15. neděle v mezidobí (B)
Bůh je přítel. Největší Přítel.
I na Ježíšovi to vidíme a zakoušíme. Bohatě rozdává.
Život je velikým darem. Jsme za něj odpovědní (známe podobenství o hřivnách).
Dobré vztahy s druhými stojí na pravdě. Její hledání, přibližování se k ní je naším úkolem.
Jako rodiče pečující o své potomky právem ukládají dětem povinnost se učit, tak nám Bůh podobně ukládá hledat pravdu. Má právo od nás žádat dobré hospodaření s dary, které jsme obdrželi.
První čtení.
Stále je na světě mnoho těch, kteří si osobují moc pro sebe a ničí ty, kteří jim stojí v cestě.
Hospodin o nás pečuje i skrze proroky. Ti okřikují násilníky a zastávají se utlačených, aby věděli, že za nimi stojí Bůh.
Hospodin si za proroky vybíral statečné osobnosti. Ty - z přátelství s Hospodinem a ze starostlivosti o lidi - přijímali náročnou službu. Přicházeli s novým slovem od Boha (s novou informací) a usvědčovali mocné z porušování Smlouvy s Hospodinem. 1
Amasjáh, kněz kolaborující se svévolným králem, „radí“ Amosovi, aby se odstěhoval, neboť mluvit proti vládci je nebezpečné. 2
K evangeliu.
V Ježíšově době narostlo očekávání Mesiáše. Zbožnost kvetla. Kněží vyzývali lidi, aby přicházeli na poutě do Jeruzaléma a přinášeli Hospodinu oběti. Rabíni určovali lidem, jak mají slavit soboty a co vše je nečisté.
Už Jan Baptista vyzýval lidi k obrácení se k Hospodinu, jeho slovo je rozhodující pro život a ne učení rabínů a kněží.
V evangeliích máme mnoho střetů místních autorit a kněžstva s Ježíšem.
Ježíšovo vystoupení mělo zpočátku veliký ohlas. Lidé za Ježíšem hojně chodili. Aby Ježíš získal čas na své vyučování, poslal nejprve dvojice apoštolů a pak dvojice učedníků do míst, kam chtěl přijít.
Učedníci měli s lidmi probrat Ježíšovu první vyučovací hodinu a tak mu ušetřit čas.
- Obraťte se k Bohu (vaše zbožnost je mylná, vzdalujete se Bohu)
- Bůh je ochoten vás přijmout a odpustit vám (boží království se přiblížilo)
- Bůh nám nabízí „dobrou zprávu“ (evangelium) - životní program k dobrému soužití s druhými
- Naslouchejte Bohu, změňte své názory a jednání (výraz „čiňte pokání“ je zavádějící) podle božích pokynů
„Porovnejte si,“ říkali pak učedníci lidem, „co říkají vaši učitelé s tím, co říkají proroci. Připravte si otázky na Ježíše, vše vám vysvětlí.“
Léta si říkáme, že obracení se k Bohu, je i naším celoživotním úkolem. Pro posuzování našich názorů a jednání jsme dostali jedinečné měřítko - Ježíšovy názory a jeho jednání.
Ježíš se o své učedníky postaral:
„Na cestu nic nepotřebujete, o vše bude postaráno. Vezměte si jen hůl (proti smečkám neochočených psů). V Lukášově evangeliu Ježíš říká: „Nepotřebujete ani hůl. Jste Bohem chráněni.“
„Uzdravujte nemocné a osvobozujte lidi od démonů, abyste je měli čím obdarovat a aby viděli, že máte ke svému poslání boží pověření.“
Protože nám byla svěřena stejná služba jako prvním Ježíšovým učedníkům, potřebujeme znát texty o poslání učedníků. Jsou závažné. 3
Poměry v našem světě se válkou na Ukrajině a v Izraeli zhoršily. Pokojné soužití a porozumění s druhými je „vyhozeno do povětří.“ Šalom se nám vzdálil. Neštěstí války se opakuje.
Ježíš přišel se srdcem na dlani, a víme, jak dopadl. Nepodařilo se mu zabránit povstání proti Římanům. Nedaří se jemu a nám zabránit současným válkám.
Svět s lidstvem je nádherným a závažným dílem Tvůrce. Bůh se těší z lidského pokroku, ale nikdo nebude beztrestně lhát lidem, ničit nemocnice, školy a zabíjet lidi. 4
Bůh je laskavým Dárcem, ale nemlčí ke zlu, k maření života. Není senilním dobráčkem. Zná cenu svého díla. Zneužívání svobody člověka a tragedie lidských osudů pro něj není laciným filmem. Hospodin nám posílá statečné služebníky k uzdravování jednotlivců a společnosti s velikou pomocí. Ale kdo jimi pohrdne nevstoupí do nebeského království. K tomu není třeba božího trestu. Ten, kdo nestojí o pokojné soužití, o přejícnost k druhým a společnou práci, ten nebude o společenství nebeského království stát. Dopadne hůř než zvrhlí obyvatelé Sodomy a Gomory, říká Ježíš.
Je takové jednání Hospodina kruté?
Lidé ve válkách nejsou krutí? Zlo začíná pomluvami a může vyvrcholit bezcitným vražděním.
Náš svět je narušený. Potřebuje uzdravit.
Bůh o nás pečuje a čeká, zda dojdeme k pokojnému soužití bez rozpadání manželství, přátelství a válek.
Škoda, že jsme si neudrželi dar uzdravovat a bránit se proti násilí, jako někteří proroci (místo obrany oslavujeme utrpení a prohlašujeme je Bohem ceněné a pro nás záslužné).
Ježíš ukázal učedníkům, jak se mohou bránit, když svým slovem povalil komando, které jej přišlo zatknout. (Srv. )
Pozdější učedníci tu možnost nevyužili a (až na jednoho) skončili na popravišti.
Nevyužili ani dar uzdravování (jako doklad, že je posílá Bůh).
Před třemi roky jsem byl v Ikemu na operaci srdce. Lékaři jsou machři a sestry jsou andělé. První den a noc po operaci pečuje o každého operovaného jedna sestra. Přesto, že mě roztřihli jako krocana (a pak hrudník zašili) neměl jsem žádné bolesti a mohl jsem se v noci se sestrou mluvit o životní moudrosti.
Jedna paní byla v jiném městě také na operaci srdce. Operace se povedla, ale měla po ní závažné vedlejší potíže a neměla štěstí na sestru, která se o ni v noci měla starat. Sestra si hleděla svého mobilu a koketovala s mladými lékaři. Tím kazí dobrou pověst oddělení. Pacientka se pak radila s ostatními sestrami, má-li si na dotyčnou stěžovat. Sestry přitakaly. Paní vše vylíčila z očí do očí s dotyčnou před vrchní sestrou. Vrchní sestra a pan přednosta pak pacientce přišli poděkovat.
Byli bychom rádi, kdyby se ta sestra obrátila. Ale pro lidi, kteří jsou křivě narostlí, je to velmi, velmi obtížné.
Ježíš nám říká: „Udělejte si z pomíjivého majetku přítele.“ – Naše zaměstnání a soužití s kolegy je trenažérem pro soužití s druhými v božím království a pak s nebešťany. Zaměstnavatel si má vážit dobrého zaměstnance a zaměstnanec si má vážit dobrého šéfa. Na naší oddanosti firmě (nemocnici, úřadu, instituci …) si cvičíme oddanost Ježíšovu království.
Ježíš přišel se srdcem na dlani jako nikdo jiný a strašně dopadl. To není jediný a poslední případ náboženské nenávisti.
Přišel se srdcem na dlani, ale ani on neudržel všechna přátelství.
Boží království je pro ty, kteří stojí o přátelství.
Přátelství má své bohatství i nároky a pravidla.
Ježíš neodvolal poslání nás – svých učedníků. Neupustil od výbavy učedníků pomoc potřebným, uzdravovat a osvobozovat je od démonů, kteří lidi sužují.
Až o to budeme stát a vydáme se cestou pečlivého následování Ježíše, můžeme jeho dary sloužit potřebným a ubránit se útočníkům.
-
Naši chartisté, v Polsku členové Solidarnošči a disidenti v sovětském i dnešním Rusku také podobně připomínali a připomínají svévolným vládám, jaké zákony jsou povinny dodržovat. ↩
-
Tajná komunistická policie se také různými způsoby pokoušela umlčet ty, kteří nemlčeli (nejen chartisty). Mimo jiné se snažila, aby se disidenti vystěhovali z republiky a nepřekáželi režimu. ↩
-
1 Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci.
2 Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.
3 A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty.
4 Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.
5 A když vás někde nepřijmou, odejděte z onoho města a setřeste prach se svých nohou na svědectví proti nim.
6 Vydali se na cestu, chodili od vesnice k vesnici, přinášeli všude radostnou zvěst a uzdravovali.
1 Potom určil Pán ještě sedmdesát jiných a poslal je před sebou po dvou do každého města i místa, kam měl sám jít.
2 Řekl jim: „Žeň je mnohá a dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň.
3 Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky.
4 Neberte si měšec ani mošnu ani obuv. S nikým se na cestě nepozdravujte.
5 Když vejdete do některého domu, řekněte nejprve: ‘Pokoj tomuto domu!’
6 A přijmou-li pozdrav pokoje, váš pokoj na nich spočine; ne-li, vrátí se opět k vám.
7 V tom domě zůstávejte, jezte a pijte, co vám dají, neboť ‘hoden je dělník své mzdy’! Nepřecházejte z domu do domu.
8 A když přijdete do některého města a tam vás přijmou, jezte, co vám předloží;
9 uzdravujte nemocné a vyřiďte jim: ‘Přiblížilo se k vám království Boží.’
10 Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:
11 ‘Vytřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který ulpěl na našich nohou! Ale to vězte: Přiblížilo se království Boží’.
12 Pravím vám, že Sodomě bude v onen den lehčeji, než tomu městu.
13 Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu udály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli seděli v žíněném šatě, sypali se popelem a změnili svůj život.
14 Ale Týru a Sidónu bude na soudu lehčeji než vám.
15 A ty, Kafarnaum, budeš vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš!
16 Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mě poslal.“
17 Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu.“ ↩ -
Rusové vybombardovali tři ukrajinské nemocnice za jednu noc - v jen v Kyjevské klinice je 38 zavražděných. ↩