32. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: 2Mak 7,20-28 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: 2 Mak 7,1-2.9-14
Datum: 7. 11. 2010
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: 2Mak 7,20-28 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: 2 Mak 7,1-2.9-14
; 2 Sol 2,16-3,5
; Lk 20,27-38
Datum: 7. 11. 2010
„Manželství je riskantní podnik“, pravil jsem slečně, která si
přišla vyjednat svatební obřad. „Oznámí-li nám lékař: ,Máte
padesátiprocentní naději na vyléčení rakoviny´, podlomí se nám kolena.
Polovina manželství se rozpadne. A mnoho manželů z té druhé půlky,
žijí tak, že bych takový vztah nepřál ani nepříteli.“
Přirovnáme-li křest ke svatebnímu obřadu, pak i většina lidí je s Bohem rozvedená nebo jim Bůh připadá cizí.
Chci-li pěkné manželství, potřebuji být nadprůměrnou osobností, potřebuji si vybrat nadprůměrného partnera a oba se musíme nadprůměrně snažit. /1 Průměr jde do háje. /2
Láska je u nás devalvovaným slovem, o to víc je používáno.
I u křesťanů? /3
Každý blízký vztah vyžaduje své.
První čtení připomíná statečné svědky Boží. (Postoj starého Eleazara, matky a jejich sedmi synů byl pro nás za totality velikým povzbuzením – stojí za přečtení kapitoly 2 Mak 6
Žijeme-li formální manželství s Bohem, lehko zaměňujeme slovo „martyr“ – svědek za „mučedník“. /5
Pak se místo snahy porozumět Bohu lenošně vymlouváme: „To a to je tajemství“.
Místo svědectví o boží péči si falešně hrajeme na vykupitele.
Místo poctivého hledání příčin trápení ve světě (některým bychom určitě mohli včas zabránit),
prohlašujeme utrpení za zásluhy a za potřebnou oběť pro boží milosrdenství.
(Tím normální a zdravě smýšlející lidi nenadchneme a nezískáme.)
Bůh nám má co dát! Nepomlouvejme jej, že od nás chce utrpení. /6
I rodiče nabízejí dětem veliké bohatství, péči, lásku a ochranu. Kdyby adoptivní rodiče lákali děti na horší úděl nebo nižší životní úroveň než mají jiné děti, neuspěli by.
Kdo se ocitl někdy ve velikém tlaku, ví, že není jednoduché se zachovat správně. /7
Co nás podrží v náročnosti i všednosti života?
Kdybychom se ptali židů, možná by řekli: „Tóra, obřízka, šabbat“.
Kdybychom se ptali dál, viděli bychom co za těmi slovy je.
Nikoho samozřejmě nepodrží jen pouhé věci a obřady, ale živý vztah, hodnotná zkušenost.
Tóra je pro židy čítankou, učebnicí, knihovnou a vzdělávacím programem. Umožňuje jim poznávat Boha (porozumět mu a vést s ním rozhovor). /8
O obřízce bychom měli někdy podrobněji mluvit… /9
„Sabat je pro nás pupeční šňůrou k božímu království“, řekl rabín Karol Sidon. /10
My tomu všemu můžeme ještě hlouběji porozumět, Ježíš nám ukázal ještě větší obzor, který nám
Bůh připravil a do kterého nás zve. (Nedávno jsme mluvili o možnosti dorůstání do pozice nevěsty. Mluvili jsme o naší výsadě modlitby – rozhovoru s Bohem.) /11
Židé, kteří se nezřekli Boha a svědčili o jeho přízni i v ohrožení smrti (láska vydrží až do smrti – jinak to nebyla láska – láska jde dokonce až za hrob), zakusili v dostatečné míře bohatství Božího království – i skrze dary Tóry, obřízky, sabatu.
Zkusme se podívat na svěcení sedmého dne, třeba pro sebe objevíme něco, co i nás může obdarovávat ve vztahu s Bohem.
„Dnes téměř celosvětově zavedený den jako den odpočinku je nejzřetelnějším dědictvím starého Izraele, nejrozšířenějším ohlasem jeho víry, ovšem většinou zcela vnitřně vyprázdněným, protože byl odtržen od původního smyslu a významu. Vracet dnu odpočinku jeho původní a základní význam i smysl je částí našeho křesťanského poslání“, říká Jan Heller.
Po zkušenosti Izraele s božím vysvobozením z egyptského koncentráku, nabídl Hospodin Izraelitům, že bude jejich Hospodářem, pastýřem, ochráncem – Bohem. Nadšeně nabídku přijali:
„Komu se dostalo takového štěstí?“ /12
Jste svobodní, nejste mými otroky ani poddanými.
Budete pracovat jen šest dní (pro svou potřebu, já pro sebe od vás nic nepotřebuji) a já vám natolik požehnám, že sedmý den budete mít volno, abychom jej mohli spolu světit. Uděláme si svátek.
(Nejen) ve starém Orientu bohatí nepracovali (např. pro antického člověka byla práce ohavností), zato otroci dřeli od rána do noci a bez volna.
Po ztrátě ráje se sice práce stala někdy úmornou dřinou, /13
ale Izrael je svobodným lidem božím. V Izraeli nesmí o sabatu pracovat ani otroci, ani jízdní nebo tažné zvíře.
Babyloňané měli špatné, nepříznivé dny, v kterých působili všelijací démoni a zlé síly. V ty dny nic nepodnikali, aby se zlomyslností démonů nedostali do neštěstí. /15
Izraelité jsou chráněni Hospodinem. Sabat má jiný význam, má kladnou funkci, je darem.
Hospodin sedmý den spočinul, požehnal jej a posvětil jej.
Stvořitel spočinul, to je něco jiného, než odpočinul. Nebyl unavený námahou, dřinou, nemusel odpočívat. Spočinul, těšil se ze svého díla – „viděl, že je dobré“, podařilo se.
Sedmý den je pro Izrael požehnáním, darem, přínosem.
Sobota je pro ně k posvěcování. Je časem vyhrazeným pro vztahy.
Díky boží štědrosti a péči jsou Izraelité tak bohatí, že nemusí dřít každý den, /16
Sabat je tedy pro Izraelity svátkem, díky němuž už tady, v pozemském putování, zakoušejí něco z budoucího nebeského království (tam pomine veškerá dřina, zlo, trápení a slzy – pro nebešťany bude práce koníčkem a poznávání bude nádherným poznáváním). /17
Co znamená posvěcování? /18
To není nečinnost.
Židovský sedmý den je svátkem. Židé mají co oslavovat. Bůh se jim zasvětil. Mají rodinu, jeden druhého. Výslovně dostali čas i program pro ten den – mají čas na sebe a na vztah s Bohem.
Velice si vyprávějí o Bohu a s Bohem.
Naučili se sabat světit. (Sobota utužuje rodinné vztahy – i rodinný vztah s Hospodinem.) /19
Židé vědí, co od Hospodina dostali, jak veliké dary.
Neuplyne týden, aby židé neslavili, že jsou svobodným lidem božím.
Babylóňané ze strachu nic nedělali každý patnáctý den – nebezpečný den.
Židé slaví každou sobotu své přátelství, obdarování a osvobozování Bohem.
Nežijí jen z práce vlastních rukou, ale z obdarování Božího. Sobota je předzvěstí nebeského království.
Neuplyne týden, aby křesťané neslavili svatbu Beránkovu.
Kdo se dožije 70 let, má z toho 10 let života. To je předzvěst nebe.
Čím je pro nás sedmý den?
(Rusové měli šťastnější ruku než my v pojmenování neděle „vaskresénie“)..
Jak jej slavíme? Zakoušíme přátelství Boha?
Po jídle mám vždy lepší náladu.
Jakou náladu mám po bohoslužbě? Odcházím jiný, poznamenaný?
Čím mě slavení neděle obohacuje?
Když zakusíme veliké bohatství, nechceme se jej vzdát.
Kdo má silný vztah s Bohem (s manželkou, manželem), nebude s té krásy chtít vzdát,
vydrží poryvy studených a ohrožujících vichřic života.
Vztahy s nejbližšími, manželství nejvíce, jsou trenažérem k životu v nebeském království.
V „očistci“ budou na jednom pokoji „dobráci“ a ti, „co mají vždy pravdu“ a znají „vůli boží“ druhých. Budou tak dlouho, až poznají, že jsou s dechem v koncích a konečně se „obrátí“ k Ježíšovým pravidlům o soužití. Aby bylo v nebi dobře, je třeba, aby si nebešťané osvojili Ježíšův způsob jednání, mluvení a myšlení.
Sedmý den jsme dostali jako dar ke vzájemným konzultacím, přemýšlením a ke slavení, samozřejmě i s Bohem.
Kdo je bohatý, má radost a důvod k oslavě.
---------------------------------------
Poznámky:
/1 Psychologové říkají, že 63% lidí u nás nepřekročí úroveň 13letých dětí. Mají sice mozek v pořádku, jsou schopni zaměstnání, ale nejsou dospělí – nejsou odpovědní za sebe, za své jednání a za svá slova, natož aby přijali odpovědnost za druhého – nejsou schopni trvalého vztahu.
/2 V přírodě skončí hloupí jedinci a děti hloupých rodičů nebo hloupých vůdců smečky brzy pod drnem. Hloupého už v mládí chytne predátor.
/3 Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. (J 14,23
/4 „Ochráním Vás (srov. smlouvu Hospodina s Izraelem),
a) nepřátelé vás nepřemohou, bude se vám dobře dařit, budete zdraví, nebudete potřebovat pesticidy a herbicidy, nebudou vás sužovat šelmy a škůdci.
b) Ale pokud nebudete jednat dobře, nebudu mlčet k vašemu zlu, přestanu vás chránit“
Nepřehlédněme verše 2 Mak 7,18.32-33.38
c) Pokud se obrátíte ke mně, odpustím vám a přijmu vás. Jsem věrný.“
/5 Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; v jeho jménu se bude zvěstovat obrácení na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. Vy jste toho svědky.“ (Lk 24,45-48
/6 Ježíšova matka, Jan Miláček Páně umřeli zdraví a přirozenou smrtí. Ježíš řekl: „Chovejte se k sobě pěkně“, neřekl: „Vyhledávejte utrpení“.
Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.
Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.
A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.
Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. (Mt 5,13-16
/7 Vím, jak bych měl v určité situaci jednat, ale jak bych se zachoval, to nevím.
Kdo není naivní a má už nějaké zkušenosti se svou slabostí, nemachruje. Za minulého režimu si mohl kdekdo vysloužit ostruhy.
/8 Talit, třásně, modlitební řemínky i mezuza jim stále připomínají blízkost a přátelství Hospodina.
/9 Pro židy je obřízka krásným a promyšleným darem od Hospodina – asi jako snubní prsten.
/10 Mimochodem, Izrael není náboženským státem, ale v sobotu nejezdí veřejná doprava, letadla nelítají … ekonomicky je to ztrátové, ale kdyby Židé nevydávali obrovské peníze na vojenské výdaje, asi by byli nejbohatším státem.
/11 Židé (a my křesťané ještě více) víme, jak nám Bůh vychází vstříc. K lidem si „sedá na bobek“, umožňuje nám, abychom s ním mohli mluvit z očí do očí. Nemluví k nám jako milostivá vrchnost z výšin svého trůnu, ze své nebeské přesažnosti. Mluví k nám bez koruny nebo mitry na hlavě, bez berly, žezla, meče, šperků a ceremoniálních kostýmů.
Nejen v Ježíši se k nám sklání prostě a samozřejmě třeba jako maminka v noční košili k plačícímu děcku.
/12 „Budu o vás tak pečovat, budete tak bohatí, že nebudete mít potřebu jiných bohů (ochránců) nebudete mít potřebu ukrádat nikomu z jeho talíře, peněženky nebo postele … !
Jste mým lidem – nabízím vám ruku, manželství.“
/13 I dnes někoho netěší práce, vykonává ji kvůli obživě rodiny. Podobně některé děti nebaví škola a řadu dospělých nebaví další poznávání – včetně poznávání Boha.
/14 „Budeš obrazem božím nejen člověku, ale i zvířeti, všemu stvořenému i vytvořenému“ – to je kultura!
/15 Znáte lidi, kteří věří na smůlu, kterou přináší černá kočka přeběhnuvší přes cestu? Nejdou dál, než projde někdo jiný.
Kde není víra v pečujícího Boha, tam nastupuje pověra. Bůh nás zbavuje strachu. Nemusíme místo sebe nastrkávat do nebezpečí druhého.
Ty, co věří na „třináctku“ přinášející neštěstí, zlobím: „A třináctý plat také odmítáte?“
Podáváme-li si v chumlu ruce s druhými a někteří lidé cuknou: „Hlavně si nepodávat ruce křížem“, směji se. „My křesťané se kříže nebojíme a pátek je pro nás šťastným dnem.“ My jsme osvobození od všelijakých strachů.
/16 Vzpomeňme na dar many, nemohli si ji nasbírat na další den, zkazila by se.
Ale v pátek jí bylo tolik, že lehce nasbírali i na další den (a nezkazila se!). Hospodin je živil, aby měli čas na slavení.
/17 Dnes jsem si koupil krásnou knihu Marka Orko Váchy: „Kéž bych pod hvězdami dobře odtančil svůj tanec“. (To je vzdělaný a ušlechtilý člověk!) Doporučuji knihu jako krásný vánoční dárek. Vede k žasnutí nad krásou stvoření. Kdo to umí, bude toužit po setkání a rozhovoru s Tvůrcem.
/18 Napsal jsem pár slov o „posvícení“ v „Okénko do letohradské farnosti“, 9/2010
/19 Židé se naučili slavit sabat. Mají krásný program ke slavení …
Věnují se dětem, velice jim záleží, aby to děti a bavilo a nenudili se.
I chudí židé se kdysi snažili mít lepší jídlo, případně trochu vína. Berou si na sobotu nejlepší šaty.
Nedávno psala Marta Švagrová v LN, jak se lidé připravují na Hrad k převzetí vyznamenání na 28. října. Jak se pečlivě strojí atd.
Nejsem zákoník, ale mrzí mě, jak se oblékáme na nedělní bohoslužbu, na pohřeb. (Vypadáme jak národ sportovců.) Do tanečních a na ples se vyfikneme.
Ustrojením něco vypovídáme …, ustrojení může být také modlitbou.
Přirovnáme-li křest ke svatebnímu obřadu, pak i většina lidí je s Bohem rozvedená nebo jim Bůh připadá cizí.
Chci-li pěkné manželství, potřebuji být nadprůměrnou osobností, potřebuji si vybrat nadprůměrného partnera a oba se musíme nadprůměrně snažit. /1 Průměr jde do háje. /2
Láska je u nás devalvovaným slovem, o to víc je používáno.
I u křesťanů? /3
Každý blízký vztah vyžaduje své.
První čtení připomíná statečné svědky Boží. (Postoj starého Eleazara, matky a jejich sedmi synů byl pro nás za totality velikým povzbuzením – stojí za přečtení kapitoly 2 Mak 6
; 2 Mak 7
) Svědčili o
věrnosti Boha i v trápeních, která si Izrael přivodil sám.
Žijeme-li formální manželství s Bohem, lehko zaměňujeme slovo „martyr“ – svědek za „mučedník“. /5
Pak se místo snahy porozumět Bohu lenošně vymlouváme: „To a to je tajemství“.
Místo svědectví o boží péči si falešně hrajeme na vykupitele.
Místo poctivého hledání příčin trápení ve světě (některým bychom určitě mohli včas zabránit),
prohlašujeme utrpení za zásluhy a za potřebnou oběť pro boží milosrdenství.
(Tím normální a zdravě smýšlející lidi nenadchneme a nezískáme.)
Bůh nám má co dát! Nepomlouvejme jej, že od nás chce utrpení. /6
I rodiče nabízejí dětem veliké bohatství, péči, lásku a ochranu. Kdyby adoptivní rodiče lákali děti na horší úděl nebo nižší životní úroveň než mají jiné děti, neuspěli by.
Kdo se ocitl někdy ve velikém tlaku, ví, že není jednoduché se zachovat správně. /7
Co nás podrží v náročnosti i všednosti života?
Kdybychom se ptali židů, možná by řekli: „Tóra, obřízka, šabbat“.
Kdybychom se ptali dál, viděli bychom co za těmi slovy je.
Nikoho samozřejmě nepodrží jen pouhé věci a obřady, ale živý vztah, hodnotná zkušenost.
Tóra je pro židy čítankou, učebnicí, knihovnou a vzdělávacím programem. Umožňuje jim poznávat Boha (porozumět mu a vést s ním rozhovor). /8
O obřízce bychom měli někdy podrobněji mluvit… /9
„Sabat je pro nás pupeční šňůrou k božímu království“, řekl rabín Karol Sidon. /10
My tomu všemu můžeme ještě hlouběji porozumět, Ježíš nám ukázal ještě větší obzor, který nám
Bůh připravil a do kterého nás zve. (Nedávno jsme mluvili o možnosti dorůstání do pozice nevěsty. Mluvili jsme o naší výsadě modlitby – rozhovoru s Bohem.) /11
Židé, kteří se nezřekli Boha a svědčili o jeho přízni i v ohrožení smrti (láska vydrží až do smrti – jinak to nebyla láska – láska jde dokonce až za hrob), zakusili v dostatečné míře bohatství Božího království – i skrze dary Tóry, obřízky, sabatu.
Zkusme se podívat na svěcení sedmého dne, třeba pro sebe objevíme něco, co i nás může obdarovávat ve vztahu s Bohem.
„Dnes téměř celosvětově zavedený den jako den odpočinku je nejzřetelnějším dědictvím starého Izraele, nejrozšířenějším ohlasem jeho víry, ovšem většinou zcela vnitřně vyprázdněným, protože byl odtržen od původního smyslu a významu. Vracet dnu odpočinku jeho původní a základní význam i smysl je částí našeho křesťanského poslání“, říká Jan Heller.
Po zkušenosti Izraele s božím vysvobozením z egyptského koncentráku, nabídl Hospodin Izraelitům, že bude jejich Hospodářem, pastýřem, ochráncem – Bohem. Nadšeně nabídku přijali:
„Komu se dostalo takového štěstí?“ /12
Jste svobodní, nejste mými otroky ani poddanými.
Budete pracovat jen šest dní (pro svou potřebu, já pro sebe od vás nic nepotřebuji) a já vám natolik požehnám, že sedmý den budete mít volno, abychom jej mohli spolu světit. Uděláme si svátek.
(Nejen) ve starém Orientu bohatí nepracovali (např. pro antického člověka byla práce ohavností), zato otroci dřeli od rána do noci a bez volna.
Po ztrátě ráje se sice práce stala někdy úmornou dřinou, /13
ale Izrael je svobodným lidem božím. V Izraeli nesmí o sabatu pracovat ani otroci, ani jízdní nebo tažné zvíře.
Babyloňané měli špatné, nepříznivé dny, v kterých působili všelijací démoni a zlé síly. V ty dny nic nepodnikali, aby se zlomyslností démonů nedostali do neštěstí. /15
Izraelité jsou chráněni Hospodinem. Sabat má jiný význam, má kladnou funkci, je darem.
Hospodin sedmý den spočinul, požehnal jej a posvětil jej.
Stvořitel spočinul, to je něco jiného, než odpočinul. Nebyl unavený námahou, dřinou, nemusel odpočívat. Spočinul, těšil se ze svého díla – „viděl, že je dobré“, podařilo se.
Sedmý den je pro Izrael požehnáním, darem, přínosem.
Sobota je pro ně k posvěcování. Je časem vyhrazeným pro vztahy.
Díky boží štědrosti a péči jsou Izraelité tak bohatí, že nemusí dřít každý den, /16
Sabat je tedy pro Izraelity svátkem, díky němuž už tady, v pozemském putování, zakoušejí něco z budoucího nebeského království (tam pomine veškerá dřina, zlo, trápení a slzy – pro nebešťany bude práce koníčkem a poznávání bude nádherným poznáváním). /17
Co znamená posvěcování? /18
To není nečinnost.
Židovský sedmý den je svátkem. Židé mají co oslavovat. Bůh se jim zasvětil. Mají rodinu, jeden druhého. Výslovně dostali čas i program pro ten den – mají čas na sebe a na vztah s Bohem.
Velice si vyprávějí o Bohu a s Bohem.
Naučili se sabat světit. (Sobota utužuje rodinné vztahy – i rodinný vztah s Hospodinem.) /19
Židé vědí, co od Hospodina dostali, jak veliké dary.
Neuplyne týden, aby židé neslavili, že jsou svobodným lidem božím.
Babylóňané ze strachu nic nedělali každý patnáctý den – nebezpečný den.
Židé slaví každou sobotu své přátelství, obdarování a osvobozování Bohem.
Nežijí jen z práce vlastních rukou, ale z obdarování Božího. Sobota je předzvěstí nebeského království.
Neuplyne týden, aby křesťané neslavili svatbu Beránkovu.
Kdo se dožije 70 let, má z toho 10 let života. To je předzvěst nebe.
Čím je pro nás sedmý den?
(Rusové měli šťastnější ruku než my v pojmenování neděle „vaskresénie“)..
Jak jej slavíme? Zakoušíme přátelství Boha?
Po jídle mám vždy lepší náladu.
Jakou náladu mám po bohoslužbě? Odcházím jiný, poznamenaný?
Čím mě slavení neděle obohacuje?
Když zakusíme veliké bohatství, nechceme se jej vzdát.
Kdo má silný vztah s Bohem (s manželkou, manželem), nebude s té krásy chtít vzdát,
vydrží poryvy studených a ohrožujících vichřic života.
Vztahy s nejbližšími, manželství nejvíce, jsou trenažérem k životu v nebeském království.
V „očistci“ budou na jednom pokoji „dobráci“ a ti, „co mají vždy pravdu“ a znají „vůli boží“ druhých. Budou tak dlouho, až poznají, že jsou s dechem v koncích a konečně se „obrátí“ k Ježíšovým pravidlům o soužití. Aby bylo v nebi dobře, je třeba, aby si nebešťané osvojili Ježíšův způsob jednání, mluvení a myšlení.
Sedmý den jsme dostali jako dar ke vzájemným konzultacím, přemýšlením a ke slavení, samozřejmě i s Bohem.
Kdo je bohatý, má radost a důvod k oslavě.
---------------------------------------
Poznámky:
/1 Psychologové říkají, že 63% lidí u nás nepřekročí úroveň 13letých dětí. Mají sice mozek v pořádku, jsou schopni zaměstnání, ale nejsou dospělí – nejsou odpovědní za sebe, za své jednání a za svá slova, natož aby přijali odpovědnost za druhého – nejsou schopni trvalého vztahu.
/2 V přírodě skončí hloupí jedinci a děti hloupých rodičů nebo hloupých vůdců smečky brzy pod drnem. Hloupého už v mládí chytne predátor.
/3 Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. (J 14,23
)
/4 „Ochráním Vás (srov. smlouvu Hospodina s Izraelem),
a) nepřátelé vás nepřemohou, bude se vám dobře dařit, budete zdraví, nebudete potřebovat pesticidy a herbicidy, nebudou vás sužovat šelmy a škůdci.
b) Ale pokud nebudete jednat dobře, nebudu mlčet k vašemu zlu, přestanu vás chránit“
Nepřehlédněme verše 2 Mak 7,18.32-33.38
c) Pokud se obrátíte ke mně, odpustím vám a přijmu vás. Jsem věrný.“
/5 Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; v jeho jménu se bude zvěstovat obrácení na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. Vy jste toho svědky.“ (Lk 24,45-48
)
/6 Ježíšova matka, Jan Miláček Páně umřeli zdraví a přirozenou smrtí. Ježíš řekl: „Chovejte se k sobě pěkně“, neřekl: „Vyhledávejte utrpení“.
Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.
Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.
A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.
Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. (Mt 5,13-16
)
/7 Vím, jak bych měl v určité situaci jednat, ale jak bych se zachoval, to nevím.
Kdo není naivní a má už nějaké zkušenosti se svou slabostí, nemachruje. Za minulého režimu si mohl kdekdo vysloužit ostruhy.
/8 Talit, třásně, modlitební řemínky i mezuza jim stále připomínají blízkost a přátelství Hospodina.
/9 Pro židy je obřízka krásným a promyšleným darem od Hospodina – asi jako snubní prsten.
/10 Mimochodem, Izrael není náboženským státem, ale v sobotu nejezdí veřejná doprava, letadla nelítají … ekonomicky je to ztrátové, ale kdyby Židé nevydávali obrovské peníze na vojenské výdaje, asi by byli nejbohatším státem.
/11 Židé (a my křesťané ještě více) víme, jak nám Bůh vychází vstříc. K lidem si „sedá na bobek“, umožňuje nám, abychom s ním mohli mluvit z očí do očí. Nemluví k nám jako milostivá vrchnost z výšin svého trůnu, ze své nebeské přesažnosti. Mluví k nám bez koruny nebo mitry na hlavě, bez berly, žezla, meče, šperků a ceremoniálních kostýmů.
Nejen v Ježíši se k nám sklání prostě a samozřejmě třeba jako maminka v noční košili k plačícímu děcku.
/12 „Budu o vás tak pečovat, budete tak bohatí, že nebudete mít potřebu jiných bohů (ochránců) nebudete mít potřebu ukrádat nikomu z jeho talíře, peněženky nebo postele … !
Jste mým lidem – nabízím vám ruku, manželství.“
/13 I dnes někoho netěší práce, vykonává ji kvůli obživě rodiny. Podobně některé děti nebaví škola a řadu dospělých nebaví další poznávání – včetně poznávání Boha.
/14 „Budeš obrazem božím nejen člověku, ale i zvířeti, všemu stvořenému i vytvořenému“ – to je kultura!
/15 Znáte lidi, kteří věří na smůlu, kterou přináší černá kočka přeběhnuvší přes cestu? Nejdou dál, než projde někdo jiný.
Kde není víra v pečujícího Boha, tam nastupuje pověra. Bůh nás zbavuje strachu. Nemusíme místo sebe nastrkávat do nebezpečí druhého.
Ty, co věří na „třináctku“ přinášející neštěstí, zlobím: „A třináctý plat také odmítáte?“
Podáváme-li si v chumlu ruce s druhými a někteří lidé cuknou: „Hlavně si nepodávat ruce křížem“, směji se. „My křesťané se kříže nebojíme a pátek je pro nás šťastným dnem.“ My jsme osvobození od všelijakých strachů.
/16 Vzpomeňme na dar many, nemohli si ji nasbírat na další den, zkazila by se.
Ale v pátek jí bylo tolik, že lehce nasbírali i na další den (a nezkazila se!). Hospodin je živil, aby měli čas na slavení.
/17 Dnes jsem si koupil krásnou knihu Marka Orko Váchy: „Kéž bych pod hvězdami dobře odtančil svůj tanec“. (To je vzdělaný a ušlechtilý člověk!) Doporučuji knihu jako krásný vánoční dárek. Vede k žasnutí nad krásou stvoření. Kdo to umí, bude toužit po setkání a rozhovoru s Tvůrcem.
/18 Napsal jsem pár slov o „posvícení“ v „Okénko do letohradské farnosti“, 9/2010
/19 Židé se naučili slavit sabat. Mají krásný program ke slavení …
Věnují se dětem, velice jim záleží, aby to děti a bavilo a nenudili se.
I chudí židé se kdysi snažili mít lepší jídlo, případně trochu vína. Berou si na sobotu nejlepší šaty.
Nedávno psala Marta Švagrová v LN, jak se lidé připravují na Hrad k převzetí vyznamenání na 28. října. Jak se pečlivě strojí atd.
Nejsem zákoník, ale mrzí mě, jak se oblékáme na nedělní bohoslužbu, na pohřeb. (Vypadáme jak národ sportovců.) Do tanečních a na ples se vyfikneme.
Ustrojením něco vypovídáme …, ustrojení může být také modlitbou.