24. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jak 2,17 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 50,5-9a; Jak 2,14-18; Mk 8,27-35
Datum: 13. 9. 2009

Kdo z nás v mládí nevěřil, že ve světě bude lépe? "Za našeho života se to už konečně podaří." Reklamy, politickými počínajíc, nás v tom dodneška utvrzují.

Kdo by si nepřál žít v míru a narůstajícím bohatství? Ale skutečnost je jiná... Z ráje jsme se propadli do džungle. Přijmout tento fakt není příjemné a odvážit se třeba k Solženicinovu postoji "nežít ve lži" je dost náročné.

Bůh nás zve k "žít v pravdě" (která osvobozuje). I to vyžaduje statečnost a odhodlanost.

Ježíš přišel "abychom měli život v hojnosti". Dokreslil  boží plány k lepšímu uspořádání života a vztahů. Také vyzýval Izrael k náboženské reformě (došlo k ní až po jeho umučení a vzkříšení).

Význačná část zbožných židů nenaslouchala Hospodinu, šla cestou své vlastní  zbožnosti a vzdalovala se Hospodinu. Ježíš říká (dodneška): "Jdete opačným směrem, obraťte se. /1

Ježíš se snažil uzdravit společnost Izraele v kořenech. Poskytl dost důkazů (znamení, zázraků), že za jeho hodnověrnosti stojí Bůh, ale nevěřili mu. /2

Zbyla mu poslední možnost. "Ponechám vše v jejich režii. Přestanu se skrývat a bránit. Dokud Syn člověka nebude umučen, neprohlédnou, k jakým koncům vede jejich 'zbožnost'".

Někteří po ukřižování  skutečně uznali, že jejich zbožnost vede do pekel a ne k Bohu.

Ani apoštolové nevěřili Ježíšově předpovědi o likvidaci Mesiáše (natož aby připustili, že by Mesiáše mohli zlikvidovat představení církve).

Proto Petr káral Ježíše za slova "Syn člověka bude zavražděn, ale také vzkříšen" ("rozmlouvat" je nepřesný překlad): "Proč říkáš takové nesmysly, k čemu by to bylo dobré? My (apoštolové) bychom to nikdy nedopustili."

Už jsme si říkali, že Ježíš nemohl učedníkům říci: "vezmi svůj kříž". /3    

Zřejmě řekl: "Chceš-li být mým učedníkem, vytrhni svůj kůl z hradby, kterou jste si s rabíny postavili okolo Tóry a následuj mě - svého Učitele. Nebo se vrať k rabínským učitelům." /4 

O Ježíšově napomenutí  Petra jsme už také mluvili. /5

Je důležité hledat, proč se nechal Ježíš ukřižovat.

Nesprávnými představami o Ježíšově smrti si zkreslujeme své představy o božím jednání. Můžeme se jimi nechat manipulovat k poddanství, otročině, pasivitě, k mlčení vůči zlu. /6    

Bolest a utrpení samo žádnou hodnotu nevytváří.

Ježíšovo rozhodnutí  nechat se zabít má jiný charakter.

Utrpení nemá užitek v bolesti, chce vyprovokovat, nastavit zrcadlo (proroci byli často připraveni o život zbožnými lidmi). Máme hledat příčiny trápení a jejich nápravu.  

Ježíš nám ukazuje nejen, co nám hrozí a kam nás vede "naše zbožnost", ale i jak s jak velikou  věrností boží a Ježíšovou obětavostí můžeme počítat. /7

Vraťme se k Izaiášovu slovu o trpícím otroku (služebníku) božím i k Ježíšovu slovu.

Svrchu bylo řečeno, že svět je porušený až běda. A že si neděláme iluze, že bude  jen lépe a lépe.

Kdo chce žít v porušeném světě s charakterem, bývá vystaven velikému tlaku.

Kdy nemlčet, vystoupit proti zlu, násilí a nespravedlnosti?

A kde brát odvahu a sílu obstát před silnějším, který nebere ohledy?

Izaiášův otrok boží  říká: "Nenechám se připravit o nejvyšší hodnoty, nenechám se ničím menším koupit nebo zastrašit. Něco vydržím." 

Ježíš znovu připomíná,  že snaha chránit si život za každou cenu přináší jen krátkodobý zisk. Pro život v božím království potřebujeme usilovat o větší hodnoty. Přátelé jsou ochotní dávat přednost druhému. ("Jeden za všechny, všichni za jednoho!" bylo heslo tří mušketýrů.)

Samo se nic neudělá, ani nebeské království. 

Nikdy v dějinách nebylo dost těch, kteří by se včas stavěli proti zlu. Zkušenost 20. století to znovu potvrdila.    

Léta a léta se trápím a zkoumám jak je možné, že slušní lidé ustoupili nacismu a komunismu. /8

Viděli jste film Katyň?  Kolikrát se jen v Evropě znovu opakovalo střílení mužů do hromadných hrobů?

Viděli jste film Goyovy přízraky? Můžeme doufat, že už nebudou lidé mučeni, aby vypovídali podle nařízení mocných?

Ale nestačí jen říci: "To bylo hrozné", je třeba z toho vyvodit závěr pro sebe.

Na jedné straně  jsme s drzou samozřejmostí přijali Ježíše jako někoho, kdo má trpět a zemřít za nás a na druhé straně lacino očekáváme lepší život a nejme ochotní pro spravedlnost a svobodu mnoho podstoupit. (Podobně za války mnoho Čechů čekalo za pecí, až nás osvobodí Američané a Rusové.)

Není vyloučeno, že se dostaneme do podobně vypjaté situace jako lidé  před námi. V každém případě je třeba být připraven. Je nutné nemít falešná očekávání od světa (je porušený!) a být připravený hájit spravedlnost, postavit se zlu do cesty. Nepřijímat růžové brýle, které (draho) prodávají politici. Všimnout si nabízené Boží pomoci a stavět se na vlastní nohy.

"Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského." (Mt 5,20)

Ježíš je Učitel, s ním rozpoznáme nebezpečí včas.

Ježíš je Mistr dobrého a spravedlivého života. Stojí při nás a osvobozuje nás od strachu. Staví nás na nohy. Ujišťuje nás, že poslední  slovo nebude mít zlo, ale Bůh. A vybavuje nás dary svého Ducha.

Jsem rád, že nové eucharistické  modlitby říkají: "Ježíšův druhý příchod připravujeme!"  (Ve starších eucharistických modlitbách se říká: "Na tvůj příchod, Ježíši, čekáme".)  Tak si připomínáme, že nesedíme v čekárně, ale hlásíme se k Ježíšově práci, hájíme, co je cenné.

Ježíš není hlasatel utrpení ani pacifista. Mezi jeho učedníky nebyl žádný, kdo by ze své zbabělosti dělal ctnost.

Ježíš i svým tělem hájil naše pozice. Chceme pohotově stát při zachraňování  lidí. 

Připravujeme se, abychom obstáli. Vždy jsme obdivovali lidí rovné, statečné a obětavé.

-------------------------------------

Poznámky:

                  /1     Vícekrát Ježíš  ukazoval v čem se naše jednání liší od Mojžíše a proroků.

Vysvětloval, jak je nebezpečné  řídit se vlastním náboženským vkusem (připomínal: "proroky vraždili především zbožní lidé").  Varoval: "satan infikuje "zbožné" lidi falešnou zbožností" (např. v podobenství o jílku mámivém).

                  /2     "Dostatečně  jsem je varoval a stejně mi nevěří.  Náboženští vůdci Izraele matou lidi falešnou zbožností a národ se řítí do propasti (nejen k masakru a  zkáze Jeruzaléma). Nedají si poradit, jsou sebejistí. Nepřipouštějí si, že by se mohli mýlit, nejsou schopni si porovnat své názory s Písmem."

Ani tak spravedlivý člověk jako Nikodém nedal Ježíšovi za pravdu, dokud neviděl, jak představení pomlouvají, lžou a nezastaví se ani před úkladnou vraždou.

                  /3     Řecké  slovo staurosznamená původně kůl, trám, později kůl k popravě ukřižování, Kříž je šibenicí nejhoršího druhu a židé nikoho nekřižovali. Ukřižovaný je z židovského pohledu prokletý od Boha.

Ježíš  nikomu z nás popravu neplánuje. Násilná smrt není podmínkou jeho přátelství. Jeho nejlepší učedníci (Ježíšova matka, apoštol Jan) se těšili výbornému zdraví a umřeli přirozenou smrtí.

                  /4     Ustanovení  Tóry (přikázání) jsou obranou proti zlu - vnitřnímu i vnějšímu, ale zároveň platí Mojžíšovo: "Nic nepřidáš a nic neubereš" (před dvěma týdny jsme si to opět četli v 1. čtení nedělní liturgie).

Židé si z vlastní horlivosti a strachu z Boha vytvářeli "plot okolo Tóry". Plot časem narůstal, až se z něj stala kolová hradba, do které se přezbožní uzavřeli před pohany a málo zbožnými.   (Představme si třeba hrad obehnaný třemi hradbami.)  Za touto hradbou číhali na každou Ježíšovu "chybu". Prohlásili ho za nepřítele Izraele, světáka, bezbožníka a ničitele svatých pořádků.  

Kolová  hradby vyrostla z lidského přidávání k božím ustanovením. (Každý římský ženista měl svůj kůl, který byl používán k vybudování kolové palisády okolo vojenského tábora). Vyrůstali jsme uprostřed naší kolové hradby a někdy jsme ji pomáhali stavět, proto potřebujeme vytrhávat svůj kůl z této hradby a jít za Ježíšem - stávat se jeho učedníkem a svobodným synem (dcerou)  božím. 

Ježíš  dodržoval ustanovení (přikázání) boží a chválil si je: "Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť  jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží." (Mt 11,29-30)

                Petr byl Ježíšovým učedníkem, ale v něčem dlouho trčel v rabínských názorech. Přitom Ježíš všechno podrobně učedníkům vysvětloval (např. "staré a nové učení se nesnáší - srov. Mk 2,21-22  Lk 5,36-39).

                  /5     "Petře, teď  mluvíš jako satan, také je přesvědčen, že všemu rozumí lépe než Bůh."

Nestačí něco myslet dobře a jednat upřímně, potřebujeme si ověřovat, zda naše názory ladí  s názory Ježíšovými.  

                  /6     Říkali nám: "Koho Pánbůh miluje, toho křížkem navštěvuje".

"Kdo se má na zemi špatně, bude se mít v nebi dobře."

"Ježíš vykoupil svět svým utrpením a svou smrtí".

Marx prohlásil: "Náboženství je opiem lidstva"  O pokrouceném náboženství  to platí.

                  /7     K Ježíšovi přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí.  On jim na to řekl: "Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? 

Ne, pravím vám, ale neobrátíte-li se, všichni podobně zahynete.

Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma?

Ne, pravím vám, ale neobrátíte-li se, všichni právě tak zahynete."  (Lk 13,1-5)

                  /8     Přečetl jsem o této otázce řadu knih, doporučuji "Příběh jednoho Němce"  Sebastiána Haffnera. Popisuje poměry v Německu v letech 1914-1933 a ukazuje kdy a v čem Němci pochybili.

Píše např.: "Nám Němcům chybí "charakter": pevné, zvnějšku neotřesitelné  jádro, ušlechtilá tvrdost, nejvnitřnější rezerva hrdosti, přesvědčení, sebedůvěry a důstojnosti, kterou lze v hodině zkoušky mobilizovat."

Několik důležitých úryvků knihy zřejmě otiskneme v našem říjnovém časopisu "Okénko do farnosti" (www.letohrad.farnost.cz).