33. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Pr 31,10-31 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Př 31,10-13.19-20.30-31; 1 Sol 5,1-6; Mt 25,14-30
Datum: 16. 11. 2008
Židé říkají: "Moudrý je ten, kdo ví, že jeho cena není ve vlastním výkonu, ale v pozornosti, kterou mu věnuje Bůh."

Bůh nás má rád "jen tak", protože jsme jeho. Tak to říkáme svým dětem.

Ale vedle toho Bůh umí ocenit jakoukoliv dovednost a dobrou práci.

Dárce nesvazuje svým darem obdarovaného, ale k úctě a spravedlnosti patří, že dárce nepohrdne darem a ocení štědrost toho, kdo jej obdaroval.

Rodič i Stvořitel pečuje o dítě, záleží mu na dítěti - "aby z něj něco bylo". 

Být stvořen k obrazu Božímu je závratný program. /1

Navíc nám Bůh nabízí, že chce bydlet v nás a uprostřed nás ...

Podobenství o hřivnách (v Lukášově evangeliu 19,11-27 je všem rozdávána jen jedna hřivna), je vzaté s běžného života, není složité.

Jsme různě podnikaví, šikovní, odvážní, poctiví a pracovití. Čím větší kapitál a čím víc zaměstnanců má dobrý majitel firmy nebo dobrý manager, tím víc jeho podnik vzkvétá.

Podle množství úspěchu (získaných hřiven) je šikovným zaměstnancům (služebníkům) svěřeno k řízení další množství majetku nebo podřízených. 

Každý člověk má svoje dary od Boha.

O někom se řekne, ten je nadaný, ten je méně. Někdo má vlohy pro muziku, jiný pro matematiku, jiný umí dobře učit, jiný rád pečuje o druhé, někoho baví obchodování ...

Každý jsme dostal nějaké dary. /2

Na mě záleží, jak se svými dary, které jsem od Boha dostal, hospodařím.

Naučím-li se hospodařit dobře se svými vlohami, je daleko větší pravděpodobnost, že budu dobře hospodařit i se slovem Božím.

Pak mi Bůh velice rád svěří další dary. /3

V podobenství u Lukáše dostává každý jen jednu hřivnu.

Tou může být např. rozum nebo evangelium. /4

Někdo z evangelia pochopí mnohem víc než ten druhý. /5                  

Ledaskdo se vymlouvá, že k tomu není nadaný. Ježíšovo vyučování není obtížné, je skvělý pedagog. Potíž dát Ježíšovi za pravdu, nebyla a není v intelektuální náročnosti jeho výuky (nikde neříká svým posluchačům: "To je tajemství", všechno, o čem začal mluvit, vysvětlil) , ale v ochotě a upřímnosti. /6

Ježíšovi porozuměli a dali mu za pravdu i obyčejní lidé bez maturity (i žena v invalidním důchodu, pohanka v domácnosti, Samařanka, slepec i lampasák). 

Gnostici měli tajnou nauku a pokládali se za zvláště vyvolené, osvícené, kterým může být svěřeno nadstandardní poznání a vědění.

Ježíš přišel ke všem kdo mají chuť přemýšlet.

Spousta lidí se vymlouvá na to, že nadaní nejsou, ale ve skutečnosti prachobyčejně špatným způsobem čtou - nenaslouchají. /7

Nakolik budu stát o to, co mi Ježíš říká a kolik vytěžím z evangelia, natolik budu použitelný pro Ježíšovo dílo tady na zemi a jednou pro nebeské království.

Podle toho, čeho dosáhnu na zemi, podle toho dosáhnu míry blaženosti v nebi. To si určuji už teď. Do jaké míry pochopím Ježíšovo slovo tady, do takové míry budu nebešťanem nižšího nebo vyššího stupně.

V nebi budou všichni spokojení a šťastní, ale nebudou na stejné úrovni. ("Někdo bude pánem nad 5 městy, někdo nad 10 městy". Na vojně by se řeklo, někdo bude generál, jiný poručík a někdo desátník nebo poslední voják. Samozřejmě, v nebi nejsou vojenské šarže, ale zřejmě tam jsou různé míry, různé stupně blaženosti.)

Pokud k těmto mým slovům něco namítáte (nikoho nenutím, aby je přijal), ať vaše námitky nevycházejí z pohodlnosti. Neřiďme se svým vkusem a svými názory, naslouchejme Ježíšovu vyprávění. Nehrajme si na Mistra. My jsme v nebi nebyli, Ježíš tam je doma.

Ježíš nikoho do ničeho nenutí. Někdo jej prosí: "Vypravuj nám".

Jiný si bere slovo sám a vykládá své nápady. Někdo dá přednost vykládání o andělech, jiný o karmách, třetí o výletě nebo dobrém jídle.

V obou podobenstvích o hřivnách (u Mt i Lk) se vyskytuje služebník s jednou hřivnou, který hřivnu vrací nedotčenou.

Neukradl ji, nezfalšoval ji, nikomu ji neprodal, nezpronevěřil, jen ji zakopal. Podle našich měřítek se nedopustil hříchu. Jak to, že je trestán?

Protože Bůh bere do nebe ne na základě toho, že jsme neudělali hříchy, ale na základě toho, co jsme se svojí povahou, se svým mozkem a se svým smýšlením, sami se sebou, udělali. Na základě toho, co jsme vytěžili ze všech nabídek a možností. Podle toho kam jsme se dostali ve své péči o vlastní osobnost.

Služebník, který nic nevytěžil, nemůže do nebe ne pro spáchání nějakého zla, ale proto, že je nepoužitelný, za to, že nic z darů, které dostal, nic nevytěžil.

Ďábel má ze všech předmětů výborné známky, ale nemůže do nebe, nemá jedničku z chování, nemá rád druhé.

Kdyby student, který má špatné známky z odborných předmětů, chtěl studovat medicínu a oháněl by se tím, že má jedničku z chování, ťukali bychom si nad jeho názorem na čelo

Abych se mohl stát nebešťanem, potřebuji znát Ježíšovi "odborné předměty", musím se něco z Bible naučit. Nestačí jenom nedělat hříchy.

Záchranář potřebuje pro svou práci něco znát a potřebuje si osvojit potřebné dovednosti. Nemůže např. hýbat se zraněným, který má přeraženou páteř. Udělal by víc škody než užitku.

Od soli, světla a kvasu (to jsou obrazy velikého významu a programu), se čeká nějaké práce.

Špatný služebník jen vrátil svěřenou hřivnu. (Zakopat peníze je jedním z nejbezpečnějších schování cenností.)Lidem určitého typu není toto podobenství příjemné.

Líný služebník z podobenství byl nakonec vzteklý a obvinil šéfa z tvrdosti: "Ty po nás chceš nemožné". Dobré je to nepřehlédnout.

"Špatný služebníku, soudím tě z tvých slov. Tvrdíš, že jsem tyran, že vyžaduji od lidí nemožné. Když jsem podle tebe takový hamoun, který chce stůj co stůj vyždímat peníze, proč jsi tedy neuložil peníze do banky, abych měl aspoň úroky?"

Kdyby tento služebník přišel a alespoň by řekl: "Pane, já jsem nic nenahospodařil, protože jsem se bál, protože jsem nešika ...", mohl by být vpuštěn do božího království. Byl by sice jen obyčejným posluhou, nebyl by "pánem ani nad 10 ani nad 5 městy", ale měl by se přece jenom dobře jako  obyčejný podržtaška.

Nějaký rok jsem pracoval v továrně. Myslím si, že se to nezměnilo, mnoho lidí závistivě a lačně sleduje výplaty druhých a je přesvědčeno, že oni za svou práci berou málo peněz.

Tito lidé budou stejně protestovat před Bohem. Mají zlost na šéfa, přeceňují sebe a nemají rádi druhé lidi.

Abych někoho nepopudil uvedu příklad z minulosti. Někteří lidé na vesnici krmili býka. Když za něj dostali peníze, jiní jim záviděli. Říkal jsme jim, kolik myslíte, že ten člověk má na hodinu? Kolik haléřů? A proč vy nekrmíte bejka?   

Někteří si postavili dům, jiní zevlovali z okna obecního bytu s kafíčkem v jedné ruce s cigaretou v druhé, měli dotované bydlení od druhých, sami nic nenahospodařili, ale záviděli pracovitým. 

Někdo vystudoval, jiný ne. Mohl, ale nebyl dost pilný. Dnes se třeba vymlouvá, že  mu to nedovolili komouši.

Někdo je přesvědčen, že dostal málo. Někdo, že je víc postižen než druhý. Farizej se porovnával s celníkem, mrzák na duši si myslí, že dopadl nejhůře. 

Jedna naše známá, byla rok doma na následky zranění. Každý den ráno vstávala, jako když chodila do práce a snažila se být užitečná lidem, kteří na tom byli mnohem hůře (šila panenky pro děti v misiích).

Řada nezaměstnaných se raději povaluje, než aby vzali obyčejnou práci. "Jejich hrdost" jim to nedovolí, ale dovolí jim nechat se živit od druhých a dávat dětem jim špatný příklad.   

"Zahálka je matkou neřesti" a "Kdo nepracuje ať nejí", říká i Písmo.

Bůh je velkorysý a přející, ale nemá nezaměstnané, v nebi se žebrota nevede.

Prožíváme-li něco krásného, přejeme si, aby to trvalo věčně. V nebi prchavost nebude. 

---------------------

Poznámky:

                 /1    Máme být obrazem božím nejen člověku, ale i zvířatům, polím, lukám, vodě, lesu ...

                  /2    Potkávám lidi, kteří si myslí, že dostali od Boha málo. Pošilhávají po obdarování, které se dostalo jiným a ta svá mají za nic. Neváží si jich a dosud si nevšimli, že řada těch druhých lidí jim závidí jejich dary.

                  /3    Ale pokud neumím pořádně studovat svůj obor (třeba matematiku), ať si nenamlouvám, že budu umět dobře číst Bibli. Pokud se neumím postarat o svou domácnost, nemám chodit pomáhat jinam. Pokud se mi nelíbí doma nepomůže mi, budu-li vysedávat v kostele nebo v hospodě. Útěkem se nic nespraví. Máma, která od dětí běhá např. do kostela, se s Bohem míjí. V kostele jej nenajde, Bůh na ni čeká u jejich dětí.

O nabídce dalších darů i výjimečných darů Ducha je toho napsáno v Bibli dost. Bůh rád obdarovává nejen my.

                  /4    V Katolickém týdeníku na tuto neděli (46/2008) jsou celé čtyři stránky věnovány Pražskému Jezulátku. K podobenství o hřivnách je malý článek.

Má smysl, když si malé holčičky hrají s panenkami - připravují se na život. Matka Tereza vyhrabávala živé děti ze smetišť. Pražské Jezulátko má sto oblečků. Jen v Zambii je milión bezprizorných dětí.

                  /5    Bibli porozumí podle toho, jak umí přemýšlet, jak naslouchá, jak mnoho se ptá, podle toho, kolik péče tomu slovu věnuje.

Říkáme si, dřív, než vezmu do ruky Bibli, musím si vzít do ruky slabikář. Potřebuji pečlivě naslouchat a naučit se poctivě číst. Bez zvládnutí dopravních předpisů nemohu být dobrým řidičem. Bez řemeslných dovednosti nebudu dobrým řemeslníkem. Nebudeme-li si naslouchat v manželství a nebudeme-li respektovat jeden druhého, nebudeme schopni spolu ani uvařit oběd a nebudeme schopni se spolu modlit. (Odříkat dvojhlasně nějaká slova ještě nemusí být modlitbou.)

                  /6    "Nestojíte o správné poznání. Počasí rozpoznat umíte, a kdo ladí s Proroky rozpoznávat nechcete. Nevymlouvejte se."

Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je víc než Šalomoun. (Mt 12,42)  

Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: "Přijde déšť" - bývá tak; a vane-li jižní vítr, říkáte: "Bude vedro" - a bývá. Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas? Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné? (Lk 12,54-57)

                  /7    Mentálně postižení nejsou hloupí. Hloupost je zaviněná, je výsledkem lenosti (přemýšlet, namáhat se) a zbabělosti (klát otázky).

Jestli je děcko ostýchavé nebo má malou kuráž a bojí se ptát, je povinností jeho okolí, rodičů především, aby mu pomohli ke zdravému sebevědomí.