5. neděle postní

Mimochodem, v 1. čtení zní verš 32b:  "Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem,

                   je výrok Hospodinův", (ne "zůstal jejich pánem" - jak uvádí lekcionář.)

1. čtení:   "... přicházejí dny, ...kdy uzavřu s domem izraelským a judským novou smlouvu.

Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem".   /1

Srdce je u nás symbolem citu. Izraelité do srdce umísťují to, co my do hlavy -  poznání a moudrost. A také chtění (lásku) a odvahu. To nejpodstatnější z člověka. (City umísťovali do ledvin a milosrdenství do dělohy.)

Bůh slibuje, že dá  Izraeli nové poznání, novou moudrost (ta je víc než jen inteligence). Získá si jejich srdce.  O to se Ježíš pokouší.  

Kdybychom řekli: "To je jasně řeč o křesťanství, to je Nový zákon", byla by to pravda?

Nespěchejme. Podíváme-li se do dějin, zrozpačitíme (jednání křesťanů s Židy, Cikány, černochy, indiány, náboženské války, domácí násilí ...)

Připustíme, že naše křesťanství  je dosud nedotažené? 

Proroci jasně líčí, jak budou křesťané vypadat, až pořádně křesťanství pochopí. Všimněme si věty: "Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: 'Poznávejte Hospodina' Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův."

Co ta slova znamenají?  Běžně čtoucímu člověku neřeknou dohromady nic. A přece platí do posledního písmene.

Proč si dodneška hodně  lidí představuje Boha jako přísného Soudce (který dobré  odměňuje a zlé trestá)?

Nechali jsme se učit spíše katechismy a více jsme naslouchali kdekomu, než Ježíši samotnému.

Dnešní Katechismy jsou už lépe psané než ty staré, ale kdo je schopen učit lépe, než Ježíš?

Nebaví nás číst Bibli, protože jí nerozumíme. Možná proto, že ji čteme nešikovně. Bible je "zamknutá". Ale neodemknu ji klíčem od svého domu nebo auta. Proč nezískat klíč od "výrobce"? 

Jak?

Potřebujeme získat Ježíšovu vyučovací osnovu. Jak Ježíš vyučoval? Nejsme přece hloupější než tehdejší lidé.

Evangelia jsou napsána chronologicky, ale Ježíš nezačal kázat: "Moje matka byla panna a já  jsem Mesiáš". 

V nejkratším, nejstručnějším evangeliu - Markově, čteme: Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: "Čas se naplnil a království Boží se přiblížilo. Obraťte se a věřte evangeliu." (Mk 1,14-15)

Tato slova jsou velice promyšlená  a vytvářejí základní kroky Ježíšovy vyučovací  osnovy:

1.   Čas je tady.

2.   Je třeba prozkoumat, co je království boží (a zda o něj stojíme).

3.   Boží království  se přiblížilo.

4.   Co znamená obrátit se?

5.   Jak mohu někomu důvěřovat?

6.   Co nová zpráva (evangelium) nabízí?

Ad 1.   Jsme zváni. Máme výhodu, dar, hřivnu k podnikání.

Ad 2.   Království  je uspořádáním vztahů, soužití. Jiné uspořádání  (ústava a zákony) mají ve Švédsku, jiné v Anglii, jiné v Rusku nebo u nás.

Co nám nabízí Bůh? Kam nás zve? Kdo je kdo? Kým jsem, kým jsi ty a Ty (Bože)? Jaké má kdo postavení, cenu, důstojnost? Jak se chovat k sobě a k druhým?

Smlouva o přátelství  Hospodina a jeho lidu je zapsána a platí. 

Mám tě rád, říká  Hospodin. Naučím tě rozpoznávat dobro a zlo, spravedlnost od nespravedlnosti. Naučím tě přátelství; Bůh je někdo, koho můžeš milovat celou svou bytostí, můžeš se naučit mít rád druhého jako sebe sama.

Izraelité věděli, co znamená Boží království. Přes všechna pozdější zkreslení,  bylo hodnotou, po které toužili a vyhlíželi ji.

My máme nabídku božího království prozkoumat a rozhodnout se,  jestli bereme nebo ne.

Ad 3.  Království  boží se přiblížilo. Může se také - i naší vinou - vzdalovat. Můžeme do něj vstoupit, může nám být odňato. Trpí násilí - i od nás. (Mt 11,12) 

Ad 4.   Když  zjistíme, že jdeme nebo jedeme špatně, obrátíme se a hledáme správnou cestu.

Kde je správná cesta? Ke komu se obrátit? Ježíš říká, že je dobrou cestou. Kam nás zve? 

Podobenství o dveřích. Co znamená následování, být učedníkem Ježíše?

Ad 5. Jaká jsou pravidla k důvěřování?   /2

Je Ježíš hodnověrný? V jaké míře? Co si na něm můžeme ověřit? Jak se to dělá?

Ad 6. Ježíš přichází  reformovat, opravit to pokroucené, zdeformované. Ukazuje pravou tvář boží? Vidíme na Ježíšovi (na jeho lidském chování), jak Bůh jedná s člověkem? Je pravda, že má Bůh v Ježíši zalíbení?

Ježíš neruší  "Mojžíšův zákon", ale dovršuje.

Toto je první Ježíšovo zadání, osnova.     

Pak následují další lekce. 

-   Staré a nové nelze míchat.  /3

-   Jakou chceš  být půdou? - podobenství o rozsévači.  (Mt 13,1-23

Zobrazit čtení v překladu: Bible 21 Bible Kralická Český ekumenický překlad Český studijní překlad Katolický liturgický překlad

Tématu jsou přímo věnovány texty: 15. neděle v mezidobí (A) (Bible na neděli) 15. neděle v mezidobí (A) (Václav Vacek) 15. neděle v mezidobí (A) (Bible na neděli) 15. neděle v mezidobí (A) (Václav Vacek) 15. neděle v mezidobí (A) (Václav Vacek)

Všechny odkazy

)      (Kolik chceš vytěžit z vyučování, kolik mu chceš věnovat péče?)

-   Podobenství  o jílku mámivém. (Mt 13,24-30)      (Pozor na nepřítele! Ty které nesvede ke zločinům, svádí k falešné zbožnosti. Ta je životně nebezpečná.) 

- Další lekce, které  ukazují hloubku a krásu Ježíšova nabídky (cesty) do boží náruče.

Proč nevyužíváme Ježíšova nabídky, když je ochotný nás osobně vyučovat?

Máme k tomu podmínky jako dosud nikdy (každý může mít Písmo, ....)

"Už nebude učit každý  svého bližního a každý svého bratra, všichni budou vyučeni od Boha". 

Vyzkoušejme Ježíšovu osnovu!

Když po ní nejdeme přímo a využíváme k vyučování postupně biblické texty nedělní liturgie,

mějme, prosím!!, Ježíšovu osnovu na paměti. Je dokonalá!

Dosazujme si do ní jednotlivé lekce našeho poznávání. Přijmeme-li Ježíše za osobního učitele, dostane se nám osvícení jiného druhu, než když zkoušíme sami do Písma proniknout.

Ježíš je solidní  učitel. Není autoritářský. Vyzývá nás k ověřování.

Tolikrát jsme se přesvědčili, že slepá poslušnost autoritě je nebezpečná.

Je opisování dobré? Je dobré, vypracuje-li někdo za druhého úlohu? Představme si dvojčata (ne siamská) na medicíně? Jedno se naučí internu a druhé  anatomii.

Ježíš je výborný  pedagog. Nepoužívá při vyučování cizí slova, jako řada politiků, nemlží. Umí vysvětlit látku, nemluví "o tajemství", které se nedá pochopit, ale "musí se mu věřit". Chce, abychom porozuměli vyučované látce. (Vzpomeňme třeba, kolikrát se vracel k otázce smrti Mesiáše.)

Podobenství jsou modelem k dobrému pochopení věci. O podobenstvích už ledacos víme a dalšího si budeme postupně všímat. 

K umění Ježíšova vyučování se ještě vrátíme. Jeremiášova slova - dnešního úryvku -  jsou jedním z vrcholných textů starého zákona. Ještě se nenaplnila. Ale můžeme být mezi prvními, o kterých budou platit. Království Boží se přiblížilo.

Nestačí nadšeně volat s davem: "Ježíš je zachránce (spasitel)", pokud se sám nenechám uzdravit.

Ježíš je geniální  učitel a k němu smíme vstoupit do učení. A nemusíme ani platit školné.

----------------------------

Poznámky

            /1   "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu.

Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův.

Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.

Už  nebude učit každý svého bližního a každý  svého bratra: 'Poznávejte Hospodina!' Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat. Jer 31,31-34

             /2     Škoda,že nás naši neučili, jak je důležité ověřovat si, zda a nakolik je pravdivé něčí tvrzení.

(Přísloví "Soudím sebe podle tebe", někdy platí, někdy by se těžce nevyplatilo.)

Ježíš  nás vede k rozlišování - nakolik je druhý hodnověrný. V něčem může být vysoko, v jiné záležitosti je třeba neznalý .Ježíš dokonce vyžaduje, abychom si ověřovali pravdivost jeho tvrzení.

             /3     Ježíš  jim řekl podobenství: "Nikdo neutrhne kus látky z nového šatu a nezalátá jím starý šat; jinak bude mít díru v novém a ke starému se  záplata z nového nehodí.

A nikdo nedává  mladé víno do starých měchů; jinak mladé  víno roztrhne měchy a vyteče a měchy přijdou nazmar.

Nové  víno se musí dát do nových měchů.

Kdo se napije starého, nechce nové; řekne: `Staré  je lepší.'" Lk 5,36-39

Zobrazit čtení v překladu: Bible 21 Bible Kralická Český ekumenický překlad Český studijní překlad Katolický liturgický překlad

Čtení je také zmíněno v textech: 16. neděle v mezidobí (A) (Václav Vacek) 12. neděle v mezidobí (A) (Václav Vacek) 2. neděle velikonoční (A) (Václav Vacek) 13. neděle v mezidobí (C) (Václav Vacek) 23. neděle v mezidobí (B) (Václav Vacek)

Všechny odkazy

i>