7. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 5,25-26 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 43,18-19.21-22.24b-25
Datum: 22. 2. 2009
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 5,25-26 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 43,18-19.21-22.24b-25
; 2 K 1,18-22
; Mk 2,1-12
Datum: 22. 2. 2009
Biblická zpráva říká, že se Bůh nad námi smilovává a odpouští nám
stejně jako rodiče dětem. Pokud uznávám místo Boha jen Sílu, Princip, Energii, nemohu
očekávat nějaký soucit. Pak by v životě šlo jen o neosobní pravidla. Pak je život chladný
jako přírodní zákony, právo a úřední nařízení.
Nebylo dobré, když v socialistickém dětském domově nesměly soudružky vychovatelky pochovat dítě. Na vojně se neprosilo a neděkovalo.
Hospodin je naštěstí soucitnou bytostí.
"Tys mě nevzýval, Jákobe, tys kvůli mně nepracoval Izraeli. Naopak, tys mě unavoval svými hříchy a obtěžoval mě svými nepravostmi. A přesto se slitovávám." (Izajáš 43
Umíme to ocenit. V nekřesťanských náboženstvích nikomu nemůže být něco prominuto, nemůže mu být něco odpuštěno, existuje přísná rovnováha mezi dobrem a zlem.
Za Ježíšem přišlo hodně lidí, kteří se od něj chtěli něco dozvědět. Kvůli tomu přišel (srov. Mk 1,38
Co učil? - "Království boží se přiblížilo - Bůh se smilovává, vyhlašuje Milostivé léto Páně" /1
"Ježíš učí s novou mocí" (srov. Mk 1,27
O legitimaci proroků mluvíme každou chvíli: "Abyste věděli, že mám tu moc, odpouštějí se ti hříchy".
Nevíme, co to bylo za člověka, ten ochrnutý. Slyšíme, že měl dobré kamarády.
Také slyšíme, že si své ochrnutí uhnal hříchem. Ježíš řekl ochrnulému: "Odpouštějí se ti hříchy."
Odpuštěno může být jen tomu, kdo si přizná vinu, snaží se napravit, co způsobil, a snaží se smířit s postiženým.
Ochrnutý se zřejmě uměl s druhými lidmi smířit. Jinak by mu Ježíš nemohl odpustit (Ježíš vidí do člověka). /3
A kdyby ochrnutý nedodržoval pravidla kamarádství, dobré kamarády by neměl. Ti byli skvělí, dokázali v Ježíši rozpoznat člověka, který přichází od Boha - a odvážili se rozebrat střechu. /4
Naopak člověkem bez kamarádů je podivný nemocný z 5. kapitoly Janova evangelia. Třicet osm let lehával v podloubí u rybníka Bethesda. /5
Špatně dopadl. Dokud byl skřípnutý nemocí, nijak nevyskakoval. Skončil jako udavač (špatných návyků měl víc). Dar uzdravení mu nepomohl, nehnul s ním k lepšímu.
Jeho uzdravení názorně ukazuje, proč Ježíš nemůže některé lidi uzdravit. Nebylo by jim k užitku. (Mohou existovat i jiné důvody.)
Je jedním z těch, který si "nevzal na svatbu svatební roucho". /6
Proč tam chodil? Zadarmo se "najíst a napít" a ignorovat společnost je urážkou. Nepřijít "v rouchu svatebním" znamená jen brát a nedávat, zneužívat. Pouze se tvářit jako přítel, přetvařovat se.
Co je míněno tím rouchem? Např. přijít na hostinu a nesmířit se s některým z hostů. To je neúctou a urážkou nejen hosta, ale i hostitele. (Bohoslužba je také hostinou, nejvýznamnější.)
Kdo si ověří, kým Ježíš je, kdo mu důvěřuje a dá na něj, má snadnější život. Rád přijímá a dodržuje Ježíšova pravidla.
Uzdravený z evangelia si uzdravení vážil a vzal vážně šanci, kterou dostal.
Někdy se ptáme, proč je tak málo zázraků?
Kterému pacientovi by lékař, farář nebo někdo jiný mohl říci: "Vaše nemoc, postižení vašeho děcka, chřadnutí vaší ženy vězí ve vašich nemocných vztazích. Dejte se do pořádku, běžte ke zpovědi, smiřte se s lidmi a s Bohem." Kdo by to snesl?
Ježíš si to dovolil, ale rozkmotřil si tak mnoho "zbožných" lidí.
Tento druh lidí na Ježíše hned vyjel: "Co si to tesař dovoluje? Na co si hraje, jak může někomu odpouštět hříchy? To patří Bohu."
Potkat dobrého lékaře je výhrou. Pokud mně lékař navíc nabídne přátelství, pak získám ještě více - vedle osobního vztahu mám navíc otevřené dveře "do ordinace".
Ježíš nabízí přátelství na život a na smrt.
Tento úryvek evangelia je také chválou kamarádství a přátelství. /7
Volal mně lanškrounský pan farář - je v klubu golfistů. /8
Golfisté mají klub a jezdí spolu na dovolenou ...
Kluby mají svůj smysl. Tomu my rozumíme. Víme, jak je příjemné mít kamarády, natož přátele.
Potřebujeme nějako partu.
Je snadnější se něčím zabývat ve společenství s druhými než jen sám. Je větší zábavou hrát fotbal než běhat sám. Společenství s druhými nás nese.
Samotářům hrozí, že se zapouzdří ve svém myšlení. Přátelství a manželství jsou přípravou na nebe. Jsou-li manželé otevření jiným párům, velice si rozšíří obzor (i ve výchově dětí). Kolik nových věcí jsme objevili na Manželských setkáních.
Podobně je důležitá otevřenost a přátelství pro ty, kteří prosí: "Přijď tvé království". Poznávat ani nejde bez jiných, bez knih a učebnic bychom zakrněli. Co by jedinec poznal sám o svém těle, psychologii nebo vesmíru? Nebo o vztahu Boha k nám?
Je důležité si s druhými pěstovat chuť k přátelství s lidmi i s Bohem.
Kamarádstvím ve škole to začíná, ve spolcích a společenství to pokračuje.
S druhými se navzájem povzbuzujeme, obdarováváme, obrušujeme se a připravuje do nebe. Tam nebudou samotáři. Ani Bůh není samotářem.
Pro rodiče je příjemné slyšet, když velké děti řeknou, že je jim doma dobře.
V každém spolku je zapotřebí nějakého tahouna - bez něj to nejde. Drží-li spolu nějaký rod, pak tam najdeme někoho, kdo dává všechny dohromady, propojuje je a bdí nad tím, aby každému bylo dobře s těmi druhými. V židovské (nejen) společnosti takové místo zastával prvorozený.
My máme nade všemi takovými svého Prvorozeného, svého Tahouna.
Ten nás teprve dává dohromady, ten o nás umí pečovat.
Ježíš dával vždy lidi dohromady (ale měl také někoho, s kým si mohl povídat na své úrovni).
Vnímáme, i při bohoslužbě, Ježíšovu snahu vytvořit z nás setkání svých přátel (to se vždy nepovede - viz podobenství o pozvaných na svatbu nebo hostinu a člověku bez "svatebního roucha").
Necháváme se jím obdarovat, abychom měli z čeho rozdávat, při menších setkáních s druhými, v rodině, ve spolku, v přátelství ...
----------------------------
Poznámky:
/1 Království boží, Milostivé léto Páně - to jsou pro židy známé pojmy, které se nemusí dospělým vysvětlovat (učedníci odmala chodili do náboženské školy). Pokud to někdo z nás nezná, ať se zeptá. Dětem to, prosím, doma objasněte. Vymlouvat se na faráře, že nerozumím jeho kázání, není poctivé. Na bohoslužby chodí lidé, kteří byli uvedeni do křesťanského života. Na zprávy v televizi se také nedívají děti, nýbrž gramotní lidé, znající zeměpis, něco z historie a jak to ve společnosti a v politice chodí.
/2 Ježíšovo Milostivé léto trvá dodneška, není omezeno dvanácti měsíci. Je nám nesmírně odpouštěno, proto i my máme z čeho odpouštět.
/3 Židé vědí, že nelze přijít za Hospodinem s prosbou o odpuštění, dokud jsem se nevyrovnal s tím, komu jsem ublížil, pomluvil jej, poškodil ...
K tomu ustanovení z doby Mojžíše nám Ježíš - aby se naše vztahy prohloubily a mohly být krásnější - přidal: "Pokud má někdo něco proti tobě, hned u vchodu se vrať z kostela domů."
"Přinášíš-li svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.
Dohodni se svým protivníkem včas, dokud jsi na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi a byl bys uvržen do vězení. Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře." (Mt 5,23-26
V rodině boží si vycházíme naproti, máme být tvůrci Pokoje.
/4 Zkuste u sousedů rozebírat střechu ...
Jak byste zareagovali, kdyby cizí lidé začali rozebírat střechu vašeho domu?
Kamarádství má určitá pravidla, vyžaduje úctu k druhému a čestné jednání.
/5 V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých čekajících na pohyb vody. Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.
Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let. Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: "Chceš být zdráv?"
Nemocný mu odpověděl: "Pane, nemám nikoho, kdo by mě odnesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde." (J 5,1n
/6 Víme, že nešlo o sako a vázanku. "Šaty dělají člověka". Pokřtění se při křtu, na znamení toho, že mění svůj život, ustrojili do nového bílého roucha.
/7 Kdo si všímá Ježíšových uzdravení, objeví, že mnoho nemocných prosilo Ježíše o uzdravení, některých si všiml sám, některým to zařídili kamarádi.
/8 Golfisty obdivuju, jak je možné, že se na velikou dálku trefí do důlku? Odstřelovač má na pušce dalekohled a hlaveň vede přesně střelu, ale nějakou "hokejkou" střelit přesně míček do důlku, to je umění!
Nebylo dobré, když v socialistickém dětském domově nesměly soudružky vychovatelky pochovat dítě. Na vojně se neprosilo a neděkovalo.
Hospodin je naštěstí soucitnou bytostí.
"Tys mě nevzýval, Jákobe, tys kvůli mně nepracoval Izraeli. Naopak, tys mě unavoval svými hříchy a obtěžoval mě svými nepravostmi. A přesto se slitovávám." (Izajáš 43
. kap)
Umíme to ocenit. V nekřesťanských náboženstvích nikomu nemůže být něco prominuto, nemůže mu být něco odpuštěno, existuje přísná rovnováha mezi dobrem a zlem.
Za Ježíšem přišlo hodně lidí, kteří se od něj chtěli něco dozvědět. Kvůli tomu přišel (srov. Mk 1,38
).
Co učil? - "Království boží se přiblížilo - Bůh se smilovává, vyhlašuje Milostivé léto Páně" /1
"Ježíš učí s novou mocí" (srov. Mk 1,27
), a aby lidé
viděli, že jim Bůh přichází se svou pomocí naproti, Ježíš uzdravuje a odpouští hříchy.
/2
O legitimaci proroků mluvíme každou chvíli: "Abyste věděli, že mám tu moc, odpouštějí se ti hříchy".
Nevíme, co to bylo za člověka, ten ochrnutý. Slyšíme, že měl dobré kamarády.
Také slyšíme, že si své ochrnutí uhnal hříchem. Ježíš řekl ochrnulému: "Odpouštějí se ti hříchy."
Odpuštěno může být jen tomu, kdo si přizná vinu, snaží se napravit, co způsobil, a snaží se smířit s postiženým.
Ochrnutý se zřejmě uměl s druhými lidmi smířit. Jinak by mu Ježíš nemohl odpustit (Ježíš vidí do člověka). /3
A kdyby ochrnutý nedodržoval pravidla kamarádství, dobré kamarády by neměl. Ti byli skvělí, dokázali v Ježíši rozpoznat člověka, který přichází od Boha - a odvážili se rozebrat střechu. /4
Naopak člověkem bez kamarádů je podivný nemocný z 5. kapitoly Janova evangelia. Třicet osm let lehával v podloubí u rybníka Bethesda. /5
Špatně dopadl. Dokud byl skřípnutý nemocí, nijak nevyskakoval. Skončil jako udavač (špatných návyků měl víc). Dar uzdravení mu nepomohl, nehnul s ním k lepšímu.
Jeho uzdravení názorně ukazuje, proč Ježíš nemůže některé lidi uzdravit. Nebylo by jim k užitku. (Mohou existovat i jiné důvody.)
Je jedním z těch, který si "nevzal na svatbu svatební roucho". /6
Proč tam chodil? Zadarmo se "najíst a napít" a ignorovat společnost je urážkou. Nepřijít "v rouchu svatebním" znamená jen brát a nedávat, zneužívat. Pouze se tvářit jako přítel, přetvařovat se.
Co je míněno tím rouchem? Např. přijít na hostinu a nesmířit se s některým z hostů. To je neúctou a urážkou nejen hosta, ale i hostitele. (Bohoslužba je také hostinou, nejvýznamnější.)
Kdo si ověří, kým Ježíš je, kdo mu důvěřuje a dá na něj, má snadnější život. Rád přijímá a dodržuje Ježíšova pravidla.
Uzdravený z evangelia si uzdravení vážil a vzal vážně šanci, kterou dostal.
Někdy se ptáme, proč je tak málo zázraků?
Kterému pacientovi by lékař, farář nebo někdo jiný mohl říci: "Vaše nemoc, postižení vašeho děcka, chřadnutí vaší ženy vězí ve vašich nemocných vztazích. Dejte se do pořádku, běžte ke zpovědi, smiřte se s lidmi a s Bohem." Kdo by to snesl?
Ježíš si to dovolil, ale rozkmotřil si tak mnoho "zbožných" lidí.
Tento druh lidí na Ježíše hned vyjel: "Co si to tesař dovoluje? Na co si hraje, jak může někomu odpouštět hříchy? To patří Bohu."
Potkat dobrého lékaře je výhrou. Pokud mně lékař navíc nabídne přátelství, pak získám ještě více - vedle osobního vztahu mám navíc otevřené dveře "do ordinace".
Ježíš nabízí přátelství na život a na smrt.
Tento úryvek evangelia je také chválou kamarádství a přátelství. /7
Volal mně lanškrounský pan farář - je v klubu golfistů. /8
Golfisté mají klub a jezdí spolu na dovolenou ...
Kluby mají svůj smysl. Tomu my rozumíme. Víme, jak je příjemné mít kamarády, natož přátele.
Potřebujeme nějako partu.
Je snadnější se něčím zabývat ve společenství s druhými než jen sám. Je větší zábavou hrát fotbal než běhat sám. Společenství s druhými nás nese.
Samotářům hrozí, že se zapouzdří ve svém myšlení. Přátelství a manželství jsou přípravou na nebe. Jsou-li manželé otevření jiným párům, velice si rozšíří obzor (i ve výchově dětí). Kolik nových věcí jsme objevili na Manželských setkáních.
Podobně je důležitá otevřenost a přátelství pro ty, kteří prosí: "Přijď tvé království". Poznávat ani nejde bez jiných, bez knih a učebnic bychom zakrněli. Co by jedinec poznal sám o svém těle, psychologii nebo vesmíru? Nebo o vztahu Boha k nám?
Je důležité si s druhými pěstovat chuť k přátelství s lidmi i s Bohem.
Kamarádstvím ve škole to začíná, ve spolcích a společenství to pokračuje.
S druhými se navzájem povzbuzujeme, obdarováváme, obrušujeme se a připravuje do nebe. Tam nebudou samotáři. Ani Bůh není samotářem.
Pro rodiče je příjemné slyšet, když velké děti řeknou, že je jim doma dobře.
V každém spolku je zapotřebí nějakého tahouna - bez něj to nejde. Drží-li spolu nějaký rod, pak tam najdeme někoho, kdo dává všechny dohromady, propojuje je a bdí nad tím, aby každému bylo dobře s těmi druhými. V židovské (nejen) společnosti takové místo zastával prvorozený.
My máme nade všemi takovými svého Prvorozeného, svého Tahouna.
Ten nás teprve dává dohromady, ten o nás umí pečovat.
Ježíš dával vždy lidi dohromady (ale měl také někoho, s kým si mohl povídat na své úrovni).
Vnímáme, i při bohoslužbě, Ježíšovu snahu vytvořit z nás setkání svých přátel (to se vždy nepovede - viz podobenství o pozvaných na svatbu nebo hostinu a člověku bez "svatebního roucha").
Necháváme se jím obdarovat, abychom měli z čeho rozdávat, při menších setkáních s druhými, v rodině, ve spolku, v přátelství ...
----------------------------
Poznámky:
/1 Království boží, Milostivé léto Páně - to jsou pro židy známé pojmy, které se nemusí dospělým vysvětlovat (učedníci odmala chodili do náboženské školy). Pokud to někdo z nás nezná, ať se zeptá. Dětem to, prosím, doma objasněte. Vymlouvat se na faráře, že nerozumím jeho kázání, není poctivé. Na bohoslužby chodí lidé, kteří byli uvedeni do křesťanského života. Na zprávy v televizi se také nedívají děti, nýbrž gramotní lidé, znající zeměpis, něco z historie a jak to ve společnosti a v politice chodí.
/2 Ježíšovo Milostivé léto trvá dodneška, není omezeno dvanácti měsíci. Je nám nesmírně odpouštěno, proto i my máme z čeho odpouštět.
/3 Židé vědí, že nelze přijít za Hospodinem s prosbou o odpuštění, dokud jsem se nevyrovnal s tím, komu jsem ublížil, pomluvil jej, poškodil ...
K tomu ustanovení z doby Mojžíše nám Ježíš - aby se naše vztahy prohloubily a mohly být krásnější - přidal: "Pokud má někdo něco proti tobě, hned u vchodu se vrať z kostela domů."
"Přinášíš-li svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.
Dohodni se svým protivníkem včas, dokud jsi na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi a byl bys uvržen do vězení. Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře." (Mt 5,23-26
)
V rodině boží si vycházíme naproti, máme být tvůrci Pokoje.
/4 Zkuste u sousedů rozebírat střechu ...
Jak byste zareagovali, kdyby cizí lidé začali rozebírat střechu vašeho domu?
Kamarádství má určitá pravidla, vyžaduje úctu k druhému a čestné jednání.
/5 V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých čekajících na pohyb vody. Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.
Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let. Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: "Chceš být zdráv?"
Nemocný mu odpověděl: "Pane, nemám nikoho, kdo by mě odnesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde." (J 5,1n
)
/6 Víme, že nešlo o sako a vázanku. "Šaty dělají člověka". Pokřtění se při křtu, na znamení toho, že mění svůj život, ustrojili do nového bílého roucha.
/7 Kdo si všímá Ježíšových uzdravení, objeví, že mnoho nemocných prosilo Ježíše o uzdravení, některých si všiml sám, některým to zařídili kamarádi.
/8 Golfisty obdivuju, jak je možné, že se na velikou dálku trefí do důlku? Odstřelovač má na pušce dalekohled a hlaveň vede přesně střelu, ale nějakou "hokejkou" střelit přesně míček do důlku, to je umění!