2. neděle v mezidobí

Vánoční dobu máme za sebou. Dnes je řeč o začátečnících. Můžeme tomu porozumět hlouběji.

K malému Samuelovi mluvil Hospodin. Také k Abrahámovi a k Mojžíšovi. K Marii přišel anděl, sv. Josef měl od Boha sny ...

Mluví Bůh k nám?

Umění naslouchat se lze naučit. I umění vést rozhovor.

V televizi vysílají pořady o přírodě. Např. během půl hodiny nás provedou životem v mraveništi. Natáčení ovšem trvalo mnoho a mnoho hodin. (U žraloků bylo náročnější.)

Pořady to jsou nádherné (rád bych je někdy viděl), ale divákům hrozí jedno nebezpečí. Přijdou-li k mraveništi - mnoho nevidí - a často otráveně odejdou.

Ve školním slabikáři jsme měli pohádku "Císařovy nové šaty".

Vrátíme-li se k ní v dospělosti, užasneme, kolik je v té pohádce moudrostí (a jak je velikým literárním a psychologickým dílem).

Jenže mnoho lidí je přesvědčeno, že pohádku už zná a raději už jen kouká do novin.

Jedni lidé tvrdí, že Písmu nemůžeme porozumět a druzí se tváří, že je jim téměř vše známé.

Narozené dítě se ocitne v úplně neznámém světě. Neví, co je nahoře a co dole. Všechno prozkoumává, mámu, tátu, vlastní ručičku, nožičku, nezná ani jedno lidské slovo.

Tříleté dítě se už s námi domluví. O vnitřním světě dospělých nemá tušení. Ale za dvacet let už do světa dospělých začíná něčím přispívat.

"Nebudete-li jako děti, nepodaří se vám božímu království porozumět, pomáhat budovat a patřit do něj", říká Ježíš.

"Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním. Nedopustil, aby některé z jeho slov přišlo nazmar".

Odpovídáme: "Slyšeli jsme slovo Boží". Ale nestačí slyšet jen zvuk.

Někdo dokáže pouze zopakovat slova: "No, Hospodin nedopustil, aby jeho slovo padlo na zem. To tak prostě je, není co řešit'" (odpoví dnešní floskulí).

Roky trvá, než důvěrněji porozumíme druhému.

I Bohu můžeme porozumět, ale není to jednodušší než porozumění mobilnímu telefonu nebo pečení dobrých buchet.

Jednou větou pohádka popisuje, že princ překročil sedmero řek a hor a roztrhal sedmery boty. Biblický text také pár slovy popisuje něco, čemu někdo věnoval dost úsilí.

Dáme-li si my patřičnou práci s biblickým textem - porozumíme mu. Vždyť nám Duch přichází na pomoc. Ale my potřebujeme být vytrvalí.

Když maminka peče buchty, vypadá to velice jednoduše ...

Byl jsem pozván na večeři, dal jsem si biftek. Výborné. Zkoušel jsem to doma. Nepovedlo si mi to. Bylo to jen tím, že jsem koupil nepravou svíčkovou? Umíte někdo udělat dobrý biftek? Rád se poučím. (Zeptám se Marka Živného, který se učí kuchařem, jak se to dělá.)

Ježíš se vyučil řemeslu a umí učit prosté lidi, ale každé učení vyžaduje určitou trpělivost a vytrvalost.

Kolik let nám trvalo, než jsme porozuměli vlastnímu tátovi?

Po kolika letech studia je možné se přihlásit do učení na zedníka? Na medicínu?

Kolik hodin stráví děcko u počítače, aby umělo vyhledat vlakové spojení z Letohradu do Prahy přes Pardubice?

Nepodceňujeme zprávy o hospodářské krizi. Bulhaři rozhodně nemávli rukou nad nedostatkem ruského plynu ve svých domácnostech.

Ale mnoho katolíků nehne s brvou, slyší-li v Ježíšově podobenství o pozvaných na hostinu: "Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře." (Lk 14,24)

Ledaskdo si myslí, že chyba v nedorozumění je na tom druhém, na manželovi, na děcku, na nadřízeném, podřízeném?

K moudrosti ovšem patří pečlivější a pokorné hledání ...

"Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním. Nedopustil, aby některé z jeho slov přišlo nazmar".

Při vyučování záleží na učiteli i na studentovi, na mistrovi i na učedníku.

Jsou různí učitelé i studenti. Pečlivci, poctivci, vytrvalci a pak ti druzí.

Bůh u některých lidí nedopouští, aby jeho slova přišla nazmar. U některých lidí dopouští, aby jeho slova přišla nazmar.

Je třeba prozkoumat, jak se kdo snažíme. Jak Bůh a jak já.

Je třeba prozkoumat, zda Bůh někomu nadržuje.

Ale s tím, kdo nemá zájem, nic neudělá ani nejlepší učitel.

Míváme pocit, že nám Bůh věnuje málo pozornosti - oproti světcům. Můžeme přezkoumat, Ale velké osobnosti nemívali na růžích ustláno a neměli zametené všechny cestičky.

Nadržuje Bůh někomu? Věnoval Bůh více pozornosti Davidovi než Saulovi? Každý můžeme porovnat, jak jednal Bůh s Petrem, jak s Jidášem, jak s bohatým mladíkem a jak s kananejskou ženou. Jenže s tím, kdo nemá zájem, nic neudělá ani nejlepší učitel.

Než mohu solidně posoudit, jak to je mezi Izraelem a Palestinci, potřebuji znát solidní informace. Jinak střílím od boku nebo papouškuji názory někoho jiného.

Svět je porušený, nerozumíme si, nedůvěřujeme si, podezříváme i Boha. Ježíš nás přišel uzdravit, informovat a formovat.

Mohu říci, že nemám přístup k dostatečným informacím o Bohu? Před 200 léty to někdo říci mohl.

Ježíš vyprávěl podobenstvím o hřivnách.

Jan Baptista měl řadu učedníků. Ti nejlepší správně zareagovali na Jana, když ukázal: "To je beránek určený do chrámu (k obětování)" - přešli do učení k Ježíši.

Na vysokou školu nemůžeme poslat nikoho bez maturity.

Janu Evangelistovi naprosto přesně utkvělo v paměti, že se poprvé s Ježíšem setkali ve 4 hodiny.

Co si asi s Ježíšem několik hodin povídali?

Co by zajímalo dnes nás? Kolik otázek bychom měli?

Ptali bychom se jej, zda měl Ježíš nějaké sourozence nebo na ty hosty pozvané přátelé na hostinu (z podobenství o hostině: "Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře" - to je věta, která mě dělá starosti).

Přišli bychom s otázkami za Ježíšem znovu nebo by nám "stačila" jedna návštěva jako Nikodémovi? Nestudovaná Samaritánka měla více otázek než pan profesor Nikodém.

Pozor, na začátku mě ještě nemusí otázky napadat.

S každým poznáním je to tak: Otevřu-li dveře do první komnaty, objeví se veliká krása, žasneme, prohlížíme si a pak si všimneme, že tam je deset dveří. Otevřeme-li některé, opět s to opakuje, a pak zas a zas. Přibývá otázek a odpovědí.

Hospodin měl ze Samuela velikou radost, rád se mu věnoval. Samuel nelajdačil, ptal se a ptal.

Bůh je skvělý učitel a těší jej, když se ptáme, zkoumáme, diskutujeme, nedáme se, ověřujeme si, jdeme s Bohem do sporu.

Ani jednou vyučovací lekci nemusel Bůh se Samuelem vzdát, ani jediné slovo nepřišlo nazmar. Samuel byl dobrou půdou z Ježíšova podobenství o rozsévači. Samuel přinesl stoprocentní výnos, žádné zrno božího slova nezmařil.

Je skvělé, že Bůh je dobrý učitel, dobrý rozsévač.

Ani jedna věta z Bible není nerozluštitelným tajemstvím. Bible není špatně napsaná.

Ptal jsem se své známé, výborné učitelky: "Má smysl číst malým dětem Malého prince"?

"Je to jako s jinými pohádkami, něco z nich dítě pochopí."

Děti, které se k pohádkám vrátí později, objeví poklad moudrosti celý.

Ježíš je výborný učitel. Kéž by byl s námi spokojen.