/2 K čemu podobenství slouží?
a) Podobenství oddělí „zrno od plev“:
(„Pane kolego“, pravil pan profesor panu docentovi, „chtěl jsem zvědět, kdo je nazaretský rabi, o kterém se teď tolik mluví, ale jsem zklamán. Nezná základy katechetiky a pedagogiky, primitivně vykládá o božím království jako o setí obilí nebo lovení ryb. Pane kolego, jdeme na fakultu.“
„Ty vole, Franto, ten mladej velebníček si hraje na filozofa, a dlouho káže. Kdo to má poslouchat, Franto, dem na pivo.“
„Sousedko, jak káže ten učitýlek z Nazareta, vypínám! Už jste slyšela o plačící soše? Představte si, krvavé slzy.
A co říkáte na stigmata Ctihodného? Za tři týdny tam jedeme na pouť.“)
b) Podobenství geniálně slouží k pochopení největšího poznání (není většího poznání než o Bohu).
Ježíš nemluví „zbožnou řečí“. Nepoužívá cizí slova a abstraktní formulace. Používal podobenství jako model. Na tom, co všichni znali (každý viděl práce na poli, zadělávání těsta na chléb, každý chodil dveřmi, každý byl na svatbě, viděl rašit a růst stromy …) nám ukazuje Boží plány. Vysvětluje, co je boží království, jak je uspořádáno, ukazuje jeho pravidla. Vysvětluje nám, jak se boží království staví v
nás a okolo nás, z čeho roste, co v něm koná Stavitel a co má konat člověk. Ježíš je Mistrem a nás
– své učedníky – učí na této stavbě pracovat.
Jeho způsob vyučování o Bohu je srozumitelný i nevzdělaným, každému, kdo chce v poznání růst.
/3 Ještě před sto lety měli u nás i řemeslníci kousek pole. Zřejmě i Ježíšova rodina hospodařila.
Ani pro nás nezemědělce není pole nedostupné. (Opět připomínám, že je nutné s dětmi a vnuky vyjít na pole, zjistit, kolik stýbel vyroste z jednoho zrna a spočítat kolikanásobný zisk obilí přináší. Teď, přede žněmi je ten nejpříhodnější čas. Ukažme dětem a vnukům názorně krásu Ježíšova vyučování. Jsme za to dětem odpovědní. Nás, děti a vnuky, to bude bavit.)
Úroda pšenice je v našem kraji 10x větší než v době mého mládí.
/4 Po žních se pole zorá. (Mimo jiné se tím také nakypří, provzdušní a nevysychá. V Izraeli prší až na podzim v období dešťů. U nás se stává, že déšť znovu půdu „slije“ a pole pak vysychá.)
V Izraeli se selo před obdobím dešťů v listopadu nebo v prosinci.
Po vysetí je třeba zrna „vláčením“ dostat do země – zakrýt zeminou. Dnešní secí stroje zasejí zrna hloub do nakypřené půdy a zároveň je hlínou zakryjí.
Při ručním setí padla některá zrna na kraj cesty (tu nemá smysl vláčet), proto byla zrna sezobána ptáky.
Nejvíce hlubší úrodné půdy je v Galielei, ale i tam jsou pole na svazích. Někde skála vyčnívá nad pole, na některých místech je pod tenkou vrstvou zeminy. Majitel svá pole znal a věděl, kde je skála „ukrytá“, ale při ručním setí se přesně netrefíte; některá zrna padla
, kam neměla (podobně jako na okraj cesty). Když zapršelo, zrní vyklíčilo a malé rostlinky začaly růst. Na mělké půdě je i v
noci hřála skála ohřátá sluncem ze dne – ale podobenství říká, proč brzy uschla.
Některá zrna padla do trní. Jiná udusily plevely, jejichž semena zůstala na poli z minulého roku (postřik pesticidů, které likvidují plevely, tenkrát nebyly). Tyto plevely, často bodlákovitého typu, v
době květu hýří krásnými barvami, ale pak byly čím dál víc pichlavé. Plevel se nad vzešlým obilíčkem brzy prosadí, přeroste ho a brzy udusí.
/5 Vzpomínáte, jak králi Davidovi prorok Nátan vyprávěl podobenství o boháči a chuďasovi (2 Sa 12,1n
výklad.
Církev má vykládat podobenství, jejichž výklad evangelia neuvádí. Církev tvoří nejvíce rodiče a prarodiče, ti mají na prvním místě uvádět děti k
porozumění Písmu.
/6 Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. … Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.
Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.
Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
(Srv. J 15,1-16
Dnes čteme Ježíšovo první podobenství. Podobenství byla sítem, na kterém se povrchní posluchači vytřídili.
První čtení a evangelium mluví o velikém dobrodiní a programu Božího slova a o důležitosti spolupráce učedníků s Učitelem. Nestačí jen mít doma Bibli, nestačí jen slovu božímu přikyvovat: „Slyšeli jsme slovo boží.“ /1
Jak Ježíš vyučoval?
V různých místech probíral základní vyučovací lekce a něco přidal podle místní situace. Učedníky vzdělával systematicky. Ti slyšeli všechno, a pro nás to zaznamenali. My máme výhodu, že můžeme získat celé novozákonní vzdělání.
Ježíšova podobenství jsou v jednotlivých evangeliích podána často trošku jinak. (To se týká i dalších Ježíšových řečí.) Boží slovo je živé, evangelisté s ním pracovali (a i my s ním máme pracovat). To neznamená nakládat s ním libovolně. (Boží slovo je živé, ze zakonzervované pecky z kompotu švestka nevyroste.)
Podobenství o rozdílné půdě je prvním podobenstvím o božím království.
Všímáme si Ježíšova způsobu vyučování a objevujeme jeho pedagogickou genialitu.
O podobenstvích jsme už mluvili. /2
Podobenství o rozdílné půdě neslyšíme poprvé. My žijeme jinak než naši předkové, Ježíšova podobenství k nám nemluví tak bezprostředně jako k jeho posluchačům, ale způsob Ježíšova vyučování je tak skvělý, že si řadu dobových věcí, které neznáme, můžeme doplnit. /3
Kdo chce, může si zopakovat, jak se v Ježíšově době selo obilí a hospodařilo na poli. /4
Všimněme si, jaký je Ježíš pozorovatel, myslitel, geniální pedagog, básník, Mistr slova. Jak mnoho vyjádří pár slovy.
Víme, že podobenství je bez výkladu nesrozumitelné. /5
„Vám je dáno znát tajemství božího království.“
Ježíš nám vše vysvětluje. /6
„Kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.
Otupělo totiž srdce tohoto lidu. Nechtějí vidět a slyšet, abych je nemohl uzdravit.“
Slovo boží má velikou účinnost a velikou sílu. – 1. čtení.
Stvořitel vložil do semen (včetně obilných zrn) kód, jak má růst. Ale rostlina roste z toho, co si z půdy, z vody, vzduchu a tepla vezme.
Co jsme my z Božího slova a Ježíšova vyučování získali?
Naši předkové se modlili a chodili do kostela. Říkali: „Kdo zpívá, dvakrát se modlí.“
Po řadu desetiletí se na první pátky plnily kostely. (Já po celý život „první pátky“ dodržuji. Je důležité usilovat o duchovní život a vymýtit ze svého života smrtelné hříchy, ale nestačí mít jen čisté ruce. Z prvních pátků jsme udělali první katolickou pojišťovnu do nebe.)
Nestačí se 5x denně v Modlitbě Páně modlit: „Přijď tvé království.“ Nestačí na boží království jen čekat, máme ho budovat.
V každé vesničce už před sto lety lid zbožně o Božím Těle prosil: „Od moru, hladu a války vysvoboď nás Pane“.
Modlili se: „V Tebe věřím, doufám, nadevše tě miluji …“, ale pak poslechli Jeho Veličenstvo císaře Pána a narukovali do války. Kdyby protestovala církevní vrchnost a laici by nenarukovali, válka by nebyla. Ale nikdo si nedovedl představit neposlechnout Milostivou Vrchnost.
Mnoho lidí, kteří neměli hlouběji promyšlené boží slovo, přišlo v krutých podmínkách války o „víru“.
Z dnešních časů uvedu jiný příklad. Polovina manželství je rozvedena. Zamilovanost může postihnout každého z nás. Máme pečovat o svá manželství, aby manželství nebylo břemenem a žádný z manželů nestrádal. Máme si budovat silný vztah s Bohem, aby pro nás byl největším přítelem. Pokud nemáme přítele, na kterého dáme víc než na sebe, v případě zamilovanosti podlehneme srdeční chorobě zamilovanosti.
(O nebezpečí zamilovanosti mluvíme častěji, i o možnosti jak přežít bez rozpadu manželství.)
Součástí dobrého vyučování je odpovídání na otázky. Zkusme si jich pár položit.
Máš zabezpečený byt, dům, auto, počítač?
Co vše máš pojištěné?
Víme, že „někdo“ usiluje o to, nám slovo Boží vykrást?
Jak se proti tomu bráníme?
Nejsem povrchní jako slabá vrstva hlíny na skále? Nadchnout se není těžké, ale je třeba si pěstovat důslednost a vytrvalost.
(I psychologie nám nabízí metodu, jak si slyšené informace zapamatovat. Ale už od školních let jsme slýchali, že se máme na vyučovanou látku doma podívat. Ne každý, kdo si jednou něco přečte nebo slyší, si to zapamatuje.)
Jaké nebezpečí dusí můj zájem o práci s božím vyučováním? Co mě láká jako krásné květy plevele (které ale nenesou ovoce ani užitek)?
Jakou půdou jsem? Jakou úrodu z Písma získávám? Kolik jsem vytěžil z moudrosti boží?
Nakolik se pídím po porozumění Božímu slovu?
Při biblickém vyučování si mám ke slyšenému slovu dosadit vlastní zkušenosti, zážitky a dobře si vše promýšlet. Boží slovo potřebuje mou živnou půdu, pak přináší velkou úrodu.
Víra podle Ježíše znamená vnitřně dát za pravdu Ježíšovu vyučování. Není pouhým opakováním slov nebo mechanickým absolvováním náboženských skutků.
Potřebujeme porozumět, k čemu a jak slouží rozhovor s Bohem.
Potřebujeme porozumět, jak si Ježíš představuje vzájemný vztah.
Potřebujeme mít jasno v tom, co nám Ježíš říká a k čemu nás vede.
Kolik užitku pro život mi podobenství o rozdílné půdě přinese?
--------------------------
Poznámky:
/1 Ředitele firmy, prodávající po domech Bible, se ptá sekretářka: „Pane řediteli, už po patnácté je tady zájemce o práci, jenže koktá. Co s
ním mám dělat?“
„Vezměte ho na zkoušku“, odpoví ředitel.
Za čtrnáct dní na poradě každý prodejce hlásí, kolik Biblí prodal: „Tři“, „Sedm“, „Pět“, „Dvě“ hlásí jednotliví prodejci. Koktavý oznamuje: „Ooooosmdesát ččččtyři“.
Ředitel se ptá: „Jak to děláte?“
„Zzzzzzzazzzvonímm u bbbbbyyttu, vvvvytttáhnnnu Bbbbibli a zzzzzeptttám ssse: „Kkkkkkouppppíte sssi jjjjji nnnnnebbbbbbo vvvvvámm jjjjjjji mmmmám pppppřřřeeččččíst?
/2 K čemu podobenství slouží?
a) Podobenství oddělí „zrno od plev“:
(„Pane kolego“, pravil pan profesor panu docentovi, „chtěl jsem zvědět, kdo je nazaretský rabi, o kterém se teď tolik mluví, ale jsem zklamán. Nezná základy katechetiky a pedagogiky, primitivně vykládá o božím království jako o setí obilí nebo lovení ryb. Pane kolego, jdeme na fakultu.“
„Ty vole, Franto, ten mladej velebníček si hraje na filozofa, a dlouho káže. Kdo to má poslouchat, Franto, dem na pivo.“
„Sousedko, jak káže ten učitýlek z Nazareta, vypínám! Už jste slyšela o plačící soše? Představte si, krvavé slzy.
A co říkáte na stigmata Ctihodného? Za tři týdny tam jedeme na pouť.“)
b) Podobenství geniálně slouží k pochopení největšího poznání (není většího poznání než o Bohu).
Ježíš nemluví „zbožnou řečí“. Nepoužívá cizí slova a abstraktní formulace. Používal podobenství jako model. Na tom, co všichni znali (každý viděl práce na poli, zadělávání těsta na chléb, každý chodil dveřmi, každý byl na svatbě, viděl rašit a růst stromy …) nám ukazuje Boží plány. Vysvětluje, co je boží království, jak je uspořádáno, ukazuje jeho pravidla. Vysvětluje nám, jak se boží království staví v
nás a okolo nás, z čeho roste, co v něm koná Stavitel a co má konat člověk. Ježíš je Mistrem a nás
– své učedníky – učí na této stavbě pracovat.
Jeho způsob vyučování o Bohu je srozumitelný i nevzdělaným, každému, kdo chce v poznání růst.
/3 Ještě před sto lety měli u nás i řemeslníci kousek pole. Zřejmě i Ježíšova rodina hospodařila.
Ani pro nás nezemědělce není pole nedostupné. (Opět připomínám, že je nutné s dětmi a vnuky vyjít na pole, zjistit, kolik stýbel vyroste z jednoho zrna a spočítat kolikanásobný zisk obilí přináší. Teď, přede žněmi je ten nejpříhodnější čas. Ukažme dětem a vnukům názorně krásu Ježíšova vyučování. Jsme za to dětem odpovědní. Nás, děti a vnuky, to bude bavit.)
Úroda pšenice je v našem kraji 10x větší než v době mého mládí.
/4 Po žních se pole zorá. (Mimo jiné se tím také nakypří, provzdušní a nevysychá. V Izraeli prší až na podzim v období dešťů. U nás se stává, že déšť znovu půdu „slije“ a pole pak vysychá.)
V Izraeli se selo před obdobím dešťů v listopadu nebo v prosinci.
Po vysetí je třeba zrna „vláčením“ dostat do země – zakrýt zeminou. Dnešní secí stroje zasejí zrna hloub do nakypřené půdy a zároveň je hlínou zakryjí.
Při ručním setí padla některá zrna na kraj cesty (tu nemá smysl vláčet), proto byla zrna sezobána ptáky.
Nejvíce hlubší úrodné půdy je v Galielei, ale i tam jsou pole na svazích. Někde skála vyčnívá nad pole, na některých místech je pod tenkou vrstvou zeminy. Majitel svá pole znal a věděl, kde je skála „ukrytá“, ale při ručním setí se přesně netrefíte; některá zrna padla
, kam neměla (podobně jako na okraj cesty). Když zapršelo, zrní vyklíčilo a malé rostlinky začaly růst. Na mělké půdě je i v
noci hřála skála ohřátá sluncem ze dne – ale podobenství říká, proč brzy uschla.
Některá zrna padla do trní. Jiná udusily plevely, jejichž semena zůstala na poli z minulého roku (postřik pesticidů, které likvidují plevely, tenkrát nebyly). Tyto plevely, často bodlákovitého typu, v
době květu hýří krásnými barvami, ale pak byly čím dál víc pichlavé. Plevel se nad vzešlým obilíčkem brzy prosadí, přeroste ho a brzy udusí.
/5 Vzpomínáte, jak králi Davidovi prorok Nátan vyprávěl podobenství o boháči a chuďasovi (2 Sa 12,1n
)?
David podobenství porozuměl, až když slyšel od Nátana
výklad.
Církev má vykládat podobenství, jejichž výklad evangelia neuvádí. Církev tvoří nejvíce rodiče a prarodiče, ti mají na prvním místě uvádět děti k
porozumění Písmu.
/6 Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. … Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.
Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.
Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
(Srv. J 15,1-16
)