26. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 12,47-48 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Nm 11,25-29; Jak 5,1-6; Mk 9,38-48
Datum: 27. 9. 2009

Určitý druh lidí  má potřebu se vymezovat vůči ostatním. (Z vlastní nejistoty? Z povýšenosti?)

Je důležité se podívat do zrcadla (Písma) a zkontrolovat si své postoje.

I tak veliké osobnosti jako Jozue nebo apoštol Jan občas někoho počurali.

Nějaký neznámý  Ježíšův posluchač zřejmě slyšel Ježíšovo kázání  o důležitosti obrácení, o opravě myšlení a o zkreslených představách o Mesiáši. Zřejmě si pročetl Proroky a zjistil, že nazaretský tesař má - oproti rabínům - pravdu. /1 Zřejmě jej Bůh poslal: "To, na cos přišel, říkej dál. A já ti dávám moc konat znamení na lidech".

"Kdokoliv vám podá  číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu." Abychom tu větu pochopili, je dobré se podívat na slova: "Kdo přijímá proroka, dostane odplatu proroka, kdo přijme spravedlivého, dostane odplatu spravedlivého a kdokoliv dá pít jednomu z těchto maličkých třeba jen  pohár čerstvé vody, protože je mým učedníkem, věru pravím vám, nepřijde o svou odměnu." (Srov. Mt 10,40-42)

Už jsme o tom mluvili. Stručně zopakuji:

Lidová zbožnost je přesvědčena, že kdo se víc modlí, má více sebezáporů, dobrých skutků - má větší zásluhy.

Ježíš ukazuje na záměr člověka a na jeho stupeň poznání, na duchovní výši člověka.

Pozvu-li si doktora, aby mi pomohl stavět garáž, získám zednickou pomoc. Nechám-li se od něj vyšetřit nebo operovat získám ztracené zdraví. 

Jestli po smrti sv. Josefa pozvali sousedé Marii a Josefa na Velikonoce: "Mladej má sice svérázné náboženské názory - ale o tom se nebudeme bavit, umřel jim táta ...", bylo to od nich hezké, má to svou hodnotu, která má cenu i před Bohem

Druhý soused udělal totéž, jen z jiných důvodů: "Pozveme Ježíše a Marii na oběd. Ježíš je sice jenom tesař, ale Bibli zná jako málokdo. Zkusím zavést řeč na Hospodina, třeba se Ježíš rozpovídá a bude pěkná debata."

Stejné pozvání, poprvé mohlo být i bohatší pohoštění a přesto jiný důvod a jiný užitek.

První host udělal dobrý skutek. Druhý touží po porozumění Bibli. Bude odměněn znalostmi znalce Bible. Ježíš bude určitě rád o Bibli vyprávět.

Hodnota, zisk, cena "dobrého" skutku je v tom, jak dalece Ježíše chápu.

Třetí soused by mohl přemýšlet: "Ježíš koná skutky Boží jako proroci. Pozvu ho na skleničku vína" (ani ne na oběd - menší výdaje na pohoštění). Takovému by se dostalo odměny proroka. Ježíš je velkorysý (vzpomeňme na jeho návštěvu v Petrově domě - uzdravení tchyně).

"Kdo vám podá číši vody (nejmenší pohoštění), protože jste učedníky Mesiáše" - to je člověk, kterého Mesiáš zajímá a dá na něj ...

Jestli pomohu potřebnému - má to velikou cenu. Ale jestli dokážu v druhém vidět Ježíšova bratra - pak jsem člověkem, který má nejen soucitné srdce, ale pracuji pro boží království, dávám své síly do jeho budování, jsem Ježíšovým spolupracovníkem. Takový člověk má už "jiné" vidění, pochopil jakou cenu má kterýkoliv člověk pro Boha.

Totéž platí o modlitbě, o četbě Bible, o Eucharistické hostině.

Kdo přijímá oplatku, získá oplatku. Kdo přijímá z povinnosti, získá hodnotu splněné povinnosti. Pro jiného je to třeba bytostné obdarovávající setkání s Ježíšem.

"Ten, kdo vám podá  sklenici vody, proto, že jste Kristovi...". Před týdnem jsme slyšeli: "Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo přejme mne, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal."

To je dobré promyslet. Může jít i o vlastní dítě.

Každý slušný  rodič pečuje s láskou o své dítě. Ale můžeme i své dítě vidět coby Ježíšova bratra, (nenamlouvejme si, že to už vidíme), pak tím získáme nové bohatství - jako bych pomáhal pečovat Marii o jejího synka. Nejde o "zásluhy" jde o zisk. Umím-li číst, počítat, znát pravidla hygieny nebo umět pracovat s počítačem, to vše mi přináší bohatství, zisk, odměnu. Vystoupá-li někdo na vysokou horu je mu odměnou - mimo jiného - nový rozhled.

Je to stejné jako když  Ježíš mluví o modlitbě "v jeho jménu".

Tak se modlí ten, který  se namáhá zvědět jaká boží vůle je, co si Bůh ode mne přeje a neopravuje  ho). Tak se modlí ten, který pracuje pro boží království a hledá jak si Ježíš přestavuje uspořádání vztahů i sebe sama. Tak se modlí ten, který se snaží domlouvat s Bohem a s druhými, kdo své rozepře s druhými a nápravu svých chyb a chyb druhých řeší podle Ježíšova návodu.

Až toto vše budeme umět, budeme se umět modlit v Ježíšově jménu, v jeho přístupu a postoji. Pak také budou jinak vypadat naše vztahy a svět okolo nás.

Ježíš říkal apoštolům (!): "Až dosud jste za nic neprosili ve jménu mém".

Říká to i nám?

Nespravíme to větším množstvím Otčenášů ani přidáváním Zdrávasů. Ani zakončením modlitby: "... skrze Krista Pána našeho" (dokonce nepomůže ani kdybychom to zpívali - podle našeho tvrzení, že kdo zpívá, dvakrát se modlí).

Kdo objeví co znamená:  "ve jménu Krista", co znamená "být Kristův" nebo bude vidět, že ten druhý je Kristův nebo jak jej vidí Kristus, kdo přijme Ježíšova názory a postoje, ten se dostává na úroveň vědomého jednání synů a dcer božích. Změní se mu chápaní a úroveň modlitby, bohoslužby i těch nejprostších skutků. Pak i tak krásné a přirozené skutky - jako když maminka přebaluje dítě - se dostanou na novou úroveň.

(Jen si dávejme pozor na sebeklamná mínění, že v bližním už vidíme Ježíše. To se teprve musíme pracně učit. /2)

Na druhé straně  platí velice závažné varování. "Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. "

To "svedení k hříchu" může být i špatná náboženská výchova. /3

Nemusí to být jen špatný příklad alkoholika nebo rodiče, který se neumí omluvit. Patři sem i to, že dětem neukazujeme přátelství Boží nebo vodíme děti do kostela jen automaticky, vynucujeme od dětí modlitbu z povinnosti a neuvádíme děti do umění rozhovoru s Bohem. Takové dítě odvádíme, z cesty k Bohu. Řada rodičů nebo prarodičů vyžaduje křest dítě nebo první svaté přijímání, ale sami zůstávají na povrchu.

Toto varování i to ubezpečení  o zisku " nepřijdete o svou odměnu" platí pro nás, kdo máme přístup ke Kristu a k porozumění tomu, co říká a svým jednáním ukazuje. /4

------------------------------

Poznámky: 

                  /1     Před 2 000 léty nebyl problém v synagóze číst z Písma. U nás se do kostelů pořizovaly obrazy, kosti světců, pražská Jezulátka ... V kterémpak kostele a v kterém století byla konečně Bible? (A nejde jen o čtení si v Bibli, ale o přijímání jejího učení.)

                 /2     Kdo si to myslí, ať si položí otázku, jak v Hitlerovi vidí Krista.

                  /3     Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami. (Mt 23,15)

      Běda vám farizeům! Jste jako zapomenuté hroby, po nichž lidé nahoře chodí a nevědí o nich. (Lk 11,44)

                  /4     Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven! Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů. (Mt 25,28-30)

      Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více. (Lk 12,48b)  

     Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána. (Mt 25,21)
;