19. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 4,5-42 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: 1 Kr 19,9a.13-21
Datum: 10. 8. 2008
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 4,5-42 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: 1 Kr 19,9a.13-21
; Ř 9,1-5
; Mt 14,22-33
Datum: 10. 8. 2008
Bůh je pro nás nejen neuchopitelný, neovladatelný - nemanipulovatelný, ale také
někým, kdo neomrzí, není nudný.
Přichází vždy "nový" - na Sinaji jeho přítomnost provází veliký "rachot", k Eliášovi přichází v tichu (ne v prázdnotě).
Ježíšově chůzi po hladině předcházelo nasycení zástupů.
Zemědělec využívá životní schopnost a sílu rostlin a živočichů, slunce, vody, vzduchu a dalších věcí nutných k růstu, přidá k tomu svou práci a um a vytváří nové věci. Mnoho lidí si ale dnes ani neuvědomuje, že jídlo a naše výrobky mají něco společného se Stvořitelem. Trpíme krátkozrakostí.
Zjednodušeně řečeno - obilí roste z pole (z hlíny). Ježíš získal jídlo pro lidi ještě nějak jinak.
Ďábel kdysi řekl Ježíšovi: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby." (Hlína pochází z kamení.) /1
Před týdnem jsme si říkali, že apoštolům Ježíšova slova: "Dejte těm hladovým lidem najíst", připadala bláznivá. /2
Apoštolové "zapomněli", že Ježíš je prorok. Neřekli: "Ježíši, když tolik lidí přišlo na tvé vyučování (a vydrželi jeho délku) nebylo by dobré, kdybys je nasytil jako jiní proroci, aby lidé viděli, že jsi větší prorok než Elíša a Eliáš? Myslíš, že je to nesmyslný nápad?"
Všimněme si i další věci. V Janově líčení této události stojí: "Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: ,Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!'
Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám." (J 6,14-15
Tato slova ukazují, že výše uvedená slova nejsou nesmyslná.
A nepřehlédněme - lidé mluvili o Prorokovi (všimněme si, jak znali Písmo), ale neřekli: "Pane učiteli, zřejmě jste prorok, tak toho využijeme. Proroci vždycky říkali, jak nás vidí Bůh, co máme zlepšit. Pane proroku, copak máme zlepšit my, aby se nám mohlo dobře dařit, aby nás znovu mohl Bůh osvobodit?"
Samaritánka u studně řekla: "Pane, vidím, že jsi prorok, řekni mi, je naše náboženství přesnější než židovské?" (srov. J 4,19-20
Byli zblblí od svých učitelů náboženství, kteří o Mesiáši vykládali všelijaké báchorky, jaký ráj lidem zařídí (pečení holubi do huby). /3
Ježíši není jedno, jak lidé reagují. /4
Potřeboval se setkat Otcem "odešel na horu, zcela sám".
Ježíš šel po neklidné hladině k učedníkům. /5<;;p>Proti rannímu obzoru se jim jevil jako obrovské strašidlo.
Když byli uklidněni, Petr prohlásil: "To je skvělé, ,můžu si to taky zkusit?"
(Škoda, že takto nezareagoval při dalším nasycení zástupů. Není to zvláštní?)
O Ježíšově chůzi na vodě existují různé výklady. Především alegorické, protože "k čemu by tento zázrak byl?" Nesytí, neuzdravuje, nezachraňuje ...
Nejen lidé prkenní a dbající "své důstojnosti", si představují Boha jako někoho smrtelně vážného. Ale stačí přemýšlet kolik je toho ve stvořeném světě legračního, "podivného", (nejen žirafa, klokan, hroch a nosorožec, chobotnice, žába a hmyz ...) a "zbytečného". Inu, Bůh má v ledasčem jiné názory než my.
Až pražský kněz Bohumil Bílý mi předložil jiný pohled na tuto událost. Moc se mi to líbilo.
Občas se znovu ptám, zda nejsem blázen. (Ale o B. Bílém bych nikdy neřekl, že byl blázen, byl geniální ve svém promýšlení Bible. Mnoho a mnoho jsem od něj získal.)
Budu vyprávět, v čem jsme si notovali. Třeba to bude příležitost, jak znovu promýšlet poselství Bible.
Od úctyhodných lidí jsem slyšel, že mluvili s hinduistickými mnichy a pak je odnesl vítr. (Rozhodně nedám na "jedna paní povídala"). Ale to my také známe z Biblického podání. /6
Vím, že je možné jít po žhavém uhlí bosou nohou bez popálení. Víme, že je možné létání vzduchem a ježdění po vodní hladině.
Nevím, jak šel Ježíš po vodě. Ale Bůh nás přece zve k novým a novým objevům a všelijakému vymýšlení.
Líbí se mi polský dominikán, významný filosof J.M.Bocheński, který si v 68 letech udělal pilotní zkoušky. (To ještě nevěděl, že se dožije 93 let.)
Ježíš by za ním nepokulhával. Ježíš měl první ve městě kolo, lyže, kameru ...
Naše hry a zábavy přece mají svou hodnotu. /7
Je možné, že Ježíš šel po vodě jen tak. Pro potěšení.
Líbilo se mu, že v Petrovi zůstalo něco z kluka, když zareagoval: "Ježíši, to je pěkné, můžu si to zkusit také"?
(Zkuste před dětmi ukázat něco nového a řada z nich řekne: "Jé, možu to zkusit?"
Platí i zde: "Nebudete-li jako děti ..."?
Bůh je přece nesmírně podnikavý, nápaditý, neusedlý, není žádný bručák, nuda mu je naprosto cizí.
Ježíš mohl být zklamán, že se Petr nechal odradit nezdarem a že neřekl: "Ježíši, já to zkusím znovu".
Možná byl zklamán, že si to nechtěli zkusit ostatní učedníci.
Trochu se ve mě vzpouzí tomuto výkladu uvěřit, mám také starou koženou představu o Ježíši a o "správné důstojnosti".
Dospělý, vážený a vysoce postavený člověk, zvláště dříve, si nemohl dovolit něco "bláznivého". Ale svět byl příjemně překvapen Janem Pavlem II., který lyžoval, koupal se, hrál divadlo a psal verše ...
Královna se kdysi pohoršovala, když její manžel - David - tančil.
Některým lidem vadilo, že si Ježíš sedal v hospodě někdy také k lumpům (řadu z nich pak získal).
I učedníkům vadilo, když si Ježíš na veřejnosti hrál s dětmi, mluvil s ženami, s pohany, Samařany ... Takové jednání bylo tenkráte neslýchané.
Naše veliká osobnost, kněz a mučedník Aťa Mandl, na nunciatuře před nunciem udělal na koberci kotrmelec. Jen tak - z radosti ze života (předtím 15 let seděl).
Připouštím, že to tak mohlo s chůzí na vodě být.
"Můj" Ježíš se umí radovat ze života. O něm především platí slova: "Radujte se s radujícími, plačte s plačícími".
-----------------------------------
Poznámky:
/1 Mimochodem ďábel by nepřišel s něčím neproveditelným. Jemu nelze mu upřít určitý druh inteligence.
/2 "Ježíši, jak si to představuješ? Je vidět, žes nikdy nic neorganizoval. Pohoštění pro tolik lidí se musí připravit, dopředu objednat chleba, párky, hořčici."
/3 Tak to dopadá s lidovou vírou - něco z Písma tady a kousek támhle, něco z pohanství a osobní názory kdejakého chytrolína.
Vážíme si daru poznání o Bohu - nemáme jej z z nějaké "tiché pošty", ale z první ruky ("Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl". J 1,18
Kdykoliv si můžeme své názory porovnávat s Ježíšovými názory. Za tuto nesamozřejmou možnost rádi přijímáme odpovědnost. S vděčností.
Svým farníkům, dětem a vnukům můžeme sdělovat správné informace o Bohu.
/4 Řidiči ví své o neovladatelnosti vozidla (ve smyku, při velké odstředivé síle, při některých poruchách na vozidle ...)
Kdo pracuje s lidmi, zakouší občas podobnou bezmoc.
Je dobré si promyslet a vědět, jak s námi Bůh jedná, podle jakých pravidel. Kde končí jeho pravomoc a kde začíná pravomoc naše.
Bůh s námi jedná s velikou úctou, nezneužívá své převahy, respektuje naši svobodu, vede nás k dospělosti, k odpovědnosti za naše rozhodnutí a jednání.
/5 Genezaretské jezero je v kotlině a jeho hladina je 200 m pod hladinou moře, nastává tam často silné proudění vzduchu způsobující vysoké vlny jako na moři. Proto mu říkali "genezaretské moře".
/6 Jáhen Filip pokřtil etiopského dvořana. Když vystoupili z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou. Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všemi městy a přinášel jim radostnou zvěst, až se dostal do Cesareje. (Skt 8,38-40)
/7 O Moudrosti v Písmu čteme: "Ještě než učinil zemi ... byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas. Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny. (Srov. Mdr 8,26-31
Přichází vždy "nový" - na Sinaji jeho přítomnost provází veliký "rachot", k Eliášovi přichází v tichu (ne v prázdnotě).
Ježíšově chůzi po hladině předcházelo nasycení zástupů.
Zemědělec využívá životní schopnost a sílu rostlin a živočichů, slunce, vody, vzduchu a dalších věcí nutných k růstu, přidá k tomu svou práci a um a vytváří nové věci. Mnoho lidí si ale dnes ani neuvědomuje, že jídlo a naše výrobky mají něco společného se Stvořitelem. Trpíme krátkozrakostí.
Zjednodušeně řečeno - obilí roste z pole (z hlíny). Ježíš získal jídlo pro lidi ještě nějak jinak.
Ďábel kdysi řekl Ježíšovi: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby." (Hlína pochází z kamení.) /1
Před týdnem jsme si říkali, že apoštolům Ježíšova slova: "Dejte těm hladovým lidem najíst", připadala bláznivá. /2
Apoštolové "zapomněli", že Ježíš je prorok. Neřekli: "Ježíši, když tolik lidí přišlo na tvé vyučování (a vydrželi jeho délku) nebylo by dobré, kdybys je nasytil jako jiní proroci, aby lidé viděli, že jsi větší prorok než Elíša a Eliáš? Myslíš, že je to nesmyslný nápad?"
Všimněme si i další věci. V Janově líčení této události stojí: "Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: ,Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!'
Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám." (J 6,14-15
)
Tato slova ukazují, že výše uvedená slova nejsou nesmyslná.
A nepřehlédněme - lidé mluvili o Prorokovi (všimněme si, jak znali Písmo), ale neřekli: "Pane učiteli, zřejmě jste prorok, tak toho využijeme. Proroci vždycky říkali, jak nás vidí Bůh, co máme zlepšit. Pane proroku, copak máme zlepšit my, aby se nám mohlo dobře dařit, aby nás znovu mohl Bůh osvobodit?"
Samaritánka u studně řekla: "Pane, vidím, že jsi prorok, řekni mi, je naše náboženství přesnější než židovské?" (srov. J 4,19-20
) Tito zbožní Galilejci
měli přesnější informace o Bohu než Samaritánka, jenže byli nábožensky
"suverénnější". Řekli sice, že Ježíš je Prorok, ale chtěli jej korunovat za krále!
(Proroci jsou dodneška nevítaní.)
Byli zblblí od svých učitelů náboženství, kteří o Mesiáši vykládali všelijaké báchorky, jaký ráj lidem zařídí (pečení holubi do huby). /3
Ježíši není jedno, jak lidé reagují. /4
Potřeboval se setkat Otcem "odešel na horu, zcela sám".
Ježíš šel po neklidné hladině k učedníkům. /5<;;p>Proti rannímu obzoru se jim jevil jako obrovské strašidlo.
Když byli uklidněni, Petr prohlásil: "To je skvělé, ,můžu si to taky zkusit?"
(Škoda, že takto nezareagoval při dalším nasycení zástupů. Není to zvláštní?)
O Ježíšově chůzi na vodě existují různé výklady. Především alegorické, protože "k čemu by tento zázrak byl?" Nesytí, neuzdravuje, nezachraňuje ...
Nejen lidé prkenní a dbající "své důstojnosti", si představují Boha jako někoho smrtelně vážného. Ale stačí přemýšlet kolik je toho ve stvořeném světě legračního, "podivného", (nejen žirafa, klokan, hroch a nosorožec, chobotnice, žába a hmyz ...) a "zbytečného". Inu, Bůh má v ledasčem jiné názory než my.
Až pražský kněz Bohumil Bílý mi předložil jiný pohled na tuto událost. Moc se mi to líbilo.
Občas se znovu ptám, zda nejsem blázen. (Ale o B. Bílém bych nikdy neřekl, že byl blázen, byl geniální ve svém promýšlení Bible. Mnoho a mnoho jsem od něj získal.)
Budu vyprávět, v čem jsme si notovali. Třeba to bude příležitost, jak znovu promýšlet poselství Bible.
Od úctyhodných lidí jsem slyšel, že mluvili s hinduistickými mnichy a pak je odnesl vítr. (Rozhodně nedám na "jedna paní povídala"). Ale to my také známe z Biblického podání. /6
Vím, že je možné jít po žhavém uhlí bosou nohou bez popálení. Víme, že je možné létání vzduchem a ježdění po vodní hladině.
Nevím, jak šel Ježíš po vodě. Ale Bůh nás přece zve k novým a novým objevům a všelijakému vymýšlení.
Líbí se mi polský dominikán, významný filosof J.M.Bocheński, který si v 68 letech udělal pilotní zkoušky. (To ještě nevěděl, že se dožije 93 let.)
Ježíš by za ním nepokulhával. Ježíš měl první ve městě kolo, lyže, kameru ...
Naše hry a zábavy přece mají svou hodnotu. /7
Je možné, že Ježíš šel po vodě jen tak. Pro potěšení.
Líbilo se mu, že v Petrovi zůstalo něco z kluka, když zareagoval: "Ježíši, to je pěkné, můžu si to zkusit také"?
(Zkuste před dětmi ukázat něco nového a řada z nich řekne: "Jé, možu to zkusit?"
Platí i zde: "Nebudete-li jako děti ..."?
Bůh je přece nesmírně podnikavý, nápaditý, neusedlý, není žádný bručák, nuda mu je naprosto cizí.
Ježíš mohl být zklamán, že se Petr nechal odradit nezdarem a že neřekl: "Ježíši, já to zkusím znovu".
Možná byl zklamán, že si to nechtěli zkusit ostatní učedníci.
Trochu se ve mě vzpouzí tomuto výkladu uvěřit, mám také starou koženou představu o Ježíši a o "správné důstojnosti".
Dospělý, vážený a vysoce postavený člověk, zvláště dříve, si nemohl dovolit něco "bláznivého". Ale svět byl příjemně překvapen Janem Pavlem II., který lyžoval, koupal se, hrál divadlo a psal verše ...
Královna se kdysi pohoršovala, když její manžel - David - tančil.
Některým lidem vadilo, že si Ježíš sedal v hospodě někdy také k lumpům (řadu z nich pak získal).
I učedníkům vadilo, když si Ježíš na veřejnosti hrál s dětmi, mluvil s ženami, s pohany, Samařany ... Takové jednání bylo tenkráte neslýchané.
Naše veliká osobnost, kněz a mučedník Aťa Mandl, na nunciatuře před nunciem udělal na koberci kotrmelec. Jen tak - z radosti ze života (předtím 15 let seděl).
Připouštím, že to tak mohlo s chůzí na vodě být.
"Můj" Ježíš se umí radovat ze života. O něm především platí slova: "Radujte se s radujícími, plačte s plačícími".
-----------------------------------
Poznámky:
/1 Mimochodem ďábel by nepřišel s něčím neproveditelným. Jemu nelze mu upřít určitý druh inteligence.
/2 "Ježíši, jak si to představuješ? Je vidět, žes nikdy nic neorganizoval. Pohoštění pro tolik lidí se musí připravit, dopředu objednat chleba, párky, hořčici."
/3 Tak to dopadá s lidovou vírou - něco z Písma tady a kousek támhle, něco z pohanství a osobní názory kdejakého chytrolína.
Vážíme si daru poznání o Bohu - nemáme jej z z nějaké "tiché pošty", ale z první ruky ("Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl". J 1,18
).
Kdykoliv si můžeme své názory porovnávat s Ježíšovými názory. Za tuto nesamozřejmou možnost rádi přijímáme odpovědnost. S vděčností.
Svým farníkům, dětem a vnukům můžeme sdělovat správné informace o Bohu.
/4 Řidiči ví své o neovladatelnosti vozidla (ve smyku, při velké odstředivé síle, při některých poruchách na vozidle ...)
Kdo pracuje s lidmi, zakouší občas podobnou bezmoc.
Je dobré si promyslet a vědět, jak s námi Bůh jedná, podle jakých pravidel. Kde končí jeho pravomoc a kde začíná pravomoc naše.
Bůh s námi jedná s velikou úctou, nezneužívá své převahy, respektuje naši svobodu, vede nás k dospělosti, k odpovědnosti za naše rozhodnutí a jednání.
/5 Genezaretské jezero je v kotlině a jeho hladina je 200 m pod hladinou moře, nastává tam často silné proudění vzduchu způsobující vysoké vlny jako na moři. Proto mu říkali "genezaretské moře".
/6 Jáhen Filip pokřtil etiopského dvořana. Když vystoupili z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou. Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všemi městy a přinášel jim radostnou zvěst, až se dostal do Cesareje. (Skt 8,38-40)
/7 O Moudrosti v Písmu čteme: "Ještě než učinil zemi ... byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas. Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny. (Srov. Mdr 8,26-31
)