6. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 18,21-35 - nalezené výskyty: 1 - 2 - zrušit hledání
Téma: Lv 13,1-2.45-49
Datum: 15. 2. 2009
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 18,21-35 - nalezené výskyty: 1 - 2 - zrušit hledání
Téma: Lv 13,1-2.45-49
; 1 K 10,31-11,1
; Mk 1,40-45
Datum: 15. 2. 2009
Malomocenství
často vyřazuje nemocného ze života: slepnutím, nemožností chodit, pracovat, vyřazovalo ze
společenství s lidmi a z náboženského shromáždění ...
Malomocenství není v Bibli pouze chorobou těla, je obrazem postižení způsobeného hříchem.
Hřích přináší zlé následky, pokřivuje nás, ponižuje, snižuje naše sebevědomí.
Přestáváme být soudní, falešně se omlouváme, přestáváme vidět své chyby, lžeme druhým i sami sobě. (Např.: "Stavíme se na jedno". Jaké procento lidí si dá jen jedno pivo?)
Zlo nás svádí ("Jen dva prstíčky strčíme, hned zase půjdeme", přemlouvají jezinky Smolíčka Pacholíčka). Oslabuje nás, unáší od života, stahuje ke dnu, vzdaluje od druhých.
Se zlem není legrace.
Nad Zlým nikdo z lidí nevyhrál.
Kultické přepisy o malomocenství - "karanténa" malomocných - nebyly jen medicínským opatřením, vychovávají nás dodneška. Máme si všímat nakažlivosti zla, je nutné si ho držet patřičně od těla.
Před třemi lety jsme si všímali malomocného z evangelia, v čem se zachoval výborně a v čem pak špatně. /1
Tentokráte nabízím věnovat pozornost větě: "Chceš-li, můžeš mě očistit".
Bůh nám vždy přeje uzdravení a zdraví. /2
Jenže někdy nás může uzdravit a někdy nemůže.
Chtěl by pokaždé ...
Proč někdy nemůže? Kdy nemůže?
Např. v Nazaretě - "nemohl učinit žádný mocný čin ..." (srov. Mk 6,5
My také nemůžeme pomáhat dětem v případě, že bychom podporovali jejich lumpárny nebo lajdáctví. Máme je vést k odpovědnosti za jejich rozhodnutí a nemáme je kazit.
Bůh nám nabízí přátelství ("víra" je také přátelstvím). /3
Víru a přátelství nezastoupí zbožný cit. /4
Bůh nás bere velice vážně a něco jej stojíme.
Přijmout Boží přátelství a vstoupit do jeho služeb zpečeťujeme křtem. Je to větší vztah než manželství. Také vyžaduje poctivý a odpovědný přístup.
V obojím vztahu si nelze na nic hrát nebo předstírat.
Nikdo nám není schopen nabídnout víc než Bůh.
Je přátelský a milosrdný, ale je také mocnou bytostí. Nelze si před ním na nic hrát.
Bůh od nás pro sebe nic nechce. Nabídl nám místo ve svém domě, dokonce ve svém srdci, dal nám to nejcennější, co má - svého Syna. (A to věděl, jak s ním budeme jednat. Jedna paní bystře poznamenala: "Ukřižování pro něj bylo vysvobozením".)
Ale Bůh není nějaký náš poskok. Ani dobročinný ústav rozdávající žebrákům polévku. Neponižuje nás almužnou. Každý máme dvě nohy. Nikoho nepotáhne do nebe za límec nebo neponese na zádech.
Léta nasloucháme evangeliu, tak nás už tolik nepřekvapí Ježíšova slova, že někteří dokonce nemohou vejít do království Božího. /5
Každou chvíli Boha prosíme o pomoc a slitování. (Kdo to nečiní, šidí se.)
Každý z nás může znát podmínky, za kterých je možno se stát přítelem Božím.
Každý může posoudit, zda podmínky k tomu nám jsou dostupné nebo ne.
Ježíš od svých přátel nevyžaduje bezhříšnost (např. od apoštola Petra), ale bez upřímnosti a poctivosti to nejde.
Každý si můžeme jednoduše ověřit poctivost svého přístupu k Ježíši. Třeba podle vyslyšení našich modliteb. /6
Každý umíme číst a evangelia nejsou tak dlouhá, abychom si nemohli porovnat, co a kolik z Ježíšových názorů jsme přijali.
Pokud nám vyslyšení našich modliteb nefunguje, nesvalujme chybu na Ježíše, na "nesrozumitelnost" Písma, na církev, na faráře, nebo na lidi, kteří chodí do kostela a žijí pohoršlivě.
Pozor, evangelium nás upozorňuje, že my, kosteloví lidé, býváme nebezpeční těm, kdo nám nastavují zrcadlo. A že velice neradi hledáme chybu u sebe.
Co řekl Ježíš tak hrozného při bohoslužbě v nazaretském kostele, že jej chtěli zavraždit? /7
Máme si poctivě klást otázku, proč je dnes tak málo zázračných uzdravení.
Nakolik věříme, že tady s námi Ježíš skutečně je?
Jak se to dělá, vzít Boží nabídku vážně?
Vzpomínáte na Jákoba?
Ten člověk velice toužil po prvorozenectví (bylo především službou druhým). /8
Když Jákob utíkal do cizí země před rozzuřeným bratrem, chystajícím se Jákoba zabít, dostalo se mu velikého příslibu od Hospodina ...
Řekl si: "Tak skvělá nabídka stojí za ověření! Udělám pro to vše ...
A dodržoval pravidla slušného chování k Bohu (nedostal podmínku, že nesmí zhřešit).
Sám se zavázal k odvádění desátků ze svého zisku. Nic nechtěl zanedbat nebo pokazit. /9
Jákob bral Boha vážně.
Když si něco cenného koupíme, dodržujeme pravidla provozu.
(Není samozřejmostí velkoryse přijmout, že manželka odřela auto ...)
Měl jsem kdysi zvláštního šéfa. Byl nelidský, tvrdý, krutý (i když se někdy v kostele dojímal vlastní sentimentální řečí) a velice spolupracoval s StB.
Tušili jsme záměr StB - kosa narazí na kámen, já přijdu o souhlas k duchovenské činnosti a on ze mě dostane infarkt.
Ani zpovědníka jsem nechtěl poslechnout, abych ustoupil. Naštěstí byl zpovědník chytrý ...
"Dobrá, přistoupím na vše, mimo naprosto zásadních věcí", slíbil jsem.
Byla to šikana ...
Tři čtvrtě roku šéf prohlašoval, že jsem byl jeho nejlepším kaplanem. (Pak se to zlomilo na jiných věcech, ale o to teď nejde.)
Jednou jsem si uvědomil, že do soužití se svými nejbližšími (od nichž dostávám jako od žádných jiných lidí) nedávám tolik, kolik dávám do dobrého soužití se svým šéfem ...
Vícekrát jsem se zděsil, že s Bohem jednám hůř než se slušným sousedem.
Nedávno měl u nás přednášku pan farář Pavel Kuneš. Vyprávěl, jak se jednou - coby kněz a slušný člověk - zpovídal, že byl roztržitý v modlitbě, a jak se zpotil a udělalo se mu úplně špatně, když se jej zpovědník velice vážně ptal, jak si může vůči Bohu něco takového dovolit?!!
Přátelství je největším pokladem, ale něco vyžaduje. Známe to z manželství. vyžaduje čas, naslouchání, porovnávání názorů, pracnou cestu k porozumění ...
Ježíš za nás dal život. Žádný člověk za něj život nikdy nedal. Boží přátelství k nám je nerovnoměrné...
Můžeme do tohoto krásného vztahu vstoupit.
Ježíš uzdravil malomocného. Škoda, že se ten člověk nenamáhal Ježíšovi víc rozumět, mohl se stát Ježíšovým přítelem.
------------------------
Poznámky:
/1 Malomocný velice správně přemýšlel. ("Jak by ke mně mohl Ježíš přijít, když je přísný zákaz se k malomocnému přiblížit? Natož jak by mě mohl uzdravit - jak by na mě mohl vložit ruce?") Škoda, že pak Ježíše neposlechl, že se neptal, proč o svém uzdravení nemá mluvit.
Udělal si to po svém, myslel si, že jedná dobře - a bylo to špatně. Uškodil Ježíšovi, překazil jeho plány.
Tak to dopadá s námi, když si myslíme, že všechno víme.
/2 Velice Bohu křivdíme a pomlouváme jej, prohlašujeme-li o něm, že si přeje, abychom mu své utrpení obětovali.
"Obětovat" utrpení za jiné je teprve nešťastným tvrzením (případně rouháním).
Něco jiného je statečnost vojáka, který vlastním tělem zalehl střílnu kulometu, aby mohli druzí vojáci dobít bunkr, obětavost Jana Palacha, Mahátma Gándhího nebo obětavost Ježíšova. Ale ani jedno není obětí Bohu, je to obětavost k lidem.
Mluvím-li o Bohu, dávám pozor na hubu. (Dobře víme, že to platí i při mluvení o lidech.)
/3 Přátelství něco stojí. Ne finančně. I úplně chudý může být přítelem.
Víme, čeho je k přátelství třeba:
času
upřímnosti (říci svůj názor ...)
poctivosti
odvahy (otevřít své srdce, a společně hledat, jít do sporu, požádat o pomoc)
statečnosti (brát se za druhého, zastávat se přítele, přiznat chybu ...)
umění přijímat a umění dávat
usilování o společný cíl
obětavosti, nezištnosti, velkorysosti ...
/4 Citů si samozřejmě vážíme, patří mezi obdarování Stvořitele.
/5 Např.:
Lidé typu "bohatého mladíka" těžko vejdou do Božího království. (Srov. Mt 19,16-23
"Nemilosrdný služebník, nevyjde z vězení, dokud nezaplatí celý dluh" (Srov. Mt 18,23-35
"Pozvaní přátelé na svatbu královského syna - jí nebyli hodní" (srov. Mt 22,1-10
"Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře." (Srov. Lk 14,16-24
Král řekl sloužícím: "Svažte služebníkovi, který si neoblékl svatební roucho, ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů. Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán." (Srov. Mt 22,11-14
"Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě." (Srov. Mt 25,31-46
/6 Ježíš jim řekl: Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: "Příteli, půjč mi tři chleby, protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát."
On mu zevnitř odpoví: "Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal."
Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane a vyhoví mu pro jeho neodbytnost a dám mu vše, co potřebuje.
A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.
Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí! (Lk 11,5-13
/7 Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské. A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman. (Srov. Lk 4,16-30
Kdo tomu nerozumí, ozvěte se, rád vám to vysvětlím.
/8 Prvorozený měl být nositelem tradice - měl pečovat o členy rodu a vést je k Bohu.
Měl povinnost vykupovat příbuzné, pokud by se dostali do otroctví nebo zajetí, měl ekonomicky pomáhat těm, kteří se dostali do krajní nouze, měl povinnost levirátního manželství ...
/9 Jákob měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží. Nad ním stojí Hospodin a praví: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém potomstvu dojdou požehnání všechny čeledi země. Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil."
Tu procitl Jákob ze spánku a zvolal: "Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl!"
... Jákob se tu zavázal slibem: "Bude-li Bůh se mnou, bude-li mě střežit na cestě, na niž jsem se vydal, dá-li mi chléb k jídlu a šat k odívání a navrátím-li se v pokoji do domu svého otce, bude mi Hospodin Bohem.
Ze všeho, co mi dáš, odvedu ti poctivě desátky."
Jákob vykročil lehkým krokem a přišel do země synů Východu. (Srov. Gn 28.10-29,1
Následující texty vás nemají odradit od osobního listování Biblí.! To má svou důležitost. Při něm totiž můžete lépe sledovat souvislosti kolem citovaného textu a objevíte mnoho dalších témat k promýšlení.
Leviticus 13,1-59
1 Korintským 10,31-33
1 Korintským 11,1
Marek 1,40-45
Marek 6,1-6
Matouš 19,16-23
Matouš 18,23-35
Matouš 22,1-14
Lukáš 14,7-24
Matouš 25,31-46
Lukáš 11,1-54
Lukáš 4,16-30
1 Král 4,1-24
2 Král 4,1-19
Genesis 28,10-22
Genesis 29,1
Malomocenství není v Bibli pouze chorobou těla, je obrazem postižení způsobeného hříchem.
Hřích přináší zlé následky, pokřivuje nás, ponižuje, snižuje naše sebevědomí.
Přestáváme být soudní, falešně se omlouváme, přestáváme vidět své chyby, lžeme druhým i sami sobě. (Např.: "Stavíme se na jedno". Jaké procento lidí si dá jen jedno pivo?)
Zlo nás svádí ("Jen dva prstíčky strčíme, hned zase půjdeme", přemlouvají jezinky Smolíčka Pacholíčka). Oslabuje nás, unáší od života, stahuje ke dnu, vzdaluje od druhých.
Se zlem není legrace.
Nad Zlým nikdo z lidí nevyhrál.
Kultické přepisy o malomocenství - "karanténa" malomocných - nebyly jen medicínským opatřením, vychovávají nás dodneška. Máme si všímat nakažlivosti zla, je nutné si ho držet patřičně od těla.
Před třemi lety jsme si všímali malomocného z evangelia, v čem se zachoval výborně a v čem pak špatně. /1
Tentokráte nabízím věnovat pozornost větě: "Chceš-li, můžeš mě očistit".
Bůh nám vždy přeje uzdravení a zdraví. /2
Jenže někdy nás může uzdravit a někdy nemůže.
Chtěl by pokaždé ...
Proč někdy nemůže? Kdy nemůže?
Např. v Nazaretě - "nemohl učinit žádný mocný čin ..." (srov. Mk 6,5
)
My také nemůžeme pomáhat dětem v případě, že bychom podporovali jejich lumpárny nebo lajdáctví. Máme je vést k odpovědnosti za jejich rozhodnutí a nemáme je kazit.
Bůh nám nabízí přátelství ("víra" je také přátelstvím). /3
Víru a přátelství nezastoupí zbožný cit. /4
Bůh nás bere velice vážně a něco jej stojíme.
Přijmout Boží přátelství a vstoupit do jeho služeb zpečeťujeme křtem. Je to větší vztah než manželství. Také vyžaduje poctivý a odpovědný přístup.
V obojím vztahu si nelze na nic hrát nebo předstírat.
Nikdo nám není schopen nabídnout víc než Bůh.
Je přátelský a milosrdný, ale je také mocnou bytostí. Nelze si před ním na nic hrát.
Bůh od nás pro sebe nic nechce. Nabídl nám místo ve svém domě, dokonce ve svém srdci, dal nám to nejcennější, co má - svého Syna. (A to věděl, jak s ním budeme jednat. Jedna paní bystře poznamenala: "Ukřižování pro něj bylo vysvobozením".)
Ale Bůh není nějaký náš poskok. Ani dobročinný ústav rozdávající žebrákům polévku. Neponižuje nás almužnou. Každý máme dvě nohy. Nikoho nepotáhne do nebe za límec nebo neponese na zádech.
Léta nasloucháme evangeliu, tak nás už tolik nepřekvapí Ježíšova slova, že někteří dokonce nemohou vejít do království Božího. /5
Každou chvíli Boha prosíme o pomoc a slitování. (Kdo to nečiní, šidí se.)
Každý z nás může znát podmínky, za kterých je možno se stát přítelem Božím.
Každý může posoudit, zda podmínky k tomu nám jsou dostupné nebo ne.
Ježíš od svých přátel nevyžaduje bezhříšnost (např. od apoštola Petra), ale bez upřímnosti a poctivosti to nejde.
Každý si můžeme jednoduše ověřit poctivost svého přístupu k Ježíši. Třeba podle vyslyšení našich modliteb. /6
Každý umíme číst a evangelia nejsou tak dlouhá, abychom si nemohli porovnat, co a kolik z Ježíšových názorů jsme přijali.
Pokud nám vyslyšení našich modliteb nefunguje, nesvalujme chybu na Ježíše, na "nesrozumitelnost" Písma, na církev, na faráře, nebo na lidi, kteří chodí do kostela a žijí pohoršlivě.
Pozor, evangelium nás upozorňuje, že my, kosteloví lidé, býváme nebezpeční těm, kdo nám nastavují zrcadlo. A že velice neradi hledáme chybu u sebe.
Co řekl Ježíš tak hrozného při bohoslužbě v nazaretském kostele, že jej chtěli zavraždit? /7
Máme si poctivě klást otázku, proč je dnes tak málo zázračných uzdravení.
Nakolik věříme, že tady s námi Ježíš skutečně je?
Jak se to dělá, vzít Boží nabídku vážně?
Vzpomínáte na Jákoba?
Ten člověk velice toužil po prvorozenectví (bylo především službou druhým). /8
Když Jákob utíkal do cizí země před rozzuřeným bratrem, chystajícím se Jákoba zabít, dostalo se mu velikého příslibu od Hospodina ...
Řekl si: "Tak skvělá nabídka stojí za ověření! Udělám pro to vše ...
A dodržoval pravidla slušného chování k Bohu (nedostal podmínku, že nesmí zhřešit).
Sám se zavázal k odvádění desátků ze svého zisku. Nic nechtěl zanedbat nebo pokazit. /9
Jákob bral Boha vážně.
Když si něco cenného koupíme, dodržujeme pravidla provozu.
(Není samozřejmostí velkoryse přijmout, že manželka odřela auto ...)
Měl jsem kdysi zvláštního šéfa. Byl nelidský, tvrdý, krutý (i když se někdy v kostele dojímal vlastní sentimentální řečí) a velice spolupracoval s StB.
Tušili jsme záměr StB - kosa narazí na kámen, já přijdu o souhlas k duchovenské činnosti a on ze mě dostane infarkt.
Ani zpovědníka jsem nechtěl poslechnout, abych ustoupil. Naštěstí byl zpovědník chytrý ...
"Dobrá, přistoupím na vše, mimo naprosto zásadních věcí", slíbil jsem.
Byla to šikana ...
Tři čtvrtě roku šéf prohlašoval, že jsem byl jeho nejlepším kaplanem. (Pak se to zlomilo na jiných věcech, ale o to teď nejde.)
Jednou jsem si uvědomil, že do soužití se svými nejbližšími (od nichž dostávám jako od žádných jiných lidí) nedávám tolik, kolik dávám do dobrého soužití se svým šéfem ...
Vícekrát jsem se zděsil, že s Bohem jednám hůř než se slušným sousedem.
Nedávno měl u nás přednášku pan farář Pavel Kuneš. Vyprávěl, jak se jednou - coby kněz a slušný člověk - zpovídal, že byl roztržitý v modlitbě, a jak se zpotil a udělalo se mu úplně špatně, když se jej zpovědník velice vážně ptal, jak si může vůči Bohu něco takového dovolit?!!
Přátelství je největším pokladem, ale něco vyžaduje. Známe to z manželství. vyžaduje čas, naslouchání, porovnávání názorů, pracnou cestu k porozumění ...
Ježíš za nás dal život. Žádný člověk za něj život nikdy nedal. Boží přátelství k nám je nerovnoměrné...
Můžeme do tohoto krásného vztahu vstoupit.
Ježíš uzdravil malomocného. Škoda, že se ten člověk nenamáhal Ježíšovi víc rozumět, mohl se stát Ježíšovým přítelem.
------------------------
Poznámky:
/1 Malomocný velice správně přemýšlel. ("Jak by ke mně mohl Ježíš přijít, když je přísný zákaz se k malomocnému přiblížit? Natož jak by mě mohl uzdravit - jak by na mě mohl vložit ruce?") Škoda, že pak Ježíše neposlechl, že se neptal, proč o svém uzdravení nemá mluvit.
Udělal si to po svém, myslel si, že jedná dobře - a bylo to špatně. Uškodil Ježíšovi, překazil jeho plány.
Tak to dopadá s námi, když si myslíme, že všechno víme.
/2 Velice Bohu křivdíme a pomlouváme jej, prohlašujeme-li o něm, že si přeje, abychom mu své utrpení obětovali.
"Obětovat" utrpení za jiné je teprve nešťastným tvrzením (případně rouháním).
Něco jiného je statečnost vojáka, který vlastním tělem zalehl střílnu kulometu, aby mohli druzí vojáci dobít bunkr, obětavost Jana Palacha, Mahátma Gándhího nebo obětavost Ježíšova. Ale ani jedno není obětí Bohu, je to obětavost k lidem.
Mluvím-li o Bohu, dávám pozor na hubu. (Dobře víme, že to platí i při mluvení o lidech.)
/3 Přátelství něco stojí. Ne finančně. I úplně chudý může být přítelem.
Víme, čeho je k přátelství třeba:
času
upřímnosti (říci svůj názor ...)
poctivosti
odvahy (otevřít své srdce, a společně hledat, jít do sporu, požádat o pomoc)
statečnosti (brát se za druhého, zastávat se přítele, přiznat chybu ...)
umění přijímat a umění dávat
usilování o společný cíl
obětavosti, nezištnosti, velkorysosti ...
/4 Citů si samozřejmě vážíme, patří mezi obdarování Stvořitele.
/5 Např.:
Lidé typu "bohatého mladíka" těžko vejdou do Božího království. (Srov. Mt 19,16-23
)
"Nemilosrdný služebník, nevyjde z vězení, dokud nezaplatí celý dluh" (Srov. Mt 18,23-35
(najít další))
"Pozvaní přátelé na svatbu královského syna - jí nebyli hodní" (srov. Mt 22,1-10
)
"Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře." (Srov. Lk 14,16-24
)
Král řekl sloužícím: "Svažte služebníkovi, který si neoblékl svatební roucho, ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů. Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán." (Srov. Mt 22,11-14
)
"Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě." (Srov. Mt 25,31-46
)
/6 Ježíš jim řekl: Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: "Příteli, půjč mi tři chleby, protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát."
On mu zevnitř odpoví: "Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal."
Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane a vyhoví mu pro jeho neodbytnost a dám mu vše, co potřebuje.
A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.
Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí! (Lk 11,5-13
)
/7 Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské. A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman. (Srov. Lk 4,16-30
)
Kdo tomu nerozumí, ozvěte se, rád vám to vysvětlím.
/8 Prvorozený měl být nositelem tradice - měl pečovat o členy rodu a vést je k Bohu.
Měl povinnost vykupovat příbuzné, pokud by se dostali do otroctví nebo zajetí, měl ekonomicky pomáhat těm, kteří se dostali do krajní nouze, měl povinnost levirátního manželství ...
/9 Jákob měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží. Nad ním stojí Hospodin a praví: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém potomstvu dojdou požehnání všechny čeledi země. Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil."
Tu procitl Jákob ze spánku a zvolal: "Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl!"
... Jákob se tu zavázal slibem: "Bude-li Bůh se mnou, bude-li mě střežit na cestě, na niž jsem se vydal, dá-li mi chléb k jídlu a šat k odívání a navrátím-li se v pokoji do domu svého otce, bude mi Hospodin Bohem.
Ze všeho, co mi dáš, odvedu ti poctivě desátky."
Jákob vykročil lehkým krokem a přišel do země synů Východu. (Srov. Gn 28.10-29,1
)
Následující texty vás nemají odradit od osobního listování Biblí.! To má svou důležitost. Při něm totiž můžete lépe sledovat souvislosti kolem citovaného textu a objevíte mnoho dalších témat k promýšlení.
Leviticus 13,1-59
1 Korintským 10,31-33
1 Korintským 11,1
Marek 1,40-45
Marek 6,1-6
Matouš 19,16-23
Matouš 18,23-35
(najít předchozí)
Matouš 22,1-14
Lukáš 14,7-24
Matouš 25,31-46
Lukáš 11,1-54
Lukáš 4,16-30
1 Král 4,1-24
2 Král 4,1-19
Genesis 28,10-22
Genesis 29,1