5. neděle postní
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Ex 19,4-8 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 43,16-21
Datum: 17. 3. 2013
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Ex 19,4-8 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 43,16-21
; Flp 3,1-14
; Jan 8,1-11
Datum: 17. 3. 2013
I „starozákonní“ čtení je slovem života a stojí za veliké zkoumání.
(Židé se díky Bibli učí správně přemýšlet a dozví se z ní
nejdůležitější informace pro život.)
Inteligentní a vzdělaný rabín Pavel, jedna z největších světových osobností, říká: „Poznání Ježíše je mi nade všechna jiná poznání“. (Srv. Flp 8,7-10
To není náboženská fráze!
Pokud nemáme stejné pořadí hodnost, nemá smysl pokračovat dál a na něco si hrát.
Zdalipak se nám podaří objevit krásu Písma?
„Poznání“ Ježíše není ani v církvi samozřejmostí. Zatím nahořečasto převažuje Kodex církevního práva, teologie, muzeální neživotná tradice a (ukrývaná) touha po moci. Dole často převažuje neznalost, povrchnost a nezájem.
Každé slušné náboženství lidi vychovává a pozvedá je. Ale lze si ověřit, že židovství a křesťanství je větší kulturou než pohanství. (Po čtení z minulé neděle o „Milosrdném otci“ marnotratného syna a jeho staršího bratra budeme opět naslouchat vyprávění o božím milosrdenství. Židokřesťanská kultura je náboženstvím účinného soucitu.)
Bůh si svůj lid sám krok za krokem vede a vychovává.
Proti pohanským mravům (např. kruté pohanské krevní mstě), dostali Izraelité pravidlo: „oko za oko, rána za ránu, život za život“. To bylo velikým pokrokem.
Ale tím kulturní úroveň Izraele nekončí. Mesiáš přišel pozdvihnout židy ještě výš.
Ale židovská společnost k tomu musela nejprve dozrát na určitou úroveň. /1
Mesiáš mohl k Izraelitům přijít dříve než před 2 tisíci roky, vše záleželo na lidech.
(Bůh nechodí pozdě, ale také nepředbíhá. Učitelé zkoumají, zdali děcko může do 1. třídy. Ke studiu vysoké školy je třeba znalostí maturanta.)
Konečně čas k příchodu Mesiáše nazrál. Ježíš přišel s nabídkou Božího království. Někteří židé tomu rozuměli více, někteří hůře. /2
Už např. z rozprav rabínů Hilela a Šamaje (Ježíšových předchůdců) vyplývá, že si lidé začali uvědomovat, že pravidlo „oko za oko“ je někdy tvrdé. /3
Ne všichni židé byli na příchod Mesiáše připraveni. (Ne všichni křesťané jsou na Ježíšův další příchod připraveni. Církevní vrchnost skřípala zuby nad narůstajícím vlivem Galilejského rabbiho: „Už učí i ve chrámovým podloubích.“
Učitelé Zákona a farizeové byli s ženou rychle hotoví: „Ukamenovat!“ /4
Mazaně ji ale použili jako návnadu k nachytání Ježíše.
V minulých letech jsme si všímali podrobností střetu. (Dětem vše podrobně vysvětlete, včetně významu co znamená „hodit první kámen“.)
„Mistře, poraď, tato žena se provinila, ale její chlap se na ní dopouští domácího násilí … Nechceme být krutí, co bys poradil … ?“
To si naběhli … Pokaždé s nadšením sleduji, jak se Ježíš nenechal chytit, jak pokrytcům vyklepal kožich.
Žasnu nad jeho odvahou. Láska se bez odvahy neobejde.
Bůh nepoužívá trest mechanicky, zákonicky. Trest nemá být odplatou, zadostiučiněním nebo vyrovnáním nespravedlnosti, ale výchovným pobídnutím, které nás má přivést k hledání příčin chyb a jejich nápravě. /5
Už „Starý zákon“ je plný božího milosrdenství a odpuštění.
Boží milosrdenství je dokonalé, neruší spravedlnost a nemá nic společného se slabostí. Neponižuje oběť jako některá naše „zbožná odpouštění“ maskující naši zbabělost a neschopnost zastat se poníženého. /6
Platí, že nikdo nesmí beztrestně ubližovat druhému.
Před Bohem žádné promlčení viny neplatí.
Ale z „božích trestů“ si nikdo nemusí zoufat, nikdo nemusí páchat sebevraždu. I z pekla vede cesta ven. (Takovou řeč nemají „pravověrní“ rádi.) Tím není řečeno, že peklo bude prázdné.
Ježíš není slaboch, není měkký, to by nevychoval jedinou osobnost.
Je pevný a uměřený. Pomáhá poníženému postavit se na nohy, uzdravuje.
S lidmi zákonického smýšlení naprosto nelze mluvit ani o selhání, ani o trápení lidském; vidí jen provinění, literu, trestní sazbu a prosazují tvrdý přístup. Upadnout do jejich rukou je neštěstím.
Platí o nich Ježíšovo varování: „Jak můžete, vyhněte se jim.“ /7
Přesto, že jsme vedeni k soucitu, přesto, že Ježíšův program je naším programem, /8
přesto, jsme někdy lidmi tvrdého srdce.
Někteří pokřtění upírají určitým lidem jejich důstojnost:
volají po obnovení trestu smrti …
odsuzují homosexuály ...
odsuzují prostitutky …
nenávidí Romy …
označují za vražedkyně ženy, které si nechaly udělat potrat …
Setkal jsem se s řadou těchto opovrhovaných. Každý slušný farář by mohl hodně vyprávět. /9
Fanatikům nelze nic vysvětlit, některé lidi nepokládají za děti boží. Nevšimli si, jakou cenu má každý hříšník pro Boha a jakou námahu Kristus po každého z nás podstupuje, aby
každý objevil, jak mnoho jej má Bůh rád.
Nevidí vlastní podíl na zlu ve světě. Hrají si na soudce.
Jsou zbabělí, postrádají odvahu k lásce. Nehájí hříšníka proti hříchu, proti nespravedlnosti a proti tvrdosti vlastního srdce. Na slabším si vybíjejí svou nenávist. Silnějšímu se postavit neumějí.
Nerozumějí životu.
Milovat lidstvo je jednoduší než milovat partnera v manželství, svého rodiče, své dítě, svého faráře, farníka, souseda …
Nový římský biskup František nám je sympatický. Je nadějí pro církev. Prohlásil: „Církev má být chudá a má sloužit chudým (nejen materiálně chudým).
Pro mnoho lidí jsou jeho lidské projevy a zájem o lidi příslibem. /10
Církevní vrtichvostové, chválící vždy současnou vrchnost, jsou také nadšeni z jednání nového papeže. Proč se sami nechovali podobně? Co odečetli z Ježíšova způsobu života?
Jak to, že František vybočuje? Jak to, že nemáme pověst skromných, neokázalých, sloužících, lidí cudné zbožnosti?
Církev se potřebuje dostat nejen ze skandálů, potřebuje reformu, návrat k Ježíšově službě lidem. /11
Církev má být prodlouženou náručí Boha. Ježíš nám ukazuje, jak se to dělá.
-------------------------------------------------
Poznámky:
/1 Dlouho trvá než jedinec, natož generace, společnost, přijme nové zásady soužití.
Před sto lety byly v úředních místnostech, i v kostelích, cedule: „Plivati na zem je úředně zakázáno.“ Pro někoho je pracné, naučit se neodhazovat odpadky, zdravit, nekrást, platit daně, nepomlouvat …
Kultura může narůstat, ale každý jednotlivec a každá generace se učí vše od začátku.
/2 Původně byl Hospodin jediným vládcem Izraele.
„Byli jste otroci „Egypta“, klesli jste na úroveň luzy, ale buďte svobodným lidem. (Vy sami jste viděli, co jsem učinil Egyptu. Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě.
Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země.
Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým.“ Ex 19,4-6
Budu vás vzdělávat, vaši třináctiletí budou schopni přijmout odpovědnost nejen za sebe, ale v nějaké míře i za druhé. Bude se vám dobře dařit, budete schopni pomáhat potřebným (desátky, milostivé léto, propouštění otroků …).
Izrael později sešel z cesty. Prosadili si své (lidské) krále se svými paláci (chrám zbudovali na umlčení svého svědomí) … v Ježíšově době byli velekněží už knížaty a
králové kolaboranty okupantů.
Kněžská třída zbohatla a farizeové (většinou nemajetní) se stali povýšenou elitářskou náboženskou vrstvou, tvrdou k „nečistým“ hříšníkům a pohanům.
/3 My – po dvou tisících letech – víme o okolnostech jednání člověka ještě více. Provinilec nemusí mít stoprocentní vinu na svém selhání. Víme o vlivu neblahého dědictví po předcích, o vlivu špatné výchovy, následků násilí (např. šikany) atd.
I židé postupně začali místo doslovné odplaty (oko za oko, rána za ránu, modřina za modřinu) vynahrazovat poškozenému náhradu za způsobenou újmu.
/4 Fanatici bývají krutí, nesmiřitelní, nenávistní. (Karel Čapek vytýkal komunistům jejich nenávist. Náckové posílají nepřátele do plynu, ultraortodoxní posílají lidi jiného názoru na hranici a do pekla. Stačí se podívat na web
ové stránky našich zaťatých pravověrných katolíků – na jejich způsob vyjadřování.)
/5 My už z psychologie známe např. pojmy motivace a stimulace.
Dětem ukažte, že motivací marnotratného syna bylo jídlo. Stimulací byl hlad.
Nouze, např. bolest, nás mají stimulovat, přivést k rozhodnutí vyhledat lékaře. Bolest převáží např. náš strach ze zubaře.
Biblické vyučování ještě nezná psychologický popis, ale geniálním způsobem – pomocí příběhů – vypráví o člověku a Bohu a o tom, co k životu potřebujeme.
(Vyprávění o Josefovi a bratřích, podobenství o milosrdném otci, jsou perlami světové a náboženské literatury. Jsou geniálními způsoby vyučování, k jejich pochopení nepotřebujeme mít maturitu. Ke studiu psychologie se bez maturity neobejdeme.)
/6 Používané fráze jsou odporné: „Mně nic špatného neudělal“. Někteří zbabělci dokonce zneužívají slovo Boží: „I Ježíš říká: ,Kdo je bez hříchu, hoď kamenem první´“.)
/7 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
Anebo jak to, že říkáš svému bratru: `Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka´ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!
Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás. (Mt 7,1-6
/8 Ježíš přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,
abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.´
Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."
Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst.
… Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem. Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.
On však prošel jejich středem a bral se dál. (Srv. Lk 4,16-30
/9 Jen menší část homosexuálů má svou orientaci získanou – někdo z rodičů dlouhodobě selhával... Ani jedna matka, kterou jsem potkal, si nenechala udělat potrat jen tak; ocitla se v
krizi, kterou neuměla jinak vyřešit.
Copak dělají pro život křiklouni, kteří je pranýřují?
Kolik času věnují na pomoc matkám, které si dítě nechali, nebo nepřijatým dětem?
Prostitutky bývají většinou otrokyněmi pasáků a klientů.
Před 20 lety jsem navrhoval program pro církve. Věnovat se Rómům, přistěhovalcům a sociálně potřebným je důležitější, než budovat církevní školy a nemocnice ….
/10 Nový římský biskup František jedná s úctou s homosexuály, umyl nohy nemocným AIDS, hájil chudé, stavěl se proti mocným, nepovyšuje se. Žije skromně, když byl jmenován kardinálem, řekl Argentincům, aby na inaugurační slávu do Říma nejezdili, ale ušetřené peníze raději věnovali chudým.
Teď to zopakoval, řekl, ať nejezdí na jeho inauguraci do Říma.
/11 My jsme po převratu začali příliš opravovat budovy. Žijeme v nákladných palácích a klášterech. Je jednoduší je opravit než je udržet.
(V úterý jsem byl v Břevnovském klášteru. Už když jsem uviděl dvoje krásné dveře, byl jsem rád, že nejsem řeholník … Sám pečuji o 8 kostelů a několik dalších památkově chráněných budov. V
Letohradě s 6.500 obyvateli máme 5 kostelů. V Hr. Králové na Velkém náměstí jsou 3 kostely.)
Je prozíravé, přestěhují-li se staří manželé z velkého bytu do malého. V klášteře žije většinou pár řeholníků. Kde získáme peníze na jejich udržování? Majetek je to skvostný, ale stává se nám prokletím, svazuje nám ruce a nohy, zabírá čas pro službu lidem.
Obnovili jsme poutě a veliké církevní slavnosti, ale neobnovili jsme rodinné slavení neděle.
(Jedna hodina „pronájmu papeže“ na jeho cestách stojí 1.600.000 Kč. Na poslední návštěvě u nás byl Benedikt XVI. 55 hodin. Jeho návštěva stála 90 milionů Kč. Nejsem proti návštěvám, máme-li na to, ať přijíždí třeba každý rok, ale proč církevní zaměstnanci mají nejen malý plat, ale „dobrovolně“ ještě desetinu odvádějí biskupství? Atd.)
Nač roky toho a onoho? Nač neděli Božího milosrdenství? Copak každá neděle není dnem Božího milosrdenství – pokud se necháme obdarovat bohatstvím biblických textů a liturgie?
Inteligentní a vzdělaný rabín Pavel, jedna z největších světových osobností, říká: „Poznání Ježíše je mi nade všechna jiná poznání“. (Srv. Flp 8,7-10
)
To není náboženská fráze!
Pokud nemáme stejné pořadí hodnost, nemá smysl pokračovat dál a na něco si hrát.
Zdalipak se nám podaří objevit krásu Písma?
„Poznání“ Ježíše není ani v církvi samozřejmostí. Zatím nahořečasto převažuje Kodex církevního práva, teologie, muzeální neživotná tradice a (ukrývaná) touha po moci. Dole často převažuje neznalost, povrchnost a nezájem.
Každé slušné náboženství lidi vychovává a pozvedá je. Ale lze si ověřit, že židovství a křesťanství je větší kulturou než pohanství. (Po čtení z minulé neděle o „Milosrdném otci“ marnotratného syna a jeho staršího bratra budeme opět naslouchat vyprávění o božím milosrdenství. Židokřesťanská kultura je náboženstvím účinného soucitu.)
Bůh si svůj lid sám krok za krokem vede a vychovává.
Proti pohanským mravům (např. kruté pohanské krevní mstě), dostali Izraelité pravidlo: „oko za oko, rána za ránu, život za život“. To bylo velikým pokrokem.
Ale tím kulturní úroveň Izraele nekončí. Mesiáš přišel pozdvihnout židy ještě výš.
Ale židovská společnost k tomu musela nejprve dozrát na určitou úroveň. /1
Mesiáš mohl k Izraelitům přijít dříve než před 2 tisíci roky, vše záleželo na lidech.
(Bůh nechodí pozdě, ale také nepředbíhá. Učitelé zkoumají, zdali děcko může do 1. třídy. Ke studiu vysoké školy je třeba znalostí maturanta.)
Konečně čas k příchodu Mesiáše nazrál. Ježíš přišel s nabídkou Božího království. Někteří židé tomu rozuměli více, někteří hůře. /2
Už např. z rozprav rabínů Hilela a Šamaje (Ježíšových předchůdců) vyplývá, že si lidé začali uvědomovat, že pravidlo „oko za oko“ je někdy tvrdé. /3
Ne všichni židé byli na příchod Mesiáše připraveni. (Ne všichni křesťané jsou na Ježíšův další příchod připraveni. Církevní vrchnost skřípala zuby nad narůstajícím vlivem Galilejského rabbiho: „Už učí i ve chrámovým podloubích.“
Učitelé Zákona a farizeové byli s ženou rychle hotoví: „Ukamenovat!“ /4
Mazaně ji ale použili jako návnadu k nachytání Ježíše.
V minulých letech jsme si všímali podrobností střetu. (Dětem vše podrobně vysvětlete, včetně významu co znamená „hodit první kámen“.)
„Mistře, poraď, tato žena se provinila, ale její chlap se na ní dopouští domácího násilí … Nechceme být krutí, co bys poradil … ?“
To si naběhli … Pokaždé s nadšením sleduji, jak se Ježíš nenechal chytit, jak pokrytcům vyklepal kožich.
Žasnu nad jeho odvahou. Láska se bez odvahy neobejde.
Bůh nepoužívá trest mechanicky, zákonicky. Trest nemá být odplatou, zadostiučiněním nebo vyrovnáním nespravedlnosti, ale výchovným pobídnutím, které nás má přivést k hledání příčin chyb a jejich nápravě. /5
Už „Starý zákon“ je plný božího milosrdenství a odpuštění.
Boží milosrdenství je dokonalé, neruší spravedlnost a nemá nic společného se slabostí. Neponižuje oběť jako některá naše „zbožná odpouštění“ maskující naši zbabělost a neschopnost zastat se poníženého. /6
Platí, že nikdo nesmí beztrestně ubližovat druhému.
Před Bohem žádné promlčení viny neplatí.
Ale z „božích trestů“ si nikdo nemusí zoufat, nikdo nemusí páchat sebevraždu. I z pekla vede cesta ven. (Takovou řeč nemají „pravověrní“ rádi.) Tím není řečeno, že peklo bude prázdné.
Ježíš není slaboch, není měkký, to by nevychoval jedinou osobnost.
Je pevný a uměřený. Pomáhá poníženému postavit se na nohy, uzdravuje.
S lidmi zákonického smýšlení naprosto nelze mluvit ani o selhání, ani o trápení lidském; vidí jen provinění, literu, trestní sazbu a prosazují tvrdý přístup. Upadnout do jejich rukou je neštěstím.
Platí o nich Ježíšovo varování: „Jak můžete, vyhněte se jim.“ /7
Přesto, že jsme vedeni k soucitu, přesto, že Ježíšův program je naším programem, /8
přesto, jsme někdy lidmi tvrdého srdce.
Někteří pokřtění upírají určitým lidem jejich důstojnost:
volají po obnovení trestu smrti …
odsuzují homosexuály ...
odsuzují prostitutky …
nenávidí Romy …
označují za vražedkyně ženy, které si nechaly udělat potrat …
Setkal jsem se s řadou těchto opovrhovaných. Každý slušný farář by mohl hodně vyprávět. /9
Fanatikům nelze nic vysvětlit, některé lidi nepokládají za děti boží. Nevšimli si, jakou cenu má každý hříšník pro Boha a jakou námahu Kristus po každého z nás podstupuje, aby
každý objevil, jak mnoho jej má Bůh rád.
Nevidí vlastní podíl na zlu ve světě. Hrají si na soudce.
Jsou zbabělí, postrádají odvahu k lásce. Nehájí hříšníka proti hříchu, proti nespravedlnosti a proti tvrdosti vlastního srdce. Na slabším si vybíjejí svou nenávist. Silnějšímu se postavit neumějí.
Nerozumějí životu.
Milovat lidstvo je jednoduší než milovat partnera v manželství, svého rodiče, své dítě, svého faráře, farníka, souseda …
Nový římský biskup František nám je sympatický. Je nadějí pro církev. Prohlásil: „Církev má být chudá a má sloužit chudým (nejen materiálně chudým).
Pro mnoho lidí jsou jeho lidské projevy a zájem o lidi příslibem. /10
Církevní vrtichvostové, chválící vždy současnou vrchnost, jsou také nadšeni z jednání nového papeže. Proč se sami nechovali podobně? Co odečetli z Ježíšova způsobu života?
Jak to, že František vybočuje? Jak to, že nemáme pověst skromných, neokázalých, sloužících, lidí cudné zbožnosti?
Církev se potřebuje dostat nejen ze skandálů, potřebuje reformu, návrat k Ježíšově službě lidem. /11
Církev má být prodlouženou náručí Boha. Ježíš nám ukazuje, jak se to dělá.
-------------------------------------------------
Poznámky:
/1 Dlouho trvá než jedinec, natož generace, společnost, přijme nové zásady soužití.
Před sto lety byly v úředních místnostech, i v kostelích, cedule: „Plivati na zem je úředně zakázáno.“ Pro někoho je pracné, naučit se neodhazovat odpadky, zdravit, nekrást, platit daně, nepomlouvat …
Kultura může narůstat, ale každý jednotlivec a každá generace se učí vše od začátku.
/2 Původně byl Hospodin jediným vládcem Izraele.
„Byli jste otroci „Egypta“, klesli jste na úroveň luzy, ale buďte svobodným lidem. (Vy sami jste viděli, co jsem učinil Egyptu. Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě.
Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země.
Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým.“ Ex 19,4-6
)
Budu vás vzdělávat, vaši třináctiletí budou schopni přijmout odpovědnost nejen za sebe, ale v nějaké míře i za druhé. Bude se vám dobře dařit, budete schopni pomáhat potřebným (desátky, milostivé léto, propouštění otroků …).
Izrael později sešel z cesty. Prosadili si své (lidské) krále se svými paláci (chrám zbudovali na umlčení svého svědomí) … v Ježíšově době byli velekněží už knížaty a
králové kolaboranty okupantů.
Kněžská třída zbohatla a farizeové (většinou nemajetní) se stali povýšenou elitářskou náboženskou vrstvou, tvrdou k „nečistým“ hříšníkům a pohanům.
/3 My – po dvou tisících letech – víme o okolnostech jednání člověka ještě více. Provinilec nemusí mít stoprocentní vinu na svém selhání. Víme o vlivu neblahého dědictví po předcích, o vlivu špatné výchovy, následků násilí (např. šikany) atd.
I židé postupně začali místo doslovné odplaty (oko za oko, rána za ránu, modřina za modřinu) vynahrazovat poškozenému náhradu za způsobenou újmu.
/4 Fanatici bývají krutí, nesmiřitelní, nenávistní. (Karel Čapek vytýkal komunistům jejich nenávist. Náckové posílají nepřátele do plynu, ultraortodoxní posílají lidi jiného názoru na hranici a do pekla. Stačí se podívat na web
ové stránky našich zaťatých pravověrných katolíků – na jejich způsob vyjadřování.)
/5 My už z psychologie známe např. pojmy motivace a stimulace.
Dětem ukažte, že motivací marnotratného syna bylo jídlo. Stimulací byl hlad.
Nouze, např. bolest, nás mají stimulovat, přivést k rozhodnutí vyhledat lékaře. Bolest převáží např. náš strach ze zubaře.
Biblické vyučování ještě nezná psychologický popis, ale geniálním způsobem – pomocí příběhů – vypráví o člověku a Bohu a o tom, co k životu potřebujeme.
(Vyprávění o Josefovi a bratřích, podobenství o milosrdném otci, jsou perlami světové a náboženské literatury. Jsou geniálními způsoby vyučování, k jejich pochopení nepotřebujeme mít maturitu. Ke studiu psychologie se bez maturity neobejdeme.)
/6 Používané fráze jsou odporné: „Mně nic špatného neudělal“. Někteří zbabělci dokonce zneužívají slovo Boží: „I Ježíš říká: ,Kdo je bez hříchu, hoď kamenem první´“.)
/7 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
Anebo jak to, že říkáš svému bratru: `Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka´ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!
Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás. (Mt 7,1-6
)
/8 Ježíš přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,
abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.´
Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."
Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst.
… Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem. Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.
On však prošel jejich středem a bral se dál. (Srv. Lk 4,16-30
)
/9 Jen menší část homosexuálů má svou orientaci získanou – někdo z rodičů dlouhodobě selhával... Ani jedna matka, kterou jsem potkal, si nenechala udělat potrat jen tak; ocitla se v
krizi, kterou neuměla jinak vyřešit.
Copak dělají pro život křiklouni, kteří je pranýřují?
Kolik času věnují na pomoc matkám, které si dítě nechali, nebo nepřijatým dětem?
Prostitutky bývají většinou otrokyněmi pasáků a klientů.
Před 20 lety jsem navrhoval program pro církve. Věnovat se Rómům, přistěhovalcům a sociálně potřebným je důležitější, než budovat církevní školy a nemocnice ….
/10 Nový římský biskup František jedná s úctou s homosexuály, umyl nohy nemocným AIDS, hájil chudé, stavěl se proti mocným, nepovyšuje se. Žije skromně, když byl jmenován kardinálem, řekl Argentincům, aby na inaugurační slávu do Říma nejezdili, ale ušetřené peníze raději věnovali chudým.
Teď to zopakoval, řekl, ať nejezdí na jeho inauguraci do Říma.
/11 My jsme po převratu začali příliš opravovat budovy. Žijeme v nákladných palácích a klášterech. Je jednoduší je opravit než je udržet.
(V úterý jsem byl v Břevnovském klášteru. Už když jsem uviděl dvoje krásné dveře, byl jsem rád, že nejsem řeholník … Sám pečuji o 8 kostelů a několik dalších památkově chráněných budov. V
Letohradě s 6.500 obyvateli máme 5 kostelů. V Hr. Králové na Velkém náměstí jsou 3 kostely.)
Je prozíravé, přestěhují-li se staří manželé z velkého bytu do malého. V klášteře žije většinou pár řeholníků. Kde získáme peníze na jejich udržování? Majetek je to skvostný, ale stává se nám prokletím, svazuje nám ruce a nohy, zabírá čas pro službu lidem.
Obnovili jsme poutě a veliké církevní slavnosti, ale neobnovili jsme rodinné slavení neděle.
(Jedna hodina „pronájmu papeže“ na jeho cestách stojí 1.600.000 Kč. Na poslední návštěvě u nás byl Benedikt XVI. 55 hodin. Jeho návštěva stála 90 milionů Kč. Nejsem proti návštěvám, máme-li na to, ať přijíždí třeba každý rok, ale proč církevní zaměstnanci mají nejen malý plat, ale „dobrovolně“ ještě desetinu odvádějí biskupství? Atd.)
Nač roky toho a onoho? Nač neděli Božího milosrdenství? Copak každá neděle není dnem Božího milosrdenství – pokud se necháme obdarovat bohatstvím biblických textů a liturgie?