4. neděle čtyřicetidenní

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Téma: Joz 5,9a-12; 2 Kor 5,17-21; L 15,1-32
Datum: 27. 3. 2022
97% našich občanů schvaluje pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny.
Pomáháním se zbavujeme strachu, posilujeme si sebeúctu, získáváme nové přátele.
Děkujeme všem, kteří jakkoliv pomáhají!

V dnešní válečné situaci nabízím k prvnímu čtení úryvek z knihy proroka Daniela. [1]
Budeme-li ta slova promýšlet, můžeme být osvíceni k nápravě.
Daniel pojmenovává dluhy Izraele k Hospodinu poctivěji než my (my často jen klečíme a žebráme u Boha). 

Válka na Ukrajině odkryla, co vše jsme krutě zanedbali.
Předně jsme nenaslouchali Hospodinu a nebudovali jeho šalom.

Druhé čtení. Jak rozumíte slovům: „Bůh jednal s Ježíšem, který byl bez hříchu, jako s největším zločincem“?  (Ptejte se svých kazatelů.)

O podobenství „O milosrdném otci“, jsme vícekrát uvažovali.
Mladší syn nejdříve nadával, „jakýho má nemožnýho tátu …“ 
S penězi pak odešel k pohanům. Je podoben židům kolaborujícím s pohanským okupačním režimem. Skončil v ponížení, z hladu kradl prasatům (nečistým zvířatům) potravu nejchudších (lusky svatojánského chleba).  Byl méně než prase.
Ale obrátil se, na otcově statku chtěl pracovat jako poslední kopáč.
Když ho táta přijal s otevřenou náručí, každému vyprávěl, jak je jeho táta skvělý.
Starší syn je typem klerikálů, poslušně pracoval (bez radosti). Nesnášel rozmařilého bratra.
Ani on tátovi nerozuměl.  Měl na něj vztek, protože brácha si rozmařile užíval a táta mu vystrojil Hostinu. „Taková nespravedlnost ...“
I jemu jde otec vstříc. Vyprávění je otevřeno, přijde starší syn na hostinu?
Nebo bude vykládat druhým, jakým je jeho táta nespravedlivým bláznem?

Čím se Ukrajinci provinili? Jsou chudší, pracovití, možná zbožnější než my. Brání svou zem a děti. Svoboda a demokracie jsou pro ně důležitější než ohnutí hřbetu.

Pomůže nám věta: „Neobrátíte-li se, zahynete podobně, jako Galilejci při Pilátově masakru, nebo při neštěstí v Siloe“?  Platí i pro nás - neobrátíme-li se, zahyneme podobně?
Proč hynou Ukrajinci, jsou horší než my?

Odvážní se znovu ptají, jak to je s modlitbou. Jak působí a co má Bůh dělat, když jsme něco promarnili?

Bůh o nás pečuje jako rodiče o své děti.
Dospělé děti se časem stávají parťáky rodičů.
Jak si představujeme Boha a jeho práci?
Co mohou rodiče udělat pro své mladé, žijící v manželství? [2]
Může trenér kopnout míč do branky nepřítele?

Před maturitou babičky prosí Ducha svatého, aby jejich vnukovi (který je lajdák a neučil se) zkoušející položil jednu ze dvou otázek, kterou se mladý pán ráčil naučit. (Proč babička nepřišla do kostela s vnukem na začátku školného roku poprosit o pomoc ke studiu?)

Židé byli (nejen) v plynových komorách strašně poníženi ve svém lidství…
Ti zbožní nejvíce trpěli pocitem, že Bůh neslyší jejich zoufalé modlitby.
(To známe, víme, jak těžké je nedorozumění s nejbližšími (s partnerem, dospělým synem, dcerou, s rodičem). Nerozumíme-li si s milujícím nebo milovaným, je to pro nás mučivé.)

Židé se modlili i v Osvětimi před  smrtí: „Slyš, Izraeli …“, ale nenaslouchali Hospodinu včas. Někteří naslouchali Hitlerovi, jiní si i v kostele zacpávali uši. Dost Němců a porobených Evropanů ale „slyšelo“ a plnilo Hitlerovy rozkazy.
Putin už vedl několik válek, na Ukrajině válčí 8 let. Neskrýval své plány (podobně jako Hitler), ale my jsme se neptali: „Bože, co máme dělat, aby nedošlo k válce?“
Byl jsem okřikován, když jsem Putina léta nazýval válečným zločincem. [3]

Student si u zkoušky vytáhl otázku a vyhrkl: „Ježíšmaria“.  – „Mladý muži“, pravila paní profesorka Boučková, „na zbožnou modlitbu je už pozdě“. 
Nejednou jsem na úmrtním oznámení motorkáře četl úvodní slova: „Buď vůle tvá.“
Proč se motorkář a jeho rodina neradili s Bohem dřív, jak se chovat na silnici, aby mladý pán nezabil sebe i nevinného protijedoucího?

Co má Bůh udělat se špatným vládcem, když my ho necháváme škodit zemi? Co má modlitba za politiky vyřešit? [4]

Umíme se poučit z chyb v běžném životě, lékaři umějí vyléčit tisíce nemocí, vědeckotechnický pokrok stojí na růstu a poučení z chyb.
Jen v politice a vztahu s Bohem stále opakujeme stejné chyby.

Marnotratný syn promarnil zděděný majetek. My jsme promarnili první pětinu 20. století jako čas k budování míru.
Nemáme úctu k padlým ve světových válkách, kteří položili život pro naši svobodu. Nepřijali jsme jejich odpovědnost a obětavost. Dali jsme přednost jen růstu našeho bohatství.
Dnešní Izrael se poučil z minulosti, ví, že si nemůže dovolit prohrát ve válce, kterou s ním vedou jeho nepřátelé.

Židé jsou vyvoleným národem, chodí do „výběrové“ školy Hospodina.
Když jsme ve škole něčemu nerozuměli, ptali jsme se učitelů.
Velice si přejeme, aby nám naše děti rozuměly a přijaly za své to, co se nám v životě osvědčilo.
My se Boha neptáme, jak budovat šalom (mír na zemi).

Naše chytré děti se nás budou ptát, jak a k čemu funguje modlitba a co se stane, když jsme zasvětili Rusko a Ukrajinu Ježíšově matce?

Také jste někdy Bohu v modlitbě nabízeli svůj život za nemocnou maminku?
Prosil Ježíš a jeho matka nedostatečně za Kaifáše, Jidáše, za Jeruzalém a izraelity?
Co má Bůh udělat s našimi modlitbami? Potřebuje být Bůh prošen a přemlouván?

Modlitba je setkáním. Jestli si jedna strana nedá říci, nedojde k domluvě. 

Co mají dělat ruští vojáci? Byli posláni jako zabijáci na Ukrajinu. Podobně jako naši předkové v 1.světové válce. Mám s tím osobní zkušenost. [5]
Proč o tom nemluvíme, proč s dětmi neprobíráme, jak se v takové situaci zachovat?

Víme, jak se zachoval M. Gándhí, M. Luther King, Maxmilián Kolbe, Jan Palach, Ježíš …

Bůh přijímá i marnotratné syny, povzbuzuje nás, abychom usilovali o nápravu.

Prosme Ukrajince i Boha o odpuštění. Hledejme poučení a nápravu pro příště.
Zastavíme Putina? Zabráníme dalším válkám? Jak?

Než budeme kritizovat jiné země, ptejme se, k čemu jsme ochotní my?

Promysleme si 9. kap. z knihy Danielovy a promýšlejme (krok za krokem) i Ježíšovo učení, jak se včas bránit zlu.
[1] Daniel říká v 9. kap.  (zkráceno):
Čtení z knihy proroka Daniela.                                                  
„Bože veliký, který dbáš na smlouvu a milosrdenství vůči těm, kteří tě milují
a dodržují tvé pokyny!
Zhřešili jsme, provinili se, jednali jsme svévolně, bouřili se a uchýlili od tvých
pokynů a soudů. Neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří mluvili
ve tvém jménu našim králům, našim velmožům, našim otcům a všemu lidu země.
Na tvé straně, Pane, je spravedlnost, na nás je zjevná hanba;
na každém judském muži, na obyvatelích Jeruzaléma, na celém Izraeli,
na blízkých i dalekých, na našich králích, na našich velmožích a na našich otcích,
neboť jsme proti tobě zhřešili.
Celý Izrael přestoupil tvou smlouvu, odchýlil se a neposlouchal tě.
Neprosili jsme tě, Hospodine o shovívavost a neodvrátili se od svých nepravostí
a nejednali prozíravě podle tvé pravdy. 
Nyní vyznáváme, že jsme zhřešili, byli jsme svévolní.
Pane, nechť se, prosím, odvrátí tvé rozhořčení od tvého města Jeruzaléma
a tvého lidu.
Pane, slyš! Pane, odpusť! Pane, pozoruj a jednej! Neprodlévej!
Kvůli sobě, můj Bože!
Ještě jsem rozmlouval a modlil se, vyznával hřích svůj i hřích Izraele, svého lidu,
a předkládal Hospodinu, svému Bohu své prosby o smilování, když Gabriel spěšně
přilétl a dotkl se mě.
Poučil mě: „Danieli, vyšel jsem, abych tě poučil. Při tvých prosbách o smilování
vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti je oznámil, neboť jsi vzácný Bohu.
Pochop to slovo a rozuměj.“                                                                          (Srv. Dan 9,3-23)

[2] Jak můžeme pomáhat dětem, kterým se rozpadá manželství? Pokud si někdo z partnerů nedá říci, nezmůžeme nic. Pokud někdo zanedbá dobrý výběr partnera, pokud manželé zanedbali práci na vzájemné porozumění, jsou marnotratní. Mnoho věcí, které promrháme, nejdou napravit. Padlým na Ukrajině život nevrátíme.
S dětmi od 6 let máme mluvit o výběru partnera (ve 14 letech už je pozdě): „Vybírej si dobrého tátu, dobrou maminku pro vaše budoucí děti. Od 10 let s dětmi mluvme o rozpoznávání charakteru politiků, které volíme.
Svým příkladem děti učíme, jak budovat dobré vztahy a jak řešit spory.

[3] Pan kardinál mně při 3. čečenské válce řekl: Čečenci jsou pro mě teroristé, v tom věřím Putinovi. Teď jsem s ním nemluvil, doufám, že Putinovi nevěří, že Ukrajinci jsou fašisté a nacisté.

[4] Žijeme v porušeném světě, a přesto nepřijímáme pomoc Boha a jeho rady proti zlu (v sobě i okolo nás). Už tisíc let př. Kr. nesměl Izraelita chovat trkavého býka. Je trestné mít agresivního psa. Jsme odpovědní za zrůdné vůdce, které jsme si zvolili a necháváme je škodit. Strojvůdce, který se opil a způsobil neštěstí, nesmí řídit lokomotivu. My dodneška necháváme vládnout prezidenta, který selhal, pomlouval, posmíval se druhým, urážel a vedl nás do smrtonosné náruče Putina.

[5] Narukoval jsem na vojnu v r. 1968. Za rok na to komunistická vláda připravila „kontrarevoluci“ - provokační akci. Její propagandisté tvrdili, že Američané do republiky poslali zbraně a naši lidé budou v Praze střílet na naše občany. V kasárnách nám vymývali mozek a pak nás poslali s tanky do Prahy střílet do vlastních lidí. Nejhorší pro mě bylo, že mi kamarádi vojáci nevěřili, že je to komunistická propaganda. Naši vojáci byli ochotní zabíjet naše lidi …