1. neděle čtyřicetidenní
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Ex 17,3-7 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Dt 26,4-10
Datum: 6. 3. 2022
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Ex 17,3-7 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Dt 26,4-10
; Ř 10,8-13
; L 4,1-13
Datum: 6. 3. 2022
První čtení nám
připomíná jediný způsob daru „pro Hospodina“
„přinášení“ – korban. „Bože, díky tvému požehání
(péči) se mi urodilo desetkrát víc, než přináším pro
potřebné, kteří neměli takové štěstí jako my“.[1]
K druhému čtení.
Slovo boží známe, některá slova známe zpaměti. Např.“ „Otče, buď vůle tvá.“ Ale máme zkoumat, co boží slova znamenají, co jimi Bůh myslí, jaké jsou boží úmysly a plány. Máme je přijímat do svého srdce, „do rukou a nohou“, přijmout je do svého jednání. [2]
K evangeliu.
Ježíš nás přivádí do Náruče boží (porozumění a důvěra je první životadárnou hodnotou).
Nevědomost je příčinou mnohého zla.
Ježíš nás také varuje před zlem a učí nás, jak včas rozpoznávat nebezpečné lidi (vlky, divoké svině, potulné neochočené psy, zmije a vlky v rouchu beránčím) a jejich lsti.
Evangelia nás varují nás před svody zla, popisují hlavní návnady pokušení. [3]
Dychtění je rakovinou srdce. Máme si ji hlídat. Ten, kdo dychtí po majetku, po moci a významném postavení (slávě), je ohrožen. [4]
Máme učit své děti, aby prohlédly tyto a další nástrahy a nepadly do pasti.
Se Zlým nejde vyjednávat a nelze s ním koketovat. [5]
Co se stane s tím, kdo se vydá cestou zla? Začne lhát, až si uvěří. Ďábel se prohlašuje za vládce světa (někteří kosteloví lidé mu to věří, nevšimli si, že ďábel lže). [6]
Násilník vždy straší oběti. (Pár nacistických vojáků ovládalo tisíce židů. Putin straší Ukrajince i západní svět.
Proti zlu se máme stavět. [7]
Ježíš nám znovu ukázal, jak se ubránit zlu bez použití násilí. (Srv. L 4,28-30
O této možnosti ani nemluvíme a neosvojili jsme si ji.
Místo toho propadáme strachu. Hitlerovi jsme zbaběle dovolili všechnu tu nevypsatelnou hrůzu války a vyhlazování židů. (Nechceme myslet na léta pronásledování židů od křišťálové noci až po plynové komory? Jakou naději měly židovské matky dětí? Nechceme si přiznat, že jim zoufalé modlitby nepřinesly záchranu.) [8]
Klepeme se strachem před Putinovými výhružkami a strkáme hlavu pod zbožný polštář. [9]
Obdivuhodná pomoc Ukrajincům nás ctí. Děkujeme každému, kdo pomáhá.
Ale my, Ježíšovi učedníci, se potřebujeme také poctivě ptát, kde jsme ustrnuli.
Umíme zopakovat Ježíšova slova: „Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem“ (Mt 17,21
Válka v Ukrajině nás usvědčuje, že jsme opět jako křesťané selhali. Mlčeli jsme. Proto na ní máme svůj podíl viny.
Naše křesťanství nesolí, nemáme ve společnosti patřičné uznání Ježíšových učedníků. Naše výzvy k míru jsou bezzubé, nemáme žádnou autoritu.
Naše prohlášení o modlitbách za mír jsou pro veřejnost nevěrohodná, jejich slova jsou naivní a málo inteligentní.
Patříme k těm, kteří říkají, že by měl někdo Putina sejmout.
Rusové říkají: „Měl by nás Putina zbavit Západ“.
Jiní říkáme: „Měl by ho odstranit někdo z jeho gardy“.
My bychom nebyli proti, kdyby Putina zlikvidoval Bůh (politicky by to bylo neutrální).
Ale jak pracujeme proti zlu my?
Kolik ruských generálů odmítne Putinův rozkaz zabíjet a prostřelí si raději hlavu?
Jak bychom se chtěli v takové situaci zachovat my? Jak si trénuji svou odvahu?
Přiznáváme, že my, Ježíšovi učedníci nejsme svému Učitelé ve světě mnoho platní. Naše křesťanství je bezzubé. Neumíme se Ježíšovsky bránit zlu bez násilí. Vezmeme-li zbraň do ruky je to nekřesťanské.
Ovšem nebránit ohrožený život je zbabělé. (Ničím neopovrhuji snad víc (i u sebe) než zbabělosti a lhostejnosti.)
Bránit se proti zlu podle Ježíše vyžaduje mnohem větší odvahu.
(I Gándhí řekl, že by vzal do ruky zbraň, kdyby nepomohly všechny ostatní možnosti.)
Znovu vyznávám:
Nekonal jsem, co jsem měl vykonat!
Nedržíme se tebe, Bože, a necháváme se přemáhat strachem.
Děkujeme ti, Bože, za Ukrajince, za jejich odvahu bránit svobodu, životy jejich dětí
a svou zem. Jsou chudší než my a nespoléhají zbaběle za druhé.
Chceme se, Bože více držet tebe, vzdorovat strachu, přijmout odhodlání ke svobodě a odpovědnosti, udržovat si je a za nic jiného je neprodat.
Prosíme tě k tomu, Bože, o pomoc.
Statečnost Ukrajinců je umožněna jejich nevelkým bohatstvím. Také je drží vztah k půdě, která je živí.
My jsme rozmazlení, náš majetek nám svazuje ruce.
Znovu připomínám, že jsme odpovědní za své poznávání.
Patří k tomu i trocha vzdělání v historii Ukrajiny.
A pěstování kritického myšlení. Máme rozumět historickým selháním.
Němci byli spoluodpovědní za činy Hitlera, Rusové jsou odpovědní za Putina. My za prezidenta Zemana. Kdo nechce vědět, podporuje zlo. [11]
Válka na Ukrajině pomohla mnohým lidem v Evropě a na Západě prohlédnout. Nezapomeňme na tuto zkušenost.
Známe Ježíšovu radu a držíme s jí: „Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl“. (Zj 3,18
[1] Korban je něco úplně jiného než pohanské dary božstvu: „Dám, abych dostal“.
Bůh pro sebe nic nechce a nic od nás nepotřebuje. Bůh slouží nám a ne my jemu.
Ježíš říká: „Co jste cokoliv dobrého prokázali pro druhého, mně jste prokázali“. (I Ježíš s rodiči zažili, co znamená utíkat
do cizí země před ohrožením života. Byli vděční Egypťanům za každý projev lidskosti.).
[2] „Při modlitbě za mír“, poznamenal kdosi, „mám dobrý pocit a přitom nic nedělám“.
Kdy už konečně smysl modlitby promyslíme? Po Bohu nemohu chtít to, co mám činit já. Nepomáhám-li potřebným, nemohu žádat pomoc pro sebe.
Modlitba je postojem „bázně boží“ (úmyslně jsem použil dost nesrozumitelné slovo - abychom nad ním přemýšleli).
Stojíme před Bohem, se svým podílem viny. Pozdě voláme: „Otče, buď vůle tvá“, nehledali jsme včas „vůli boží“. Válčení na Ukrajině od r. 2014 nám bylo lhostejné. Teď se už děje krutá vůle Putina.
[3] Krajský církevník tajemník (prodloužená ruka komunistické tajné polici) i mě těmito způsoby lákal ke spolupráci.
[4] Touha po dobrém nám je vložena do srdce. Dychtění je nezřízeností, zvrhlostí. Dychtění po něčem, co mně nepatří, je „hříchem“ z Desatera. Dychtění pochází z nedostatku lásky. Ten, kdo objevil štědrou boží péči a lásku – ten se z tohoto bohatství těší a nemá potřebu vlastnit víc než druzí.
[5] Potkal jsem tři významné kněžské osobnosti, které se v nouzi pokoušely o riskantní vysokou hru s StB. Nic neuhrály. (Když se Ježíš ptal démona: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Mé jméno je ,legie´, poněvadž je nás mnoho.“ /Mk 5,9
Proč nelze se zlem vyjednávat? Lže, nedrží slovo a smlouvy. (Nemám rád české pohádky o čertech, zavádějí lidi na špatnou cestu. Hloupí čerti neexistují. Ďábel je inteligentnější než my. Bůh nás před ním chrání. „Hloupá kůzlátka“ se nechávají ďáblem přelstít.)
[6] Putin nás vydírá hrozbou nukleárního útoku. Ale požití atomových zbraní je stále pod kontrolou více stran. Necháme-li se Putinovou hrozbou vydírat, pak si s námi bude stále dělat, co bude chtít.
Putin lže: „Ukrajině vládnou neonacisté a narkomani, zabíjejí ženy a děti“. Putin tvrdí: „Na Ukrajině neválčíme a neničíme civilní objekty, zachraňuje tam mír. Rusové u nás žijí ve svobodě a mají přístup k pravdě.“ Atd.
Nepodceňujme Putinovy lži, jsou stejně nebezpečné jako lži nacistické. V Rusku je Putinova lež dvojnásob nebezpečná, Putinovi se nikdo neodváží říci, že na Ukrajině je jiná situace, než si vládce myslí. A Rusové se nejen bojí, ale mají vymytý mozek propagandou.
[7] „Pamatuj si, ten, kdo tě zbil, ten tě může příště zabít“, varovali své děti židovští otcové. Bůh se proti zlu staví.
Hospodin vysvobodil Hebreje z egyptského otroctví a zničil faraonovo vojsko v Rákosovém moři. Ale druhou bitvu si už Izraelité museli vybojovat sami (srv. Ex 17,7-16
Připomínám:
– Bůh nás učí jak budovat dobré vztahy a jak předcházet zlu. (Kainova oběť Hospodinu byla nečistá, neupřímná (jsem zvědav, zda někdo bude žádat vysvětlení) a Hospodin ji nepřijal. /Srv. Gn 4,1n
Máme možnost i tomu, kdo nás nemá rád „oslím můstkem“, prokázat nějakou laskavost, aby nahlédl, že nejsme jeho nepřítelem.
– Bible nás odvedla od nezřízené krevní msty pokynem: „Oko za oko, život na život“, k větší spravedlnosti.
– Izraelité pak - vedeni Duchem božím - došli k možnosti náhrady místo tělesného trestu.
– Písmo nám ukazuje cestu k obraně proti zlu od Mojžíšovy a Eliášovy obrany (Srv. Nu 16,30n
– Ježíš nám ukázal další možnost k vybřehnutí ze sporů, nedorozumění nebo křivd.
[8] Přesto mnoho židů v plynových komorách navzdory zpívalo vyznání: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. A miluješ Hospodina, svého Boha, v celém svém srdci a v celé své duši celou svou silou …“
[9] „P. Maria obrátí Rusko“, slyšel jsem kdysi od úctyhodných kněží, ochotných za to položit v SSSR život. (Dnes to říkají někteří pohodlní katolíci, kteří se jen modlí, ale nehnou pro věc ani prstem.) Dodneška tomu tvrzení nerozumím. Co se nepodařilo Ježíši, má zvládnout jeho matka?
Rusové jsou sebemrskači, ochotní trpět (to popisuje i Berďajev). Jsou tupí k utrpení druhých i vlastních. Od asiatů přijali krutost. Líbají ikony, pálí svíčky, tlučou hlavou o zem, ale pravoslaví nepozvedlo člověka k vědomí důstojnosti milovaných dcer a synů božích. Rusové se nenaučili kriticky myslet. Nehledají pravdu. (K obrácení a nápravě je potřeba přiznání vin.)
Nijak Rusy nesnižuji (vyrostli jsme na ruské literatuře a hudbě), ale snažím se o diagnózu. (Kdysi kardinál Špidlík řekl Janu Pavlu II., že církev má dýchat oběma plícemi, ale nedodal, že východní plíce trpí rakovinou a západní má pokročilou tuberkulózu.)
[10] Opakuji: Ježíšův půst znamená: V případě nějaké nehody, máme všeho nechat a hledat příčinu poruchy a napravovat, co se dá. Půst není magický prostředek k pohnutí božstva. Má pohnout s námi.
M. Gándhí byl obdivuhodným učedníkem Ježíše. Svou láskou k člověku a úctou ke každému, si získal i své nepřátele. Když vypukla strašná bratrovražedná válka mezi pakistánskými muslimy a hinduistickými Indy vyhlásil hladovku. Zástupci obou stran Gándhího snažně prosili, aby hladovku ukončil. „Jedině, když ukončíte válku“, prohlásil Mahátma. A obě strany zbraně složily.
Srbská armáda v letech 1992-95 ostřelovala Sarajevo, 11.000 lidí zabila a zničila čtvrtinu domů.
Naše modlitby nepomohly. To, co povím, není radou, uvedu to jen jako příklad. Kdyby papež na protest válčení ze solidarity odjel do Sarajeva, padesát kardinálů by přijelo za ním se slovy: „Ne nadarmo jsme přijali kardinálský šat barvy krve, jsme tu, Jane Pavle II. s tebou“. Bombardování by přestalo. Mahátma Gándhí by to dělal a uspěl by.
Prosím vás nikomu nemohu říkat, co by měl udělat. I já jsem měl v životě víc pracovat pro dobro a více se stavět proti zlu. Ani
[11] Politiky, kteří podporovali Putina nebo Čínu, bychom měli od jejich vlivu na život státu odstavit, jsou vlastizrádci. Vyzývat Ukrajince, ponižované, šikanované a ubíjené, aby se nebránili, je krajně podlé a hnusné. Nebudeme nikoho pronásledovat, mají možnost se vystěhovat do Ruska.
Prezident selhal i jako vrchní velitel ozbrojených sil. Vedl nás do smrtící náruče Ruska. Sám neodstoupí, je zbabělý, měli bychom ho k tomu přimět.
Uvidíme, kdo se přijde lísat k M. Z. v pondělí do Vladislavského sálu a kdo projeví svůj charakter.
K druhému čtení.
Slovo boží známe, některá slova známe zpaměti. Např.“ „Otče, buď vůle tvá.“ Ale máme zkoumat, co boží slova znamenají, co jimi Bůh myslí, jaké jsou boží úmysly a plány. Máme je přijímat do svého srdce, „do rukou a nohou“, přijmout je do svého jednání. [2]
K evangeliu.
Ježíš nás přivádí do Náruče boží (porozumění a důvěra je první životadárnou hodnotou).
Nevědomost je příčinou mnohého zla.
Ježíš nás také varuje před zlem a učí nás, jak včas rozpoznávat nebezpečné lidi (vlky, divoké svině, potulné neochočené psy, zmije a vlky v rouchu beránčím) a jejich lsti.
Evangelia nás varují nás před svody zla, popisují hlavní návnady pokušení. [3]
Dychtění je rakovinou srdce. Máme si ji hlídat. Ten, kdo dychtí po majetku, po moci a významném postavení (slávě), je ohrožen. [4]
Máme učit své děti, aby prohlédly tyto a další nástrahy a nepadly do pasti.
Se Zlým nejde vyjednávat a nelze s ním koketovat. [5]
Co se stane s tím, kdo se vydá cestou zla? Začne lhát, až si uvěří. Ďábel se prohlašuje za vládce světa (někteří kosteloví lidé mu to věří, nevšimli si, že ďábel lže). [6]
Násilník vždy straší oběti. (Pár nacistických vojáků ovládalo tisíce židů. Putin straší Ukrajince i západní svět.
Proti zlu se máme stavět. [7]
Ježíš nám znovu ukázal, jak se ubránit zlu bez použití násilí. (Srv. L 4,28-30
; J 18,4-6
; Sk 13,9-12
)
O této možnosti ani nemluvíme a neosvojili jsme si ji.
Místo toho propadáme strachu. Hitlerovi jsme zbaběle dovolili všechnu tu nevypsatelnou hrůzu války a vyhlazování židů. (Nechceme myslet na léta pronásledování židů od křišťálové noci až po plynové komory? Jakou naději měly židovské matky dětí? Nechceme si přiznat, že jim zoufalé modlitby nepřinesly záchranu.) [8]
Klepeme se strachem před Putinovými výhružkami a strkáme hlavu pod zbožný polštář. [9]
Obdivuhodná pomoc Ukrajincům nás ctí. Děkujeme každému, kdo pomáhá.
Ale my, Ježíšovi učedníci, se potřebujeme také poctivě ptát, kde jsme ustrnuli.
Umíme zopakovat Ježíšova slova: „Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem“ (Mt 17,21
), ale čteme je pohansky.
[10]
Válka v Ukrajině nás usvědčuje, že jsme opět jako křesťané selhali. Mlčeli jsme. Proto na ní máme svůj podíl viny.
Naše křesťanství nesolí, nemáme ve společnosti patřičné uznání Ježíšových učedníků. Naše výzvy k míru jsou bezzubé, nemáme žádnou autoritu.
Naše prohlášení o modlitbách za mír jsou pro veřejnost nevěrohodná, jejich slova jsou naivní a málo inteligentní.
Patříme k těm, kteří říkají, že by měl někdo Putina sejmout.
Rusové říkají: „Měl by nás Putina zbavit Západ“.
Jiní říkáme: „Měl by ho odstranit někdo z jeho gardy“.
My bychom nebyli proti, kdyby Putina zlikvidoval Bůh (politicky by to bylo neutrální).
Ale jak pracujeme proti zlu my?
Kolik ruských generálů odmítne Putinův rozkaz zabíjet a prostřelí si raději hlavu?
Jak bychom se chtěli v takové situaci zachovat my? Jak si trénuji svou odvahu?
Přiznáváme, že my, Ježíšovi učedníci nejsme svému Učitelé ve světě mnoho platní. Naše křesťanství je bezzubé. Neumíme se Ježíšovsky bránit zlu bez násilí. Vezmeme-li zbraň do ruky je to nekřesťanské.
Ovšem nebránit ohrožený život je zbabělé. (Ničím neopovrhuji snad víc (i u sebe) než zbabělosti a lhostejnosti.)
Bránit se proti zlu podle Ježíše vyžaduje mnohem větší odvahu.
(I Gándhí řekl, že by vzal do ruky zbraň, kdyby nepomohly všechny ostatní možnosti.)
Znovu vyznávám:
Nekonal jsem, co jsem měl vykonat!
Nedržíme se tebe, Bože, a necháváme se přemáhat strachem.
Děkujeme ti, Bože, za Ukrajince, za jejich odvahu bránit svobodu, životy jejich dětí
a svou zem. Jsou chudší než my a nespoléhají zbaběle za druhé.
Chceme se, Bože více držet tebe, vzdorovat strachu, přijmout odhodlání ke svobodě a odpovědnosti, udržovat si je a za nic jiného je neprodat.
Prosíme tě k tomu, Bože, o pomoc.
Statečnost Ukrajinců je umožněna jejich nevelkým bohatstvím. Také je drží vztah k půdě, která je živí.
My jsme rozmazlení, náš majetek nám svazuje ruce.
Znovu připomínám, že jsme odpovědní za své poznávání.
Patří k tomu i trocha vzdělání v historii Ukrajiny.
A pěstování kritického myšlení. Máme rozumět historickým selháním.
Němci byli spoluodpovědní za činy Hitlera, Rusové jsou odpovědní za Putina. My za prezidenta Zemana. Kdo nechce vědět, podporuje zlo. [11]
Válka na Ukrajině pomohla mnohým lidem v Evropě a na Západě prohlédnout. Nezapomeňme na tuto zkušenost.
Známe Ježíšovu radu a držíme s jí: „Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl“. (Zj 3,18
)
[1] Korban je něco úplně jiného než pohanské dary božstvu: „Dám, abych dostal“.
Bůh pro sebe nic nechce a nic od nás nepotřebuje. Bůh slouží nám a ne my jemu.
Ježíš říká: „Co jste cokoliv dobrého prokázali pro druhého, mně jste prokázali“. (I Ježíš s rodiči zažili, co znamená utíkat
do cizí země před ohrožením života. Byli vděční Egypťanům za každý projev lidskosti.).
[2] „Při modlitbě za mír“, poznamenal kdosi, „mám dobrý pocit a přitom nic nedělám“.
Kdy už konečně smysl modlitby promyslíme? Po Bohu nemohu chtít to, co mám činit já. Nepomáhám-li potřebným, nemohu žádat pomoc pro sebe.
Modlitba je postojem „bázně boží“ (úmyslně jsem použil dost nesrozumitelné slovo - abychom nad ním přemýšleli).
Stojíme před Bohem, se svým podílem viny. Pozdě voláme: „Otče, buď vůle tvá“, nehledali jsme včas „vůli boží“. Válčení na Ukrajině od r. 2014 nám bylo lhostejné. Teď se už děje krutá vůle Putina.
[3] Krajský církevník tajemník (prodloužená ruka komunistické tajné polici) i mě těmito způsoby lákal ke spolupráci.
[4] Touha po dobrém nám je vložena do srdce. Dychtění je nezřízeností, zvrhlostí. Dychtění po něčem, co mně nepatří, je „hříchem“ z Desatera. Dychtění pochází z nedostatku lásky. Ten, kdo objevil štědrou boží péči a lásku – ten se z tohoto bohatství těší a nemá potřebu vlastnit víc než druzí.
[5] Potkal jsem tři významné kněžské osobnosti, které se v nouzi pokoušely o riskantní vysokou hru s StB. Nic neuhrály. (Když se Ježíš ptal démona: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Mé jméno je ,legie´, poněvadž je nás mnoho.“ /Mk 5,9
) – Estébáci měli přesilu, bylo jich mnoho. Měli
velikou policejní výbavu a techniku. Každý výslech nahrávali a jejich
odborníci ho opakovaně zkoumali.
Proč nelze se zlem vyjednávat? Lže, nedrží slovo a smlouvy. (Nemám rád české pohádky o čertech, zavádějí lidi na špatnou cestu. Hloupí čerti neexistují. Ďábel je inteligentnější než my. Bůh nás před ním chrání. „Hloupá kůzlátka“ se nechávají ďáblem přelstít.)
[6] Putin nás vydírá hrozbou nukleárního útoku. Ale požití atomových zbraní je stále pod kontrolou více stran. Necháme-li se Putinovou hrozbou vydírat, pak si s námi bude stále dělat, co bude chtít.
Putin lže: „Ukrajině vládnou neonacisté a narkomani, zabíjejí ženy a děti“. Putin tvrdí: „Na Ukrajině neválčíme a neničíme civilní objekty, zachraňuje tam mír. Rusové u nás žijí ve svobodě a mají přístup k pravdě.“ Atd.
Nepodceňujme Putinovy lži, jsou stejně nebezpečné jako lži nacistické. V Rusku je Putinova lež dvojnásob nebezpečná, Putinovi se nikdo neodváží říci, že na Ukrajině je jiná situace, než si vládce myslí. A Rusové se nejen bojí, ale mají vymytý mozek propagandou.
[7] „Pamatuj si, ten, kdo tě zbil, ten tě může příště zabít“, varovali své děti židovští otcové. Bůh se proti zlu staví.
Hospodin vysvobodil Hebreje z egyptského otroctví a zničil faraonovo vojsko v Rákosovém moři. Ale druhou bitvu si už Izraelité museli vybojovat sami (srv. Ex 17,7-16
).
Připomínám:
– Bůh nás učí jak budovat dobré vztahy a jak předcházet zlu. (Kainova oběť Hospodinu byla nečistá, neupřímná (jsem zvědav, zda někdo bude žádat vysvětlení) a Hospodin ji nepřijal. /Srv. Gn 4,1n
)
Máme možnost i tomu, kdo nás nemá rád „oslím můstkem“, prokázat nějakou laskavost, aby nahlédl, že nejsme jeho nepřítelem.
– Bible nás odvedla od nezřízené krevní msty pokynem: „Oko za oko, život na život“, k větší spravedlnosti.
– Izraelité pak - vedeni Duchem božím - došli k možnosti náhrady místo tělesného trestu.
– Písmo nám ukazuje cestu k obraně proti zlu od Mojžíšovy a Eliášovy obrany (Srv. Nu 16,30n
; 1 Král 18,40
; 2 Král 1,9-12
; 2 Král 2,23-24
)
k nenásilné a učinnější obraně (Srv. 2 Král 1,13n
; 2 Král 6,8-23
).
– Ježíš nám ukázal další možnost k vybřehnutí ze sporů, nedorozumění nebo křivd.
[8] Přesto mnoho židů v plynových komorách navzdory zpívalo vyznání: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. A miluješ Hospodina, svého Boha, v celém svém srdci a v celé své duši celou svou silou …“
[9] „P. Maria obrátí Rusko“, slyšel jsem kdysi od úctyhodných kněží, ochotných za to položit v SSSR život. (Dnes to říkají někteří pohodlní katolíci, kteří se jen modlí, ale nehnou pro věc ani prstem.) Dodneška tomu tvrzení nerozumím. Co se nepodařilo Ježíši, má zvládnout jeho matka?
Rusové jsou sebemrskači, ochotní trpět (to popisuje i Berďajev). Jsou tupí k utrpení druhých i vlastních. Od asiatů přijali krutost. Líbají ikony, pálí svíčky, tlučou hlavou o zem, ale pravoslaví nepozvedlo člověka k vědomí důstojnosti milovaných dcer a synů božích. Rusové se nenaučili kriticky myslet. Nehledají pravdu. (K obrácení a nápravě je potřeba přiznání vin.)
Nijak Rusy nesnižuji (vyrostli jsme na ruské literatuře a hudbě), ale snažím se o diagnózu. (Kdysi kardinál Špidlík řekl Janu Pavlu II., že církev má dýchat oběma plícemi, ale nedodal, že východní plíce trpí rakovinou a západní má pokročilou tuberkulózu.)
[10] Opakuji: Ježíšův půst znamená: V případě nějaké nehody, máme všeho nechat a hledat příčinu poruchy a napravovat, co se dá. Půst není magický prostředek k pohnutí božstva. Má pohnout s námi.
M. Gándhí byl obdivuhodným učedníkem Ježíše. Svou láskou k člověku a úctou ke každému, si získal i své nepřátele. Když vypukla strašná bratrovražedná válka mezi pakistánskými muslimy a hinduistickými Indy vyhlásil hladovku. Zástupci obou stran Gándhího snažně prosili, aby hladovku ukončil. „Jedině, když ukončíte válku“, prohlásil Mahátma. A obě strany zbraně složily.
Srbská armáda v letech 1992-95 ostřelovala Sarajevo, 11.000 lidí zabila a zničila čtvrtinu domů.
Naše modlitby nepomohly. To, co povím, není radou, uvedu to jen jako příklad. Kdyby papež na protest válčení ze solidarity odjel do Sarajeva, padesát kardinálů by přijelo za ním se slovy: „Ne nadarmo jsme přijali kardinálský šat barvy krve, jsme tu, Jane Pavle II. s tebou“. Bombardování by přestalo. Mahátma Gándhí by to dělal a uspěl by.
Prosím vás nikomu nemohu říkat, co by měl udělat. I já jsem měl v životě víc pracovat pro dobro a více se stavět proti zlu. Ani
[11] Politiky, kteří podporovali Putina nebo Čínu, bychom měli od jejich vlivu na život státu odstavit, jsou vlastizrádci. Vyzývat Ukrajince, ponižované, šikanované a ubíjené, aby se nebránili, je krajně podlé a hnusné. Nebudeme nikoho pronásledovat, mají možnost se vystěhovat do Ruska.
Prezident selhal i jako vrchní velitel ozbrojených sil. Vedl nás do smrtící náruče Ruska. Sám neodstoupí, je zbabělý, měli bychom ho k tomu přimět.
Uvidíme, kdo se přijde lísat k M. Z. v pondělí do Vladislavského sálu a kdo projeví svůj charakter.