15. neděle v mezidobí

V úryvku dnešního evangelia je mnoho informací. Stihneme si všimnout jen něčeho.

Před týdnem jsme slyšeli Ježíšovo upozornění na hodnotu jeho vyučování.

Není břemenem a je geniální.

Ježíš svá podobenství volil ze známých zkušeností tehdejších lidí. My si potřebujeme udělat exkurzi do těchto oblastí, ale to není nic nepřekonatelného. /1

Dnešní podobenství mluví o obilném poli.

Dal jsem rodičům a dětem úkol: vyhrábnout z pole trs obilí, zjistit kolik stébel vyroste z jednoho zrna a spočítat zrna v jednotlivých klasech a sečíst je.

Ježíš z nás nedělá primitivy. Ví, že praktické poznávání je zajímavé a víc nás baví než poznávání teoretické. Bavily nás pokusy a vlastní prozkoumávání.

Ježíš učí zajímavě a názorně. Kdo na způsob jeho vyučování přistoupí, bude velice spokojený. Porozumí vyučované látce a bude schopen používat poznané i v dalších praktických věcech. Bude si podobenství do smrti pamatovat (na rozdíl od definic - ty jsem já dávno zapomněl).

"Maličký" si ověří vysokou účinnost Ježíšova vyučování. "Moudří a chytří" mávnou rukou. (Pokaždé mě překvapuje, kolik lidí je např. přesvědčeno, že "ví", jak to s trsem obilí je a ještě tvrdí: "Já jsem z vesnice".) /2

Ježíš učil dospělé, ne děti. Ale je vidět čeho si všímal, jaký měl vhled do věcí a že neodděloval věci duchovní a "světské".

Kdož ví, co všechno jako kluk s dětmi společně zkoumal (určitě dětské hry vedl).

Dnes se na některých školách zavádí nový způsob vyučování - podobný vyučování Ježíšovu. /3

Ze všech podobenství je to o rozsévači nejdůležitější.

Je třeba vědět, jak se tenkrát selo ... (pokud to nevíme přesně, nestyďme se zeptat). Všechno je třeba si představit.

Podobenství se nás ptá: "Čím pro tebe Boží slovo je?

                                          Co od Božího slova očekáváš?

                                         Jakého výnosu chceš docílit?

                                         Jakou půdou chceš být?

                                         Kolik vlastní práce chceš do porozumění Božímu slovu vložit?"

Tak je to u každé činnosti.

Máme zaznamenán Ježíšův výklad podobenství. /4

Jedni si poslechnou Slovo Boží a hned ho zapomenou. Ďábel jim to vymaže z mozku.

Kdo si nepřečte texty před bohoslužbou, kdo jen na slova: "Slyšeli jsme slovo Boží" odpoví: "Sláva tobě, Kriste" a neotevře si Bibli, co může očekávat?

Jak je to s tím ďáblem? Uvedu příklad.

V kostele slyšíme texty o manželství, ale pak vidíme mnoho filmů, kde se někdo zamiluje do druhého a hned se k němu má ... Pokud pro nás slovo Boží není nejdůležitější moudrostí a cestou k pěknému manželství, pokud s Božím slovem nepracujeme a nenosíme je v srdci, pokud se dostatečně nenamáháme ve svém manželství - pak nikoho nepřekvapí, že když se někdo zamiluje a zareaguje jak viděl v těch bláhových filmech. Uvěří svému citu, nechá se oklamat a přijde o to, co má ...

Mohl bych z manželské poradny vyprávět. Zamilovanost je ošidná a nebezpečná. /5

Jak to je na "skalnaté půdě" ví každý skalkař. Kameny na skalce se přes den nahřejí a teplo přispívá k růstu rostlin. Skalničky ale nepotřebují tolik vláhy jako třeba obilí.

Na "skalnaté půdě" zrno sice rychle vzklíčí,  ale dalším teplem v mělké půdě to málo vláhy zmizí a rostlinka - jak rychle vzklíčila, tak rychle uvadne.

Co je tou důležitou vláhou pro nás?

Podobenství učí: Někteří lidé přijmou Slovo Boží ukvapeně. Nadšení nestačí, je třeba si Ježíšova slova promyslet a ověřovat. Kdo to neudělá, nadchne se brzy zase pro něco jiného. Nebo nevytrvá.

Lehko nabyl - nadšení - a lehko pozbyl.

Čtu-li evangelia povrchně a zůstanu-li pouze u nadšení a nedosadím-li si tam vlastní zkušenosti, dopadnu jako rostlina, která nezapustila kořeny.

Všechno je třeba pořádně promyslet. Ideálem podle Ježíše, je, abychom mu dokázali vnitřně přitakat, dát mu za pravdu a ne se pouze něco formálně naučit. Potřebujeme se snažit  mít ve vztahu s Bohem jasno a neříkat jen: "Já věřím, doufám a nadevšechno miluji", aniž rozumím tomu, co říkám.

Jedna studentka vyprávěla, jak se naučila zpaměti nakreslit řez hranolem, aniž tomu rozuměla. Já bych nebyl schopen si tolik jednotlivých kroků zapamatovat.

I v náboženství platí: Raději méně tvrdit, ale pořádně tomu rozumět.

Potřebujeme evangeliu rozumět, ne jen jej umět citovat. Pozor na to! Tato záměna je velmi zákeřná. V historii se vedly války kvůli tomu, aby se mohla Bible číst. Ale ani křižáci, ani husité Písmo pořádně nečetli. A nestačí jen číst, ale rozumět mu. Potřebuji porozumět a vnitřně s ním souhlasit. To je pracné. Laciná cesta k tomu nevede.

Nestačí pouze říkat: "Já tomu věřím".

V obchodě, v práci, ve smlouvách jednáme také obezřetně, přepočítáváme si, ověřujeme ...

Nestačí se před svatbou spokojit jen s tím, že "on chodí do kostela".

"Říkal mi, že přestane pít."

"Nebude mi bránit chodit do kostela ..."

Věřit podle Ježíše znamená - dát Bohu za pravdu.

Každý hospodář ví, co obilí ohrožuje. Nepodcení plevel (a trní).

Nejen ve škole jsme se učili, že rostlina potřebuje ke svému růstu dost vláhy, prostoru a světla. Kdo z nás něco nepěstoval?

Ježíš je šikovný, vychází z našich zkušeností a na nich nám vysvětluje, jak to s božím královstvím je.

Vyprávěli nám, jak málo lidí v západních zemích "chodí do kostela". Dnes jsme stejně postiženi. Řada jiných zájmů udusí povrchní vztah k Bohu. Kdo neobjeví a nezíská k Bohu osobní vztah, osobní přátelství odejde jinam. Nemluvím o zlu, svět je zajímavý a lákavý.

Řada lidí, kteří se s námi modlili, zpívali stejné písně, stáli vedle nás u stolu Páně, už tady nejsou.

Tak je to ve všem. Řada manželů, kteří spolu, jedli, pili, spali, slavili Vánoce i narozeniny, spolu pracovali i tančili, zplodili spolu řadu dětí, odešla jinam. Nejde o soud, jde o pěkný život a o cestu k němu, jak snížit množství slz, zklamání, trpkosti a zoufalství. Jde o hledání cesty a pravého štěstí.

Podobenství o rozsévači je klíčové. Ježíš říká: "Jak chcete pochopit další podobenství a Boží slovo vůbec (jak chcete porozumět Bohu, když tomu nebudete věnovat to, co je třeba), pokud neporozumíte podobenství o rozsévači?

Toto podobenství má platnost ve všech oborech. Ve všem záleží na pečlivém naslouchání a kolik jsem ochoten pro určitou věc udělat. Naši předkové četli Bibli mizerně a prali se kvůli věcem vytrženým ze souvislostí. My se potřebujeme naučit Bibli číst pečlivěji.

Jako rostlina může růst jedině tehdy, má-li dost vláhy a živin pro "stavební materiál" své existence , tak náš vztah k Bohu může růst a prospívat jen tehdy, pokud si umím získat vše nutné k porozumění Bohu. Při čtení Písma (k porozumění Bohu při čtení Bible) potřebuji promýšlet co slyším, ověřovat, porovnávat si vlastní zážitky a dosazovat si k tomu vlastní zkušenosti.

Rozsévač je skvělý, umí učit, ale Boží slovo potřebuje u mě (ve mně) nacházet živnou půdu a dostatečnou vláhu.

Nejen nečtením Písma, ale i nesprávným výkladem, nesprávným čtením, nesprávným nasloucháním se můžeme s Ježíšem míjet.

Ježíš umí svou práci; dostatečně vysvětloval, jak to je v božím království a přece mu mnoho lidí neporozumělo.

Jinou představu o božím království měla matka synů Zebedeových, když chtěla, aby jeden byl premiérem a druhý ministrem zahraničí. A pozor! Jan a Jakub s ní souhlasili. Neřekli, mami, mluvíš nesmysly.

Nemyslím-li si, že bych byl lepší posluchač a učedník než Jan a Jakub, neměl bych podcenit poznávání Boha - je to největší a nejdůležitější poznání pro život.

Řada lidí byla Ježíšovým kázáním nadšena. Neříkali jako my po čtení evangelia: "Sláva tobě, Kriste", byli tak nadšení (i když Ježíši nerozuměli), že volali: "Hosana, synu Davidovu ..." Prohlašovali jej za Krále a zasvěcovali mu svá srdce i srdce jiných, za Krále svého národa ..."  

Učedníci se dostali dál, ale i řada z nich po čase od Ježíše odešla. Jidáš se dostal dokonce mezi apoštoly, a přesto nakonec od Ježíše vnitřně odešel. 

Stále se to opakuje. Jsme nadšení křtem děťátka, prvním svatým přijímáním, biřmováním, svatbou, ... ale ne každý objeví a přijme Ježíšovo přátelství. Někteří vytrvají.

První krok k učednictví je, že se člověk ptá: "Já tomu nerozumím. Prosím, můžeš mi poskytnout osvětlení?"

Mnoho lidí si neuvědomovalo kdysi a neuvědomuje ani dnes, že je pro ně Ježíšovo slovo nesrozumitelné. Bývá jich drtivá většina.

Když se jim začíná život bortit, hledají chybu všude jinde než u sebe. 

Kdyby se u nás Ježíš objevil, kdo z nás by se s Ježíšem přátelil? Kdo by mu chodil naslouchat - k jeho stolu v hospodě, v synagóze nebo pod širým nebem? 

Lze si to ověřit.

Ježíš naříkal: "Jak je mohu uzdravit, když nechtějí vidět ani slyšet to, co je zřejmé, co umím vyložit tak, aby to pochopilo i větší dítě.

My máme možnosti o jakých se dříve lidem ani nesnilo. Využijeme-li je, bude z nás mít Ježíš radost jako má učitel radost ze svých dobrých studentů.

Blahoslavení, kteří se nechají přivést k porozumění sobě, druhým a k porozuměním Bohu. Ti, kteří se zasvětí této cestě, stanou se dcerami a syny Božími a budou požehnáním pro boží království.

-----------------

Poznámky:

                 /1      Ptal jsem se dětí, kde je ve vejci budoucí kuře. Hádali, nevěděli. Je-li v Písmu řeč o oslu (v Orientě je osel v každé rodině, děti na oslech od malinka jezdí ...), měli bychom jej vyhledat, svést se na něm, vyzkoušet si, jak se ovládá, všimnout si jeho povahy, ocenit jeho hodnotu, dozvědět se něco o jeho hodnotě a výjimečnosti (osel si pamatuje cestu, kterou jednou šel - já zabloudím i po několikáté).

                 /2      Kdo jste si vyhrábli trs obilí - lépe porozumíte navíc i názornému obrazu sv. Pavla o zmrtvýchvstání - 1 Kor 15,35n

Zobrazit čtení v překladu: Bible 21 Bible Kralická Český ekumenický překlad Český studijní překlad Katolický liturgický překlad

Tématu jsou přímo věnovány texty: Budoucí vzkříšení těla (Ranní slovo)

Čtení je také zmíněno v textech: Poznámky k neděli 12. srpna 2012 (Václav Vacek) 15. neděle v mezidobí (A) (Václav Vacek) 32. neděle v mezidobí (C) (Václav Vacek) 3. neděle velikonoční (C) (Václav Vacek)

.   

                 /3       Když se ptám, co Ježíš po svém ponoření v Jordánu dělal na poušti, většina lidí odpovídá: "Modlil se a postil se". Když si říkáme, že si Ježíš připravoval osnovu svého vyučování o božím království - řada lidí se pohrdlivě ušklíbne (mimo dobrých kantorů).

Jednou jsem se kamaráda ptal na práci v dole. Horník za směnu (6 hodin) ve tmě, prachu a horku, ve sloji 80 cm - vleže  (představte si  to - jako pod stolem) musí lopatou naházet na pás 30 tun vyrubaného uhlí. Začal jsem si úplně jinak vážit každého kousku uhlí.

Kdo se snaží dobře učit, ten umí ocenit Ježíšovo vyučování. Ježíšova námaha svědčí o úctě k Bohu a k nám lidem. S velikou pečlivostí a přesností volil každé slovo.  Kdo to objeví, ten si pak úplně jinak váží každého Ježíšova slova. My často (a povrchně) mluvíme jen o Ježíšově utrpení na kříži.

                 /4       Ježíš podobenství vysvětloval těm, kteří se přišli zeptat.

                 /5       Se snoubenci si říkáme, co je zamilovanost a co láska.

Zamilovanost nás může v životě několikráte postihnout.

Říkáme si, jak se máme při této srdeční chorobě zachovat, abychom si udrželi manželství.

Pěkné manželství je velice náročnou stavbou, stojí mnoho potu a často i slz. S výchovou dětí je to stejné.

Nic cenného nepořídíme lacino. Dlouhodobý vztah si nikdo nekoupí.