12. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: 2Kor 5,14-17 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Job 38,1.8-11; 2 Kor 5,14-17; Mk 4,35-41
Datum: 25. 6. 2006


Nespoutané moře je v Bibli místem zla a protibožských sil ohrožujících život.

Na nás - suchozemce - mnoho nepůsobí Stvořitelův rozkaz moři z knihy Job: "Až sem smíš přijít, ne dál". Nejsem mnoho zcestovalý, ale nezapomenu na rozbouřené moře bijící strašnou silou do pobřežních skal ve Skotsku. Běda lodi a námořníkům, kteří by se do takových míst dostali.

Bretaň má divoké pobřeží. Mnoho bretaňských žen přišlo na moři o muže a syny, bretaňská vlajka je černá a bílá, národní kroj je černý (s bílými doplňky) a patronkou Bretaně je bolestná P. Maria.

Na genezaretském jezeře bývají  až šestimetrové vlny (jezero je 220 m pod hladinou moře, v kotlině, kde se  silně ohřívá vzduch a ten pak silným prouděním způsobuje velikánské vlny). 

V televizi jsme viděli hroznou sílu tsunami ...

Nejen u rozbouřeného moře (natož na moři) zažije člověk svou ohroženost, nepatrnost a strach.

Nejen ve válkách ... Ne zřídka nás ponižuje moc silnějších, obviňování, pomluvy a lež, bezmocnost,  nevymahatelnost práva, nejrůznější manipulace, bezohlednost, vykořisťování, násilí, lhostejnost ...

Klademe si v takových situacích otázky: "Kde je Bůh?"

Nedávno vyšla dobrá kniha "Bůh a zlo"...

Možná znáte knihu "Proč  se zlé věci stávají dobrým lidem".  /1

Minulý týden mi úctyhodný, vzdělaný inženýr, jemný člověk, namítal: "Starozákonní  Bůh je úplně někdo jiný než Bůh novozákonní".

Kdo z nás nezažil zabití známého na silnici? Koho nenapadne: "Pro Boha přece není problém zařídit, aby se auta nestřetla. Stačilo by, aby se třeba někdo šel vyčurat ..."

Kdosi bystře prohlásil: "Ateistou se stává člověk, který je lepší než jeho představa o Bohu."

Všude jsme rozvěsili kříže se sochou umučeného Ježíše. Známe mnoho zobrazení "Zbičovaného a trním korunovaného". 

Trpícím, pronásledovaným, chudým a hladovým bylo až příliš často kázáno o Ježíši  "tichém a pokorného srdce", o "doplňování utrpení  Ježíšova na svém těle", příslibů, že "ti, kdo trpí na zemi, budou odměněni na věčnosti",  atd.

Zneužité věty z Písma!

Nebylo proroků, tak jsme museli vyslechnout kritiku Karla Marxe, že náboženství je opiem lidstva. 

Poznání, že Bůh trpí  s námi, ovšem ještě neřeší naši nouzi. Co mi pomůže, je-li se mnou na onkologii padesát pacientů? Pochybnosti ve víře mi nevyřeší ten, který je na tom stejně.  Slabý nezachrání slabého.

Pro mužské je zvlášť  potřebné, aby mohli vědět, že Bůh je někdo mocný. 

Potřebujeme zastání, vzkříšení, pomoc, osvobození.

Synovi, kterému ubližují  spolužáci, neporadíme, aby své trápení obětoval. 

Státní žalobce, vyšetřovatele a soudce nenahrazujeme faráři, radícími: "Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!" Lk 6,29   (Ale v kostele, tak z kazatelny mluvíme! To je schizofrenie!)

Vraťme se ke dvěma bouřím na moři a ke dvěma postavám: Jonáše a Ježíše.

Oba při bouři spí.

Jonáš spí, zatímco námořníci pumpují vodu z lodi a házejí svůj majetek do moře, aby odlehčili lodi a zachránili si život.

Když se námořníci Jonáše ptají: "Kdo je a jakého má boha?"  žasnou, když slyší: "Mým Bohem je někdo tak mocný, kdo vládne zemi i moři". 

Jonáš pak žádá námořníky, aby jej hodili do moře. (Námořníci už potom nic neví  o Jonášově osudu. V jejich pohanských představách musel být viník potrestán a boží hněv tak usmířen.) 

Ježíš také spí  (spánkem jiného druhu), ale pak ukazuje Boží moc nad zlem - zkrotí vzbouřený mocný živel moře. 

(To my ještě často pohansky tvrdíme, že Ježíšova smrt usmiřuje boží hněv a že Ježíšovo utrpení vykupuje naše provinění!) 

"Bůh je láska".

Ale láska nemusí být bezmocná. 

Copak Bůh mnohokráte neuchránil před zlem podivuhodnými způsoby nejen jedince a rodiny, ale i národy a země? 

Proč tíhneme k prohlášení, že biblická vyprávění o takovýchto záchranách jsou "legendárního charakteru" (mytologická vyprávění)?

Copak jsme nezažili silnou boží moc a ochranu, nebo alespoň neslyšeli hodnověrné svědectví o podivuhodné boží pomoci?

Ježíš nepodlehl zlu a dokázal se mu ubránit. Jeho smrt a umučení není z bezmocnosti, je jiného druhu!

Na Ježíše by nikdo neměl. Není bezmocnou myší před kocourem.

Prohlašuje: "Nikdo mi život nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce."   Srov. J 10,18

Při svém zatčení nedovolil ublížit apoštolům, neboť: "Otcova vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den".   Srov. J 6,39  

Tak se mělo naplnit slovo: "Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho."  Srov. J 18,9  

Je důležité zkoumat, jaké možnosti má Bůh. Smíme se ptát: "Kde je Bůh", když je pácháno násilí. 

Ale je dobré se ptát slušně. Dopřát Bohu, aby se mohl obhájit a nedělat příliš  rychlé závěry.

Platí smlouva Hospodina s Izraelem, ve které se Bůh zavazuje pomocí Izraeli?

(Ta smlouva je manželská. Manžel, který nechává ponižovat manželku a ubližovat jí, je bídák!) 

Dejme Bohu možnost obhajoby - to je otázka pokory a úcty.

Po Osvětimi nám sluší  více pokory. Než se budeme ptát: "Kde byl Bůh", se nejprve ptejme: "Kde byl člověk?  Kde byla církev?"

A neargumentujme stejně  jako historikové, kteří mohou poukazovat pouze na příčiny,  situace a okolnosti z hledisek politických, sociologických, politických a vojenských, ... čili pozemských. 

My můžeme mít a máme jiné  poznání a vidění příčin a souvislostí. 

Hospodin říká: "Zastanu se tě pokaždé proti nepřátelům. Ani si neškrtnou!

Ale nebudu tě bránit, pokud nebudeš dodržovat to málo, co po tobě žádám. Nejsem manželem, který bude mlčet k tvým prohřeškům, nebudu omlouvat tvé zlo. Nespolčuji se s nespravedlivým! Dopřávám ti veliké poznání a rozpoznávání dobra a zla, spravedlnosti a nespravedlnosti.

A prokazuji ti mnoho milosrdenství. Na mě si nemůžeš naříkat." 

Jak to, že máme pocit, že Bůh dělá málo proti zlu ve světě? Jak to, že nehledáme nejprve chybu u sebe?  Je velice neuctivé podsouvat druhému malý zájem.

Nedospělý hledá  viníka okolo sebe. (Ti, co mluví o všelijakých spiknutích: zednářů, mafií, Židů, zpravodajských služeb jsou zbabělí a líní. Vymlouvají se, že se nedá nic dělat. Vše je v rukách někoho mocnějšího. Jejich bůh je bezzubý a slabý. - Mluví podobně, jako  zbabělí zvědové vyslaní Mojžíšem k prozkoumání země zaslíbené, k zemi darovanou Hospodinem Abrahámovi a jeho potomkům. Srov. Nm 13. kap.  /3)

I nám, křesťanům bývá  zatěžko přiznat, že církev je silně pod míru ve spolupráci  s Bohem. Osobně jsme vedeni k přiznávání chyb a zjemňování svědomí, ale nesneseme řeč o chybách církve. Jakoby nebyla také hříšná. Jakoby neselhávala. Jakoby nemněla hledat nové poznání. To svědčí o nedospělosti a strachu.

Vyprávění evangelia o utišení bouře na moři je velikým pozváním a výzvou ke stavění se proti zlu.

"Každý svého štěstí tvůrce." 

Stavíme-li se pod prapor pozemských vládců nebo kořistění a drancování přírody, nenaříkejme.  
Dáme-li na Hospodina, dočkáme se jiného vítězství. Ne až po smrti. Hospodin není, na rozdíl od komunistů, slibotechnou  pro vzdálenou budoucnost.

Všímejme si Ježíšovy statečnosti a jeho moci. A poctivě zkoumejme solidnost Písma.

--------------------------

Poznámky:

                    /1  Ta kniha je užitečná  - boří naše špatné představy o Bohu. Ale autor - pan rabín - nečte pečlivě Bibli a nezná Nový zákon.

                   /2  Srov.:

                                     Kol 1,24  "Proto se raduji, že nyní trpím za vás a to, co zbývá do míry utrpení Kristových, doplňuji svým utrpením za jeho tělo, to jest církev."

                                      Mt 11,29  "Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším."

Příliš  často se kázalo poddaným zneužitými větami z Ježíšova vyprávění (vlastně z proroctví) " o boháči a Lazarovi, kde Abraham říká boháči: "Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš."  Srov. Lk 16,25

            /3   Zvědové přišli k Mojžíšovi a Áronovi a k celé pospolitosti Izraelců na Páranskou poušť do Kádeše, podali jim a celé pospolitosti zprávu a ukázali jim ovoce té země.

Ve svém vyprávění  řekli: "Vstoupili jsme do země, do níž jsi nás poslal. Vskutku oplývá mlékem a medem. A toto je její  ovoce.

Jenomže lid, který  v té zemi sídlí, je mocný  a města jsou opevněná a nesmírně veliká. Dokonce jsme tam viděli potomky Anákovy.

Na jihu země  sídlí Amálek, na pohoří jsou usazeni Chetejci, Jebúsejci a Emorejci, při moři a podél Jordánu Kenaanci."

Káleb však uklidňoval lid bouřící se proti Mojžíšovi. Říkal: "Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme."

Ale muži, kteří  šli spolu s ním, tvrdili: "Nemůžeme vytáhnout proti tomu lidu, vždyť je silnější než  my."

Pomluvami zhaněli Izraelcům zemi, kterou prozkoumali: "Země, kterou jsme při průzkumu prošli, je země, která požírá své obyvatele, a všechen lid, který jsme v ní spatřili, jsou muži obrovité postavy.

Viděli jsme tam zrůdy - Anákovci totiž patří ke zrůdám - a zdálo se nám, že jsme nepatrní jako kobylky, vskutku jsme v jejich očích byli takoví."  Nm 13,26-33 (Neškodí si přečíst celou kapitolu.);