17. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 10,1.17 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: 2 Kr 4,42-44; Ef 4,1-6; Jan 6,1-15
Datum: 30. 7. 2006

Dnešní texty jsou důležité pro naše pochopení - co to znamená být Ježíšovým učedníkem. (Od křtu jsme na sebe toto významné poslání přijali.) K osvojení si tohoto poslání je velice třeba znát příběhy Eliáše a Elíši (Elizea).

Prorok Eliáš je jednou z největších biblických postav. Elíša velice chtěl být Eliášovým učedníkem a ze dvou třetin toho opravdu dosáhl - to je vidět na Elíšovch příbězích. Nápadně se podobají příběhům Eliášovým. Pro židy je dodneška Eliáš významnou, živou a očekávanou osobností. Ježíš samozřejmě s učedníky postavy a příběhy Eliáše a Elíši důkladně probírali (to se dá vypozorovat z evangelií, někdy na to upozorním).

Dnešní událost je velice důležitá. I proto, že se apoštolům nepodařilo splnit úkol, který jim Ježíš zadal (ani opakovaně).

Připomeňme si souvislosti. Apoštolové už mají za sebou velký kus Ježíšova vyučování a "praxe". Po dvou chodili před Ježíšem, říkali lidem Ježíšovo první kázání a uzdravovali nemocné a vyháněli zlé duchy.

Nejdřív šlo 6 dvojic - apoštolů, později chodilo už 35 dvojic učedníků.

U Lk je vylíčeno jak Mistrovi nadšeně vypravují: "Ano, dařilo se nám". "Já jsem byl tam a tam, uzdravil jsem nemocného ..." I ostatní líčili svoje úspěchy. (Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: "Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu." Lk 10,17)

Apoštolové už něco v době "nasycení zástupů na poušti" uměli, nebyli žádní začátečníci. Zvlášť staří "mazáci" - Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip - Ježíšova "stará garda" ještě od Jana Křtitele. Ti také zažili znamení (zázrak) na svatbě v Káně Galilejské. Tolik stručňounká připomínka.

Událost vylíčená v dnešním úryvku tedy popisuje zkušené Ježíšovi spolupracovníky. (Opět je dobré si celou událost přečíst u ostatních evangelistů.)

Ježíš dlouho vyučuje, možní více dní a pak řekne apoštolům důležitou větu: "Chlapi, jak nakrmíme tolik lidí?" To není planá nebo řečnická otázka.

"Dejte jim vy najíst!" - to je výzva.

Učedníci už uzdravovali a vyháněli zlé duchy a Ježíš po nich chce, aby rozmnožili potravu.

Apoštolové nezareagovali.<;/p>

Nesplnili zadání. Nevypočítali příklad. Dostali pětku.

Místo, aby řekli: "Ježíši, ty po nás chceš, abychom jim dali najíst?"

"Ty si myslíš, že bychom byli schopni takového zázraku? To by bylo pro lidi veliké znamení, že přicházíš od Boha. Ježíši, když se Elíša "naučil" od Eliáše rozmnožovat potravu, myslíš, že bychom to zvládli i my? Ty jsi přece větší než prorok Eliáš."

Ani je nenapadlo se Ježíše zeptat, jestli to tak myslí. Řekl by jim:"Ano."

Pak by se třeba ptali: "A jak to máme udělat?"

Co by jim Ježíš řekl? "No, nějak si poraďte, přemýšlejte."

Ježíš dává (nám, svým) učedníkům úkoly, ale neříká přesně co a jak máme udělat. Ani za nás nedělá naší práci - TAK TO V ŽIVOTĚ CHODÍ.

Bůh nám nestojí za zadkem, i rodiče postupně vedou děti k samostatnosti.

Ježíš nás vede (a nutí) k přemýšlení. /1

Ježíš chce od svých učedníků, aby se pokusili o "zázrak". O něco nemožné pro člověka! Vždyť také lidé mají vidět, že jeho učeníci jsou vybaveni mocí od Boha. ("Zavolal svých dvanáct učedníků a DAL JIM MOC nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu." Mt 10,1)

Apoštolové měli přemýšlet, Ježíš jim nic nedával po "lopatě".

Kdyby alespoň někdo z apoštolů řekl: "Mistře, když Eliáš a Elizeus rozmnožili potravu - z mála vytvořili hodně - ty jsi větší než tito naši proroci, já se zeptám, jestli někdo nemá svačinu a ty bys z toho pak nasytil všechny."

Nebo kdyby alespoň někoho - třeba z té "staré gardy" apoštolů, z těch, kteří pili na svatbě v Káni víno od Ježíše /2 - napadlo: "Když Ježíš tenkrát učinil z vody víno, nešlo by z třeba z písku - toho je tady spousta - udělat chléb?"

To se nám může zdát naprosto hloupé, nás to nenapadne, neboť jsme se nenechali učit od Ježíše (my máme své učitele a učitelky). Ale apoštolové byli takto učeni Ježíšem i Hebrejskou biblí (Starým zákonem).

Znovu si přečtěme jak k Elíša přišel k "umění" rozmnožit potravu. Nedostal od Eliáše recept: "Vezmi to a to, a říkej ta a ta posvátná slova modlitby".

Apoštoly to nenapadlo, nás to teprve nenapadne, ale Satana to napadlo a nebylo to hloupé. Jen Satanův účel - proč se ptal - byl zvrhlý, byl pokoušením.

My jsme nešikovně - nebiblicky vyučováni. Jsme zvyklí na náboženství bez důkazů, na náboženství bez faktů, na náboženství bez kontaktu Boha s lidmi.

Učedníci, kteří chodili s Ježíšem (my s ním nechodíme, my jen žebráme), měli kontakt s Ježíšem. Mluvili spolu, ptali se, naslouchali, hledali, debatovali, přeli se s ním. Ježíšova praktická výuka na nich byla znát. Měli za sebou celou řadu zázraků.

Ježíš své učedníky vedl k přemýšlení. Každý dospělý přece ví, že nám v životě nespadnou věci sami do klína. V Božím království to není jiné. Také se máme učit jednat samostatně a dospěle.

Budeme si někdy příště všímat, jak tuto úlohu, kterou apoštolové nesplnili, Ježíš učedníkům opakuje. Dokonce několikrát (jen s jiným zadáním). V�imneme si, jak to nakonec dopadlo.

Je to velice důležitá úloha i pro nás!

Zatím si všimněme zdánlivě nedůležitého detailu. Ježíš nechá apoštoly, aby oni sami - osobně! - posbírali zbytky (žádné drobky). Je to velice důležitá Ježíšova finta ve vyučování.

Uvědomme si, že apoštolové nebyli žádní druhořadí lidé. Ani ve snu nás nesmí napadnout říct, já bych tohle v životě neudělal. Sv.Petr nebo Jan, miláček Páně, byli lidé na úrovni. (Pokud někdo říká, že apoštolové byli nevzdělaní, "obyčejní" lidé, nerozumí Písmu a poměrům v Izraeli doby Ježíšovy a neví, že se učedníkům dostalo největšího vyučování jakého vůbeckde mohli dostat. Ježíšovo vyučování je nad všechny univerzity.) Kam se my na apoštoly hrabeme!

Proč si to ale říkáme, když nedosahujeme úrovně apoštolů.

Protože oni sami chtějí, abychom je přerostli.

Sám Ježíš nám dokonce říká: "Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci." (Jan 14,12)

Kdo po tom touží, není pyšný, naopak je chudý duchem. (Marie si přála stejně jako každá izraelská dívka , aby se jí narodil Mesiáš. - To je pravá pokora.) "Blahoslavení čistí, neboť uzří Boha". Atd.

To jen trochu nadhazuji pár citátů (kterým je třeba podrobně se věnovat), abychom si nemysleli, že ctností je nepřemýšlet a jen žebrat, aby nás Bůh ráčil osvítit Duchem svatým. Nejen pro Boha jsou lenoši nepoužitelní.

Žádná máma si nevyprošuje dobrý oběd pro děti. Ví, že se musí postavit k plotně ...

Bůh ví, co do nás dal. A světci svědčí o tom, že se Bůh při stvoření člověka nepřepočítal.

------------------

Poznámky:

                    1/   Neodpustím si poznámku o židech: Na Židech je dodneška znát vyučování Biblí. Jsou špičkou ve všech lidských oborech.

Uvedu příklad jen o státu Izraeli, ne o všech Židech na světě.

     Na 10. 000 lidí je:     v USA              27   vědeckých míst

                                       v Briánii          23   vědeckých míst

                                       v Japonsku      16   vědeckých míst

                                       v Izraeli           63    vědeckých míst

     Na 10. 000 lidí je:     v USA              82   vědců nebo techniků

                                       v Japonsku       80   vědců nebo techniků

                                       v Izraeli          125   vědců nebo techniků

atd.

                    /2   Nejen apoštolové tenkrát říkali: "Tak dobré víno jsme v životě nepili a už asi pít nebudeme (to byl pro ně veliký zážitek, Ježíš je totiž skvělý vinař).