24. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jak 2,14-18 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 50,5-9a
Datum: 13. 9. 2009
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jak 2,14-18 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 50,5-9a
; Jak 2,14-18
; Mk 8,27-35
Datum: 13. 9. 2009
Kdo z nás v mládí nevěřil, že ve světě bude lépe? "Za našeho života se to už konečně podaří." Reklamy, politickými počínajíc, nás v tom dodneška utvrzují.
Kdo by si nepřál žít v míru a narůstajícím bohatství? Ale skutečnost je jiná... Z ráje jsme se propadli do džungle. Přijmout tento fakt není příjemné a odvážit se třeba k Solženicinovu postoji "nežít ve lži" je dost náročné.
Bůh nás zve k "žít v pravdě" (která osvobozuje). I to vyžaduje statečnost a odhodlanost.
Ježíš přišel "abychom měli život v hojnosti". Dokreslil boží plány k lepšímu uspořádání života a vztahů. Také vyzýval Izrael k náboženské reformě (došlo k ní až po jeho umučení a vzkříšení).
Význačná část zbožných židů nenaslouchala Hospodinu, šla cestou své vlastní zbožnosti a vzdalovala se Hospodinu. Ježíš říká (dodneška): "Jdete opačným směrem, obraťte se. /1
Ježíš se snažil uzdravit společnost Izraele v kořenech. Poskytl dost důkazů (znamení, zázraků), že za jeho hodnověrnosti stojí Bůh, ale nevěřili mu. /2
Zbyla mu poslední možnost. "Ponechám vše v jejich režii. Přestanu se skrývat a bránit. Dokud Syn člověka nebude umučen, neprohlédnou, k jakým koncům vede jejich 'zbožnost'".
Někteří po ukřižování skutečně uznali, že jejich zbožnost vede do pekel a ne k Bohu.
Ani apoštolové nevěřili Ježíšově předpovědi o likvidaci Mesiáše (natož aby připustili, že by Mesiáše mohli zlikvidovat představení církve).
Proto Petr káral Ježíše za slova "Syn člověka bude zavražděn, ale také vzkříšen" ("rozmlouvat" je nepřesný překlad): "Proč říkáš takové nesmysly, k čemu by to bylo dobré? My (apoštolové) bychom to nikdy nedopustili."
Už jsme si říkali, že Ježíš nemohl učedníkům říci: "vezmi svůj kříž". /3
Zřejmě řekl: "Chceš-li být mým učedníkem, vytrhni svůj kůl z hradby, kterou jste si s rabíny postavili okolo Tóry a následuj mě - svého Učitele. Nebo se vrať k rabínským učitelům." /4
O Ježíšově napomenutí Petra jsme už také mluvili. /5
Je důležité hledat, proč se nechal Ježíš ukřižovat.
Nesprávnými představami o Ježíšově smrti si zkreslujeme své představy o božím jednání. Můžeme se jimi nechat manipulovat k poddanství, otročině, pasivitě, k mlčení vůči zlu. /6
Bolest a utrpení samo žádnou hodnotu nevytváří.
Ježíšovo rozhodnutí nechat se zabít má jiný charakter.
Utrpení nemá užitek v bolesti, chce vyprovokovat, nastavit zrcadlo (proroci byli často připraveni o život zbožnými lidmi). Máme hledat příčiny trápení a jejich nápravu.
Ježíš nám ukazuje nejen, co nám hrozí a kam nás vede "naše zbožnost", ale i jak s jak velikou věrností boží a Ježíšovou obětavostí můžeme počítat. /7
Vraťme se k Izaiášovu slovu o trpícím otroku (služebníku) božím i k Ježíšovu slovu.
Svrchu bylo řečeno, že svět je porušený až běda. A že si neděláme iluze, že bude jen lépe a lépe.
Kdo chce žít v porušeném světě s charakterem, bývá vystaven velikému tlaku.
Kdy nemlčet, vystoupit proti zlu, násilí a nespravedlnosti?
A kde brát odvahu a sílu obstát před silnějším, který nebere ohledy?
Izaiášův otrok boží říká: "Nenechám se připravit o nejvyšší hodnoty, nenechám se ničím menším koupit nebo zastrašit. Něco vydržím."
Ježíš znovu připomíná, že snaha chránit si život za každou cenu přináší jen krátkodobý zisk. Pro život v božím království potřebujeme usilovat o větší hodnoty. Přátelé jsou ochotní dávat přednost druhému. ("Jeden za všechny, všichni za jednoho!" bylo heslo tří mušketýrů.)
Samo se nic neudělá, ani nebeské království.
Nikdy v dějinách nebylo dost těch, kteří by se včas stavěli proti zlu. Zkušenost 20. století to znovu potvrdila.
Léta a léta se trápím a zkoumám jak je možné, že slušní lidé ustoupili nacismu a komunismu. /8
Viděli jste film Katyň? Kolikrát se jen v Evropě znovu opakovalo střílení mužů do hromadných hrobů?
Viděli jste film Goyovy přízraky? Můžeme doufat, že už nebudou lidé mučeni, aby vypovídali podle nařízení mocných?
Ale nestačí jen říci: "To bylo hrozné", je třeba z toho vyvodit závěr pro sebe.
Na jedné straně jsme s drzou samozřejmostí přijali Ježíše jako někoho, kdo má trpět a zemřít za nás a na druhé straně lacino očekáváme lepší život a nejme ochotní pro spravedlnost a svobodu mnoho podstoupit. (Podobně za války mnoho Čechů čekalo za pecí, až nás osvobodí Američané a Rusové.)
Není vyloučeno, že se dostaneme do podobně vypjaté situace jako lidé před námi. V každém případě je třeba být připraven. Je nutné nemít falešná očekávání od světa (je porušený!) a být připravený hájit spravedlnost, postavit se zlu do cesty. Nepřijímat růžové brýle, které (draho) prodávají politici. Všimnout si nabízené Boží pomoci a stavět se na vlastní nohy.
"Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského." (Mt 5,20
)
Ježíš je Učitel, s ním rozpoznáme nebezpečí včas.
Ježíš je Mistr dobrého a spravedlivého života. Stojí při nás a osvobozuje nás od strachu. Staví nás na nohy. Ujišťuje nás, že poslední slovo nebude mít zlo, ale Bůh. A vybavuje nás dary svého Ducha.
Jsem rád, že nové eucharistické modlitby říkají: "Ježíšův druhý příchod připravujeme!" (Ve starších eucharistických modlitbách se říká: "Na tvůj příchod, Ježíši, čekáme".) Tak si připomínáme, že nesedíme v čekárně, ale hlásíme se k Ježíšově práci, hájíme, co je cenné.
Ježíš není hlasatel utrpení ani pacifista. Mezi jeho učedníky nebyl žádný, kdo by ze své zbabělosti dělal ctnost.
Ježíš i svým tělem hájil naše pozice. Chceme pohotově stát při zachraňování lidí.
Připravujeme se, abychom obstáli. Vždy jsme obdivovali lidí rovné, statečné a obětavé.
-------------------------------------
Poznámky:
/1 Vícekrát Ježíš ukazoval v čem se naše jednání liší od Mojžíše a proroků.
Vysvětloval, jak je nebezpečné řídit se vlastním náboženským vkusem (připomínal: "proroky vraždili především zbožní lidé"). Varoval: "satan infikuje "zbožné" lidi falešnou zbožností" (např. v podobenství o jílku mámivém).
/2 "Dostatečně jsem je varoval a stejně mi nevěří. Náboženští vůdci Izraele matou lidi falešnou zbožností a národ se řítí do propasti (nejen k masakru a zkáze Jeruzaléma). Nedají si poradit, jsou sebejistí. Nepřipouštějí si, že by se mohli mýlit, nejsou schopni si porovnat své názory s Písmem."
Ani tak spravedlivý člověk jako Nikodém nedal Ježíšovi za pravdu, dokud neviděl, jak představení pomlouvají, lžou a nezastaví se ani před úkladnou vraždou.
/3 Řecké slovo staurosznamená původně kůl, trám, později kůl k popravě ukřižování, Kříž je šibenicí nejhoršího druhu a židé nikoho nekřižovali. Ukřižovaný je z židovského pohledu prokletý od Boha.
Ježíš nikomu z nás popravu neplánuje. Násilná smrt není podmínkou jeho přátelství. Jeho nejlepší učedníci (Ježíšova matka, apoštol Jan) se těšili výbornému zdraví a umřeli přirozenou smrtí.
/4 Ustanovení Tóry (přikázání) jsou obranou proti zlu - vnitřnímu i vnějšímu, ale zároveň platí Mojžíšovo: "Nic nepřidáš a nic neubereš" (před dvěma týdny jsme si to opět četli v 1. čtení nedělní liturgie).
Židé si z vlastní horlivosti a strachu z Boha vytvářeli "plot okolo Tóry". Plot časem narůstal, až se z něj stala kolová hradba, do které se přezbožní uzavřeli před pohany a málo zbožnými. (Představme si třeba hrad obehnaný třemi hradbami.) Za touto hradbou číhali na každou Ježíšovu "chybu". Prohlásili ho za nepřítele Izraele, světáka, bezbožníka a ničitele svatých pořádků.
Kolová hradby vyrostla z lidského přidávání k božím ustanovením. (Každý římský ženista měl svůj kůl, který byl používán k vybudování kolové palisády okolo vojenského tábora). Vyrůstali jsme uprostřed naší kolové hradby a někdy jsme ji pomáhali stavět, proto potřebujeme vytrhávat svůj kůl z této hradby a jít za Ježíšem - stávat se jeho učedníkem a svobodným synem (dcerou) božím.
Ježíš dodržoval ustanovení (přikázání) boží a chválil si je: "Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží." (Mt 11,29-30
)
Petr byl Ježíšovým učedníkem, ale v něčem dlouho trčel v rabínských názorech. Přitom Ježíš všechno podrobně učedníkům vysvětloval (např. "staré a nové učení se nesnáší - srov. Mk 2,21-22
Lk 5,36-39
).
/5 "Petře, teď mluvíš jako satan, také je přesvědčen, že všemu rozumí lépe než Bůh."
Nestačí něco myslet dobře a jednat upřímně, potřebujeme si ověřovat, zda naše názory ladí s názory Ježíšovými.
/6 Říkali nám: "Koho Pánbůh miluje, toho křížkem navštěvuje".
"Kdo se má na zemi špatně, bude se mít v nebi dobře."
"Ježíš vykoupil svět svým utrpením a svou smrtí".
Marx prohlásil: "Náboženství je opiem lidstva" O pokrouceném náboženství to platí.
/7 K Ježíšovi přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí. On jim na to řekl: "Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět?
Ne, pravím vám, ale neobrátíte-li se, všichni podobně zahynete.
Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma?
Ne, pravím vám, ale neobrátíte-li se, všichni právě tak zahynete." (Lk 13,1-5
)
/8 Přečetl jsem o této otázce řadu knih, doporučuji "Příběh jednoho Němce" Sebastiána Haffnera. Popisuje poměry v Německu v letech 1914-1933 a ukazuje kdy a v čem Němci pochybili.
Píše např.: "Nám Němcům chybí "charakter": pevné, zvnějšku neotřesitelné jádro, ušlechtilá tvrdost, nejvnitřnější rezerva hrdosti, přesvědčení, sebedůvěry a důstojnosti, kterou lze v hodině zkoušky mobilizovat."
Několik důležitých úryvků knihy zřejmě otiskneme v našem říjnovém časopisu "Okénko do farnosti" (www.letohrad.farnost.cz).