Příprava k bibl. textům na neděli 21. října 2012

Píseň o Božím služebníkovi (Iz 52,13-53,12) čteme jej na Velký pátek, ale Velikonoce jsou myšlenkově velice bohaté. Nabízím opět celý překlad Radivoje Jakovljeviče. Čtení z neděle je uvedeno tučně.
 
 
„Hle, můj služebník (doslovně „otrok“) bude mít úspěch,                                          
         zvedne se, povznese a vysoko se vyvýší.
 Jak mnozí strnuli
         úděsem nad tebou! 
Jeho vzezření bylo tak nelidsky poničené,
         a jeho vzhled nebyl vzhledem lidských synů.
Avšak on pokropí mnohé pronárody krví,
        před ním si zakryjí králové ústa,
protože spatří, co jim nebylo vyprávěno,
        porozumějí tomu, o čem neslyšeli.
Kdo uvěří naší zprávě?
        Nad kým se pak zjeví paže Hospodinova?
Vyrostl před ním jako proutek,
         jak oddenek z vyprahlé země,
         neměl královský vzhled ani důstojnost.
Prohlédli jsme si ho: Byl nevzhledný.
         nedychtili jsme po něm.
Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl.
         Muž plný bolesti, zkoušený nemocemi,
         jako ten, před nímž si Bůh zakrývá tvář.
Byl v opovržení, nepočítali jsme s ním.
On však nesl naše nemoci
         a vzal na sebe naše bolesti.
A my? Mysleli jsme, že je zasažen,
         ubit od Boha a pokořen.
Ale on byl proklán naší nevěrností,   
         zmučen naší nepravostí,
         naše výchova k pokoji na něj byla vložena
        a naše uzdravení do jeho podlitin.
Všichni jsme vrávorali jako ovce,
         každý se obrátil na vlastní cestu,
         a Hospodin způsobil, že v něm  byla sražena
         nepravost nás všech.    
Byl trápen, ale on se pokořil
         a neotevřel ústa.
Jako beránek vedený na porážku,
         jako ovce před střihači
         zůstal němý, neotevřel ústa.
Byl vzat na popravu bez vazby, bez soudu.
         Na jeho rod kdo pomyslí?
Neboť byl vyťat ze země živých
         raněn nevěrností mého lidu.   
Byl mu určen hrob se svévolníky.
Když však umřel, byl pohřben s boháčem.
Ačkoliv se nedopustil násilí
         a v jeho ústech nebylo lsti,
Hospodinu se zalíbila jeho odvaha nechat se rozdrtit. 
         Dopustil, aby onemocněl
         a dal svůj život v oběť smíření.

Služebník spatří potomstvo,

         bude dlouho živ

         a co se Hospodinovi líbí, v jeho ruce se podaří.

Co vzejde z jeho útrap,

         uvidí a nasytí se.

Svým poznáním učiní spravedlivými

         můj spravedlivý služebník mnohé:

         On vezme na sebe břemeno jejich nepravostí.

A tak mu dávám podíl mezi mnohými

         kořist rozdělí s četnými,

protože obnažil svůj život vstříc smrti

         a mezi nevěrníky byl počítán.

Ale on nesl hřích mnohých

         a dal se srazit mezi nevěrné.“

 

Konečně máme snesitelný překlad. Jiné překlady stále opisují chybně čtení způsobené středověkým názorem Anselmovým o zadostiučinění Mesiáše. Z toho se stala konzerva, která mnoha lidem chutná. Přemýšlení bolí a tak se mnoho lidí nezastaví nad tvrzením, že by Bůh mohl mít zalíbení v

 utrpení člověka.

 

K evangeliu: Dva z nejlepších třech apoštolů dychtili po moci a slávě. (Poslední přikázání z Desatera říká: „Nebudeš dychtit“.)

Vůbec se o tomto nebezpečí nemluví, protože bychom se museli ptát, zda také mně toto nebezpečí hrozí. A tak si nevytváříme obranné látky proti tomuto velikému nebezpečí. Pokušení moci je nejtěžší ze všech. Zdaleka se netýká jen politiků.

Boží království stojí na službě druhým. Ježíš se pokušení moci a slávy ubránil.