3. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Téma: Iz 8,23b-9,3; 1 Kor 1,10-13.17; J 1,29-34
Datum: 22. 1. 2023
K prvnímu čtení.
Izrael neuposlechl mnohých výzev Hospodina k nápravě života a Bůh přestal Izraelity chránit. Babyloňané obsadili zemi a odvlekli Izraelce do zajetí. Text říká: „Hospodin je ponížil“, aby si nikdo nemyslel, že babylonská božstva přeprala Hospodina.
Spolu s Izraelci jsme vděční, že na nás Hospodin nezanevřel a své světlo a věrnost nám neodpírá.

Druhé čtení. „Buďte všichni zajedno.“
Víme, jak k té jednotě dojdeme - v co nejlepším porozumění Ježíšovi.
(K přirovnání používám obraz cyklistického kola. Čím blíže jsou jednotlivé dráty ke středu kola, tím blíže jsou také k ostatním drátům.)

Máme za sebou ekumenický týden. Jaký máme program?
Na ostatní církve jsme již přestali útočit, [1]  ale dosud je nepokládáme za sobě rovnocenné.
Dokážeme jim přiznat něco, v čem jsou lepší než my? [2]
Ledacos s druhými křesťany děláme společně (nemocniční, vojenští, vězeňští kaplani, pomoc Ukrajincům a dalším potřebným …).
Stačí Bohu, že se na ekumenických bohoslužbách s druhými křesťany pomodlíme? [3]
(Úkolujeme v modlitbách Boha, nebo sebe?)
Neměli bychom my katolíci promýšlet eucharistickou pohostinnost pro nekatolické křesťany? Stydím se za ni.
(Každý soudný křesťan může porozumět k dvěma biblickým podmínkám k přijetí pozvání k Ježíšově hostině. Co si vymýšlíme navíc, může být od ďábla. Ten je mistrem v rozdělování lidí.)

Úsilí ekumény má spočívat v co největším porozumění Ježíšovi a osvojení si jeho přístupu k lidem. [4]

K evangeliu.
Proč Ježíš nereagoval na smrt Jana Baptisty? Proč se nezastal svého vzácného přítele?
Jan ale zřejmě nezemřel s hořkostí vůči Ježíšovi. [5]

Ježíš je světlem pro všechny. Naplňuje se to, co je popsáno v prologu Janova evangelia.
„To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Je pravým světlem, které osvěcuje každého člověka …
Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.
Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,5-12)

Ježíš učí i v Galileji, nad kterou se Judeici povyšovali a měli ji za „pohanskou“.
(Všimněme si, že je tu opět v evangeliu Ježíš popsán jako Učitel, který činí znamení, aby lidé viděli, že je poslán od Hospodina.) 
„Obraťte se, boží království se přiblížilo“.
Ježíš potvrzuje Janovu výzvu k obrácení. Ta není něčím přešlým, ale trvalým procesem obracení se Ježíšova učedníka, porovnáváním se s Ježíšovými názory a jeho jednání.

Ježíš nás začal vyučovat jak uspořádat sebe a vztahy s druhými podle božího království: „Jako v nebi, tak i na zemi“. Poté, co se učíme od velikého učitele Mojžíše, se snažíme od Ježíše poznávat další boží názory. Ne podle „tradice otců“, tam došlo k pokřivení.  

Připomínám, že slova o učednících: „opustili sítě a rodinu“, neznamenají, že odešli od rodin a přestali rodiny živit. [6]

Apoštlové uznávali Ježíše za největšího Učitele a považovali si, že si je Ježíš vybral za učedníky. Ale někdy jeho slovům odporovali, mysleli si, že se Ježíš mýlí. „Ježíši, nemáš pravdu, že by mohl být Mesiáš zavražděn, a že bychom tě opustili. Křivdíš nám! Ubráníme tě!“ Tak Ježíšovi oponoval Petr. „ A nevěřím tomu, že by Mesiáše odsoudili na smrt naši velekněží. To jim křivdíš!“

Dokud si my nepřiznáme, že odporujeme Mesiášovi, že se neřídíme Ježíšem, že bychom jej dnes opět odsoudili, nejednáme podle Ježíšovy výzvy „Obraťte se“. Nejsme obrácení k Ježíšovi. Podobáme se autu se zamknutým volantem. Točíme se v kruhu okolo sebe, okolo svého já. Okolo své církve, kterou jsme si opentlili vznešenými tituly: „svatá, katolická apoštolská“. Tím se vyvazujeme ze stálého obracení se k Ježíši, k porovnávání svého myšlení a života s myšlením a jednáním Ježíše.

Kdybychom byli v naší společnosti Ježíšovým světlem, jeho kvasem a solí, neupadli bychom do současné války. Lidé by se nás mohli ptát na radu (neříkám, že by to určitě dělali, ale, my bychom byli od Ježíše připravení).

Zatím jsme slepí, i když říkáme, že dostatečně vidíme.  
Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.“
Farizeové, kteří tam byli, to slyšeli a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“
Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu.“ (J 9,39-41)

Naše ústředí každoročně vyhlašuje rok „toho a toho“. Nebo neděli „toho a toho“.
Nemá být např. každá neděle nedělí božího slova?

Ježíš má pro nás skvělý program: „Obracejte se k Hospodinu, k božímu slovu.“ To je nejvýživnější, nejlepší, nejpřesnější. 

Kdekdo, i naše ústředí vyzývá svět k míru. Ale jak k němu dojít? [7]

Nestačí nám jen vyznávat, že jsme hříšníci. Od Ježíše se můžeme dozvědět, co děláme svévolně a špatně.
Lékař hledá příčinu nemoci, technik hledá příčinu selhání svého výrobku. Necháme-li se poučit Ježíšovou moudrostí, objevíme závadu na naší instituci církve. Necháme-li se uzdravit od Ježíše, vyučíme-li se od něj, pak budeme něco platní při uzdravování nemocného světa.

Nezbytným krokem je přijmout Ježíšovo vyučování. Proč v naší církvi místo „obracení se“ mluvíme o pokání? [8]

I chytré děcko porozumí Ježíšově výzvě k „obracení se k Bohu“, porozumí i modlitbě: „Otče, chci poznávat tvou „vůli“ na nebi, abych se podle ní mohl řídit tady na zemi“.

Vyhrňme si rukávy k práci. A podělme se s křesťany jiných církví o vzájemné objevy a postřehy z porozumění slovu božímu.
[1] Byli jsme velice smutní, když Benedikt XVI. svého času prohlásil, že jedinou církví je katolická a pravoslavná. (Omlouvali jsme se bratřím protestantům.)
Církev je Ježíšovým lidem. Kdo k lidu božímu patří, nechme na Ježíšovi.
Proč si Ježíšova slova Petrovi: „Tobě dám klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi“ (Mt 16,19), přisuzujeme pro sebe a druhým je odpíráme? (Petr dobře věděl, že není neomylný.)  Odemykat s Petrem dveře nebo bránu k Ježíšovi je naším úkolem. Ježíš nás učí, podle jakých pravidel máme druhým otevírat, nebo je upozorňovat, co jim ke vstupu chybí. (Petr dobře věděl, že není neomylný.) 

[2] My, katolíci, se držíme feudálního uspořádání crkve, ale Ježíš s učedníky měl rodinné uspořádání. Sestry a bratři s Otcem nebeským.
„Vy však si nedávejte říkat `Učiteli´: jediný je váš Učitel, vy všichni jste bratří. A nikomu na zemi nedávejte jméno `Otec´: jediný je váš Otec, ten nebeský.“ (Mt 23,8-9) Tak je biskup bratr nebo otec?

Bratři protestanté se zbavili řady pohanských prvků, které u nás přetrvávají a více stojí na Písmu než my.  

[3]Zažili jsme na Ukrajině v r. 2016 při výročí černobylské havárie modlitby čtyř církví. Každá z nich řekla své modlitby, ale ostatní k jejich slovům neřekli ani „Amen“.
Dnes už je to jinak, tragedie války a nouze je přivedla k sobě.   

[4] K porozumění Bohu, druhému člověku, sobě a nějakému oboru nebo činnosti vede cesta vzdělávání. Nejsem-li vzdělán, nemohu být partnerem v diskuzi odborníkovi. S tím, kdo si myslí, že všemu rozumí, s tím nelze hledat.
Víme, že Bůh nás chce oblékat do šatů světla, neboli vzdělávat nás.
Ježíš přišel na prvním místě jako Učitel, ne jako obětník a oběť. (Ježíše jsme zabili my, Bůh byl proti. Bůh je proti obětem.)

[5] Říkáme, že Jan přišel k zesnulým všech dob a ohlásil jim příchod Mesiáše na svět a brzký příchod Mesiáše k zesnulým.  
Jan zřejmě připravoval zesnulé na Mesiáše. Ti, kteří se narodili před Ježíšem, nejsou znevýhodněni. Každý má možnost se svobodně rozhodnout, kterou cestou se vydá. Bůh nikoho do nebe nenosí na zádech.  

[6] Rybáři lovili jeden den v týdnu (také aby měli rybu na sobotní večeři). Lovit ryby byla těžká práce pro chlapy.

[7] Bývalý ministr obrany pan Metnar v televizi přiznával, že se nemůže dívat na fotografie z války. (Pokud někdo nesnáší pohled na krev, nemůže být lékařem nebo zdravotní sestrou.) Co to je za člověka, jak mohl přijmout práci na ministerstvu obrany? 
Pan Metnar, Babiš a další mudrlanti horují pro vyjednávání míru s Ruskem. (Dalo se s Hitlerem vyjednávat o míru? Dá se vyjednávat mír s Putinem?) Jsou zbabělí a podvádějí. (Mezi chlapama takovým říkáme přizdisráči.) 

[8] Proč v liturgii říkáme o fialové barvě, že je barvou kajícnosti? Odedávna byla barvou vznešenosti. (Biskupové nosí správný odstín fialové barvy, je v ní hodně červeně. Biskupové nebývají kajícníky.)