15. neděle v mezidobí

Bůh je přítel. Největší Přítel.
I na Ježíšovi to vidíme a zakoušíme. Bohatě rozdává.
Život je velikým darem. Jsme za něj odpovědní (známe podobenství o hřivnách).

Dobré vztahy s druhými stojí na pravdě. Její hledání, přibližování se k ní je naším úkolem.
Jako rodiče pečující o své potomky právem ukládají dětem povinnost se učit, tak nám Bůh podobně ukládá hledat pravdu. Má právo od nás žádat dobré hospodaření s dary, které jsme obdrželi.

První čtení.
Stále je na světě mnoho těch, kteří si osobují moc pro sebe a ničí ty, kteří jim stojí v cestě.
Hospodin o nás pečuje i skrze proroky. Ti okřikují násilníky a zastávají se utlačených, aby věděli, že za nimi stojí Bůh.  

Hospodin si za proroky vybíral statečné osobnosti. Ty - z přátelství s Hospodinem a ze starostlivosti o lidi - přijímali náročnou službu. Přicházeli s novým slovem od Boha (s novou informací) a usvědčovali mocné z porušování Smlouvy s Hospodinem. [1]

Amasjáh, kněz kolaborující se svévolným králem, „radí“ Amosovi, aby se odstěhoval, neboť mluvit proti vládci je nebezpečné. [2]

K evangeliu.

V Ježíšově době narostlo očekávání Mesiáše. Zbožnost kvetla. Kněží vyzývali lidi, aby přicházeli na poutě do Jeruzaléma a přinášeli Hospodinu oběti. Rabíni určovali lidem, jak mají slavit soboty a co vše je nečisté.

Už Jan Baptista vyzýval lidi k obrácení se k Hospodinu, jeho slovo je rozhodující pro život a ne učení rabínů a kněží.
V evangeliích máme mnoho střetů místních autorit a kněžstva s Ježíšem.

Ježíšovo vystoupení mělo zpočátku veliký ohlas. Lidé za Ježíšem hojně chodili. Aby Ježíš získal čas na své vyučování, poslal nejprve dvojice apoštolů a pak dvojice učedníků do míst, kam chtěl přijít.
Učedníci měli s lidmi probrat Ježíšovu první vyučovací hodinu a tak mu ušetřit čas. 
-        Obraťte se k Bohu (vaše zbožnost je mylná, vzdalujete se Bohu)
-        Bůh je ochoten vás přijmout a odpustit vám (boží království se přiblížilo)
-        Bůh nám nabízí „dobrou zprávu“ (evangelium) - životní program k dobrému soužití s druhými
-        Naslouchejte Bohu, změňte své názory a jednání (výraz „čiňte pokání“ je zavádějící) podle božích pokynů

„Porovnejte si,“ říkali pak učedníci lidem, „co říkají vaši učitelé s tím, co říkají proroci. Připravte si otázky na Ježíše, vše vám vysvětlí.“

Léta si říkáme, že obracení se k Bohu, je i naším celoživotním úkolem. Pro posuzování našich názorů a jednání jsme dostali jedinečné měřítko - Ježíšovy názory a jeho jednání.

Ježíš se o své učedníky postaral:
„Na cestu nic nepotřebujete, o vše bude postaráno. Vezměte si jen hůl (proti smečkám neochočených psů). V Lukášově evangeliu Ježíš říká: „Nepotřebujete ani hůl. Jste Bohem chráněni.“
„Uzdravujte nemocné a osvobozujte lidi od démonů, abyste je měli čím obdarovat a aby viděli, že máte ke svému poslání boží pověření.“ 

Protože nám byla svěřena stejná služba jako prvním Ježíšovým učedníkům, potřebujeme znát texty o poslání učedníků. Jsou závažné. [3]

Poměry v našem světě se válkou na Ukrajině a v Izraeli zhoršily. Pokojné soužití a porozumění s druhými je „vyhozeno do povětří.“ Šalom se nám vzdálil. Neštěstí války se opakuje.
Ježíš přišel se srdcem na dlani, a víme, jak dopadl. Nepodařilo se mu zabránit povstání proti Římanům. Nedaří se jemu a nám zabránit současným válkám. 

Svět s lidstvem je nádherným a závažným dílem Tvůrce. Bůh se těší z lidského pokroku, ale nikdo nebude beztrestně lhát lidem, ničit nemocnice, školy a zabíjet lidi. [4]
Bůh je laskavým Dárcem, ale nemlčí ke zlu, k maření života. Není senilním dobráčkem. Zná cenu svého díla. Zneužívání svobody člověka a tragedie lidských osudů pro něj není laciným filmem. Hospodin nám posílá statečné služebníky k uzdravování jednotlivců a společnosti s velikou pomocí. Ale kdo jimi pohrdne nevstoupí do nebeského království. K tomu není třeba božího trestu. Ten, kdo nestojí o pokojné soužití, o přejícnost k druhým a společnou práci, ten nebude o společenství nebeského království stát. Dopadne hůř než zvrhlí obyvatelé Sodomy a Gomory, říká Ježíš.
Je takové jednání Hospodina kruté?
Lidé ve válkách nejsou krutí? Zlo začíná pomluvami a může vyvrcholit bezcitným vražděním.

Náš svět je narušený. Potřebuje uzdravit.  
Bůh o nás pečuje a čeká, zda dojdeme k pokojnému soužití bez rozpadání manželství, přátelství a válek.

Škoda, že jsme si neudrželi dar uzdravovat a bránit se proti násilí, jako někteří proroci (místo obrany oslavujeme utrpení a prohlašujeme je Bohem ceněné a pro nás záslužné).
Ježíš ukázal učedníkům, jak se mohou bránit, když svým slovem povalil komando, které jej přišlo zatknout. (Srv. J 18,4-11)  

Pozdější učedníci tu možnost nevyužili a (až na jednoho) skončili na popravišti.
Nevyužili ani dar uzdravování (jako doklad, že je posílá Bůh).

Před třemi roky jsem byl v Ikemu na operaci srdce. Lékaři jsou machři a sestry jsou andělé. První den a noc po operaci pečuje o každého operovaného jedna sestra. Přesto, že mě roztřihli jako krocana (a pak hrudník zašili) neměl jsem žádné bolesti a mohl jsem se v noci se sestrou mluvit o životní moudrosti.
Jedna paní byla v jiném městě také na operaci srdce. Operace se povedla, ale měla po ní závažné vedlejší potíže a neměla štěstí na sestru, která se o ni v noci měla starat. Sestra si hleděla svého mobilu a koketovala s mladými lékaři. Tím kazí dobrou pověst oddělení. Pacientka se pak radila s ostatními sestrami, má-li si na dotyčnou stěžovat. Sestry přitakaly. Paní vše vylíčila z očí do očí s dotyčnou před vrchní sestrou. Vrchní sestra a pan přednosta pak pacientce přišli poděkovat.
Byli bychom rádi, kdyby se ta sestra obrátila. Ale pro lidi, kteří jsou křivě narostlí, je to velmi, velmi obtížné.
Ježíš nám říká: „Udělejte si z pomíjivého majetku přítele.“ – Naše zaměstnání a soužití s kolegy je trenažérem pro soužití s druhými v božím království a pak s nebešťany. Zaměstnavatel si má vážit dobrého zaměstnance a zaměstnanec si má vážit dobrého šéfa. Na naší oddanosti firmě (nemocnici, úřadu, instituci …) si cvičíme oddanost Ježíšovu království.

Ježíš přišel se srdcem na dlani jako nikdo jiný a strašně dopadl. To není jediný a poslední případ náboženské nenávisti.
Přišel se srdcem na dlani, ale ani on neudržel všechna přátelství.
Boží království je pro ty, kteří stojí o přátelství. 
Přátelství má své bohatství i nároky a pravidla.       

Ježíš neodvolal poslání nás – svých učedníků. Neupustil od výbavy učedníků pomoc potřebným, uzdravovat a osvobozovat je od démonů, kteří lidi sužují.
Až o to budeme stát a vydáme se cestou pečlivého následování Ježíše, můžeme jeho dary sloužit potřebným a ubránit se útočníkům.  

---

[1] Naši chartisté, v Polsku členové Solidarnošči a disidenti v sovětském i dnešním Rusku také podobně připomínali a připomínají svévolným vládám, jaké zákony jsou povinny dodržovat.

[2] Tajná komunistická policie se také různými způsoby pokoušela umlčet ty, kteří nemlčeli (nejen chartisty). Mimo jiné se snažila, aby se disidenti vystěhovali z republiky a nepřekáželi režimu.

[3]    L 9,1-6
1  Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci.
2  Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.
3  A řekl jim: "Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty.
4  Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.
5  A když vás někde nepřijmou, odejděte z onoho města a setřeste prach se svých nohou na svědectví proti nim.
6  Vydali se na cestu, chodili od vesnice k vesnici, přinášeli všude radostnou zvěst a uzdravovali.
L 10,1-17
1  Potom určil Pán ještě sedmdesát jiných a poslal je před sebou po dvou do každého města i místa, kam měl sám jít.
2  Řekl jim: "Žeň je mnohá a dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň.
3  Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky.
4  Neberte si měšec ani mošnu ani obuv. S nikým se na cestě nepozdravujte.
5  Když vejdete do některého domu, řekněte nejprve: `Pokoj tomuto domu!´
6  A přijmou-li pozdrav pokoje, váš pokoj na nich spočine; ne-li, vrátí se opět k vám.
7  V tom domě zůstávejte, jezte a pijte, co vám dají, neboť `hoden je dělník své mzdy´! Nepřecházejte z domu do domu.
8  A když přijdete do některého města a tam vás přijmou, jezte, co vám předloží;
9  uzdravujte nemocné a vyřiďte jim: `Přiblížilo se k vám království Boží.´
10  Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:
11  `Vytřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který ulpěl na našich nohou! Ale to vězte: Přiblížilo se království Boží´.
12  Pravím vám, že Sodomě bude v onen den lehčeji, než tomu městu.
13  Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu udály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli seděli v žíněném šatě, sypali se popelem a změnili svůj život.
14  Ale Týru a Sidónu bude na soudu lehčeji než vám.
15  A ty, Kafarnaum, budeš vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš!
16  Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mě poslal."
17  Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: "Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu."

[4] Rusové vybombardovali tři ukrajinské nemocnice za jednu noc - v jen v Kyjevské klinice je 38 zavražděných.