Květná neděle
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Iz 50,5-9a - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Mk 11,1-10
Datum: 28. 3. 2021
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Iz 50,5-9a - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Mk 11,1-10
; Iz 50,4-7
; Flp 2,6-11
; Mk 14,1-15.47
Datum: 28. 3. 2021
V celých dějinách
muži hodně válčili. Jedni se vypravovali kořistit a druzí se jim
bránili.
20. století bylo nejkrvavější, bylo v něm nejvíce zabitých, a nejvíce zabijáků.
V padesátých letech pro mě byli Němci nepřátelé nebo synové vrahů.
Kdo má srdce na pravém místě, pro toho není jednoduché setkání se syny vrahů.
Jsem velice vděčný za usmíření s Němci, mnozí z nich pracují pro nápravu světa.
Nikdy nám nikdo neřekl, že i mnoho z našich milých dědečků zabíjelo v první válce. To neříkám jako obvinění, ale jako tragickou situaci, do které byli nahnáni: „Vystřelíš-li dřív než nepřítel, přežiješ do dalšího střetu“.
Jsme vděční zakladatelům EU a OSN, vážíme si sedmdesátiletého míru.
Jak účinně zabránit zabíjení a válkám?
Izaiáš žil v době nepřátel a zabíjení. Velmi toužil po nápravě světa, bytostně přilnul k příslibu božího služebníka, který je opakem všech válečníků.
Porozumět postavě božího služebníka a jeho programu dá práci i nám křesťanům.
Zůstali jsme totiž trčet v některých pohanských názorech, např. v naší představě, že Bůh k odpuštění našich vin vyžadoval trest smrti a prolití krve. Ježíš ale v evangeliích nikdy svůj život neoznačil za oběť. Svým životem vrcholně potvrdil sestupování Boha k lidem - pracoval na stavbách, učil, uzdravoval, křísil mrtvé, myl nohy. Přišel s riskantním programem náboženské reformy.
My ale dodneška nerozumíme jeho učení. My jsme poslali Ježíše na smrt a jeho vraždu prohlásili za oběť milou Otci. Zločin jsme posvětili a sebe vydáváme za obětníky.
Z Izaiášova služebníka jsme udělali někoho, kdo rád trpí a tak v něm má Bůh zalíbení - to se hodí vládnoucím!
Jenže Ježíš je největším revolucionářem (jeho cestou šel M. Ghándhí a M. L. King),
sám nikdy neprolil jedinou kapku krve (to, že dal některým drzounům přes hubu, je jiná záležitost a má to veliký význam), ale nikdo nevystoupil proti zlu víc jak on.
K čemu byla Ježíšova Mesiášská jízda Jeruzalémem?
Apoštolové skřípali zuby ze zmařené příležitosti: „Taková příležitost - obrovské množství poutníků v Jeruzalémě - se nebude opakovat. Ježíš je tvrdohlavý mezek, který si vede svou a nenechá si od nikoho poradit!“
Kdyby nám větší děcko řeklo: „Táto, byl Ježíšův mesiášský průvod happeningem nebo podvodem na Ježíšových přívržencích? K čemu to bylo dobré?“
Co bychom odpověděli? [1]
Co poví křesťan 21. století na otázku po smyslu Ježíšovy smrti?
Proč se Ježíš nechal ukřižováním tak strašně potupit a umučit? Život je darem od Boha, máme o tento boží dar pečovat a hájit. Máme vystupovat proti zlu všemi prostředky, které máme k dispozici.
Takto uvažovali - správně - i apoštolové. [2]
Už v druhém čtení 5. neděle čtyřicetidenní (Žid 5,7-9
Před ukřižováním Ježíš ještě poslušný nebyl?
Dnes v druhém čtení: „ … Ježíš byl poslušný k smrti …“
Komu byl poslušný? Někdo ho snad na smrt poslal?
Ježíšova smrt byla z jeho rozhodnutí a on ve svém rozhodnutí věrně vytrval. Odborníci by mohli ta slova prověřit.
Bude muset před Ježíšem pokleknout i satan a Hitler budou přinuceni vyznat: „Ježíš Kristus je Pán“?
I pašije bychom si mohli přečíst doma nahlas. Text připojuji.
Svou odpověď na otázku po smyslu Ježíšovy smrti, uvádím po pašijích.
P A Š I J E
evangelista: Umučení našeho Pána Ježíše Krista podle Marka
evangelista: Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů.
Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
Říkali:
1. velekněz: Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.
- - - - - - -
evangelista: Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla
žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu.
Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
Někteří se hněvali:
1. host: Nač ta ztráta oleje?
2. host: Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.
evangelista: A osopili se na tu ženu.
evangelista: Ježíš však řekl:
Ježíš: Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.
Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře;
mne však nemáte stále.
Ta žena učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se
mluvit na její památku také o tom, co učinila.
- - - - - - -
evangelista: Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim Ježíše zradil.
Velekněží se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili Jidášovi peníze.
Jidáš hledal vhodnou příležitost, jak by jim Ježíše vydal.
- - - - - -
evangelista: Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli
Ježíšovi jeho učedníci:
1. učedník: Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?
evangelista: Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim:
Ježíš : Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody.
Jděte za ním, a kam vejde, řekněte hospodáři: Mistr vzkazuje: „Kde je pro mne
světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?“
A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás
připravte večeři!
evangelista: Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to Ježíš řekl; a
připravili velikonočního beránka.
- - - - - - -
- - - - - - -
evangelista: Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
A když byli u stolu a jedli, řekl:
Ježíš: Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.
evangelista: Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát:
1. učedník : Snad ne já?
2. učedník : Snad já?
3. učedník : Snad ne já?
evangelista: Ježíš jim řekl :
Ježíš: Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje.
Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.
evangelista: Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy:
Ježíš: Vezměte, toto jest mé tělo.
evangelista: Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
A řekl jim:
Ježíš: Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.
Amen, pravím vám, že nebudu již pít z plodu vinné révy až do toho dne, kdy
budu pít nový kalich v Božím království.
evangelista: Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.
Ježíš jim řekl:
Ježíš: Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: „Budou bít pastýře a ovce se
rozprchnou.“
Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.
evangelista: Petr Ježíšovi řekl:
Petr: I kdyby všichni odpadli, já ne.
evangelista: Ježíš mu odpověděl:
Ježíš: Amen, pravím tobě, že dnes, této noci,
dřív než kohout dvakrát zakokrhá,
právě ty mě třikrát zapřeš.
evangelista: Petr však ještě horlivěji prohlašoval:
Petr: I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.
evangelista: Tak mluvili všichni.
- - - - - -
evangelista: Přišli na místo zvané Getsemane.
Ježíš řekl svým učedníkům:
Ježíš: Počkejte tu, než se pomodlím.
evangelista: Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana.
Přepadla ho hrůza a úzkost.
I řekl jim:
Ježíš: Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!
evangelista: Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula
tato hodina.
Řekl:
Ježíš: Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci,
nýbrž co ty chceš.
evangelista: Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku.
Řekl Petrovi:
Ježíš: Šimone, ty spíš?
Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?
Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.
Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé.
evangelista: Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.
A když se vrátil, zastihl je spící;
oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.
evangelista: Přišel potřetí a řekl jim:
Ježíš: Ještě spíte a odpočíváte?
Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje.
evangelista: Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti.
Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl jim:
Jidáš: Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.
evangelista: Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl:
Jidáš: Mistře!
evangelista: a políbil ho.
Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal
mu ucho.
evangelista: Ale Ježíš jim řekl:
Ježíš: Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.
Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se
naplnila Písma!
evangelista: Všichni ho opustili a utekli.
Za Ježíšem šel nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo;
toho chytili. On jim však nechal plátno v rukou a utekl.
Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.
Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu
se sluhy a ohříval se u ohně.
Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit
k smrti, ale nenalézali.
Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala.
Někteří pak vystoupili a křivě proti Ježíšovi svědčili:
svědek: Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech
vystavím jiný, ne rukama udělaný.
evangelista: Ale ani jejich svědectví se neshodovala.
Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše:
velekněz: Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?
evangelista: Ježíš však mlčel a nic neodpověděl.
Velekněz se znovu Ježíše zeptal:
velekněz: Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?
evangelista: Ježíš řekl:
Ježíš: Já jsem.
A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky
nebeskými.
evangelista: Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl:
velekněz: Nač potřebujeme ještě svědky?
Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?
evangelista: Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.
Někteří na Ježíše počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: 1. drzoun: Prorokuj!
2. drzoun: Prorokuj!
3. drzoun : Prorokuj!
evangelista: A sluhové Ježíše tloukli do tváře.
- - - - - -
evangelista: Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,
a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj
a řekla:
služka: I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!
evangelista: Petr však zapřel:
Petr: O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš.
evangelista: A Petr vyšel ven do předního dvora. V tom zakokrhal kohout.
evangelista: Ale služka Petra uviděla a zase začala říkat těm, kteří stáli poblíž:
služka: Ten člověk je z nich!
evangelista: Petr však opět zapíral.
A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi:
služebník: Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!
evangelista: Petr se však začal zaklínat a zapřísahat:
Petr: Neznám toho člověka, o němž mluvíte.
evangelista: V tom kohout zakokrhal podruhé.
Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dřív než kohout dvakrát
zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A dal se do pláče.
- - - - - -
evangelista: Hned zrána se poradili velekněží, starší a zákoníci, celá rada;
spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi.
evangelista: Pilát se ho otázal:
Pilát: Ty jsi král Židů?
evangelista: Ježíš mu odpověděl:
Ježíš: Ty sám to říkáš.
evangelista: Velekněží na něj mnoho žalovali.
Tu se ho Pilát znovu otázal:
Pilát: Nic neodpovídáš? Pohleď, co všecko na tebe žalují!
evangelista: Ježíš však už nic neodpověděl, takže se Pilát divil.
O svátcích jim propouštíval jednoho vězně, o kterého žádali.
Ve vězení byl mezi vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, muž
jménem Barabáš.
evangelista: Zástup přišel Piláta požádat o to, v čem jim obvykle vyhověl.
Pilát zástupu řekl:
Pilát: Chcete, abych vám propustil židovského krále?
evangelista: Pilát věděl, že mu velekněží vydali Ježíše ze zášti.
Velekněží však podnítili zástup, ať jim raději propustí Barabáše.
Pilát se jich znovu zeptal:
Pilát: Co tedy mám učinit s tím, kterému říkáte židovský král?
evangelista: Tu se znovu dali do křiku:
všichni : (jeden přes druhého) Ukřižuj ho!
evangelista: Pilát jim řekl:
Pilát: A čeho se vlastně dopustil?
evangelista: Oni však ještě víc křičeli:
všichni: (jeden přes druhého) Ukřižuj ho!
evangelista: Tu Pilát, aby vyhověl zástupu, propustil jim Barabáše;
Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
evangelista: Vojáci Ježíše odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu.
Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu
a začali ho zdravit:
1. voják: Buď zdráv, židovský králi!
2. voják: Buď zdráv, židovský králi!
3. voják: Buď zdráv, židovský králi!
evangelista: Bili ho po hlavě holí, plivali na něj, klekali na kolena a padali před ním na zem.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do
jeho šatů.
Pak ho vyvedli ven, aby ho ukřižovali.
Cestou přinutili nějakého Šimona z Kyrény, otce Alexandrova a Rufova, který
šel z venkova, aby mu nesl kříž.
Přivedli Ježíše na místo zvané Golgota, což v překladu znamená „Lebka“.
Dávali mu víno okořeněné myrhou, on je však nepřijal.
Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme.
Bylo devět hodin, když Ježíše ukřižovali.
Jeho provinění oznamoval nápis: "Král Židů."
S Ježíšem ukřižovali dva povstalce, jednoho po pravici a druhého po levici.
- - - - - -
evangelista: Kolemjdoucí ho uráželi: potřásali hlavou a říkali:
1. kolemjdoucí: Ty, který chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám
sebe a sestup s kříže!
2. kolemjdoucí: Zachraň se!
3. kolemjdoucí: Sestup z kříže!
evangelista: Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky.
Říkali:
velekněz: Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.
1. zákoník: … sám sebe zachránit nemůže
2. zákoník: Ať nyní sestoupí s kříže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to viděli a uvěřili!
evangelista: Tupili ho i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.
- - - - - - -
evangelista: Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin.
O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem:
Ježíš: Eloi, Eloi, lema sabachtani?
evangelista: což přeloženo znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo stáli okolo:
čumil: Hle, volá Eliáše.
evangelista: Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut
a dával mu pít se slovy:
voják: Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout.
evangelista: Ale Ježíš vydal mocný hlas a skonal.
- všichni pokleknou a v tichu chvíli setrvají -
evangelista: Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů.
A když uviděl setník, který stál před Ježíšem, že takto skonal, řekl:
setník: Ten člověk byl opravdu Syn Boží.
evangelista: Zpovzdálí se dívaly také ženy, mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka
Jakuba mladšího a Josefa, a Salome, které ho provázely a staraly se o něj,
když byl v Galileji, a mnohé jiné, které se spolu s ním vydaly do Jeruzaléma.
Když už nastal večer - byl totiž den přípravy, předvečer soboty - přišel
Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také očekával království Boží,
dodal si odvahy, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.
Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel;
zavolal setníka a zeptal se ho, je-li už dlouho mrtev.
A když mu to setník potvrdil, daroval mrtvé tělo Josefovi.
Josef koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul ho do plátna a položil
do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu přivalil kámen.
Marie z Magdaly a Marie, matka Josefova, se dívaly, kam byl uložen.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Moje odpověď na otázku po smyslu Ježíšovy smrti:
Židé propadli náboženské nesnášenlivosti a nenávisti. Ani apoštolové nevěřili Ježíšovi, když tvrdil, že představení církve zavraždí Mesiáše podobně, jako jejich otcové likvidovali proroky. Ježíšovi zbyla jediná možnost: přestat se skrývat, bránit se a nechat jeho odpůrcům prosadit svou. Poctiví lidí, včetně apoštolů, až po Ježíšově smrti uznali, že Ježíš měl ve všem pravdu. Po válce v Německu nebyl Němec, který by přiznal, že podporoval Hitlera. Po 90. roce u nás nikdo nepřiznal, že podporoval komunistický režim, všichni byli nevinní.
[1] Smysl průvodu můžeme snadněji pochopit než tenkráte apoštolové.
Smysl některý věcí se ukáže až po delším čase (např. Palachův čin přinesl ovoce až po 30ti letech.) Ježíš mesiášským průvodem ukázal, že je Mesiášem (izaiášského typu, ne politickým mesiášem s mečem v ruce).
Někteří lidé správně rozpoznali, že Ježíš je mužem božím (nikdo se nemůže vymlouvat, že nic nevěděl, kdo chtěl vědět a vidět, ten věděl a viděl).
Mocní si netroufli proti Ježíšovi vystoupit, přesto že prostředky na potlačení toho výstupu měli.
[2] (Jejich chybou bylo, že se na tuto věc neptali Ježíše. Jeho pokusy o vysvětlení opakovaně odmítali, nebo se později báli zeptat. Buď se z těchto jejich chyb poučíme, nebo je budeme trapně opakovat.)
Naši předkové byli vyučováni Katechismem (před svatbou snoubenci chodili na Katechismus, aby byli připraveni na život v manželství a rodičovství). Komunisté vyučování zatrhli. Už několik generací nemá ani základní znalosti o Ježíšově učení. Neznají ani Katechismus. Duchovenstvo je učí jen lidové zbožnosti. Náboženství učí hodné paní katechetky, spíše je to kroužek výtvarné výchovy – protože je kněží neučí biblickému myšlení a porozumění biblickým textům. Biblické hodiny navštěvuje jen zlomek lidí. Ryba ovšem smrdí od hlavy.
20. století bylo nejkrvavější, bylo v něm nejvíce zabitých, a nejvíce zabijáků.
V padesátých letech pro mě byli Němci nepřátelé nebo synové vrahů.
Kdo má srdce na pravém místě, pro toho není jednoduché setkání se syny vrahů.
Jsem velice vděčný za usmíření s Němci, mnozí z nich pracují pro nápravu světa.
Nikdy nám nikdo neřekl, že i mnoho z našich milých dědečků zabíjelo v první válce. To neříkám jako obvinění, ale jako tragickou situaci, do které byli nahnáni: „Vystřelíš-li dřív než nepřítel, přežiješ do dalšího střetu“.
Jsme vděční zakladatelům EU a OSN, vážíme si sedmdesátiletého míru.
Jak účinně zabránit zabíjení a válkám?
Izaiáš žil v době nepřátel a zabíjení. Velmi toužil po nápravě světa, bytostně přilnul k příslibu božího služebníka, který je opakem všech válečníků.
Porozumět postavě božího služebníka a jeho programu dá práci i nám křesťanům.
Zůstali jsme totiž trčet v některých pohanských názorech, např. v naší představě, že Bůh k odpuštění našich vin vyžadoval trest smrti a prolití krve. Ježíš ale v evangeliích nikdy svůj život neoznačil za oběť. Svým životem vrcholně potvrdil sestupování Boha k lidem - pracoval na stavbách, učil, uzdravoval, křísil mrtvé, myl nohy. Přišel s riskantním programem náboženské reformy.
My ale dodneška nerozumíme jeho učení. My jsme poslali Ježíše na smrt a jeho vraždu prohlásili za oběť milou Otci. Zločin jsme posvětili a sebe vydáváme za obětníky.
Z Izaiášova služebníka jsme udělali někoho, kdo rád trpí a tak v něm má Bůh zalíbení - to se hodí vládnoucím!
Jenže Ježíš je největším revolucionářem (jeho cestou šel M. Ghándhí a M. L. King),
sám nikdy neprolil jedinou kapku krve (to, že dal některým drzounům přes hubu, je jiná záležitost a má to veliký význam), ale nikdo nevystoupil proti zlu víc jak on.
K čemu byla Ježíšova Mesiášská jízda Jeruzalémem?
Apoštolové skřípali zuby ze zmařené příležitosti: „Taková příležitost - obrovské množství poutníků v Jeruzalémě - se nebude opakovat. Ježíš je tvrdohlavý mezek, který si vede svou a nenechá si od nikoho poradit!“
Kdyby nám větší děcko řeklo: „Táto, byl Ježíšův mesiášský průvod happeningem nebo podvodem na Ježíšových přívržencích? K čemu to bylo dobré?“
Co bychom odpověděli? [1]
Co poví křesťan 21. století na otázku po smyslu Ježíšovy smrti?
Proč se Ježíš nechal ukřižováním tak strašně potupit a umučit? Život je darem od Boha, máme o tento boží dar pečovat a hájit. Máme vystupovat proti zlu všemi prostředky, které máme k dispozici.
Takto uvažovali - správně - i apoštolové. [2]
Už v druhém čtení 5. neděle čtyřicetidenní (Žid 5,7-9
) jsme slyšeli větu: „Ježíš, ačkoliv to by Syn, naučil se svým
utrpením poslušnosti.“
Před ukřižováním Ježíš ještě poslušný nebyl?
Dnes v druhém čtení: „ … Ježíš byl poslušný k smrti …“
Komu byl poslušný? Někdo ho snad na smrt poslal?
Ježíšova smrt byla z jeho rozhodnutí a on ve svém rozhodnutí věrně vytrval. Odborníci by mohli ta slova prověřit.
Bude muset před Ježíšem pokleknout i satan a Hitler budou přinuceni vyznat: „Ježíš Kristus je Pán“?
I pašije bychom si mohli přečíst doma nahlas. Text připojuji.
Svou odpověď na otázku po smyslu Ježíšovy smrti, uvádím po pašijích.
P A Š I J E
evangelista: Umučení našeho Pána Ježíše Krista podle Marka
evangelista: Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů.
Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
Říkali:
1. velekněz: Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.
- - - - - - -
evangelista: Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla
žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu.
Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
Někteří se hněvali:
1. host: Nač ta ztráta oleje?
2. host: Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.
evangelista: A osopili se na tu ženu.
evangelista: Ježíš však řekl:
Ježíš: Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.
Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře;
mne však nemáte stále.
Ta žena učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se
mluvit na její památku také o tom, co učinila.
- - - - - - -
evangelista: Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim Ježíše zradil.
Velekněží se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili Jidášovi peníze.
Jidáš hledal vhodnou příležitost, jak by jim Ježíše vydal.
- - - - - -
evangelista: Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli
Ježíšovi jeho učedníci:
1. učedník: Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?
evangelista: Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim:
Ježíš : Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody.
Jděte za ním, a kam vejde, řekněte hospodáři: Mistr vzkazuje: „Kde je pro mne
světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?“
A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás
připravte večeři!
evangelista: Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to Ježíš řekl; a
připravili velikonočního beránka.
- - - - - - -
- - - - - - -
evangelista: Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
A když byli u stolu a jedli, řekl:
Ježíš: Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.
evangelista: Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát:
1. učedník : Snad ne já?
2. učedník : Snad já?
3. učedník : Snad ne já?
evangelista: Ježíš jim řekl :
Ježíš: Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje.
Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.
evangelista: Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy:
Ježíš: Vezměte, toto jest mé tělo.
evangelista: Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
A řekl jim:
Ježíš: Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.
Amen, pravím vám, že nebudu již pít z plodu vinné révy až do toho dne, kdy
budu pít nový kalich v Božím království.
evangelista: Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.
Ježíš jim řekl:
Ježíš: Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: „Budou bít pastýře a ovce se
rozprchnou.“
Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.
evangelista: Petr Ježíšovi řekl:
Petr: I kdyby všichni odpadli, já ne.
evangelista: Ježíš mu odpověděl:
Ježíš: Amen, pravím tobě, že dnes, této noci,
dřív než kohout dvakrát zakokrhá,
právě ty mě třikrát zapřeš.
evangelista: Petr však ještě horlivěji prohlašoval:
Petr: I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.
evangelista: Tak mluvili všichni.
- - - - - -
evangelista: Přišli na místo zvané Getsemane.
Ježíš řekl svým učedníkům:
Ježíš: Počkejte tu, než se pomodlím.
evangelista: Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana.
Přepadla ho hrůza a úzkost.
I řekl jim:
Ježíš: Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!
evangelista: Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula
tato hodina.
Řekl:
Ježíš: Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci,
nýbrž co ty chceš.
evangelista: Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku.
Řekl Petrovi:
Ježíš: Šimone, ty spíš?
Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?
Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.
Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé.
evangelista: Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.
A když se vrátil, zastihl je spící;
oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.
evangelista: Přišel potřetí a řekl jim:
Ježíš: Ještě spíte a odpočíváte?
Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje.
evangelista: Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti.
Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl jim:
Jidáš: Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.
evangelista: Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl:
Jidáš: Mistře!
evangelista: a políbil ho.
Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal
mu ucho.
evangelista: Ale Ježíš jim řekl:
Ježíš: Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.
Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se
naplnila Písma!
evangelista: Všichni ho opustili a utekli.
Za Ježíšem šel nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo;
toho chytili. On jim však nechal plátno v rukou a utekl.
Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.
Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu
se sluhy a ohříval se u ohně.
Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit
k smrti, ale nenalézali.
Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala.
Někteří pak vystoupili a křivě proti Ježíšovi svědčili:
svědek: Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech
vystavím jiný, ne rukama udělaný.
evangelista: Ale ani jejich svědectví se neshodovala.
Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše:
velekněz: Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?
evangelista: Ježíš však mlčel a nic neodpověděl.
Velekněz se znovu Ježíše zeptal:
velekněz: Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?
evangelista: Ježíš řekl:
Ježíš: Já jsem.
A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky
nebeskými.
evangelista: Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl:
velekněz: Nač potřebujeme ještě svědky?
Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?
evangelista: Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.
Někteří na Ježíše počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: 1. drzoun: Prorokuj!
2. drzoun: Prorokuj!
3. drzoun : Prorokuj!
evangelista: A sluhové Ježíše tloukli do tváře.
- - - - - -
evangelista: Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,
a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj
a řekla:
služka: I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!
evangelista: Petr však zapřel:
Petr: O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš.
evangelista: A Petr vyšel ven do předního dvora. V tom zakokrhal kohout.
evangelista: Ale služka Petra uviděla a zase začala říkat těm, kteří stáli poblíž:
služka: Ten člověk je z nich!
evangelista: Petr však opět zapíral.
A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi:
služebník: Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!
evangelista: Petr se však začal zaklínat a zapřísahat:
Petr: Neznám toho člověka, o němž mluvíte.
evangelista: V tom kohout zakokrhal podruhé.
Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dřív než kohout dvakrát
zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A dal se do pláče.
- - - - - -
evangelista: Hned zrána se poradili velekněží, starší a zákoníci, celá rada;
spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi.
evangelista: Pilát se ho otázal:
Pilát: Ty jsi král Židů?
evangelista: Ježíš mu odpověděl:
Ježíš: Ty sám to říkáš.
evangelista: Velekněží na něj mnoho žalovali.
Tu se ho Pilát znovu otázal:
Pilát: Nic neodpovídáš? Pohleď, co všecko na tebe žalují!
evangelista: Ježíš však už nic neodpověděl, takže se Pilát divil.
O svátcích jim propouštíval jednoho vězně, o kterého žádali.
Ve vězení byl mezi vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, muž
jménem Barabáš.
evangelista: Zástup přišel Piláta požádat o to, v čem jim obvykle vyhověl.
Pilát zástupu řekl:
Pilát: Chcete, abych vám propustil židovského krále?
evangelista: Pilát věděl, že mu velekněží vydali Ježíše ze zášti.
Velekněží však podnítili zástup, ať jim raději propustí Barabáše.
Pilát se jich znovu zeptal:
Pilát: Co tedy mám učinit s tím, kterému říkáte židovský král?
evangelista: Tu se znovu dali do křiku:
všichni : (jeden přes druhého) Ukřižuj ho!
evangelista: Pilát jim řekl:
Pilát: A čeho se vlastně dopustil?
evangelista: Oni však ještě víc křičeli:
všichni: (jeden přes druhého) Ukřižuj ho!
evangelista: Tu Pilát, aby vyhověl zástupu, propustil jim Barabáše;
Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
evangelista: Vojáci Ježíše odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu.
Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu
a začali ho zdravit:
1. voják: Buď zdráv, židovský králi!
2. voják: Buď zdráv, židovský králi!
3. voják: Buď zdráv, židovský králi!
evangelista: Bili ho po hlavě holí, plivali na něj, klekali na kolena a padali před ním na zem.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do
jeho šatů.
Pak ho vyvedli ven, aby ho ukřižovali.
Cestou přinutili nějakého Šimona z Kyrény, otce Alexandrova a Rufova, který
šel z venkova, aby mu nesl kříž.
Přivedli Ježíše na místo zvané Golgota, což v překladu znamená „Lebka“.
Dávali mu víno okořeněné myrhou, on je však nepřijal.
Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme.
Bylo devět hodin, když Ježíše ukřižovali.
Jeho provinění oznamoval nápis: "Král Židů."
S Ježíšem ukřižovali dva povstalce, jednoho po pravici a druhého po levici.
- - - - - -
evangelista: Kolemjdoucí ho uráželi: potřásali hlavou a říkali:
1. kolemjdoucí: Ty, který chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám
sebe a sestup s kříže!
2. kolemjdoucí: Zachraň se!
3. kolemjdoucí: Sestup z kříže!
evangelista: Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky.
Říkali:
velekněz: Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.
1. zákoník: … sám sebe zachránit nemůže
2. zákoník: Ať nyní sestoupí s kříže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to viděli a uvěřili!
evangelista: Tupili ho i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.
- - - - - - -
evangelista: Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin.
O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem:
Ježíš: Eloi, Eloi, lema sabachtani?
evangelista: což přeloženo znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo stáli okolo:
čumil: Hle, volá Eliáše.
evangelista: Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut
a dával mu pít se slovy:
voják: Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout.
evangelista: Ale Ježíš vydal mocný hlas a skonal.
- všichni pokleknou a v tichu chvíli setrvají -
evangelista: Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů.
A když uviděl setník, který stál před Ježíšem, že takto skonal, řekl:
setník: Ten člověk byl opravdu Syn Boží.
evangelista: Zpovzdálí se dívaly také ženy, mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka
Jakuba mladšího a Josefa, a Salome, které ho provázely a staraly se o něj,
když byl v Galileji, a mnohé jiné, které se spolu s ním vydaly do Jeruzaléma.
Když už nastal večer - byl totiž den přípravy, předvečer soboty - přišel
Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také očekával království Boží,
dodal si odvahy, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.
Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel;
zavolal setníka a zeptal se ho, je-li už dlouho mrtev.
A když mu to setník potvrdil, daroval mrtvé tělo Josefovi.
Josef koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul ho do plátna a položil
do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu přivalil kámen.
Marie z Magdaly a Marie, matka Josefova, se dívaly, kam byl uložen.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Moje odpověď na otázku po smyslu Ježíšovy smrti:
Židé propadli náboženské nesnášenlivosti a nenávisti. Ani apoštolové nevěřili Ježíšovi, když tvrdil, že představení církve zavraždí Mesiáše podobně, jako jejich otcové likvidovali proroky. Ježíšovi zbyla jediná možnost: přestat se skrývat, bránit se a nechat jeho odpůrcům prosadit svou. Poctiví lidí, včetně apoštolů, až po Ježíšově smrti uznali, že Ježíš měl ve všem pravdu. Po válce v Německu nebyl Němec, který by přiznal, že podporoval Hitlera. Po 90. roce u nás nikdo nepřiznal, že podporoval komunistický režim, všichni byli nevinní.
[1] Smysl průvodu můžeme snadněji pochopit než tenkráte apoštolové.
Smysl některý věcí se ukáže až po delším čase (např. Palachův čin přinesl ovoce až po 30ti letech.) Ježíš mesiášským průvodem ukázal, že je Mesiášem (izaiášského typu, ne politickým mesiášem s mečem v ruce).
Někteří lidé správně rozpoznali, že Ježíš je mužem božím (nikdo se nemůže vymlouvat, že nic nevěděl, kdo chtěl vědět a vidět, ten věděl a viděl).
Mocní si netroufli proti Ježíšovi vystoupit, přesto že prostředky na potlačení toho výstupu měli.
[2] (Jejich chybou bylo, že se na tuto věc neptali Ježíše. Jeho pokusy o vysvětlení opakovaně odmítali, nebo se později báli zeptat. Buď se z těchto jejich chyb poučíme, nebo je budeme trapně opakovat.)
Naši předkové byli vyučováni Katechismem (před svatbou snoubenci chodili na Katechismus, aby byli připraveni na život v manželství a rodičovství). Komunisté vyučování zatrhli. Už několik generací nemá ani základní znalosti o Ježíšově učení. Neznají ani Katechismus. Duchovenstvo je učí jen lidové zbožnosti. Náboženství učí hodné paní katechetky, spíše je to kroužek výtvarné výchovy – protože je kněží neučí biblickému myšlení a porozumění biblickým textům. Biblické hodiny navštěvuje jen zlomek lidí. Ryba ovšem smrdí od hlavy.