3. neděle adventní
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 1,1-18 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 61,1-2a.10-11
Datum: 14. 12. 2008
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 1,1-18 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 61,1-2a.10-11
; 1 Sol 5,16-24
; J 1,6-8.19-24
Datum: 14. 12. 2008
Představme si za války situaci lidí pracovně nasazených v Německu a v koncentračních
táborech. Léta to vypadalo, že Hitlera nikdo nezastaví.
Do podobně krutých a beznadějných poměrů v babylónském zajetí mluví prorok v prvním čtení s tak velikým příslibem, že by si to nikdo ani nepomyslel.
O poničenosti světa nám nemusí nikdo vyprávět. /1
Jen slepý nebo naivní nevidí trápení okolo sebe. Tak to bylo i za Jana Baptisty. Ale tenkráte mnoho lidí z židovského světa očekávalo Mesiáše ...
To, co je řečeno o Janovi: "poslaný od Boha", "svědek svědčící o světle", jsme my sami dobrovolně a s nadšením přijali za vlastní program /2
Jan zaujal, přicházelo k němu veliké množství nejrůznějších lidí. Dokonce i odporní kolaboranti a rabijáti (vojenští zabijáci.), ptali se: "Mistře, co máme dělat?"
Zbožné pokrytce Jan označil za "plemeno zmijí".
Mnozí lidé si dokázali přiznat svou bídu, nechali se od Jana ponořit a vyznávali své hříchy.
Ale když Jan mluvil do manželství Heroda, skončil v kriminále. Královna dosáhla svého - Jan byl zavražděn.
Náboženští funkcionáři neviděli v Janovi spojence a spolupracovníka. Cítili se jím ohrožení.
Táhli za jiný provaz. Poslali k Janovi vyšetřovací komisi.
"Co jsi zač?"
"O tom se s vámi nebudu bavit. Já pouze připomínám Izajášova slova, je třeba Bohu v sobě připravit cestu. Mesiáš je už tady. Začne tříbení, Mesiáš nás bude ponořovat do Ducha a do ohně."
A pak se ukázalo co v kom je.
Kaifáš byl papežem tehdejší církve, Herodesové chodili do kostela. Jidáš byl dlouho horlivým apoštolem.
Naopak jeden z teroristů popravených s Ježíšem si dokázal přiznat pravdu a uslyšel naprosto nečekaná slova.
Kdo se stane vlastním žalobcem, toho Ježíš postaví na nohy. Všechno se dá spravit.
Je ale pravda, že jen málo lidí dokáže přiznat chybu.
Buď poctivý člověk nebo ten, který ví, že nás - chybující - nemá Bůh méně rád. Kdo to ví a zařídí se podle toho, je vysvobozen.
Prosím Vás, rodiče, navrhněte svým dětem smlouvu: "Přiznáš-li svou chybu, nebudeš potrestán, jen poneseš následky svého činu".
Jste "posláni od Boha" svým dětem. Jste "svědky, kteří mají svědčit o tom světle".
Snad je dnešní svět o něco lepší než byl před 2000 lety, ale přesto je zla příliš.
Nejsem "celníkem" ani žoldnéřem okupační armády, ale vím, že pokaždé, dělám-li něco špatného, spolupracuji vědomě nebo nevědomě s nepřátelskou mocností a ničím život. Nad nikoho se nechci povyšovat. Chci si nechat od Jana poradit.
Uvedu jeden příklad dnešní veliké bídy.
Přednášel u nás Pavel Kuneš, významný farář z pražské arcidiecéze. Studentka se ho ptala: "Moji rodiče se rozvedli ...",
"Nic horšího tě nemohlo potkat".
Děcko řekne rodičům: "Jsem vám vděčný za život. Narodilo jsem se díky vám, když jste se měli rádi. Proč mě teď ničíte rozvodem?"
Zeptejte se svých děti, kolik jejich spolužáků ve třídě má rozvedené rodiče?
Rakoviny se bojíme. Najdeme-li si v pátek někde na těle podezřelou bulku, budeme přinejmenším do pondělka mizerně spát. Podezření je zlé ...
Ale proč se bojíme méně rozpadu manželství? Proč choroby manželství dlouho neléčíme?
Proč se nebojíme rozvodu s Bohem? Kdo si připustí, že by se mu to mohlo přihodit?
Kdo umí rozpoznat včas první příznaky?
Kdo z nás někdy nespal pro obavy z duchovní rakoviny?
Prohlášení, že druzí jsou nespravedliví, nás nic nestojí. Jenže dělící čára dobra a zla neprobíhá někde opodál nás, ale v nás.
Ale jen malinko lidí si dokáže chybu přiznat.
Jan přišel s dobrou zprávou: "Bůh se ve zvýšené míře přichází věnovat těm, kteří selhali".
Dnes někteří lidé zatajují část svých příjmů, aby mohli brát dotace. Proč před Bohem nepřiznáme svou bídu, aby nám mohlo být pomoženo?
Jan Baptista dodneška ukazuje na pomocnou ruku Boží.
Když říkávám, chci přerůst Jidáše, někteří lidé se na mě udiveně dívají.
Kaifáš zavraždil Mesiáše. Starý Herodes nechal zavraždit řadu vlastních dětí (nejen betlémských).
Mladý Herodes zavraždil Jana Baptistu.
Velekněz se dal do služby Bohu, apoštol Petr se zapřísahal, jak bude Ježíšovi stát věrně po boku.
Nikdo z nich si v mládí nepřipustil, že by se mohl v životě zachovat tak, jak se pak zachoval.
Nechci dopadnout jako oni.
Ještě nejsem na úrovni apoštola Jidáše. Kéž bych odporoval Ježíšovi jen tak, jako svatý Petr.
Vidím, že i lidé velice schopní, mohu sejít z cesty, na kterou se původně vydali. Proto pokorně říkám: "Nechci zradit přítele (Ježíše nebo kteréhokoliv jiného). Nemohu vyloučit, že kdybych byl ženatý, udržel bych manželství do zlaté svatby. Nechtěl bych vlastním dětem, kdybych je měl, udělat to nejhorší, co by je mohlo potkat - abych je připravil o jistotu a bezpečí rodiny.
Nechci stát proti Bohu, ani nevědomky. Nemyslím si, že by mě tyto věci nemohly potkat.
Nechci podceňovat náročnost dobrých vztahů. Nechci přeceňovat sám sebe.
Písmo nám vysvětluje, z čeho pozdější selhání pramení. Na co si máme dávat bedlivý pozor.
Písmo nám navíc přináší dobrou zprávu - Bůh nám přichází na pomoc.
Spravedlivých je ve světě příliš málo.
Jedna skupina má ostré lokty. Okolo nich jsou rybníky slz, které vyplakali jejich oběti.
Do druhé skupiny patří ti, kteří ustupují těm prvním. Nejen, že stojí v kalužích vlastních slz, ale spolupracují s násilníky - umožňují násilí. Nepostavili se proti zlu.
Bůh nás vede ke zdravému sebevědomí. Máme velikou cenu. Nejbližším člověkem si jsem já sám. Já především mám o sebe pečovat. Mám si být dobrým advokátem, přítelem a zastáncem. Nemám čekat na druhé. Nemám čekat od Boha to, co si mám obstarat sám. /3
Dá práci jednat vyváženě, každou chvíli přešlápneme k těm "ostrým loktům", nebo naopak zbaběle mlčíme. /4
Jan byl skvěle vychován, byl připraven do života a střetů s omyly a chybami. Byl statečný, pevný a přitom nebyl necitlivý. /5
Jaké postoje Jan zastával? Na jaké rysy jeho osobnosti nás Písmo upozorňuje?
Jan náramně obstál a to se mu nedostalo Ježíšova vyučování. Žil z moudrosti Starého zákona. /6
------------------------
Poznámky:
/1 Jaký je rozdíl mezi světem Bible a naším světem?
Náš svět slibuje bohatou budoucnost (úsměvy a stisky rukou politiků, zářící tváře z reklam těch, kteří koupili nebo doporučují to a to zboží).
Bulvár sděluje svým čtenářům: existují mnohem větší lumpové než vy a jiné lidi potkalo větší neštěstí než vás.
Bible nepodvádí, neodvádí pozornost jinam a nabízí pomoc v nouzi.
/2 Žeň je mnohá a dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň. (Lk 10,2
/3 Naši vychovatelé nám dávali pouze rady, aniž jim rozuměli. Říkali nám pouze: "Moudřejší ustoupí", "Od toho má žena zástěru, aby vše přikryla", "Máme milovat i nepřátelé", "Nastav druhou tvář".
Dlouho jsme žili ve vysněném "ideálním" světě.
/4 Apoštolové nebyli žádní rabiáti, ale někdy si troufli na slabší, ženské zaháněli od Ježíše, dokonce samařské vesnici chtěli připravit osud Lidic a Ležáků.
Ale na vojáky a velekněze si netroufli. Svého nejdražšího přítele nakonec opustili a zbaběle zdrhli.
Nezachovali se jako David před Goliášem.
/5 Kolika let se Jan Baptista dožil?
Už za pozemského života byl velikou osobností. ("Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší, než Jan Baptista; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on." Mt 11,11
Měl mimořádné rodiče. ("Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení." Lk 1,6
Proč se tedy Jan narodil rodičům až tak pozdě? Mohl být třeba o třicet let starší. (Proč nemohl být mladší?)
Zachariáš a Alžběta žili bezúhonně a přece jim něco scházelo. Co to bylo?
Skvěle Jana vychovali. Měl zdravé sebevědomí, jako syn kněze měl být knězem. Dokázal odejít ze židovského semináře ("nebudu se pořád hádat s profesory"). V poušti znovu promýšlel texty Hebrejské bible. Dopídil se smyslu Písma a rozpoznal roli Mesiáše: "Hle, beránek boží" (zabité, vykuchané zvíře stažené z kůže).
Janovi rodiče věděli, kdo je Mesiášem, Jan dlouho nevěděl. ("A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal ponořovat do vody, mi řekl: `Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který ponořuje do Ducha svatého." J 1,33
Jan na rozdíl od apoštolů neodporoval Mesiáši.
Necpal se jako apoštolové na některé ministerstvo Ježíšova království. (Srov. Mk 10,32n
Když byl v kriminále, nevyčítal Bohu, že na něj zapomněl. Pokládal si za čest, že smí svědčit o přízni Boha a to mu stačilo.
/6 O Ježíšově ušlechtilosti není pochyb, ale Ježíš není ani snílek ani není naivní, připravuje nás do tvrdého světa (svět Jezulátka neexistuje). "Nenechte si nadělat na hlavu, buďte opatrní a moudří, dávejte si pozor na zmije, psy, svině a vlky. Pozor, mohou být přestrojení".
Do podobně krutých a beznadějných poměrů v babylónském zajetí mluví prorok v prvním čtení s tak velikým příslibem, že by si to nikdo ani nepomyslel.
O poničenosti světa nám nemusí nikdo vyprávět. /1
Jen slepý nebo naivní nevidí trápení okolo sebe. Tak to bylo i za Jana Baptisty. Ale tenkráte mnoho lidí z židovského světa očekávalo Mesiáše ...
To, co je řečeno o Janovi: "poslaný od Boha", "svědek svědčící o světle", jsme my sami dobrovolně a s nadšením přijali za vlastní program /2
Jan zaujal, přicházelo k němu veliké množství nejrůznějších lidí. Dokonce i odporní kolaboranti a rabijáti (vojenští zabijáci.), ptali se: "Mistře, co máme dělat?"
Zbožné pokrytce Jan označil za "plemeno zmijí".
Mnozí lidé si dokázali přiznat svou bídu, nechali se od Jana ponořit a vyznávali své hříchy.
Ale když Jan mluvil do manželství Heroda, skončil v kriminále. Královna dosáhla svého - Jan byl zavražděn.
Náboženští funkcionáři neviděli v Janovi spojence a spolupracovníka. Cítili se jím ohrožení.
Táhli za jiný provaz. Poslali k Janovi vyšetřovací komisi.
"Co jsi zač?"
"O tom se s vámi nebudu bavit. Já pouze připomínám Izajášova slova, je třeba Bohu v sobě připravit cestu. Mesiáš je už tady. Začne tříbení, Mesiáš nás bude ponořovat do Ducha a do ohně."
A pak se ukázalo co v kom je.
Kaifáš byl papežem tehdejší církve, Herodesové chodili do kostela. Jidáš byl dlouho horlivým apoštolem.
Naopak jeden z teroristů popravených s Ježíšem si dokázal přiznat pravdu a uslyšel naprosto nečekaná slova.
Kdo se stane vlastním žalobcem, toho Ježíš postaví na nohy. Všechno se dá spravit.
Je ale pravda, že jen málo lidí dokáže přiznat chybu.
Buď poctivý člověk nebo ten, který ví, že nás - chybující - nemá Bůh méně rád. Kdo to ví a zařídí se podle toho, je vysvobozen.
Prosím Vás, rodiče, navrhněte svým dětem smlouvu: "Přiznáš-li svou chybu, nebudeš potrestán, jen poneseš následky svého činu".
Jste "posláni od Boha" svým dětem. Jste "svědky, kteří mají svědčit o tom světle".
Snad je dnešní svět o něco lepší než byl před 2000 lety, ale přesto je zla příliš.
Nejsem "celníkem" ani žoldnéřem okupační armády, ale vím, že pokaždé, dělám-li něco špatného, spolupracuji vědomě nebo nevědomě s nepřátelskou mocností a ničím život. Nad nikoho se nechci povyšovat. Chci si nechat od Jana poradit.
Uvedu jeden příklad dnešní veliké bídy.
Přednášel u nás Pavel Kuneš, významný farář z pražské arcidiecéze. Studentka se ho ptala: "Moji rodiče se rozvedli ...",
"Nic horšího tě nemohlo potkat".
Děcko řekne rodičům: "Jsem vám vděčný za život. Narodilo jsem se díky vám, když jste se měli rádi. Proč mě teď ničíte rozvodem?"
Zeptejte se svých děti, kolik jejich spolužáků ve třídě má rozvedené rodiče?
Rakoviny se bojíme. Najdeme-li si v pátek někde na těle podezřelou bulku, budeme přinejmenším do pondělka mizerně spát. Podezření je zlé ...
Ale proč se bojíme méně rozpadu manželství? Proč choroby manželství dlouho neléčíme?
Proč se nebojíme rozvodu s Bohem? Kdo si připustí, že by se mu to mohlo přihodit?
Kdo umí rozpoznat včas první příznaky?
Kdo z nás někdy nespal pro obavy z duchovní rakoviny?
Prohlášení, že druzí jsou nespravedliví, nás nic nestojí. Jenže dělící čára dobra a zla neprobíhá někde opodál nás, ale v nás.
Ale jen malinko lidí si dokáže chybu přiznat.
Jan přišel s dobrou zprávou: "Bůh se ve zvýšené míře přichází věnovat těm, kteří selhali".
Dnes někteří lidé zatajují část svých příjmů, aby mohli brát dotace. Proč před Bohem nepřiznáme svou bídu, aby nám mohlo být pomoženo?
Jan Baptista dodneška ukazuje na pomocnou ruku Boží.
Když říkávám, chci přerůst Jidáše, někteří lidé se na mě udiveně dívají.
Kaifáš zavraždil Mesiáše. Starý Herodes nechal zavraždit řadu vlastních dětí (nejen betlémských).
Mladý Herodes zavraždil Jana Baptistu.
Velekněz se dal do služby Bohu, apoštol Petr se zapřísahal, jak bude Ježíšovi stát věrně po boku.
Nikdo z nich si v mládí nepřipustil, že by se mohl v životě zachovat tak, jak se pak zachoval.
Nechci dopadnout jako oni.
Ještě nejsem na úrovni apoštola Jidáše. Kéž bych odporoval Ježíšovi jen tak, jako svatý Petr.
Vidím, že i lidé velice schopní, mohu sejít z cesty, na kterou se původně vydali. Proto pokorně říkám: "Nechci zradit přítele (Ježíše nebo kteréhokoliv jiného). Nemohu vyloučit, že kdybych byl ženatý, udržel bych manželství do zlaté svatby. Nechtěl bych vlastním dětem, kdybych je měl, udělat to nejhorší, co by je mohlo potkat - abych je připravil o jistotu a bezpečí rodiny.
Nechci stát proti Bohu, ani nevědomky. Nemyslím si, že by mě tyto věci nemohly potkat.
Nechci podceňovat náročnost dobrých vztahů. Nechci přeceňovat sám sebe.
Písmo nám vysvětluje, z čeho pozdější selhání pramení. Na co si máme dávat bedlivý pozor.
Písmo nám navíc přináší dobrou zprávu - Bůh nám přichází na pomoc.
Spravedlivých je ve světě příliš málo.
Jedna skupina má ostré lokty. Okolo nich jsou rybníky slz, které vyplakali jejich oběti.
Do druhé skupiny patří ti, kteří ustupují těm prvním. Nejen, že stojí v kalužích vlastních slz, ale spolupracují s násilníky - umožňují násilí. Nepostavili se proti zlu.
Bůh nás vede ke zdravému sebevědomí. Máme velikou cenu. Nejbližším člověkem si jsem já sám. Já především mám o sebe pečovat. Mám si být dobrým advokátem, přítelem a zastáncem. Nemám čekat na druhé. Nemám čekat od Boha to, co si mám obstarat sám. /3
Dá práci jednat vyváženě, každou chvíli přešlápneme k těm "ostrým loktům", nebo naopak zbaběle mlčíme. /4
Jan byl skvěle vychován, byl připraven do života a střetů s omyly a chybami. Byl statečný, pevný a přitom nebyl necitlivý. /5
Jaké postoje Jan zastával? Na jaké rysy jeho osobnosti nás Písmo upozorňuje?
Jan náramně obstál a to se mu nedostalo Ježíšova vyučování. Žil z moudrosti Starého zákona. /6
------------------------
Poznámky:
/1 Jaký je rozdíl mezi světem Bible a naším světem?
Náš svět slibuje bohatou budoucnost (úsměvy a stisky rukou politiků, zářící tváře z reklam těch, kteří koupili nebo doporučují to a to zboží).
Bulvár sděluje svým čtenářům: existují mnohem větší lumpové než vy a jiné lidi potkalo větší neštěstí než vás.
Bible nepodvádí, neodvádí pozornost jinam a nabízí pomoc v nouzi.
/2 Žeň je mnohá a dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň. (Lk 10,2
)
/3 Naši vychovatelé nám dávali pouze rady, aniž jim rozuměli. Říkali nám pouze: "Moudřejší ustoupí", "Od toho má žena zástěru, aby vše přikryla", "Máme milovat i nepřátelé", "Nastav druhou tvář".
Dlouho jsme žili ve vysněném "ideálním" světě.
/4 Apoštolové nebyli žádní rabiáti, ale někdy si troufli na slabší, ženské zaháněli od Ježíše, dokonce samařské vesnici chtěli připravit osud Lidic a Ležáků.
Ale na vojáky a velekněze si netroufli. Svého nejdražšího přítele nakonec opustili a zbaběle zdrhli.
Nezachovali se jako David před Goliášem.
/5 Kolika let se Jan Baptista dožil?
Už za pozemského života byl velikou osobností. ("Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší, než Jan Baptista; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on." Mt 11,11
)
Měl mimořádné rodiče. ("Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení." Lk 1,6
)
Proč se tedy Jan narodil rodičům až tak pozdě? Mohl být třeba o třicet let starší. (Proč nemohl být mladší?)
Zachariáš a Alžběta žili bezúhonně a přece jim něco scházelo. Co to bylo?
Skvěle Jana vychovali. Měl zdravé sebevědomí, jako syn kněze měl být knězem. Dokázal odejít ze židovského semináře ("nebudu se pořád hádat s profesory"). V poušti znovu promýšlel texty Hebrejské bible. Dopídil se smyslu Písma a rozpoznal roli Mesiáše: "Hle, beránek boží" (zabité, vykuchané zvíře stažené z kůže).
Janovi rodiče věděli, kdo je Mesiášem, Jan dlouho nevěděl. ("A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal ponořovat do vody, mi řekl: `Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který ponořuje do Ducha svatého." J 1,33
)
Jan na rozdíl od apoštolů neodporoval Mesiáši.
Necpal se jako apoštolové na některé ministerstvo Ježíšova království. (Srov. Mk 10,32n
)
Když byl v kriminále, nevyčítal Bohu, že na něj zapomněl. Pokládal si za čest, že smí svědčit o přízni Boha a to mu stačilo.
/6 O Ježíšově ušlechtilosti není pochyb, ale Ježíš není ani snílek ani není naivní, připravuje nás do tvrdého světa (svět Jezulátka neexistuje). "Nenechte si nadělat na hlavu, buďte opatrní a moudří, dávejte si pozor na zmije, psy, svině a vlky. Pozor, mohou být přestrojení".