16. neděle v mezidobí

Před týdnem jsme si připomínali, že život stojí na pravdě a že naším úkolem je pravdu hledat.
Hledat pravdu znamená učit se moudrosti.
Jsme rádi, že Pravda existuje, jsme vděční za možnost Pravdu poznávat a snažit se pravdivě žít. [1]
Konečné vítězství Pravdy je stavem spravedlnosti a milosrdenství.
Myslíte si, že v církvi klademe důraz na dovednost hledání pravdy?

Z Božího vyučování víme, že my, lidé, se k pravdě jen blížíme.
A také víme, že názor není pravdou.

Naše technické možnosti nám umožňují dříve nepředstavitelné možnosti šíření pravdy, každý máme vytištěnou Bibli a další možnosti, o kterých se nám nikdy nesnilo. Ale také lež se všude rozlejzá. Potřebujeme se naučit rozlišovat pravdu od lži a semknout se s druhými proti lži. Víme, kdo za prolhaností stojí … [2]
Pokaždé, když se s pravdou míjíme, šidíme druhé i sebe. [3]

V prvním čtení Bůh říká: „Běda svévolným pastýřům … a vzbudím dobré pastýře ...
Skoro každého z nás se to týká, skoro každý o někoho pečujeme (rodiče, učitelé, duchovenství, politici …) a každému z nás hrozí, že svou moc zneužijeme. [4]

Hospodin nám ve své péči také posílá proroky (a jejich pomocníky), kteří nám mají nastavovat zrcadlo Pravdy, abychom se mohli napravovat.
Touto službou si máme vzájemně vypomáhat, neboť i nás Ježíš vyučuje a obdarovává ke službě prorocké.   

K evangeliu.
Zbožní židé si váží daru soboty. Není pro ně jen odpočinutím od práce, ale příležitostí k budování vztahů (včetně vztahu s Hospodinem).
Bůh nás učí pečlivě pracovat i slavit. (Slavíme to, kým jsme – pro Boha jsme milovanou nevěstou). [5]
Vydaří-li se nám setkání s někým moudrým, prožijeme něco, na co se nezapomíná. 
Tak vám - vedle biblických textů k dnešní neděli - nabízím - i pokud jste na dovolené - k promýšlení tři kapitolky z 1 Král 11. – 13. Je to víc než jen zajímavé, je to důležitá a dramatická lekce o našem spravování společnosti a službě prorocké. Přispěje nám k prohloubení našeho vědomí, kým jsme pro Boha.

Krátce uvedu tehdejší situaci. 
Izraelité si přes varování proroka na Hospodinu hloupě vymohli lidského krále. Opovrhli Hospodinem (který je vyvedl z otroctví Egypta), jeho péči vyměnili za vedení nedokonalého člověka. [6]

Šalomoun - třetí král Izraele - byl stavitelem Jeruzalémské svatyně („chrámu“). Má pověst moudrého krále, [7]  ale brzy propadl moci, slávě a touze po bohatství. Nedal synům a lidem dobrý příklad, byl hrobařem Izraele.

1 Král 11
1  Král Šalomoun si zamiloval mnoho žen cizinek, faraónovu dceru, Moábky, Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky,
2  z těch pronárodů, o nichž Hospodin Izraelcům řekl: "Nebudete vcházet k nim a oni nebudou vcházet k vám. Jistě by naklonili vaše srdce ke svým bohům." Šalomoun k nim přilnul velkou láskou.
3  Měl mnoho žen: sedm set kněžen a tři sta ženin. Jeho ženy odklonily jeho srdce.
4  Když nadešel Šalomounovi čas stáří, jeho ženy odklonily jeho srdce k jiným bohům, takže jeho srdce nebylo cele při Hospodinu, jeho Bohu, jako bylo srdce jeho otce Davida.
5  Šalomoun chodil za božstvem Sidóňanů Aštoretou a za ohyzdnou modlou Amónců Milkómem.
6  Tak se Šalomoun dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, a neoddal se cele Hospodinu jako jeho otec David.
7  Tehdy Šalomoun vystavěl posvátné návrší Kemóšovi, ohyzdné modle Moábců, na hoře, která je naproti Jeruzalému, a Molekovi, ohyzdné modle Amónovců. [8]
8  Totéž udělal pro všechny své ženy cizinky, které pálily kadidlo a obětovaly svým bohům.
9  Hospodin se na Šalomouna rozhněval, že se srdcem odklonil od Hospodina, Boha Izraele, jenž se mu dvakrát ukázal
10  a výslovně mu zakázal chodit za jinými bohy. Ale on nedbal na to, co Hospodin přikázal.
11  Hospodin tedy řekl Šalomounovi: "Protože to s tebou dopadlo tak, že nedodržuješ mou smlouvu a má nařízení, která jsem ti přikázal, zcela jistě odtrhnu království od tebe a dám je tvému služebníku.
12  Avšak za tvého života to neučiním kvůli tvému otci Davidovi. Odtrhnu je až z ruky tvého syna.
13  Celé království však přece neodtrhnu, jeden kmen dám tvému synu kvůli svému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem vyvolil."
14  Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka v Edómci Hadadovi. Byl z edómského královského rodu.
15  Když totiž David byl v Edómu a Jóab, velitel vojska, vytáhl, aby pohřbil padlé, vybil v Edómu všechny mužského pohlaví.
16  Jóab a celý Izrael tam byli usazeni šest měsíců, dokud v Edómu nebyli vyhlazeni všichni mužského pohlaví.
17  Hadad však uprchl a s ním někteří edómští muži ze služebnictva jeho otce a přišli do Egypta. Hadad byl tenkrát příliš mladý.
18  Odešli z Midjánu a přišli do Páranu. Z Páranu s sebou vzali muže a přišli do Egypta k faraónovi, králi egyptskému. Farao mu dal dům, zaručil mu pokrm a dal mu i zemi.
19  Hadad získal velkou přízeň v očích faraónových, takže mu dal za ženu sestru své manželky, sestru vznešené paní Tachpenésy.
20  Sestra Tachpenésy mu porodila syna Genubata a Tachpenés ho po odstavení vychovávala přímo ve faraónově domě. Tak byl Genubat ve faraónově domě mezi faraónovými syny.
21  V Egyptě Hadad uslyšel, že David ulehl ke svým otcům a že zemřel i velitel vojska Jóab. Proto Hadad řekl faraónovi: "Propusť mne, rád bych šel do své země."
22  Farao mu řekl: "Co ti u mne chybí, že chceš jít do své země?" Odvětil: "Nic. Jenom mě propusť!"
23  Bůh vzbudil Šalomounovi též protivníka v Rezónovi, synu Eljádovu, který uprchl svému pánu Hadad-ezerovi, králi Sóby.
24  Shromáždil kolem sebe muže a stal se velitelem hordy, když je David začal vybíjet. Odešli do Damašku; tam se usídlili a v Damašku kralovali.
25  Byl protivníkem Izraele po všechny Šalomounovy dny, spolu s tím zlem, které představoval Hadad. Zprotivil si Izraele, když kraloval nad Aramem.
26  Také Jarobeám, syn Nebatův, služebník Šalomounův, Efratejec ze Seredy, jehož matka jménem Serúa byla vdovou, pozdvihl ruku proti králi.
27  A důvod, proč pozdvihl ruku proti králi, je tento: Šalomoun vystavěl Miló a uzavřel trhlinu města svého otce Davida.
28  Ten muž Jarobeám byl udatný bohatýr. Když Šalomoun mladíka uviděl, jak koná své dílo, ustanovil ho nad veškerou pracovní povinností domu Josefova.
29  V onen čas vyšel jednou Jarobeám z Jeruzaléma. Cestou ho potkal prorok Achijáš Šíloský, zahalený do nového pláště. Byli na poli sami.
30  Achijáš uchopil nový plášť, který měl na sobě, roztrhal jej na dvanáct kusů
31  a řekl Jarobeámovi: "Vezmi si deset kusů! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: »Hle, já odtrhnu království z ruky Šalomounovy a tobě dám deset kmenů.
32  Jemu zbude jeden kmen ze všech izraelských kmenů kvůli mému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil.
33  To proto, že mě opustili, klaněli se Aštoretě, božstvu Sidóňanů, Kemóšovi, božstvu Moábců, a Milkómovi, božstvu Amónovců. Nechodili po mých cestách, neřídili se tím, co je správné v mých očích, mými nařízeními a právními ustanoveními jeho otec David.
34  Ale celé království mu z ruky nevezmu, neboť jsem ho ustanovil vladykou na celý život kvůli svému služebníku Davidovi, jehož jsem vyvolil a který mé příkazy a má nařízení dodržoval.
35  Vezmu království z ruky jeho syna a dám je tobě, totiž deset kmenů.
36  Jeho synu dám jeden kmen, tak, aby mému služebníku Davidovi zůstalo planoucí světlo po všechny dny přede mnou v Jeruzalémě, v městě, které jsem si vyvolil, abych tam dal spočinout svému jménu.
37  Tebe si však vezmu, abys kraloval nade vším, po čem tvá duše touží. Ty budeš králem nad Izraelem.
38  Budeš-li poslušný ve všem, co ti přikážu, a budeš-li chodit po mých cestách a řídit se tím, co je správné v mých očích, a dodržovat má nařízení a má přikázání, jak to činil můj služebník David, budu s tebou a vybuduji ti trvalý dům, jako jsem vybudoval Davidovi, a dám ti Izraele.
39  Pokořím tím Davidovo potomstvo, ale ne pro všechny dny.«"
40  Šalomoun usilovaI Jarobeáma usmrtit. Proto Jarobeám uprchl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.
41  O ostatních příbězích Šalomounových, o všem, co konal, i o jeho moudrosti se píše, jak známo, v Knize příběhů Šalomounových.
42  Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let.
43  I ulehl Šalomoun ke svým otcům a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.

1 Král 12
1 Rechabeám se odebral do Šekemu. Do Šekemu totiž přišel celý Izrael, aby ho ustanovil králem.
2  Jarobeám, syn Nebatův, se o tom doslechl, když byl ještě v Egyptě, kam uprchl před králem Šalomounem; Jarobeám se totiž usadil v Egyptě.
3  Poslali pro něj a povolali ho zpět. Jarobeám přišel s celým shromážděním Izraele a promluvili k Rechabeámovi:
4  "Tvůj otec nás sevřel tvrdým jhem. Ulehči nám nyní tvrdou službu svého otce a těžké jho, které na nás vložil, a my ti budeme sloužit."
5  Rechabeám jim řekl: "Jděte a po třech dnech se opět ke mně vraťte." A lid se rozešel.
6  Král Rechabeám se radil se starci, kteří byli ve službách jeho otce Šalomouna, dokud ještě žil. Ptal se: "Jak vy radíte? Co mám tomuto lidu odpovědět?"
7  Promluvili k němu takto: "Jestliže se dnes tomuto lidu projevíš jako služebník a posloužíš jim, jestliže jim vyhovíš a dáš jim laskavou odpověď, budou po všechny dny tvými služebníky."
8  On však nedbal rady starců, kterou mu dávali, a radil se s mladíky, kteří s ním vyrostli a teď byli v jeho službách.
9  Těch se zeptal: "Co radíte vy? Jak máme odpovědět tomuto lidu, který mi řekl: »Ulehči nám jho, které na nás vložil tvůj otec«?"
10  Mladíci, kteří s ním vyrostli, promluvili k němu takto: "Toto řekni tomuto lidu, který k tobě promluvil slovy: »Tvůj otec nás obtížil jhem, ty však nám je ulehči.«  Promluv k nim takto: »Můj malík je tlustší než bedra mého otce.
11  Tak tedy můj otec na vás vložil těžké jho? Já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já vás však budu trestat důtkami!«"
12  Třetího dne přišel Jarobeám a všechen lid k Rechabeámovi, jak král nařídil: "Třetího dne se ke mně navraťte."
13  Král lidu odpověděl tvrdě a nedbal rady, kterou mu dali starci.
14  Promluvil k nim podle rady mladíků: "Můj otec vás obtížil jhem, já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já vás však budu trestat důtkami."
15  Král lid nevyslyšel, neboť to bylo řízení Hospodinovo. Tak se splnilo slovo, které Hospodin ohlásil Jarobeámovi, synu Nebatovu, skrze Achijáše Šíloského.
16  Když celý Izrael uviděl, že je král nevyslyšel, dal lid králi tuto odpověď: "Jaký podíl máme v Davidovi? Nemáme dědictví v synu Jišajovu. Ke svým stanům, Izraeli! Nyní pohleď na svůj dům, Davide!" A Izrael se rozešel ke svým stanům.
17  Proto Rechabeám kraloval pouze nad Izraelci usedlými v judských městech.
18  Král Rechabeám vyslal Adoráma, který byl nad nucenými pracemi, ale celý Izrael ho ukamenoval k smrti. Král Rechabeám byl nucen skočit do vozu a utéci do Jeruzaléma.
19  Tak se vzbouřil Izrael proti domu Davidovu, a to trvá dodnes.
20  Když se celý Izrael doslechl, že se Jarobeám navrátil, poslali pro něj a povolali ho do pospolitosti a ustanovili ho za krále nad celým Izraelem. Při domě Davidově nezůstal nikdo kromě kmene Judova.
21  Když přišel Rechabeám do Jeruzaléma, shromáždil celý dům Judův a kmen Benjamínův, sto osmdesát tisíc vybraných bojovníků, aby bojovali s domem izraelským a vrátili království Rechabeámovi, synu Šalomounovu.
22  I stalo se slovo Boží k Šemajášovi, muži Božímu:
23  "Řekni judskému králi Rechabeámovi, synu Šalomounovu, a celému domu Judovu a Benjamínovi i zbytku lidu:
24  Toto praví Hospodin: »Netáhněte a nebojujte proti svým bratřím Izraelcům. Každý ať se vrátí do svého domu, neboť se to stalo z mé vůle.«" Uposlechli tedy Hospodinova slova a vrátili se zpět, jak Hospodin nařídil.
25  Jarobeám vystavěl Šekem v Efrajimském pohoří a usadil se v něm. Odtud vyšel a vystavěl Penúel.
26  Pak si Jarobeám v srdci řekl: "Nyní by se mohlo království navrátit k Davidovu domu.
27  Kdyby tento lid chodil slavit obětní hody do Hospodinova domu v Jeruzalémě, obrátilo by se srdce tohoto lidu k jejich pánu, judskému králi Rechabeámovi. Mne by zabili a vrátili by se k judskému králi Rechabeámovi".
28  Král se poradil a dal udělat dva zlaté býčky a řekl lidu: "Už jste se dost nachodili do Jeruzaléma. Zde jsou tvoji bohové, Izraeli, kteří tě vyvedli z egyptské země!"
29  Jednoho býčka postavil v Bét-elu a druhého dal do Danu.
30  To svádělo lid k hříchu. Lid chodíval za jedním z nich až do Danu.
31  Jarobeám udělal též domy na posvátných návrších a nadělal ze spodiny lidu kněze, kteří nepocházeli z Léviovců.
32  V osmém měsíci, patnáctého dne toho měsíce, zavedl Jarobeám svátek, podobný svátku v Judsku, a vystoupil k oltáři. Tak si počínal v Bét-elu: obětoval býčkům, které dal udělat, a ustanovil v Bét-elu kněze posvátných návrší, která nadělal.
33  Vystoupil k oltáři, který dal udělat v Bét-elu, patnáctý den osmého měsíce, toho měsíce, v kterém si usmyslel zavést svátek pro Izraelce; vystoupil k oltáři pálit kadidlo.

1 Král 13
1  Když Jarobeám stanul u oltáře, aby pálil kadidlo, přišel do Bét-elu z Judska muž Boží s Hospodinovým slovem.
2  Volal proti oltáři na Hospodinův pokyn: "Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: »Hle, Davidovu domu se narodí syn jménem Jóšijáš. Ten bude na tobě obětovat kněze posvátných návrší, kteří na tobě pálí kadidlo. Budou se na tobě spalovat i lidské kosti.«"
3  Téhož dne dal i věštecké znamení: "Toto je věštecké znamení, které ohlásil Hospodin: Hle, oltář se roztrhne a popel z obětí, který je na něm, se rozsype."
4  Když uslyšel král Jarobeám slovo muže Božího, které zvolal proti oltáři v Bét-elu, vztáhl od oltáře svou ruku a poručil: "Chopte se ho!" Ale ruka, kterou proti němu vztáhl, strnula, takže ji nemohl přitáhnout k sobě zpět.
5  Oltář se roztrhl a popel z obětí se z oltáře rozsypal podle věšteckého znamení, které muž Boží učinil na Hospodinův pokyn.
6  Král se na muže Božího obrátil se slovy: "Prosím, pros Hospodina, svého Boha, o shovívavost a modli se za mne, abych mohl přitáhnout ruku k sobě zpět." Muž Boží prosil Hospodina o shovívavost a král přitáhl ruku k sobě zpět a byla zase jako dřív.
7  Král k muži Božímu promluvil: "Pojď se mnou do domu, posilni se a dám ti dar."
8  Muž Boží králi odvětil: "I kdybys mi dal polovinu svého domu, nepůjdu s tebou. Na tomto místě nebudu jíst chléb ani pít vodu,
9  neboť tak mi přikázal Hospodin svým slovem: »Nebudeš jíst chléb ani pít vodu a nevrátíš se zpět cestou, kterou jsi šel.«"
10  Muž Boží pak odešel jinou cestou a nevracel se cestou, po níž do Bét-elu přišel.
11  V Bét-elu bydlel jeden starý prorok. Jeho synové přišli a vyprávěli mu o všech činech, které toho dne vykonal muž Boží v Bét-elu. Vyprávěli svému otci i o tom, co promluvil ke králi.
12  Nato se jich otec zeptal: "Kterou cestou odešel?" Jeho synové viděli, kudy muž Boží, který přišel z Judska, odešel.
13  Poručil tedy synům: "Osedlejte mi osla!" Osedlali mu osla, on na něj nasedl
14  a jel za mužem Božím. Našel jej, jak sedí pod posvátným stromem. Řekl mu: "Ty jsi ten muž Boží, který přišel z Judska?" Odpověděl: "Jsem."
15  Nato mu řekl: "Pojď se mnou do domu a pojez chléb."
16  Muž Boží pravil: "Nemohu se s tebou vrátit, nepůjdu s tebou. Na tomto místě nebudu jíst chléb ani s tebou pít vodu,
17  neboť tak mi nařídil Hospodin svým slovem: »Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu ani se nevrátíš cestou, po níž jsi šel.«"
18  On mu však řekl: "I já jsem prorok jako ty. Na Hospodinův pokyn ke mně promluvil anděl: »Přiveď ho s sebou zpátky do svého domu, ať pojí chléb a napije se vody.«" Tak ho obelhal.
19  I vrátil se s ním, jedl chléb v jeho domě a pil vodu.
20  Když ještě seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku, který ho přivedl zpět.
21  Zvolal na muže Božího, který přišel z Judska: "Toto praví Hospodin: »Poněvadž ses vzepřel rozkazu Hospodinovu a nedodržel jsi příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh,
22  ale vrátil ses a jedls chléb a pils vodu na místě, o němž ti řekl: Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu, nedostane se tvé mrtvé tělo do hrobu tvých otců.«"
23  Když prorok, kterého přivedl zpět, pojedl a napil se, osedlal mu osla
24  a on odejel. Na cestě ho přepadl lev a usmrtil ho. Jeho mrtvola ležela na cestě a vedle ní stál osel; i lev stál vedle mrtvoly.
25  Tu šli kolem nějací muži a viděli na cestě ležící mrtvolu i lva stojícího vedle té mrtvoly. Přišli do města, v němž bydlel ten starý prorok, a vykládali o tom.
26  Když to uslyšel prorok, který ho přivedl z cesty zpět, řekl: "To je muž Boží, který se vzepřel Hospodinovu rozkazu. Hospodin jej vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, které k němu Hospodin promluvil."
27  Pak rozkázal svým synům: "Osedlejte mi osla!" Osedlali mu ho.
28  Odejel a nalezl mrtvolu ležící na cestě; vedle mrtvoly stál osel i lev. Lev nesežral mrtvolu ani neroztrhal osla.
29  Prorok zvedl mrtvolu muže Božího, naložil ji na osla a vezl ji zpět. Ten starý prorok přišel do města, naříkal nad ním a pohřbil ho.
30  Jeho mrtvé tělo uložil do svého hrobu a naříkali nad ním: "Běda, můj bratře!"
31  Po pohřbu řekl svým synům: "Až umřu, pochovejte mě do hrobu, v němž je pohřben muž Boží. Vedle jeho kostí uložte i mé kosti.
32  Jistě se stane to, co na Hospodinův pokyn volal proti oltáři v Bét-elu i proti všem domům na posvátných návrších v samařských městech."
33  Ani po této události se Jarobeám neodvrátil od své zlé cesty, ale dál dělal kněze posvátných návrší ze spodiny lidu. Kdo chtěl, toho pověřil, aby byl knězem posvátných návrší.
34  Touto věcí se Jarobeámův dům prohřešil, a proto musel být zničen a vyhlazen z povrchu země.

(Před léty jsme měli a na tento text biblickou hodinu. V září si to zopakujeme, už jsme pokročilejší.)

Všem nám byl při křtu svěřen podíl na službě pastýřské (královské) i prorocké.
Potřebujeme vědět, co pro nás křest znamená, co křtem získáváme a co od nás v naší době Ježíš očekává, čím můžeme naší společnosti přispět. 
Máme za co děkovat.

Na příští neděli máme úkol s dětmi. Vypravíme se na pšeničné pole. Chceme zjistit, kolik stébel vyroste z jednoho zrna. Vypreparujeme s hlíny svazeček stébel, mezi kořínky najdeme staré vyžilé zrno. Stébla rozdělíme podle počtu členů výpravy. Zrna vydrolíme z klasů, z dlaně vyfoukáme plevy a spočítáme počet zrn. Počty zrn účastníků sečteme. Ukáže se úrodnost zrna. Objevili jsme, co bylo za naším zrakem.

---

[1] Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ (Srv.J 8,31-36)

[2] Ježíš řekl svým odpůrcům: „Nemůžete snést mé slovo. Váš otec je ďábel …“ a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrahem od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. (Srv. J 8,43-44)

[3] Hannah Arendtová řekla: „Neustálá lež šířená ve veřejném není zaměřena na to, aby lidé věřili lži, ale aby už nikdo ničemu nevěřil. Lid, který již nedokáže rozlišovat mezi pravdou a lží, nedokáže rozlišovat mezi dobrým a zlým. A takový lid, který se považuje za zbavený své moci, přemýšlet a soudit, je také, aniž by věděl nebo chtěl, zcela podřízen zákonu lhaní. S takovými lidmi si můžeš dělat co chceš.“                                                                                                                       

[4] Vzpomínáte, jak jsme v Příloze Poznámek 5. neděle velikonoční, 28. dubna 2024, zamýšleli nad slovy Lv 4. kap. o našem neúmyslném selhávání a nápravě?
„Když někdo neúmyslně poruší kterýkoli příkaz Hospodina …, ať přinese korban (v. 2)
-        Jestliže neúmyslně selže kněz … (v 3n)
-     Jestliže neúmyslně selže celá izraelská pospolitost …  (13n)
-     Když se prohřeší-li neúmyslně předák … (v 22n)
-   Jestliže neúmyslně selže jedinec …“  (v 27n)
U předáka není řečeno: „Jestliže zhřeší …“ Předák totiž vždy zhřeší! – říká Písmo.
(Předákem je vládce, soudce, starosta, poslanec, ministr, prezident …, někdo, kdo má politickou nebo společenskou moc, i rodič, učitel, farář, biskup, já i ty …) 

[5] Náš pan farář měl každou neděli v kostele 15 hod. „svátostné požehnání.“ (Neměl jsem to rád. Kradlo nám to čas na koupání v rybníku. V týdnu jsme my, vesničané, dost pracovali, v sobotu se tenkrát ještě chodilo do škody a pak se uklízelo.) Pokaždé pan farář nadával těm, kteří na požehnání nepřišli.) 

[6] Hospodin není zlomyslný, dal Izraelitům moudré pokyny pro jejich krále: „Ustanovíš si nad sebou za krále jen toho, koho si vyvolí Hospodin. Ustanovíš nad sebou krále ze svých bratří. Nesmíš dosadit nad sebou cizince, který není tvým bratrem.
Ať král nemá mnoho koní … Ať nemá mnoho žen, aby se jeho srdce neodvrátilo od Boha. Ani stříbra a zlata ať nemá příliš mnoho.  Když dosedne na svůj královský trůn, dá si napsat do knihy opis těchto mých pokynů. Bude jej mít u sebe a bude v něm číst po všechny dny svého života, aby se učil bát Hospodina, svého Boha, a bedlivě dodržoval všechna slova těchto pravidel, aby se jeho srdce nevypínalo nad jeho bratry a neuchyloval se od příkazu napravo ani nalevo; aby byl dlouho živ ve svém království uprostřed Izraele on i jeho synové.“ (Dt 17,15-20)  

[7] Šalomounovi byly později připsány některé biblické texty, i když nebyl jejich autorem.

[8] Připomínám, že pohanským božstvům byly přinášeny i lidské oběti.