4. neděle adventní
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Dt 18,13-22 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: 2 Sam 7,1-16
Datum: 21. 12. 2008
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Dt 18,13-22 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: 2 Sam 7,1-16
; Ř 16,25-27
; Lk 1,26-45
Datum: 21. 12. 2008
Kouzelnému rozhovoru Hospodina s Davidem jsme se věnovali před třemi lety: "Davide,
nejdřív si musíme ujasnit, kdo komu staví dům a jakou životnost má moje výstavba stavby
královské". (Z toho plyne řada věcí i pro naše kostely, ač ty nejsou chrámem.)
K úryvku evangelia jsem pár důležitých veršů přidal - patří k této vyučovací lekci.
Kdekdo se prohlašuje za mariánského ctitele ... /1
V čem je Marie skvělá?
Anděl je poslem od Boha. /2
Kde zastihl anděl Zachariáše a kde Marii? Kdo to měl obtížnější?
Proč je Zachariáš za svou odpověď pokárán a Marie pochválena? /3
"Raduj se, milostiplná, vyhrála jsi konkurz." /4
Každá zbožná židovka si přála a přeje, aby se jí narodil Mesiáš.
Ještě, že Maria nebyla katolička, to by se kroutila vymlouvala, že "na to nemá" být matkou Mesiáše.
Marie byla upřímná, je ráda, že byla vybrána.
Bázeň před Bohem není strachem. Je obavou, abych neselhal. Bůh nikoho nestraší, naopak bere nás za ruku a povzbuzuje nás.
Marie měla zdravé sebevědomí a uměla se ptát: "To je pěkné, co mi říkáš, ale jak bych mohla mít syna, který by kraloval na Davidově trůně navěky? Přece každý jednou zemřeme.
Neznám takového muže, který by mně mohl darovat nesmrtelného syna. /5 Jak by se to mohlo stát?"
"U Boha není nic nemožného, i tvoje příbuzná Alžběta, která je léta po sezóně je už šest měsíců těhotná."
Marie zná pravidla o komunikaci s Bohem. Je vzdělaná. Jedná přesně podle Mojžíšových pravidel: Boží posel má povinnost se legitimovat adresátovi a ten si má ověřit hodnověrnost posla. "Když prorok nebo posel něco řekne a nesplní se to, neber ho vážně." /6
Podle Mojžíšova zákona má Marie povinnost se přesvědčit o pravosti anděla. Nelze vyloučit, že si ten cizí mužský dělá legraci. Je ale možné, že ten krásný člověk je opravdu posel boží anděl.
Pokud si přestavujeme, že měl anděl křídla, pak je to, co říkám nesmysl. Jenže malíři zvěstování nás velice šidí, když malují anděly nebiblicky. Dořekli za nás něco, co máme objevovat sami. Víme, že pro děcko je lepší, když si něco vyrobí samo, než když mu koupíme všechno hotové a dítě jen mačká knoflíky.
Bůh nás nekazí, umí vyučovat a vést.
Marie nečekala, zda dostane menstruaci nebo ne. Nepřehlédněme, že se šla za Alžbětou přesvědčit, jak to je. /7 Přesně podle pravidel komunikace mezi Bohem a člověkem; je pečlivá, poctivá a poslušná. Proto ji Alžběta chválí za víru - to znamená za tuto poctivost vůči Bohu.
Alžběta objímá příbuznou: "Gratuluji ti Mařenko, ... já si nezasloužím, aby ke mně přišla na návštěvu matka mého Pána ..." (Srov. Lk 1,43
Občas (nějak) poznám, že je žena v požehnaném stavu, někdy to ještě ani ta žena sama neví, ale nemohu vědět, kdo je otcem.
"Ale s Pepou to nemáš!
To nebylo neurvalé ...
Na to, s kým má Maria dítě, ovšem Alžběta sama nepřišla, to jí muselo být zjeveno.
A kdo má bude mu dáno a přidáno. /8 Marie dostává další potvrzení od Boha, že jde po správné cestě.
Krásné setkání duší, které si rozuměly, které měly zájem o porozumění Bohu a o spolupráci s Bohem.
Porovnejme si jednání Marie s jednáním krále Achaza (ze známé události popsané u Iz 7,1-16
Hospodin je velice solidní partner, i špatnému králi nabízí pomoc: "Králi, proč hledáš spojenectví se sousedy? Přece Hospodin se Izraeli ve Smlouvě zavázal vojenskou pomocí? Copak vás tolikráte už neochránil? Vyžádej si znamení od Hospodina, jak je tvou povinností."
"Kdo jsem já, pouhý červ, nejsem hoden, abych žádal Hospodina o znamení". To je zbabělá řeč obléknutá do hávu zbožné fráze.
Ale podle našich měřítek je to řeč pokorného a zbožného člověka! ("Já věřím, co mi důstojný pane , k věření předkládáte".)
Nejme zvyklí jednat s Bohem jako solidní partneři. Jsme příliš pohodlní přistoupit na jeho způsob a pravidla jednání.)
Achaz byl jeden z nejhorších králů. Nechtělo se mu přijmout pomoc od Hospodina. Věděl, že by bylo nutné se od pohanství obrátit k Bohu, chovat se slušně a změnit život. Nechtěl se vázat vůči Bohu. Neobrátil se, kličkoval, vymlouval se.
Samozřejmě existují také lidé, kteří se znovu a znovu ptají, protože kličkují - viz židy, kteří se donekonečna ptali: "Jakým znamením nám, Ježíši, dokážeš ..." Ti také nehledali pravdu.
Poctivý člověk chce mít jasno.
Nepoctivý člověk zavře oči a řekne třeba: "Já věřím", aby se nemusel namáhat, něco v sobě měnit, aby se mohl vymlouvat. Vlastně nestojí o jistotu. Ta je pracná a pevně vede člověka k odpovědnosti ve vztahu.
Pohodlný člověk prohlašuje: "Já věřím, já nepochybuji. Nedá se všechno změřit, všechno zvážit, musíme věřit."
Marie nebyla líná v žádném vztahu. (I Josefovi řekla, jak to s ní je. A Josef jí důvěřoval!!)
Marie jednala přesně podle Mojžíšova zákona (prorok se musí legitimovat, nenaleť falešnému prorokovi nebo podvodníkovi). Ověřuje si ..., aby mohla mít jistotu (kdysi jsme si říkali, že náš způsob víry - důvěry - má být jistotou!). S rodiči jsem měl také jistotu. Bůh se neschovává ve stínu, přichází k nám, nese velikánská rizika (kolikráte si o něm myslíme, že stojí proti nám, skrblí, nepřeje ... - jako pubertální mládež - jenže nám už dávno není patnáct).
Marie možná cestou k Zachariášovi a Alžbětě přemýšlela, jak se těch stařečků zeptá, zda čekají dítě ...
Jenže ten, kdo se vydá na cestu, kdo riskuje, tomu jdou věci naproti. Alžběta přivítala Marii dřív než Maria otevřela pusu: "To je pro mě pocta, že za mnou přichází matka mého Pána ..."
Marie, získala doklad.
"Blahoslavená, že jsi ověřuješ, co ti bylo nabídnuto."
Víme, jak to s námi vypadá, když přijde krize. Kdyby Marie nebyla pečlivá ve "víře (ve vztahu s Bohem a jeho pravidly), kdyby jen spoléhala na své náboženské pocity a zážitky, dostala by se časem do krize "víry". Až bude jednou pod křížem držet chladné, poplivané a umučené tělo svého syna, mohly by se jí hlavou honit úplně jiné myšlenky než jen smutek a naděje. Kdyby se nevydala na cestu, zadělala by si na kruté pochybnosti: "Když ví, kdo si ze mně tenkrát v Nazaretě vystřelil.
Jak jsem mohla uvěřit tomu senilnímu dědečkovi z domova důchodců, který se rozpýval nad mým kloučkem?" Mávla by rukou nad návštěvou prostých pastýřů i vznešených cizinců ...
Kdo zažil krizi a pochybností, ví, jak momentální těžkosti převažují nad minulými zkušenostmi.
Marie se měla o co opřít. "Šla jsem 150 km, viděla jsem těhotnou babičku, ta mně řekla ..."
Vztah, důvěra v Boha, má stát na pevném poznání a jistotách než jen na něčem, co se odehrává v našich náboženských představách, v našem mozku. (Známe to ze vztahů s lidmi. Něco jiného jsou moje "rozhovory" v mém mozku, který vedu s druhým - např. při sporu - a něco jiného je skutečný rozhovor při řešení sporu - pokud se k němu odhodlám. Toto je důležité vědět a praktikovat v každém vztahu. Jinak se nám to vymstí a my se dostaneme mimo skutečnost. Známý psycholog Jeroným Klimeš o tom mluvívá.)
Nepřehlédněme, jak je Marie pečlivá, solidní - plnou radost si dovolila až po ověření. Chválí Boha až po ověření pravého posla u Alžběty.
Je toho mnoho, co se můžeme od Marie naučit. "Proč se uchylovat k legendám, které mnoho dovolují, ale málo vyžadují", říká R. Guardini. V Písmu o Marii nacházíme věci závratné krásy.
"Marie je naše veliká sestra ve víře", říkával rád Josef Zvěřina.
Na více konkrétních událostech si můžeme všimnout, jak Marie ve svém jednání předčila apoštoly. A to nechodila do školy jako oni.
Je vidět, že jí Bůh velice zajímal - proto vyhrála konkurz na matku Mesiáše.
--------------------
Poznámky:
/1 Pokud se někdo prohlašuje za mého ctitele, ohání se mou údajnou přízní, zastává jiné postoje než já a své názory prohlašuje za mé - je darebák. Máme k tomu dobrý komentář: "Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích." (Mt 7,21
"Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh." (Mk 10,18
"Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje." (Mt 12,30
Lokajské typy se snaží podlézt laťku, názory toho, do jejichž přízně se chtějí vetřít, jej nezajímají.
Někdo Ježíšovi řekl: "Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit." On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: "Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?" Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři. Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka." (Mt 12,47-50
"Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: "Blaze té, která tě zrodila a odkojila!" Ale on řekl: "Blaze těm, kteří slyší slovo Boží a zachovávají je." (Lk 11,27-28
/2 Anděl neplachtí a nepřistává klouzavým letem.
Není-li člověkem, bere na sebe podobu člověka, aby se adresáti nevyděsili. Je ohleduplný - slouží, respektuje místní kulturu - např. u Izraelitů mohl svědčit u soudu jen dospělý muž, ne žena nebo bezvousý kleštěnec.
/3 Anděl si na Marii netroufl, věděl, že bude jmenována za nejvyšší velitelku andělů ("Královno andělů", se modlíme v loretánské litanii).
/4 "Raduj se", překlad "Zdrávas Maria" je obecný a chudší. Nejde o přání "pevného zdravíčka".
/5 Nezapomeňme, že ženské vajíčko bylo objeveno až v 19. století. Do té doby měli lidé za to, že jediným plodícím zárodkem je mužovo semeno, které muž zasívá do ženy jako zemědělec zasévá zrno do země.
/6 Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat, zcela podle toho, co jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorébu v den shromáždění: "Kéž neslyším už hlas Hospodina, svého Boha, a nevidím už ten veliký oheň, abych nezemřel." Hospodin mi řekl: "Dobře to pověděli. Povolám jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Do jeho úst vložím svá slova a on jim bude mluvit vše, co mu přikáži. Kdo by má slova, která on bude mluvit mým jménem, neposlouchal, toho já sám budu volat k odpovědnosti. Avšak prorok, který by opovážlivě mluvil mým jménem něco, co jsem mu mluvit nepřikázal, nebo který by mluvil jménem jiných bohů, takový prorok zemře." V srdci si asi říkáš: "Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?" Nuže, promluví-li prorok jménem Hospodinovým a věc se nestane a nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivě je mluvil ten prorok sám; nelekej se toho. (Dt 18,15-22
/7 Když něco nevíme, nemáme hádat, ale máme hledat, přemýšlet a namáhat se. Marie nešla staré paní pomáhat, šla se přesvědčit. Kněží v Ježíšově době byli dost majetní, obětování v chrámě v té době kvetlo. Alžběta si mohla dovolit nějakou posluhu nebo služku. Největší pomoc čerstvá matka potřebuje v šestinedělí. ("Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů. Lk 1,56
/8 Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno. (Lk 12,31
/9 Za dnů Achaza, syna Jótama, syna Uzijášova, krále judského, vytáhl Resín, král aramejský, a s ním Pekach, syn Remaljášův, král izraelský, do války proti Jeruzalému, ale nic proti němu v boji nesvedli.
Domu Davidovu bylo oznámeno: "Aram táboří v Efrajimsku." I zachvělo se srdce královo i srdce jeho lidu, jako se chvějí lesní stromy ve větru. Hospodin řekl Izajášovi: "Vyjdi Achazovi naproti ty a tvůj syn Šearjašúb na konec strouhy z Horního rybníka, na silnici k Poli valchářovu. Řekni mu: Zachovej klid a neboj se, neklesej na mysli kvůli těm dvěma čadícím oharkům, že hněvem plane Aramejec Resín a syn Remaljášův. Nedbej, že Aram i Efrajim a syn Remaljášův se dohodli proti tobě na zlé věci: "Vytáhneme proti Judovi, vyděsíme jej a dobudeme jej pro sebe a uděláme v něm králem Tabealova syna."
Toto praví Panovník Hospodin: "Nedojde k tomu a nestane se to. Hlavou Aramu je Damašek a hlavou Damašku Resín. Do šedesáti pěti let ztroskotá Efrajim, takže nebude lidem; hlavou Efrajimu je Samaří a hlavou Samaří syn Remaljášův. Nebudete-li stálí ve víře, neobstojíte!"
Hospodin promluvil znovu k Achazovi: "Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, buď dole z hlubin nebo nahoře z výšin."
Achaz odpověděl: "Nechci žádat a nebudu pokoušet Hospodina."
I řekl Izajáš: "Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha? Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré. Ještě než bude chlapec umět zavrhnout zlé a volit dobré, bude opuštěna země, z jejíchž obou králů máš hrůzu. (Iz 7,1-16
K úryvku evangelia jsem pár důležitých veršů přidal - patří k této vyučovací lekci.
Kdekdo se prohlašuje za mariánského ctitele ... /1
V čem je Marie skvělá?
Anděl je poslem od Boha. /2
Kde zastihl anděl Zachariáše a kde Marii? Kdo to měl obtížnější?
Proč je Zachariáš za svou odpověď pokárán a Marie pochválena? /3
"Raduj se, milostiplná, vyhrála jsi konkurz." /4
Každá zbožná židovka si přála a přeje, aby se jí narodil Mesiáš.
Ještě, že Maria nebyla katolička, to by se kroutila vymlouvala, že "na to nemá" být matkou Mesiáše.
Marie byla upřímná, je ráda, že byla vybrána.
Bázeň před Bohem není strachem. Je obavou, abych neselhal. Bůh nikoho nestraší, naopak bere nás za ruku a povzbuzuje nás.
Marie měla zdravé sebevědomí a uměla se ptát: "To je pěkné, co mi říkáš, ale jak bych mohla mít syna, který by kraloval na Davidově trůně navěky? Přece každý jednou zemřeme.
Neznám takového muže, který by mně mohl darovat nesmrtelného syna. /5 Jak by se to mohlo stát?"
"U Boha není nic nemožného, i tvoje příbuzná Alžběta, která je léta po sezóně je už šest měsíců těhotná."
Marie zná pravidla o komunikaci s Bohem. Je vzdělaná. Jedná přesně podle Mojžíšových pravidel: Boží posel má povinnost se legitimovat adresátovi a ten si má ověřit hodnověrnost posla. "Když prorok nebo posel něco řekne a nesplní se to, neber ho vážně." /6
Podle Mojžíšova zákona má Marie povinnost se přesvědčit o pravosti anděla. Nelze vyloučit, že si ten cizí mužský dělá legraci. Je ale možné, že ten krásný člověk je opravdu posel boží anděl.
Pokud si přestavujeme, že měl anděl křídla, pak je to, co říkám nesmysl. Jenže malíři zvěstování nás velice šidí, když malují anděly nebiblicky. Dořekli za nás něco, co máme objevovat sami. Víme, že pro děcko je lepší, když si něco vyrobí samo, než když mu koupíme všechno hotové a dítě jen mačká knoflíky.
Bůh nás nekazí, umí vyučovat a vést.
Marie nečekala, zda dostane menstruaci nebo ne. Nepřehlédněme, že se šla za Alžbětou přesvědčit, jak to je. /7 Přesně podle pravidel komunikace mezi Bohem a člověkem; je pečlivá, poctivá a poslušná. Proto ji Alžběta chválí za víru - to znamená za tuto poctivost vůči Bohu.
Alžběta objímá příbuznou: "Gratuluji ti Mařenko, ... já si nezasloužím, aby ke mně přišla na návštěvu matka mého Pána ..." (Srov. Lk 1,43
)
Občas (nějak) poznám, že je žena v požehnaném stavu, někdy to ještě ani ta žena sama neví, ale nemohu vědět, kdo je otcem.
"Ale s Pepou to nemáš!
To nebylo neurvalé ...
Na to, s kým má Maria dítě, ovšem Alžběta sama nepřišla, to jí muselo být zjeveno.
A kdo má bude mu dáno a přidáno. /8 Marie dostává další potvrzení od Boha, že jde po správné cestě.
Krásné setkání duší, které si rozuměly, které měly zájem o porozumění Bohu a o spolupráci s Bohem.
Porovnejme si jednání Marie s jednáním krále Achaza (ze známé události popsané u Iz 7,1-16
). /9
Hospodin je velice solidní partner, i špatnému králi nabízí pomoc: "Králi, proč hledáš spojenectví se sousedy? Přece Hospodin se Izraeli ve Smlouvě zavázal vojenskou pomocí? Copak vás tolikráte už neochránil? Vyžádej si znamení od Hospodina, jak je tvou povinností."
"Kdo jsem já, pouhý červ, nejsem hoden, abych žádal Hospodina o znamení". To je zbabělá řeč obléknutá do hávu zbožné fráze.
Ale podle našich měřítek je to řeč pokorného a zbožného člověka! ("Já věřím, co mi důstojný pane , k věření předkládáte".)
Nejme zvyklí jednat s Bohem jako solidní partneři. Jsme příliš pohodlní přistoupit na jeho způsob a pravidla jednání.)
Achaz byl jeden z nejhorších králů. Nechtělo se mu přijmout pomoc od Hospodina. Věděl, že by bylo nutné se od pohanství obrátit k Bohu, chovat se slušně a změnit život. Nechtěl se vázat vůči Bohu. Neobrátil se, kličkoval, vymlouval se.
Samozřejmě existují také lidé, kteří se znovu a znovu ptají, protože kličkují - viz židy, kteří se donekonečna ptali: "Jakým znamením nám, Ježíši, dokážeš ..." Ti také nehledali pravdu.
Poctivý člověk chce mít jasno.
Nepoctivý člověk zavře oči a řekne třeba: "Já věřím", aby se nemusel namáhat, něco v sobě měnit, aby se mohl vymlouvat. Vlastně nestojí o jistotu. Ta je pracná a pevně vede člověka k odpovědnosti ve vztahu.
Pohodlný člověk prohlašuje: "Já věřím, já nepochybuji. Nedá se všechno změřit, všechno zvážit, musíme věřit."
Marie nebyla líná v žádném vztahu. (I Josefovi řekla, jak to s ní je. A Josef jí důvěřoval!!)
Marie jednala přesně podle Mojžíšova zákona (prorok se musí legitimovat, nenaleť falešnému prorokovi nebo podvodníkovi). Ověřuje si ..., aby mohla mít jistotu (kdysi jsme si říkali, že náš způsob víry - důvěry - má být jistotou!). S rodiči jsem měl také jistotu. Bůh se neschovává ve stínu, přichází k nám, nese velikánská rizika (kolikráte si o něm myslíme, že stojí proti nám, skrblí, nepřeje ... - jako pubertální mládež - jenže nám už dávno není patnáct).
Marie možná cestou k Zachariášovi a Alžbětě přemýšlela, jak se těch stařečků zeptá, zda čekají dítě ...
Jenže ten, kdo se vydá na cestu, kdo riskuje, tomu jdou věci naproti. Alžběta přivítala Marii dřív než Maria otevřela pusu: "To je pro mě pocta, že za mnou přichází matka mého Pána ..."
Marie, získala doklad.
"Blahoslavená, že jsi ověřuješ, co ti bylo nabídnuto."
Víme, jak to s námi vypadá, když přijde krize. Kdyby Marie nebyla pečlivá ve "víře (ve vztahu s Bohem a jeho pravidly), kdyby jen spoléhala na své náboženské pocity a zážitky, dostala by se časem do krize "víry". Až bude jednou pod křížem držet chladné, poplivané a umučené tělo svého syna, mohly by se jí hlavou honit úplně jiné myšlenky než jen smutek a naděje. Kdyby se nevydala na cestu, zadělala by si na kruté pochybnosti: "Když ví, kdo si ze mně tenkrát v Nazaretě vystřelil.
Jak jsem mohla uvěřit tomu senilnímu dědečkovi z domova důchodců, který se rozpýval nad mým kloučkem?" Mávla by rukou nad návštěvou prostých pastýřů i vznešených cizinců ...
Kdo zažil krizi a pochybností, ví, jak momentální těžkosti převažují nad minulými zkušenostmi.
Marie se měla o co opřít. "Šla jsem 150 km, viděla jsem těhotnou babičku, ta mně řekla ..."
Vztah, důvěra v Boha, má stát na pevném poznání a jistotách než jen na něčem, co se odehrává v našich náboženských představách, v našem mozku. (Známe to ze vztahů s lidmi. Něco jiného jsou moje "rozhovory" v mém mozku, který vedu s druhým - např. při sporu - a něco jiného je skutečný rozhovor při řešení sporu - pokud se k němu odhodlám. Toto je důležité vědět a praktikovat v každém vztahu. Jinak se nám to vymstí a my se dostaneme mimo skutečnost. Známý psycholog Jeroným Klimeš o tom mluvívá.)
Nepřehlédněme, jak je Marie pečlivá, solidní - plnou radost si dovolila až po ověření. Chválí Boha až po ověření pravého posla u Alžběty.
Je toho mnoho, co se můžeme od Marie naučit. "Proč se uchylovat k legendám, které mnoho dovolují, ale málo vyžadují", říká R. Guardini. V Písmu o Marii nacházíme věci závratné krásy.
"Marie je naše veliká sestra ve víře", říkával rád Josef Zvěřina.
Na více konkrétních událostech si můžeme všimnout, jak Marie ve svém jednání předčila apoštoly. A to nechodila do školy jako oni.
Je vidět, že jí Bůh velice zajímal - proto vyhrála konkurz na matku Mesiáše.
--------------------
Poznámky:
/1 Pokud se někdo prohlašuje za mého ctitele, ohání se mou údajnou přízní, zastává jiné postoje než já a své názory prohlašuje za mé - je darebák. Máme k tomu dobrý komentář: "Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích." (Mt 7,21
"Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh." (Mk 10,18
)
"Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje." (Mt 12,30
)
Lokajské typy se snaží podlézt laťku, názory toho, do jejichž přízně se chtějí vetřít, jej nezajímají.
Někdo Ježíšovi řekl: "Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit." On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: "Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?" Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři. Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka." (Mt 12,47-50
)
"Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: "Blaze té, která tě zrodila a odkojila!" Ale on řekl: "Blaze těm, kteří slyší slovo Boží a zachovávají je." (Lk 11,27-28
)
/2 Anděl neplachtí a nepřistává klouzavým letem.
Není-li člověkem, bere na sebe podobu člověka, aby se adresáti nevyděsili. Je ohleduplný - slouží, respektuje místní kulturu - např. u Izraelitů mohl svědčit u soudu jen dospělý muž, ne žena nebo bezvousý kleštěnec.
/3 Anděl si na Marii netroufl, věděl, že bude jmenována za nejvyšší velitelku andělů ("Královno andělů", se modlíme v loretánské litanii).
/4 "Raduj se", překlad "Zdrávas Maria" je obecný a chudší. Nejde o přání "pevného zdravíčka".
/5 Nezapomeňme, že ženské vajíčko bylo objeveno až v 19. století. Do té doby měli lidé za to, že jediným plodícím zárodkem je mužovo semeno, které muž zasívá do ženy jako zemědělec zasévá zrno do země.
/6 Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat, zcela podle toho, co jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorébu v den shromáždění: "Kéž neslyším už hlas Hospodina, svého Boha, a nevidím už ten veliký oheň, abych nezemřel." Hospodin mi řekl: "Dobře to pověděli. Povolám jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Do jeho úst vložím svá slova a on jim bude mluvit vše, co mu přikáži. Kdo by má slova, která on bude mluvit mým jménem, neposlouchal, toho já sám budu volat k odpovědnosti. Avšak prorok, který by opovážlivě mluvil mým jménem něco, co jsem mu mluvit nepřikázal, nebo který by mluvil jménem jiných bohů, takový prorok zemře." V srdci si asi říkáš: "Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?" Nuže, promluví-li prorok jménem Hospodinovým a věc se nestane a nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivě je mluvil ten prorok sám; nelekej se toho. (Dt 18,15-22
)
/7 Když něco nevíme, nemáme hádat, ale máme hledat, přemýšlet a namáhat se. Marie nešla staré paní pomáhat, šla se přesvědčit. Kněží v Ježíšově době byli dost majetní, obětování v chrámě v té době kvetlo. Alžběta si mohla dovolit nějakou posluhu nebo služku. Největší pomoc čerstvá matka potřebuje v šestinedělí. ("Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů. Lk 1,56
)
/8 Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno. (Lk 12,31
)
/9 Za dnů Achaza, syna Jótama, syna Uzijášova, krále judského, vytáhl Resín, král aramejský, a s ním Pekach, syn Remaljášův, král izraelský, do války proti Jeruzalému, ale nic proti němu v boji nesvedli.
Domu Davidovu bylo oznámeno: "Aram táboří v Efrajimsku." I zachvělo se srdce královo i srdce jeho lidu, jako se chvějí lesní stromy ve větru. Hospodin řekl Izajášovi: "Vyjdi Achazovi naproti ty a tvůj syn Šearjašúb na konec strouhy z Horního rybníka, na silnici k Poli valchářovu. Řekni mu: Zachovej klid a neboj se, neklesej na mysli kvůli těm dvěma čadícím oharkům, že hněvem plane Aramejec Resín a syn Remaljášův. Nedbej, že Aram i Efrajim a syn Remaljášův se dohodli proti tobě na zlé věci: "Vytáhneme proti Judovi, vyděsíme jej a dobudeme jej pro sebe a uděláme v něm králem Tabealova syna."
Toto praví Panovník Hospodin: "Nedojde k tomu a nestane se to. Hlavou Aramu je Damašek a hlavou Damašku Resín. Do šedesáti pěti let ztroskotá Efrajim, takže nebude lidem; hlavou Efrajimu je Samaří a hlavou Samaří syn Remaljášův. Nebudete-li stálí ve víře, neobstojíte!"
Hospodin promluvil znovu k Achazovi: "Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, buď dole z hlubin nebo nahoře z výšin."
Achaz odpověděl: "Nechci žádat a nebudu pokoušet Hospodina."
I řekl Izajáš: "Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha? Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré. Ještě než bude chlapec umět zavrhnout zlé a volit dobré, bude opuštěna země, z jejíchž obou králů máš hrůzu. (Iz 7,1-16
)