13. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mdr 1,13-15 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Mdr 1,13-15; 2 Kor 8,7-15; Mk 5,21-43
Datum: 28. 6. 2009
Bůh nám daroval život. Své dary nám po čase nebere.

Jak je to se smrtí?

Co když to původně mělo být tak, že se lidé těšili do nebe, jako se nevěsta těší na život s ženichem?

Někteří lidé, kteří si porozuměli s Bohem, to tak mají.

I nevěsta, která měla krásné dětství, touží po manželství.

Život na zemi byl vymyšlen jako první stupeň prostoru, ve kterém se má člověk naučit pracovat se svobodou a všemi dary od Boha.

Kluk, který se naučil jezdit na koloběžce, se těší na kolo a jednou bude jezdit na motorce.

Jenže my jsme velice havarovali.

A bohužel i nadále nemáme mnoho zájem o dopravní předpisy.

Jako pomlácení invalidé se došouráme ke smrti. Pak uvidíme, kam jsme to dopracovali.

A uvidí se, co z pozemského života bude použitelné pro budoucnost.

Budeme stát na důležité křižovatce, ukáže se, kdo bude ochoten dát na Boha.

Ježíš nás mnohokráte varuje, abychom si nenamlouvali, že se mu pak budeme vrhat kolem krku. Ne každý bude ochoten přiznat své lajdáctví nebo suverenitu. Některé vlaky jsou poslední a nechat si je ujet může být osudové. /1

Nebe je porozumění všech s Bohem a se všemi.

Jak by to bylo možné?

Zažili jsme nahánění klackem, tlak k přijmutí jednoho názoru. Ukradli nám svobodu, to nebyl život.

Jak můžeme dojít do nebe?

Před týdnem jsme slyšeli důležitý text o rozhodném postoji Boha proti zlu. (Posteskli jsme si, že nespoutaný živel dovede poslechnout Ježíšovo slova, ale my často neposlechneme.) 

Bůh si umí získat naše srdce. /2

Ale nemanipuluje s námi. Dal nám rozum a schopnost logiky (selský rozum), přemýšlet. Příběhy ze čtení této neděle ukazují důležitost přemýšlení na cestě k "víře".

Proč Ježíšovi tolik lidí nedůvěřovalo, čím to bylo?

Počkejte se čtením dalších řádků, než si promyslíme odpověď.

Proč učedníci dokázali Ježíšovi důvěřovat, ale velekněží a Zákoníci ne?

Ti první měli dost slušné základní znalosti Písma, ale Zákoníci měli doktoráty z biblistiky.

Co se učedníci naučili od Jana Baptisty?

Jak to, že uzdravený chromý od rybníka Bethesda (J 5,2-18) jedinečnost Ježíše neobjevil? Slepý od narození (J 9. kap.) měl těžší pozici a Ježíšovým učedníkem se stal.

Zacheus se učedníkem stal, Nikodém ne (až po Ježíšově popravě).

Žena "krvotoká" byla v ještě obtížnější situaci než slepý od narození. Je velice důležité si zrekonstruovat její uvažování a postup jednání. Její přemýšlivost a úsilí, s jakým šla za svou věcí, její odvahu riskovat, její velikou představu o Ježíši - bez předsudků(!). Od ní se můžeme mnoho naučit.

(Podrobně jsme o ní mluvili před třemi roky. Copak si z toho pamatujeme?)

Kdo objeví tesaře z Nazareta jako poctivého chlapa, jako proroka, kdo s ním jde kus cesty, dojde až k úsudku, zdali snad není Mesiášem.

Pak jej čeká, aby si Ježíšovo Mesiášství ověřil. (Bez práce se to neobejde.) /3

Kdo to neudělá, těžko bude v krizích a tragediích porušeného světa Ježíši důvěřovat.

Vícekrát jsme pozorovali na Ježíšově matce, jak inteligentně, poctivě a pečlivě postupovala, aby si ověřila hodnověrnost posla. Nečekala na to, až se projeví, že je těhotná. Nebyla pohodlná. Byla výbornou učednicí. (Jestli nepůjdeme její cestou, nepomohou nám litanie a modlitby k ní. Každý víme, že si nemůžeme vyprosit, abychom uvařili dobrý oběd nebo dobré spočítání příkladu. Lenoši se vzájemně přesvědčují, že u Boha lze práci nahradit odříkáváním mnoha slov.)

V nebi si všichni porozumí s Bohem a se všemi.

Jak k tomu může dojít?

Ježíš nám přichází naproti. Kdo se stane jeho učedníkem, je na cestě k nebeskému království.

Ježíš mnohokráte říkal, že Boží království začíná už tady na zemi.

Boží království je uspořádáním sebe a vztahů s druhými  podle Ježíšových pravidel.

Stojí za to si projít všechna místa v evangeliích, kde Ježíš o Božím království mluví. (Cestovat v krajině, cizích zemích nebo koníčcích není nic špatného. Je jen otázkou volby, co pokládáme za důležité.)

Nenechme se znejistit všelijakými léčiteli a guru, když se chytají věty z evangelia: "Z Ježíše vyšla zázračná moc".

V týdnu jsem si v jednom velkém knihkupectví prohlížel veliké množství knih o andělech a všelijakých kosmických silách.

I my víme, že co vyšlo z boží ruky je obdarováno, ale ti šamani - autoři těch knih - nemluví o krásném vztahu Boha k nám. Nepěstují vděčnost k Bohu, jen koukají, kde by se zadarmo obešli - bez vztahu. Jsou to takoví vyžírkové.

Ježíše pokládají jen za jednoho z mocných lidí. Jeho učedníky se nestávají.

O umírání vedou teoretické řeči.

Počítal jsem, že jsem vedl hodně přes tisíc pohřbů. Nikdy jsem to nebral jako rutinu. Doprovázel jsem mnoho lidí na práh smrti a mnoho lidí mi nechalo nakouknout do svého života.

Neobjevil jsem nikoho tak elegantního, příjemného a ochotného, jako je Ježíš. Nikoho, kdo má větší úctu k důstojnosti člověka a nikoho tak obětavého.

Když se mluví o nebi, vášnivě se diskutuje, kolik lidí tam bude. A jak by mohl Bůh dopustit, aby se někdo do nebe nedostal.

Nebe nemá omezený počet míst. Není to, jako když na vysokou školu mohou přijmout tolik a tolik uchazečů.

Ještě nikdy jsem v debatě o nebi neslyšel, co to znamená být Ježíšovým učedníkem.

Neberu vážně jistou skupinu lidí, která se ráda straší a straší jiné, která vyhledává všelijaká soukromá zjevení. Např. jak někomu Bůh ukázal peklo. (Ať navštíví Osvětim.)

Mají sektářské myšlení, do pekla se nedostanou jen oni a jejich parta, jen oni mají správnou "úctu" k Bohu, jen jejich způsob modlitby je ten pravý. Jedna část se o Písmo téměř nezajímá (katoličtí sektáři), druhá s Písmem neuctivě manipuluje (např. Svědci Jehovovi).

První chrlí množství modliteb a postů, druzí chrlí množství vytrhaných biblických citátů. Ani v jedné skupině jsem nepotkal člověka, který by se namáhal rozumět krvotoké ženě. Nemají potřebu přemýšlet, všechno je jim jasné.

-------------------

Poznámky:

                  /1     Jeden ze dvou teroristů na kříži naříkal: "Kdybych dával víc pozor a čekal Mesiáše, nebyl bych bral spravedlnost do vlastních rukou ..."

Ježíš mu řekl: "Člověče, s tebou se dá něco dělat".

Člověk, který nevyužil dary od Boha (zakopal svou hřivnu) byl nakonec drzý. Neuměl si přiznat chybu.

Kolik z nás chodí do kostela z jakéhosi zvyku?

Sám se ptám, jak bych vychoval děti, kdybych nebyl farářem, pochybuji, že bych věnoval tolik času porozumění slovu Božímu. Ale vím, že bych se ošidil o to nejcennější. S Bohem má život úplně jiný smysl a mnohem a mnohem větší hloubku a krásu. Všechno je osobním darem Milujícího.

                  /2     Zdalipak si Bůh získal moje srdce ?

Pozná se to podle toho, zda jsem horlivým učedníkem, snažícím se porozumět Bohu a zjistit, jak si Bůh představuje můj život - "Buď vůle tvá."

                  /3     Ježíš byl buď podvodník, blázen, nebo má pravdu.

Máme vědět, proč přišel v montérkách stavebního dělníka a ne v sutaně.

Nepřišel s katechismem: "Bůh je jeden, ale jsme vlastně tři, já jsem osoba druhá. Moje matka byla panna, můj táta je "Nevyslovitelný".