2. neděle velikonoční
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 20,19-31 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Sk 4,32-35
Datum: 19. 4. 2009
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 20,19-31 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Sk 4,32-35
; 1 Jan 5,1-6
; Jan 20,19-31
Datum: 19. 4. 2009
Co se událo při prvním setkání učedníků se Vzkříšeným?
Po zatčení Ježíše sesadili učedníci svého Mistra z mesiášského "trůnu". /1
"Podle toho, co jsme se učili v náboženství, přece Mesiáše nikdo nemůže přemoci, natož spoutat".
Hrůza z ukřižování, prokletí Ježíše veleknězem, strach z nebezpečné moci náboženských představitelů, ponížení vlastním selháním, to vše učedníky vyhodilo ze sedla a ochromilo.
Zabarikádovali se nejen v domě, kde se ukrývali, ale vrátili se k učení rabínů o Mesiáši. "Emauzští" učedníci zklamaně odešli - co pohledávat ve společenství těch, kteří Nazaretského přecenili. Tomáš vzdoroval nejdéle (mluvil jak materialista).
Všimněme si, jak rychle v našich kruzích tento propad víry učedníků přecházíme (o Tomášovi se často dokonce vedou pochvalné řeči), místo toho, abychom si z krize apoštolů vzali veliké ponaučení.
Kde zůstaly zážitky učedníků z Ježíšových mocných činů, z Proměnění Páně uprostřed Mojžíše a Eliáše (kdypak se o tom v církvi mluví jako o jednom z velkých selhání tří nejlepších apoštolů)? Kam se poděla zkušenost učedníků z uzdravování v Ježíšově jménu?
Mohlo by se nám stát to, co apoštolům?
Nepřeceňujme svou víru, nepleťme si ji s fanouškovstvím.
Slyšeli jsme, že i Matka Tereza nebo Chiara Lubichová a řada světců prožívali léta krizi víry. Může mít krizi víry papež nebo biskup? Apoštolové ji přiznali.
Znamená to, že i kdybychom uměli uzdravovat ve jménu Ježíše, že bychom mohli krizí víry procházet? (Neporozumění s tím, na kom nám záleží, je mučivé.)
Jak to, že ženy měly menší krizi víry než apoštolové? A to v Ježíšově jménu neuzdravovaly.
To vše je důležité promýšlet.
Ten, kdo se vyboural na kole, nepodceňuje důležitost přilby. Nechceme být hloupí.
Vše souvisí s tím, do jaké míry se člověk "obrátí" a znovu a znovu se "obrací" k Ježíši, zda si opět a opět dokážeme přepočítat, co Ježíš říká a jaké důkazy k tomu podává.
Nebo zda se raději drží svých učitelů. /2
Nebo zda si stačí sám - jako třeba Jidáš.
Záleží na tom, jestli jsem se narodil "z vody a Ducha", jestli se snížím na úroveň dítěte, začátečníka, učedníka a nechám se Ježíšem nábožensky rekvalifikovat. /3 - pokud jsem objevil, že on jediný zná Boha /4 a potvrdil, že Proroci a zákon jsou od Boha. /5
Jan Zachariášův předpověděl, že nás Mesiáš bude ponořovat do Ducha. (Srov. Mt 3,11
A Ježíš slíbil, že nás Duch uvede do veškeré pravdy. (J 16,13
(Vícekrát jsme mluvili o tom, jak to Duch dělá a co od nás očekává, aby se to podařilo.)
Apoštolové Ducha Ježíšova potratili. Byli jako člověk, který si vyrazí dech. Nemohli popadnout dech Boží, Božího Ducha. Proto Ježíš přišel s první pomocí a znovu je rozdýchal svým a Otcovým Duchem.
Nepřehlédněme tuto operaci.
Záleží na tom, co dýcháme. Jan XXIII. na koncilu prohlásil: "Musíme otevřít okna a vyvětrat, máme v církvi vydýchaný vzduch, je tu zatuchlo". /6
Ježíš vyhledal své přátele, kteří selhali a odepsali jej coby Mesiáše. Nenadával jim za to, že ho pokládají za strašidlo, přestože je na své vzkříšení připravoval. Nepoužil později oblíbený církevní donucovací způsob: "Kdo nevěří, že Ježíš je Mesiáš, který vstal z mrtvých, ať je vyobcován z církve".
Nabídl svým přátelům pomoc, aby mohli přemýšlet, ověřit si a mohli mu přitakat.
Všimněme si ale, že Vzkříšený nevyhledává ty, kteří nehledají, nechtějí vidět a slyšet. /7
Škoda, že Jidáš nepočkal na Ježíše.
Ježíšovi učedníci nebyli dokonalí, ale byli poctiví a upřímní. S takovými je možná domluva. Kdo je ochotný přemýšlet nad svými chybami a dá si pomoci, může být uzdraven.
Co Duch s člověkem udělá ukazují první dvě čtení. Proměňuje člověka k novému vnímání, k novému porozumění, k novému a hlubšímu přátelství, k větší blízkosti druhým.
Ježíš obdaroval svým Duchem nejprve apoštoly. Za pár dní pak byl Duch vylit na mnoho lidí o Letnicích. Dnešní čtení nám má také sloužit k přijetí Ducha o letošních Letnicích. Duch bude opět vyléván. (Přijímání Ducha je pro nás také celoživotním procesem).
Touha po Ježíšově přátelství, po porozumění si s ním, touha podobat se Ježíši, je jedním z klíčů k obdarování Duchem.
"Kámen, který "stavitelé" zavrhli, se stal kamenem nárožním" a jedni se vydávají vpravo a druzí vlevo.
Druhým klíčem, stejně důležitým, je touha po "pokoji" - proto je u Ježíšova dýchnutí na apoštoly uvedená věta o odpouštění. Duchovenstvo ji rádo zužuje na "ustanovení moci odpouštět hříchy kněžstvem". Nikoliv, věta platí v nejširším měřítku (i lidí nekostelových).
Zastavme se u těchto dvou klíčových podmínek. Ke zjištěni, zda je splňujeme, stačí jednoduchý test. Pochroumáme-li si něco v těle nebo na těle, oceníme pomoc dobrého lékaře. Přestaneme-li si rozumět s počítačem, vyhledáme někoho chytřejšího. Jen hlupák by počítač vyhodil. To neudělají ani ti, co si po třetím pivu myslí, že "všemu" rozumí.
Ale už méně lidí vyhledává někoho, kdo by mu pomohl domluvit se s partnerem o manželství nebo porozumět vlastnímu děcku, kdo by nám pomohl obnovit pocuchané vztahy s kamarády.
Každý můžeme docela snadno přijít na to, zda jsem otevřen Duchu božímu. Opět k tomu stačí upřímnost.
Pohádka O dlouhém, širokém a bystrozrakém vypráví, jak je výhodné mít někoho, kdo vidí dál a hlouběji než my. Řada lidí, kteří pracují s lidmi (s pacienty, klienty, zaměstnanci) si platí supervizora, psychologa, sociologa nebo jiného odborníka, který nám překoukne, ukáže a pomůže, jak lépe jednat s jednotlivými lidmi.
Mít dobrého lékaře, psychologa, zpovědníka, je výhodné. Často se jejich služby právem platí.
Mít Ježíše za nejvyššího supervizora, je pro nás teprve pokladem. (A je to zadarmo.)
Jidáš si už delší čas před zradou myslel, že si vystačí sám. Myslel si, že řadě věcí rozumí lépe než Nazaretský. Přestal stát o Ježíšova Ducha. Inu, tak se do něj nastěhoval jiný duch.
Porozumět tomu není nikterak složité. Všímali jsme si v pašijích, jak a čím Jidáš otevřel zlému duchu vrata dokořán. /8
Vyjdu-li v zimě s mokrou hlavou ven, riskuji - otevírám dveře - virům, které poletují vzduchem. Nemám-li ochranu proti virům v počítači, je to podobné. Nejsem-li k sobě a druhým upřímný, otevírám se přetvářce a odsuzuji se k životu ve lži. Neumím-li přiznat chybu a smířit se s druhým, zavírám si dveře k odpuštění a k pokoji.
Ježíš nám ale nabízí pomoc. Může nám být odpuštěno, pošramocené nebo umřelé vztahy lze oživit. Chybu nám Bůh pomůže spravit. Co je pro nás nezvratné, je zvratné pro Boha.
Cestu k nápravě známe. /9
Tuto službu máme také poskytovat dětem. Máme jim na svých chybách ukazovat, že se dá všechno nějak napravit (s pomocí Boží). Tak nám to ukázali apoštolové. Máme na paměti důležitou Ježíšovu větu: "Petře, já jsem za tebe prosil, aby tvá víra neochabla, a ty jednou po svém obrácení posiluj své bratry. (Lk 22,32
Přiznat chybu, omluvit se není slabost, ale poctivý a odpovědný krok k nápravě. Kde jinde by děti tuto možnost mohli vidět než doma. Od politiků těžko. Naposledy přiznal svou chybu Günter Grass (byl příslušníkem SS).
Platí: "Podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen." (Mt 12,37
Duch není vidět, říká Ježíš Nikodémovi, ale lze vidět, co způsobí. /10
Nelze vidět, jak vítr proudí, ale vidíme kde a kam odnáší listí, klobouk nebo střechu, ale
pozemskýma očima nemůžeme vidět Boha ani Ducha sv. (jen Ježíše). Ale můžeme vidět, co Duch působí: smíření porozumění, odpuštění ...
V nás může vládnout Ježíšův Duch, můžeme vonět po Bohu jako Abrahám, Mojžíš a Eliáš.
Duch v nás může probudit velikou touhu Bohu rozumět a spolupracovat s ním.
Známe Ježíšovo slovo:
"Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí!" (Lk 11,9-13
------------------
Poznámky:
/1 Kleofáš odpověděl: "Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo! ... Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael." (Lk 24,18-21
/2 Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. ...
Líbí se jim, ... když jim lidé říkají "Mistře". Vy však si nedávejte říkat "Mistře": jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří.
A nikomu na zemi nedávejte jméno "Otec": jediný je váš Otec, ten nebeský.
Ani si nedávejte říkat "Učiteli": váš učitel je jeden, Kristus.
Kdo je z vás největší, bude váš služebník. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. (Mt 23,1-12
/3 Ježíš Nikodémovi odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího".
Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit."
Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu." (J 3,3-7
/4 Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl. (J 1,18
/5 Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám,: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.
Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a učil, bude v království nebeském vyhlášen velkým. (Mt 5,17-19
/6 Dodneška se někteří tato slova snaží vytěsnit nebo odsunout do historie. "Copak církev dnes může procházet nějakou krizí?"
/7 "Kdo má uši, slyš!"
Učedníci se ptali Ježíše: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?"
On jim odpověděl: "Protože vám je dáno znát tajemství království nebeského, jim však není dáno. Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší a nechápou. A plní se na nich proroctví Izaiášovo: `Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět a neuvidíte. Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže nevidí očima a ušima neslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím.'
Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli." (Mt 13,9-17
/8 Ježíš usedl s Dvanácti ke stolu, a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí."
Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?"
Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl." (Srov. Mt 26,20-25
Evangelista Jan k tomu dodává:
Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví. Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku. Na toho se Šimon obrátil a řekl: "Zeptej se, o kom to mluví!"
Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: "Pane, kdo to je?"
Ježíš odpověděl: "Je to ten pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji."
Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu.
Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan." (J 13,22-27
9 Pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.
Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.
Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.
Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. Dohodni se svým protivníkem včas, dokud jsi na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi a byl bys uvržen do vězení. Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře. (Mt 5,20-26
/10 Vítr vane kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. (J 3,8
Po zatčení Ježíše sesadili učedníci svého Mistra z mesiášského "trůnu". /1
"Podle toho, co jsme se učili v náboženství, přece Mesiáše nikdo nemůže přemoci, natož spoutat".
Hrůza z ukřižování, prokletí Ježíše veleknězem, strach z nebezpečné moci náboženských představitelů, ponížení vlastním selháním, to vše učedníky vyhodilo ze sedla a ochromilo.
Zabarikádovali se nejen v domě, kde se ukrývali, ale vrátili se k učení rabínů o Mesiáši. "Emauzští" učedníci zklamaně odešli - co pohledávat ve společenství těch, kteří Nazaretského přecenili. Tomáš vzdoroval nejdéle (mluvil jak materialista).
Všimněme si, jak rychle v našich kruzích tento propad víry učedníků přecházíme (o Tomášovi se často dokonce vedou pochvalné řeči), místo toho, abychom si z krize apoštolů vzali veliké ponaučení.
Kde zůstaly zážitky učedníků z Ježíšových mocných činů, z Proměnění Páně uprostřed Mojžíše a Eliáše (kdypak se o tom v církvi mluví jako o jednom z velkých selhání tří nejlepších apoštolů)? Kam se poděla zkušenost učedníků z uzdravování v Ježíšově jménu?
Mohlo by se nám stát to, co apoštolům?
Nepřeceňujme svou víru, nepleťme si ji s fanouškovstvím.
Slyšeli jsme, že i Matka Tereza nebo Chiara Lubichová a řada světců prožívali léta krizi víry. Může mít krizi víry papež nebo biskup? Apoštolové ji přiznali.
Znamená to, že i kdybychom uměli uzdravovat ve jménu Ježíše, že bychom mohli krizí víry procházet? (Neporozumění s tím, na kom nám záleží, je mučivé.)
Jak to, že ženy měly menší krizi víry než apoštolové? A to v Ježíšově jménu neuzdravovaly.
To vše je důležité promýšlet.
Ten, kdo se vyboural na kole, nepodceňuje důležitost přilby. Nechceme být hloupí.
Vše souvisí s tím, do jaké míry se člověk "obrátí" a znovu a znovu se "obrací" k Ježíši, zda si opět a opět dokážeme přepočítat, co Ježíš říká a jaké důkazy k tomu podává.
Nebo zda se raději drží svých učitelů. /2
Nebo zda si stačí sám - jako třeba Jidáš.
Záleží na tom, jestli jsem se narodil "z vody a Ducha", jestli se snížím na úroveň dítěte, začátečníka, učedníka a nechám se Ježíšem nábožensky rekvalifikovat. /3 - pokud jsem objevil, že on jediný zná Boha /4 a potvrdil, že Proroci a zákon jsou od Boha. /5
Jan Zachariášův předpověděl, že nás Mesiáš bude ponořovat do Ducha. (Srov. Mt 3,11
)
A Ježíš slíbil, že nás Duch uvede do veškeré pravdy. (J 16,13
)
(Vícekrát jsme mluvili o tom, jak to Duch dělá a co od nás očekává, aby se to podařilo.)
Apoštolové Ducha Ježíšova potratili. Byli jako člověk, který si vyrazí dech. Nemohli popadnout dech Boží, Božího Ducha. Proto Ježíš přišel s první pomocí a znovu je rozdýchal svým a Otcovým Duchem.
Nepřehlédněme tuto operaci.
Záleží na tom, co dýcháme. Jan XXIII. na koncilu prohlásil: "Musíme otevřít okna a vyvětrat, máme v církvi vydýchaný vzduch, je tu zatuchlo". /6
Ježíš vyhledal své přátele, kteří selhali a odepsali jej coby Mesiáše. Nenadával jim za to, že ho pokládají za strašidlo, přestože je na své vzkříšení připravoval. Nepoužil později oblíbený církevní donucovací způsob: "Kdo nevěří, že Ježíš je Mesiáš, který vstal z mrtvých, ať je vyobcován z církve".
Nabídl svým přátelům pomoc, aby mohli přemýšlet, ověřit si a mohli mu přitakat.
Všimněme si ale, že Vzkříšený nevyhledává ty, kteří nehledají, nechtějí vidět a slyšet. /7
Škoda, že Jidáš nepočkal na Ježíše.
Ježíšovi učedníci nebyli dokonalí, ale byli poctiví a upřímní. S takovými je možná domluva. Kdo je ochotný přemýšlet nad svými chybami a dá si pomoci, může být uzdraven.
Co Duch s člověkem udělá ukazují první dvě čtení. Proměňuje člověka k novému vnímání, k novému porozumění, k novému a hlubšímu přátelství, k větší blízkosti druhým.
Ježíš obdaroval svým Duchem nejprve apoštoly. Za pár dní pak byl Duch vylit na mnoho lidí o Letnicích. Dnešní čtení nám má také sloužit k přijetí Ducha o letošních Letnicích. Duch bude opět vyléván. (Přijímání Ducha je pro nás také celoživotním procesem).
Touha po Ježíšově přátelství, po porozumění si s ním, touha podobat se Ježíši, je jedním z klíčů k obdarování Duchem.
"Kámen, který "stavitelé" zavrhli, se stal kamenem nárožním" a jedni se vydávají vpravo a druzí vlevo.
Druhým klíčem, stejně důležitým, je touha po "pokoji" - proto je u Ježíšova dýchnutí na apoštoly uvedená věta o odpouštění. Duchovenstvo ji rádo zužuje na "ustanovení moci odpouštět hříchy kněžstvem". Nikoliv, věta platí v nejširším měřítku (i lidí nekostelových).
Zastavme se u těchto dvou klíčových podmínek. Ke zjištěni, zda je splňujeme, stačí jednoduchý test. Pochroumáme-li si něco v těle nebo na těle, oceníme pomoc dobrého lékaře. Přestaneme-li si rozumět s počítačem, vyhledáme někoho chytřejšího. Jen hlupák by počítač vyhodil. To neudělají ani ti, co si po třetím pivu myslí, že "všemu" rozumí.
Ale už méně lidí vyhledává někoho, kdo by mu pomohl domluvit se s partnerem o manželství nebo porozumět vlastnímu děcku, kdo by nám pomohl obnovit pocuchané vztahy s kamarády.
Každý můžeme docela snadno přijít na to, zda jsem otevřen Duchu božímu. Opět k tomu stačí upřímnost.
Pohádka O dlouhém, širokém a bystrozrakém vypráví, jak je výhodné mít někoho, kdo vidí dál a hlouběji než my. Řada lidí, kteří pracují s lidmi (s pacienty, klienty, zaměstnanci) si platí supervizora, psychologa, sociologa nebo jiného odborníka, který nám překoukne, ukáže a pomůže, jak lépe jednat s jednotlivými lidmi.
Mít dobrého lékaře, psychologa, zpovědníka, je výhodné. Často se jejich služby právem platí.
Mít Ježíše za nejvyššího supervizora, je pro nás teprve pokladem. (A je to zadarmo.)
Jidáš si už delší čas před zradou myslel, že si vystačí sám. Myslel si, že řadě věcí rozumí lépe než Nazaretský. Přestal stát o Ježíšova Ducha. Inu, tak se do něj nastěhoval jiný duch.
Porozumět tomu není nikterak složité. Všímali jsme si v pašijích, jak a čím Jidáš otevřel zlému duchu vrata dokořán. /8
Vyjdu-li v zimě s mokrou hlavou ven, riskuji - otevírám dveře - virům, které poletují vzduchem. Nemám-li ochranu proti virům v počítači, je to podobné. Nejsem-li k sobě a druhým upřímný, otevírám se přetvářce a odsuzuji se k životu ve lži. Neumím-li přiznat chybu a smířit se s druhým, zavírám si dveře k odpuštění a k pokoji.
Ježíš nám ale nabízí pomoc. Může nám být odpuštěno, pošramocené nebo umřelé vztahy lze oživit. Chybu nám Bůh pomůže spravit. Co je pro nás nezvratné, je zvratné pro Boha.
Cestu k nápravě známe. /9
Tuto službu máme také poskytovat dětem. Máme jim na svých chybách ukazovat, že se dá všechno nějak napravit (s pomocí Boží). Tak nám to ukázali apoštolové. Máme na paměti důležitou Ježíšovu větu: "Petře, já jsem za tebe prosil, aby tvá víra neochabla, a ty jednou po svém obrácení posiluj své bratry. (Lk 22,32
) A sv. Petr kudy chodil, tudy posiloval
lidi, že když bylo odpuštěno jemu, bude odpuštěno i jim.
Přiznat chybu, omluvit se není slabost, ale poctivý a odpovědný krok k nápravě. Kde jinde by děti tuto možnost mohli vidět než doma. Od politiků těžko. Naposledy přiznal svou chybu Günter Grass (byl příslušníkem SS).
Platí: "Podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen." (Mt 12,37
)
Duch není vidět, říká Ježíš Nikodémovi, ale lze vidět, co způsobí. /10
Nelze vidět, jak vítr proudí, ale vidíme kde a kam odnáší listí, klobouk nebo střechu, ale
pozemskýma očima nemůžeme vidět Boha ani Ducha sv. (jen Ježíše). Ale můžeme vidět, co Duch působí: smíření porozumění, odpuštění ...
V nás může vládnout Ježíšův Duch, můžeme vonět po Bohu jako Abrahám, Mojžíš a Eliáš.
Duch v nás může probudit velikou touhu Bohu rozumět a spolupracovat s ním.
Známe Ježíšovo slovo:
"Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí!" (Lk 11,9-13
)
------------------
Poznámky:
/1 Kleofáš odpověděl: "Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo! ... Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael." (Lk 24,18-21
)
/2 Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. ...
Líbí se jim, ... když jim lidé říkají "Mistře". Vy však si nedávejte říkat "Mistře": jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří.
A nikomu na zemi nedávejte jméno "Otec": jediný je váš Otec, ten nebeský.
Ani si nedávejte říkat "Učiteli": váš učitel je jeden, Kristus.
Kdo je z vás největší, bude váš služebník. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. (Mt 23,1-12
)
/3 Ježíš Nikodémovi odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího".
Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit."
Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu." (J 3,3-7
)
/4 Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl. (J 1,18
)
/5 Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám,: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.
Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a učil, bude v království nebeském vyhlášen velkým. (Mt 5,17-19
)
/6 Dodneška se někteří tato slova snaží vytěsnit nebo odsunout do historie. "Copak církev dnes může procházet nějakou krizí?"
/7 "Kdo má uši, slyš!"
Učedníci se ptali Ježíše: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?"
On jim odpověděl: "Protože vám je dáno znát tajemství království nebeského, jim však není dáno. Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší a nechápou. A plní se na nich proroctví Izaiášovo: `Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět a neuvidíte. Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže nevidí očima a ušima neslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím.'
Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli." (Mt 13,9-17
)
/8 Ježíš usedl s Dvanácti ke stolu, a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí."
Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?"
Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl." (Srov. Mt 26,20-25
)
Evangelista Jan k tomu dodává:
Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví. Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku. Na toho se Šimon obrátil a řekl: "Zeptej se, o kom to mluví!"
Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: "Pane, kdo to je?"
Ježíš odpověděl: "Je to ten pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji."
Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu.
Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan." (J 13,22-27
)
9 Pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.
Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.
Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.
Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. Dohodni se svým protivníkem včas, dokud jsi na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi a byl bys uvržen do vězení. Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře. (Mt 5,20-26
)
/10 Vítr vane kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. (J 3,8
)