24. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Ex 1,1-40,38 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Ex 32,7-11.13-14
Datum: 15. 9. 2013
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Ex 1,1-40,38 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Ex 32,7-11.13-14
; 1 Tim 1,12-17
; Lk 15,1-32
Datum: 15. 9. 2013
O božím milosrdenství je v Bibli mnoho řečeno a na konkrétních
událostech popisováno. Vrcholem náboženské literatury je podobenství o
Milosrdném otci.
Odjíždím „na chlapy“ a chtěl jsem napsat Poznámky na neděli. Ale díval jsem se na Poznámky před třemi roky a zhrozil jsem se, jak mnoho jsem do nich napsal (někdy se utrhnu, chci toho hodně říci). To je mnohem větší sousto ke zpracování než na týden.
Proto Vás prosím, kdybyste se k Poznámkám z r. 2010 vrátili. Něco si z toho vyberte nebo zopakujte.
Zkusme si jednou provždy promyslet velikost Božího milosrdenství.
K daru odpuštění je vše už pouze na nás. Nemusíme u Boha žebrat o milost, nemusíme shánět protekci a přímluvu. Sami sebe potřebujeme k pokání přemlouvat.
Mince z roztrženého náhrdelníku se nebrání, ztracené ovce se neptáme, jestli se k nám chce vrátit, ale lidem a andělům dal Bůh svobodu. K přátelství nás nenutí.
Ale podmínkou k odpuštění je návrat: přiznání viny, prosba o odpuštění a přijetí odpovědnosti.
Bůh nám odpouští, pokud se kajeme. Kdo by odpouštěl bez kajícnosti viníka, mlčí ke zlu a podporuje zlo.
Jak to, že někdo z podobenství o „Nespravedlivém soudci“ udělá závěr, že Boha je, jako toho soudce, nutno přemlouvat?
Zkusme si promyslet, nakolik a kdy se podobáme mladšímu a kdy staršímu synovi.
Pokaždé, když přeskakujeme místo z Písma, které nám nevoní, nebo mu nerozumíme, odcházíme od Boha.
Ježíš upozorňuje, že nekvalitní zbožnost je daleko horší, než jakákoliv chyba, vzdaluje nás pod Boha, aniž si to uvědomujeme a přiznáme. A pohoršujeme se nad hříšníky jako starší syn. Jak jej dostat na „hostinu“?
Odjíždím „na chlapy“ a chtěl jsem napsat Poznámky na neděli. Ale díval jsem se na Poznámky před třemi roky a zhrozil jsem se, jak mnoho jsem do nich napsal (někdy se utrhnu, chci toho hodně říci). To je mnohem větší sousto ke zpracování než na týden.
Proto Vás prosím, kdybyste se k Poznámkám z r. 2010 vrátili. Něco si z toho vyberte nebo zopakujte.
Zkusme si jednou provždy promyslet velikost Božího milosrdenství.
K daru odpuštění je vše už pouze na nás. Nemusíme u Boha žebrat o milost, nemusíme shánět protekci a přímluvu. Sami sebe potřebujeme k pokání přemlouvat.
Mince z roztrženého náhrdelníku se nebrání, ztracené ovce se neptáme, jestli se k nám chce vrátit, ale lidem a andělům dal Bůh svobodu. K přátelství nás nenutí.
Ale podmínkou k odpuštění je návrat: přiznání viny, prosba o odpuštění a přijetí odpovědnosti.
Bůh nám odpouští, pokud se kajeme. Kdo by odpouštěl bez kajícnosti viníka, mlčí ke zlu a podporuje zlo.
Jak to, že někdo z podobenství o „Nespravedlivém soudci“ udělá závěr, že Boha je, jako toho soudce, nutno přemlouvat?
Zkusme si promyslet, nakolik a kdy se podobáme mladšímu a kdy staršímu synovi.
Pokaždé, když přeskakujeme místo z Písma, které nám nevoní, nebo mu nerozumíme, odcházíme od Boha.
Ježíš upozorňuje, že nekvalitní zbožnost je daleko horší, než jakákoliv chyba, vzdaluje nás pod Boha, aniž si to uvědomujeme a přiznáme. A pohoršujeme se nad hříšníky jako starší syn. Jak jej dostat na „hostinu“?