21. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Sk 15,12 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 22,19-23
Datum: 24. 8. 2008
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Sk 15,12 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 22,19-23
; Ř 11,33-36
; Mt 16,13-20
Datum: 24. 8. 2008
Šebnu, plebejského správce paláce, který si myslí, že je stromem rostoucím do
nebe, čeká pád. Hospodin povolává Eljakima a svěřuje mu klíč.
V dalších verších, 24. a 25., ale stojí, že i on se časem zlomí jako přetížený hřeb. Zřejmě se na něj zavěsili využilí příbuzní a další prospěcháři jimž podlehl.
Obstát ve službě není jednoduché, i lidé, původně spolehliví, někdy selhávají. Máme si na to dávat veliký pozor. Je výhodné se zuby nehty držet Hospodina.
- - -
Nenechme se odradit známým textem z evangelia. Nespěchejme hned k Petrovu vyznamenání. Nepřeskakujme rychle to, co předcházelo - a také následovalo.
"Co si lidé o mě myslí?", ptá se Ježíš učedníků, kteří předtím chodili ve dvojicích po kraji a připravovali lidi na Ježíšovo vyučování.
Slyšíme o ukvapených a neuvážených názorech.
(Copak by asi dnes říkali lidé okolo nás?)
Učedníci líčí své zážitky: "Ježíši, to bylo hrozné, kdybys to slyšel ..." /1
Je pravděpodobné, že Ježíš s učedníky příčiny "zabedněnosti" posluchačů prodiskutovával. Aby si všimli, co se stane s tím, kdo nepřemýšlí nad tím, čemu "věří".
Ježíš úmyslně vyprovokoval tuto debatu jako předehru k další rozpravě: "A co si o mě myslíte vy?"
(Copak bychom řekli my? Opisovat se nesmí!)
Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš ..."
Ježíš: "Šimone, blahopřeji ti, že jsi došel tak daleko, že ti Otec Nebeský mohl tuto informaci sdělit".
Stojí za to pokračovat v evangeliu až k Ježíšovým slovům: "Ale pánové, aby nebylo mýlky, Mesiáš nedopadne lépe než proroci, bude zabit..." /2
To je velice vážná debata. Ježíšovi se (až do ukřižování a vzkříšení) nepodařilo apoštoly přesvědčit, že má pravdu. Nesouhlasili s ním, i když věřili, že je Mesiášem a největším z Proroků.
Vícekrát jsme o tom mluvili.
Učedníci kroutili hlavou nad zabedněností židů, ale neviděli už zabedněnost vlastní (ani od Mesiáše se o ní nenechali přesvědčit).
Podobně my nevidíme svou zabedněnost. I nám hrozí, že s námi evangelia nehnou.
Dnešní úryvek je začátkem úseku evangelia, ve kterém chce Ježíš učedníky vyprovokovat k zamýšlení se nad tím, čemu věří. Proto začal tou otázkou: "Co si o mě myslí lidé ?"
Ježíš Petra pochválil. Petr byl bystrým učedníkem, vícekrát vyslovil první to, k čemu apoštolové postupně docházeli.<;/p>
Jenže názory učedníků byly ovlivněny tím, co se zamlada naučili v náboženství a bylo nutné je opravovat. Ježíš učil jinak než se učilo v synagógách.
Ježíšovo slovo k Petrovi: "Jdi mi z očí satane", máme mít častěji na mysli, aby neplatilo také o nás.
S tím satanem ("Jdi mi z očí satane") to neznamená posedlost, ale falešné přemýšlení, svévolné názory o Ježíšovi.
Takto začínal satan, myslel si, že mnohé ví lépe než Bůh, než Ježíš. (Tudy sešel s cesty později také Jidáš.)
Jakmile začínáme prosazovat "své" názory, už je u nás pohotově satan a začíná nás tlačit bokem, vystrkával z cesty za Ježíšem a formovat podle svého. (Nic nepomůže, že to třeba myslíme dobře a upřímně - tak to bylo i se sv. Petrem.)
Je to přehození výhybky, která vede ke hříchu a psychologicky je daleko před hříchem. Na místě špatně přehozené výhybky se rozhoduje kam se dostanu později.
Špatné nastavení výhybky je prosazení vlastního (svévolného) názoru - podle mého vkusu.
Správně nastavená výhybka je mé rozhodnutí v souladu s Ježíšovým názorem.
Na Petrově jednání to je dobře vidět. "To se ti, Ježíši, nemůže stát, aby tě zavraždili ..." je špatně nastavená výhybka.
Ježíš se snažil Petra varovat: "Máš špatně postavenou výhybku".
Marně. Znovu a znovu Ježíš Petra upozorňoval na chybu.
Jenže Petr "jel dál a dál ve svém rozjetém vlaku".
Katastrofa - srážka se zlem nastala později - při Petrově zapírání.
Mezi špatně nastavenou výhybkou a místem srážky je - na kolejích - třeba několik kilometrů.
Nepřeceňujme se. Je možné, že známe katechismus, ale znát předpisy ještě nestačí k umění řídit vozidlo nebo vlak.
Na "cestou do pekla" scházíme pokaždé, když prosazujeme "své zbožné" názory a přehlížíme, že Bůh vidí mnohé věci jinak.
Když si myslíme, že "vidíme" a zapomínáme, že jsme zatím slepí a nejsme schopni řídit království boží (slepec nemůže sedat za volant jedoucího vozidla).
("Vede-li slepý slepého, oba spadnou do jámy". Srov. Mt 15,1-14
"Pozor, Petře, i když ti Bůh už zjevil některé věci, ještě máš mnoho neuvážených názorů a dost veliký kus pokroucené víry", upozorňuje Ježíš.
Svatý Petr je nám v mnohém vzorem, ale ať je nám také výstrahou.
Připomínáme si to všechno proto, abychom Ježíšovo ocenění Petra a jeho pověření za klíčníka, správně rozuměli. Abychom nebrali jen část bez celku a souvislostí.
Až když pořádně zvážíme toto všechno, můžeme jít s užitkem dál.
Přesto, že je Šimon na začátku cesty (a do konce života nebyl neomylný), nazývá jej Ježíš kamenem (drahým kamenem, základním kamenem, skálou) a svěřuje mu klíče.
"Mít klíče" neznamená mít hotovou moc "autority" nebo patent na bezchybnost.
My často toužíme "mít pravdu" (neomylně ji vlastnit) a "slyšíme-li" z nejpovolanějších úst výrok: "Blaze tobě, Šimone ...", zbrkle, povrchně a vlastnicky ta slova strčíme do kapsy, jakoby to byla hotovou věcí. /3 A už si myslíme, že víme, jak to všechno je. Že se autorita nemůže mýlit a my se už nemusíme o nic starat - jen "pokorně poslechnout".
Rádi se zaštiťujeme nějakou "pravdou". I když jí pořádně nerozumíme.
A pak tou "svou svatou pravdou" tlučeme druhé po hlavě. Někdy až do krve.)
To je ovšem fanatismus.
"Petře, tobě dám klíče božího království" (Matouš užívá výraz "nebeské království", protože židé nevyslovují Jméno boží a se slovem "Bůh" velice šetří.) Jde o boží království na zemi, Petr nedostává klíče od nebeské brány.
Zákoníci a farizeové zavírali lidem přístup do božího království. "Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít." (Mt 23,13
Na reakcích lidí, kteří učedníkům vykládali, že Ježíš je Eliáš nebo Jan Baptista, vidíme následky farizejského "zavírání přístupu do božího království". Farizeové a zákoníci lidi zblbli, nenaučili je přemýšlet, jen opakovat fráze "lidové víry".
(Ježíš učil jinak.)
Petr (a učedníci), vyučení Ježíšem, mají lidem otevírat boží království. Mají je vodit jako pastýři na dobrou pastvu (pastvu nevytvářejí, ta je od Boha).
Obdržet klíče ale neznamená bezchybnost a neomylnost. Petr se vícekrát mýlil i po seslání Duchu svatého.
Pro nás z toho vyplývá, že když něco autorita tvrdí (rodič, autorita církevní nebo odborná) má to jinou váhu, než když něco říká člověk neznalý a neodpovědný za nějaký proces (např. výchovu). /4
Ale to mě nezbavuje povinnosti, abych sám hledal, vzdělával se a porovnával si názor autority s názorem Božím.
Dospělý se nemůže jen tak vymlouvat na autoritu a na poslušnost (viz Norimberský proces).
Kdy máme poslouchat druhého? Když má pravdu!
Dospělý člověk nemá poslechnout autoritu, vede-li jej k něčemu špatnému. /5
Autorita je pro nás darem - máme někoho, kdo nás má na starosti, kdo o nás má pečovat. Ze zkušenosti víme, že to ale nutně neznamená, že je autorita v každém případě neomylná nebo nechybuje ve službě (některými rodiči počínajíc).
Každý v církvi dostává nějaké dary k obdarování druhých a ke službě druhým. Petr dostává klíče ke "svazování a rozvazování".
Co znamená "svazovat" a "rozvazovat".
Zákoníci svazovali lidí zbytečnými a nesmyslnými přikázáními. /6
Ježíš zákoníky kritizoval. Zároveň chválil např. Davida, který v určité situaci rozvázal "Mojžíšův" příkaz o překladných chlebech. /7
Ježíš řadu starozákonních přikázání rozvázal.
Apoštolové např. rozvázali přikázání o obřízce (srov. Sk 15
"Svazovat a rozvazovat" nesmí být svévolí. Z toho se bude každá autorita zodpovídat. /8
"Brány pekel" neznamenají ďábla a jeho partu, ale "brány podsvětí" - smrt, zánik.
Nad "lidem nového Izraele" nezvítězí smrt. Církev (lid Pánův) má svou budoucnost u Boha.
Samozřejmě, pokud se bude držet svého Pána - pokud si bude stále srovnávat své představy se svým Pánem a bude jej následovat. /9
Obnovený lid boží se tedy nemusí zachraňovat - má jiné poslání, má sloužit k záchraně ostatních.
Klíč má být svěřován nejlepšímu. To neznamená nutně bezchybnému. Vzpomeňme na 1. čtení, ale i na Petrovy chyby.
Svěření klíče tedy nepřináší automatickou ochranu před chybováním.
Kdo nechce vidět chyby u sebe i u autorit, ohrožuje sebe, případně jiné, (mnoho řidičů si nepřipouští, že by je mohli ze silnice odvést pohřebáci) a proviňuje se i proti autoritě.
Zdravá a pokorná autorita stojí o názor druhého. (Viz např. apoštol Petr a Pavel.)
Nikdo nejsme bez chyb, ale chybami se učíme.
Bůh nás vedle pastýřů svěřil také Pastýři. Ten nad námi bdí a on sám nás vyučuje. Dokonaleji než Mojžíš. /10 Máme nejvyšší péči.
---------------------
Poznámky:
/1 My dva jsme nedokázali celou vesnici přesvědčit, že nejsi Jan Baptista ... Nikdo z nich sice Jana neviděl, ale nešlo s nimi hnout. Vysvětlovali jsme jim, že my jsme byli Janovi učedníci a teď chodíme s tebou. Nepřesvědčili jsme je ani, když jsme jim tvrdili, že jsme byli u tvého ponoření Janem do Jordánu ..."
"To by ještě šlo", vyprávěla jiná dvojice učedníků. "Nám zase tvrdili,že jsi Eliáš, který se vrátil na zem. Mají u nich pomníček, že se tam prý kdysi Eliáš zastavil a oni ten pomníček zdobí a celá vesnice je přesvědčena, že jsi Eliáš ..."
"Ti lidé jsou tak zblblí od našich učitelů náboženství, že se jim nedá nic vysvětlit, to je hrůza."
/2 "Nezlikvidují jej ale okupanti, nýbrž zbožní lidé, kněží, teologická fakulta a biskupská fakulta v čele s papežem (přeloženo do naši řeči a našich poměrů)."
Apoštolové pochopitelně protestovali - stejně jako bychom protestovali dnes my.
"Jak jsi na to přišel? To není pravda, to se nestane. My si neděláme o našich náboženských představených žádné iluze, ale to jim křivdíš ..."
Ježíš na to Petrovi říká: "Jdi mi z očí, satane."
/3 "Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti pravím: Ty jsi Skála (Petr); a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Tobě dám klíče království nebeského; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co bude rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi." (Mt 16,17-19
/4 Nositel "autority od Boha" je vybaven od Boha určitými dary - jak s nimi hospodaří nebo jak "úřad" získal je ovšem jinou věcí. Neplatí automaticky: "Kdo dostal úřad, dostal také rozum".
/5 Proto byli židé už od Mojžíše vzděláváni (aby je kněží nemohli vodit za nos a advokáti je nemohli oškubat), aby uměli sami rozeznávat dobro a zlo, spravedlnost od nespravedlnosti a jak budovat vztahy s druhými i s Bohem.
Bůh nás vybavil rozumem a poskytuje nám mnoho cenných informací.
"Pokrytci, počasí umíte předpovědět, nevymlouvejte se, že nejste schopni poznat co je spravedlivé?" (Srov. Lk 12,56
/6 Ježíš mluvil k zástupům i k svým učedníkům: "Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní. Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem." (Mt 23,1-4
/7 V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali mnout zrní z klasů a jíst. Když to viděli farizeové, řekli mu: "Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!" On jim však řekl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on a ti kdo byli s ním? Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho doprovázeli, nýbrž kněžím? A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny? ..." (Srov. Mt 12,1-14
/8 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít. Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud. Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami. Běda vám, slepí vůdcové! (Mt 23,13-16
/9 Veliká území Severní Afriky byla kdysi křesťanská. Časem vyčpěla a v krátké době přijala islám.
U nás 40 % katolíků věří v převtělování. Naše země možná budou brzy - bez násilí - budhistické.)
/10 Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený.
Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.
Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat. (Dt 30,11-16
V dalších verších, 24. a 25., ale stojí, že i on se časem zlomí jako přetížený hřeb. Zřejmě se na něj zavěsili využilí příbuzní a další prospěcháři jimž podlehl.
Obstát ve službě není jednoduché, i lidé, původně spolehliví, někdy selhávají. Máme si na to dávat veliký pozor. Je výhodné se zuby nehty držet Hospodina.
- - -
Nenechme se odradit známým textem z evangelia. Nespěchejme hned k Petrovu vyznamenání. Nepřeskakujme rychle to, co předcházelo - a také následovalo.
"Co si lidé o mě myslí?", ptá se Ježíš učedníků, kteří předtím chodili ve dvojicích po kraji a připravovali lidi na Ježíšovo vyučování.
Slyšíme o ukvapených a neuvážených názorech.
(Copak by asi dnes říkali lidé okolo nás?)
Učedníci líčí své zážitky: "Ježíši, to bylo hrozné, kdybys to slyšel ..." /1
Je pravděpodobné, že Ježíš s učedníky příčiny "zabedněnosti" posluchačů prodiskutovával. Aby si všimli, co se stane s tím, kdo nepřemýšlí nad tím, čemu "věří".
Ježíš úmyslně vyprovokoval tuto debatu jako předehru k další rozpravě: "A co si o mě myslíte vy?"
(Copak bychom řekli my? Opisovat se nesmí!)
Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš ..."
Ježíš: "Šimone, blahopřeji ti, že jsi došel tak daleko, že ti Otec Nebeský mohl tuto informaci sdělit".
Stojí za to pokračovat v evangeliu až k Ježíšovým slovům: "Ale pánové, aby nebylo mýlky, Mesiáš nedopadne lépe než proroci, bude zabit..." /2
To je velice vážná debata. Ježíšovi se (až do ukřižování a vzkříšení) nepodařilo apoštoly přesvědčit, že má pravdu. Nesouhlasili s ním, i když věřili, že je Mesiášem a největším z Proroků.
Vícekrát jsme o tom mluvili.
Učedníci kroutili hlavou nad zabedněností židů, ale neviděli už zabedněnost vlastní (ani od Mesiáše se o ní nenechali přesvědčit).
Podobně my nevidíme svou zabedněnost. I nám hrozí, že s námi evangelia nehnou.
Dnešní úryvek je začátkem úseku evangelia, ve kterém chce Ježíš učedníky vyprovokovat k zamýšlení se nad tím, čemu věří. Proto začal tou otázkou: "Co si o mě myslí lidé ?"
Ježíš Petra pochválil. Petr byl bystrým učedníkem, vícekrát vyslovil první to, k čemu apoštolové postupně docházeli.<;/p>
Jenže názory učedníků byly ovlivněny tím, co se zamlada naučili v náboženství a bylo nutné je opravovat. Ježíš učil jinak než se učilo v synagógách.
Ježíšovo slovo k Petrovi: "Jdi mi z očí satane", máme mít častěji na mysli, aby neplatilo také o nás.
S tím satanem ("Jdi mi z očí satane") to neznamená posedlost, ale falešné přemýšlení, svévolné názory o Ježíšovi.
Takto začínal satan, myslel si, že mnohé ví lépe než Bůh, než Ježíš. (Tudy sešel s cesty později také Jidáš.)
Jakmile začínáme prosazovat "své" názory, už je u nás pohotově satan a začíná nás tlačit bokem, vystrkával z cesty za Ježíšem a formovat podle svého. (Nic nepomůže, že to třeba myslíme dobře a upřímně - tak to bylo i se sv. Petrem.)
Je to přehození výhybky, která vede ke hříchu a psychologicky je daleko před hříchem. Na místě špatně přehozené výhybky se rozhoduje kam se dostanu později.
Špatné nastavení výhybky je prosazení vlastního (svévolného) názoru - podle mého vkusu.
Správně nastavená výhybka je mé rozhodnutí v souladu s Ježíšovým názorem.
Na Petrově jednání to je dobře vidět. "To se ti, Ježíši, nemůže stát, aby tě zavraždili ..." je špatně nastavená výhybka.
Ježíš se snažil Petra varovat: "Máš špatně postavenou výhybku".
Marně. Znovu a znovu Ježíš Petra upozorňoval na chybu.
Jenže Petr "jel dál a dál ve svém rozjetém vlaku".
Katastrofa - srážka se zlem nastala později - při Petrově zapírání.
Mezi špatně nastavenou výhybkou a místem srážky je - na kolejích - třeba několik kilometrů.
Nepřeceňujme se. Je možné, že známe katechismus, ale znát předpisy ještě nestačí k umění řídit vozidlo nebo vlak.
Na "cestou do pekla" scházíme pokaždé, když prosazujeme "své zbožné" názory a přehlížíme, že Bůh vidí mnohé věci jinak.
Když si myslíme, že "vidíme" a zapomínáme, že jsme zatím slepí a nejsme schopni řídit království boží (slepec nemůže sedat za volant jedoucího vozidla).
("Vede-li slepý slepého, oba spadnou do jámy". Srov. Mt 15,1-14
)
"Pozor, Petře, i když ti Bůh už zjevil některé věci, ještě máš mnoho neuvážených názorů a dost veliký kus pokroucené víry", upozorňuje Ježíš.
Svatý Petr je nám v mnohém vzorem, ale ať je nám také výstrahou.
Připomínáme si to všechno proto, abychom Ježíšovo ocenění Petra a jeho pověření za klíčníka, správně rozuměli. Abychom nebrali jen část bez celku a souvislostí.
Až když pořádně zvážíme toto všechno, můžeme jít s užitkem dál.
Přesto, že je Šimon na začátku cesty (a do konce života nebyl neomylný), nazývá jej Ježíš kamenem (drahým kamenem, základním kamenem, skálou) a svěřuje mu klíče.
"Mít klíče" neznamená mít hotovou moc "autority" nebo patent na bezchybnost.
My často toužíme "mít pravdu" (neomylně ji vlastnit) a "slyšíme-li" z nejpovolanějších úst výrok: "Blaze tobě, Šimone ...", zbrkle, povrchně a vlastnicky ta slova strčíme do kapsy, jakoby to byla hotovou věcí. /3 A už si myslíme, že víme, jak to všechno je. Že se autorita nemůže mýlit a my se už nemusíme o nic starat - jen "pokorně poslechnout".
Rádi se zaštiťujeme nějakou "pravdou". I když jí pořádně nerozumíme.
A pak tou "svou svatou pravdou" tlučeme druhé po hlavě. Někdy až do krve.)
To je ovšem fanatismus.
"Petře, tobě dám klíče božího království" (Matouš užívá výraz "nebeské království", protože židé nevyslovují Jméno boží a se slovem "Bůh" velice šetří.) Jde o boží království na zemi, Petr nedostává klíče od nebeské brány.
Zákoníci a farizeové zavírali lidem přístup do božího království. "Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít." (Mt 23,13
Srov. celou 23. kap.
Mt)
Na reakcích lidí, kteří učedníkům vykládali, že Ježíš je Eliáš nebo Jan Baptista, vidíme následky farizejského "zavírání přístupu do božího království". Farizeové a zákoníci lidi zblbli, nenaučili je přemýšlet, jen opakovat fráze "lidové víry".
(Ježíš učil jinak.)
Petr (a učedníci), vyučení Ježíšem, mají lidem otevírat boží království. Mají je vodit jako pastýři na dobrou pastvu (pastvu nevytvářejí, ta je od Boha).
Obdržet klíče ale neznamená bezchybnost a neomylnost. Petr se vícekrát mýlil i po seslání Duchu svatého.
Pro nás z toho vyplývá, že když něco autorita tvrdí (rodič, autorita církevní nebo odborná) má to jinou váhu, než když něco říká člověk neznalý a neodpovědný za nějaký proces (např. výchovu). /4
Ale to mě nezbavuje povinnosti, abych sám hledal, vzdělával se a porovnával si názor autority s názorem Božím.
Dospělý se nemůže jen tak vymlouvat na autoritu a na poslušnost (viz Norimberský proces).
Kdy máme poslouchat druhého? Když má pravdu!
Dospělý člověk nemá poslechnout autoritu, vede-li jej k něčemu špatnému. /5
Autorita je pro nás darem - máme někoho, kdo nás má na starosti, kdo o nás má pečovat. Ze zkušenosti víme, že to ale nutně neznamená, že je autorita v každém případě neomylná nebo nechybuje ve službě (některými rodiči počínajíc).
Každý v církvi dostává nějaké dary k obdarování druhých a ke službě druhým. Petr dostává klíče ke "svazování a rozvazování".
Co znamená "svazovat" a "rozvazovat".
Zákoníci svazovali lidí zbytečnými a nesmyslnými přikázáními. /6
Ježíš zákoníky kritizoval. Zároveň chválil např. Davida, který v určité situaci rozvázal "Mojžíšův" příkaz o překladných chlebech. /7
Ježíš řadu starozákonních přikázání rozvázal.
Apoštolové např. rozvázali přikázání o obřízce (srov. Sk 15
. kap.).
"Svazovat a rozvazovat" nesmí být svévolí. Z toho se bude každá autorita zodpovídat. /8
"Brány pekel" neznamenají ďábla a jeho partu, ale "brány podsvětí" - smrt, zánik.
Nad "lidem nového Izraele" nezvítězí smrt. Církev (lid Pánův) má svou budoucnost u Boha.
Samozřejmě, pokud se bude držet svého Pána - pokud si bude stále srovnávat své představy se svým Pánem a bude jej následovat. /9
Obnovený lid boží se tedy nemusí zachraňovat - má jiné poslání, má sloužit k záchraně ostatních.
Klíč má být svěřován nejlepšímu. To neznamená nutně bezchybnému. Vzpomeňme na 1. čtení, ale i na Petrovy chyby.
Svěření klíče tedy nepřináší automatickou ochranu před chybováním.
Kdo nechce vidět chyby u sebe i u autorit, ohrožuje sebe, případně jiné, (mnoho řidičů si nepřipouští, že by je mohli ze silnice odvést pohřebáci) a proviňuje se i proti autoritě.
Zdravá a pokorná autorita stojí o názor druhého. (Viz např. apoštol Petr a Pavel.)
Nikdo nejsme bez chyb, ale chybami se učíme.
Bůh nás vedle pastýřů svěřil také Pastýři. Ten nad námi bdí a on sám nás vyučuje. Dokonaleji než Mojžíš. /10 Máme nejvyšší péči.
---------------------
Poznámky:
/1 My dva jsme nedokázali celou vesnici přesvědčit, že nejsi Jan Baptista ... Nikdo z nich sice Jana neviděl, ale nešlo s nimi hnout. Vysvětlovali jsme jim, že my jsme byli Janovi učedníci a teď chodíme s tebou. Nepřesvědčili jsme je ani, když jsme jim tvrdili, že jsme byli u tvého ponoření Janem do Jordánu ..."
"To by ještě šlo", vyprávěla jiná dvojice učedníků. "Nám zase tvrdili,že jsi Eliáš, který se vrátil na zem. Mají u nich pomníček, že se tam prý kdysi Eliáš zastavil a oni ten pomníček zdobí a celá vesnice je přesvědčena, že jsi Eliáš ..."
"Ti lidé jsou tak zblblí od našich učitelů náboženství, že se jim nedá nic vysvětlit, to je hrůza."
/2 "Nezlikvidují jej ale okupanti, nýbrž zbožní lidé, kněží, teologická fakulta a biskupská fakulta v čele s papežem (přeloženo do naši řeči a našich poměrů)."
Apoštolové pochopitelně protestovali - stejně jako bychom protestovali dnes my.
"Jak jsi na to přišel? To není pravda, to se nestane. My si neděláme o našich náboženských představených žádné iluze, ale to jim křivdíš ..."
Ježíš na to Petrovi říká: "Jdi mi z očí, satane."
/3 "Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti pravím: Ty jsi Skála (Petr); a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Tobě dám klíče království nebeského; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co bude rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi." (Mt 16,17-19
)
/4 Nositel "autority od Boha" je vybaven od Boha určitými dary - jak s nimi hospodaří nebo jak "úřad" získal je ovšem jinou věcí. Neplatí automaticky: "Kdo dostal úřad, dostal také rozum".
/5 Proto byli židé už od Mojžíše vzděláváni (aby je kněží nemohli vodit za nos a advokáti je nemohli oškubat), aby uměli sami rozeznávat dobro a zlo, spravedlnost od nespravedlnosti a jak budovat vztahy s druhými i s Bohem.
Bůh nás vybavil rozumem a poskytuje nám mnoho cenných informací.
"Pokrytci, počasí umíte předpovědět, nevymlouvejte se, že nejste schopni poznat co je spravedlivé?" (Srov. Lk 12,56
)
/6 Ježíš mluvil k zástupům i k svým učedníkům: "Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní. Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem." (Mt 23,1-4
)
/7 V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali mnout zrní z klasů a jíst. Když to viděli farizeové, řekli mu: "Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!" On jim však řekl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on a ti kdo byli s ním? Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho doprovázeli, nýbrž kněžím? A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny? ..." (Srov. Mt 12,1-14
)
/8 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít. Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud. Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami. Běda vám, slepí vůdcové! (Mt 23,13-16
)
/9 Veliká území Severní Afriky byla kdysi křesťanská. Časem vyčpěla a v krátké době přijala islám.
U nás 40 % katolíků věří v převtělování. Naše země možná budou brzy - bez násilí - budhistické.)
/10 Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený.
Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.
Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat. (Dt 30,11-16
);