5. neděle postní
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 23,28 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Ez 37,12-14
Datum: 9. 3. 2008
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 23,28 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Ez 37,12-14
; Řím 8,8-11
; Jan 11,1-45
Datum: 9. 3. 2008
V události vzkříšení Lazara je mnoho
důležitých informací. /1
Navíc je poslední příležitostí pro židy, aby bez tragédie poznali, že Ježíš přichází od Boha.
Pro naše poznání Ježíše je důležité mít tuto událost dobře promyšlenou, je jedním z velikých kamenů stavby naší víry - důvodů proč Ježíšovi důvěřujeme. (Mnoho lidí si ale raději místo vlastního přemýšlení čte Šifru Mistra Leonarda a nechá se vést spisovatelem tam, kam on chce.)
Nelze se zabývat vším najednou.
Všimneme si 11. kap. Lukášovy z pohledu "čistý - nečistý" v novozákonním slova smyslu /2 a také z pohledu problému "vidíme" viz Poznámky z minulé neděle).
Minulou neděli jsme si všimli, z čeho se rodí hřích a utrpení. "Otcem" je ono "vidíme", a "matkou" je "nečistota".
Všímali jsme si, že Samaritáni měli zdeformované náboženství (byli "nečistí"), ale neměli v sobě to "vidíme" (alespoň ne v městečku Sychar). Když Samaritánka viděla, že Ježíš udělal zázrak (minizázrak), hned se ptala na zásadní věc: "Pane, které náboženství je správné?" (Nebyla zaslepená, aby si myslela, že Židé jsou horší než samaritáni.). A obyvatelé Sycharu pozvali Ježíše na dvoudenní vyučování náboženství.
Před týdnem jsme uvažovali o uzdravení slepého od narození. (Vzpomeňme, jak se nemohl se "zbožnými" domluvit, protože chtěli slyšet, že jeho vyléčení byl zaranžovaný podvod. Když uzdravený poznamenal: "Chcete se snad stát jeho učedníky", zaútočili na něj: "My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomto nevíme, ani odkud je"... Kdyby si zbožní dali práci, zjistili by, že Ježíšovo učení je v naprostém souladu s učením Mojžíše.
Pochopit Ježíše nebyl veliký problém. Kdyby byli farizeové poctiví, mohli v Ježíši Mesiáše rozpoznat. Ježíš je dostatečně upozorňoval na rozdíly mezi Mojžíšovými slovy a jejich způsobem vyu�ování náboženství. Kdyby byli farizeové poctiví, přiznali by, že tesař z Nazareta má pravdu. Jenže jim se nechtělo říci: "Ano, máš pravdu", oni přece "vidí".
Neochota uznat zjevnou pravdu je nebezpečným místem, kde můžeme přijít k úhoně. To je kámen úrazu! Závažné a klíčové místo. Dnes by se řeklo: MÍSTO ČASTÝCH A ZÁVAŽNÁCH NEHOD.
Čím víc se farizeové dostávali do sporu s Ježíšem, tím je potkávali tvrdší prohry. Jejich viny narůstaly.
Tak to v našem životě chodí. Ve sporech jednotlivce i společnosti. (Není těžké si toho všimnout třeba v dějinách, které jsme prožili.)
Všimneme si několika míst.
Ježíš byl už pronásledován a protože hrál o čas (ještě neřekl a neudělal vše, co potřeboval pro naši záchranu), vytratil se z Jeruzaléma do Galileje. Možná se zastavil u svých přátel v Betánii, v každém případě Lazarovy sestry věděly na koho se obrátit, když se rozhodly poslat za Ježíšem posla.
(Prosba Marty a Marie je skvostnou ukázkou! novozákonní modlitby ... )
Ježíš nechal Lazara umřít. (Mohl jej uzdravit na dálku.) /3
Ježíš úmyslně zůstal na místě a pak pomalu odcházel do Jeruzaléma.
Lazarovy sestry patřily mezi Ježíšovy učedníky a přátele. Marta říká: "Pane, kdybys tady byl, můj bratr by neumřel. Poslaly jsme hned posly. Kdybys šel hned, zastihl bys ho naživu a mohl jsi ho uzdravit" (Sestra nemohly vědět, jaké překvapení jim Ježíš chystá).
Všimněme si, že Marta pak říká slova, jejichž význam je větší než sama chápe (to se i nám někdy stává). Za chvíli ale zrazuje Ježíše od otvírání hrobky.
Marta je odevzdaná do vůle Boží, ale Marii to vrtá v hlavě: "Škoda, asi to udělal úmyslně"... (Marie rozuměla Ježíšovi níc než Marta, byla nábožensky dál.)
V celé události nejde jen o sourozence z Betánie. Vzkříšením Lazara dává Ježíš židům vrcholnou a poslední příležitost, jak bezbolestně vyřešit otázku je-li tesař z Nazareta blázen nebo má-li pravdu.
Lazar byl známou osobou, poměrně bohatým člověkem. Betánie byla tenkráte předměstím Jeruzaléma. O Lazarově smrti vědělo mnoho lidí, na jeho pohřeb přišlo mnoho lidí. Pak se rozkřiklo: "Lazar vstal z mrtvých".
Je dobře si evangelium přečíst dál (nepřistoupit na pocit, že evangelia známe).
Jak to, že velekněz a velerada na Lazarovo zmrtvýchvstání reagovali rozhodnutím o zlikvidování Lazara i Ježíše?
Tady už skončily intelektuální dohady o náboženských názorech. Začíná tvrdý zločin. Tady vidíme důsledky nekvalitních názorů na Boha ("Ježíše je třeba zabít"). Kolikráte se to podobně objevilo, kolikráte to bylo před Ježíšem i po něm! Odstraněno poctivých a kvalitních lidí?
Ježíše nechtěl popravit ani nemrava Herodes, ani surovec Pilát - cynický Říman. Oba jednali pod tlakem zfanatizovaných věřících.
Herodes si myslel, že Ježíš je cvok: "Tomu nemůžeme nic udělat".
Pilát: "Ani Herodes ani já jsme na něm vinu nenašli".
Židé: "Ukřižuj, nebo nejsi přítel císařův".
Pilát věděl, že mu jde o krk, umyl si ruce: "S tímto člověkem, nechci mít nic společného, já ho považuji za nevinného". A zfanatizovaný dav začal křičet: "Jeho krev na nás a na naše děti".
A to předtím pohan Pilát jim - pravověrným a zbožným židům - řekl : "Pozor, jste vinni krví spravedlivého člověka".
Kdo si přečte další úryvek: J 11,45-57
Nestačí zpytovat své svědomí podle Desatera (to nestačí ani židům), Ježí� nás upozorňuje na velice závažné věci.
V minulých nedělích jsme se snažili ukázat závažnost "blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha". Chceme porozumět smyslu "čistý a nečistý" v novozákonním smyslu.
Farizeové velice dbali na rituální "čistotu", ale s Mesiášem tvrdě narazili (kdyby se jen minuli).
Všímali jsme si z čeho se rodí hřích a utrpení.
"Otcem" je ono "vidíme" a "matkou" je "nečistota".
Na rozhodnutí předních židů (J 11,45-57
Ježíš předpověděl strašnou událost: "Mesiáše nezavraždí pohané, ale duchovenstvo, teologická fakulta a biskupské konference v čele s papežem. (Srov. Mt 16,21
Shrnu-li naše uvažování z posledních několika týdnů:
1.) novozákonní "nečistota" je ohrožující (matka hříchu) ,
2.) krajně nebezpečná je jistota zbožných "vidíme" (otec hříchu)
3.) prvek (který zatím označíme jen číslovkou) má děsivé následky
Toto vše vede ke strašnému hříchu likvidováni odpůrců ... /5
Bylo by zapotřebí si pečlivě rozebrat text (J 11,45-57
Co je tím 3. prvkem?
Náboženští představitelé viděli vzkříšeného Lazara a došli k rozhodnutí: "Musíme ho zlikvidovat" (úmyslně zde vynechávám Ježíše).
V této fázi to ještě může být ze strany židů neuvědomělé. Později ovšem už nikoli. (Na Květnou neděli budeme uvažovat o procesu s Ježíšem.)
Lazar byl vzkříšen a mnoho židů stejně Ježíši nedůvěřovalo. Začalo se naplňovat Ježíšovo proroctví: "Kdo nehledá pravdu, kdo nedá na Mojžíše a proroky, ten nedá ani na vzkříšeného" (Text Lk 16,19-31
Postižení "nečistotou" a oním "vidíme", je tak těžké, že toho, kdo má zkreslené názory a zároveň má pocit, že je pravověrný a dobrý věřící, dovede ke 3. stupni zla.
Tento třetí faktor je výslednicí těch dvou faktorů předešlých. Je "dítětem" ("otce a matky"), je hroznější a zvrhlejší než jeho "rodiče".
Vystupuje až nakonec. Tady ho začínáme vidět, ale naplno vystoupí až při procesu s Ježíšem.
Když chtěli Ježíše zlikvidovat, pořád mohli být přesvědčení, že Ježíš je bludař, že to dělají ve vyšším zájmu, v zájmu svaté víry, záchrany Izraele, atd. Ale na soudu Velerady vyvstane ten třetí faktor naplno.
Tam si všimneme, kam vede:
1.) novozákonní nečistota - nesprávné názory, nesprávné způsoby myšlení
2.) pocit "já věřím, já jsem dobrý (Říkáte: "Vidíme", proto váš hřích trvá). ", který se připojí k první chybě (V této situaci se člověk už dostává do střetu s Ježíšem (s Ježíšovými názory), tyto střety se opakují, člověk útočí na Ježíše a - prohrává.
Bída je, že si to neuvědomuje. Je to nevědomost - ale zaviněná! Nebudeme se před Ježíšem moci vymlouvat. Umíme číst, máme Písmo i čas.
Ta nečistota a zaslepenost mohou vést ke třetímu stupni duchovní rakoviny. Jdou tak daleko, že si lidé myslí, že když zlikvidují Lazara a Ježíše slouží svaté věci. Ježíš říká : "Budou vás zabíjet a myslet si, že slouží Bohu". Tak dopadl i sám Ježíš (ale nejen on).
Platí rovnice: "nečistota" + "vidíme" = člověk ztrácí soudnost (i v oblasti náboženské).
Tato chyba se prohlubuje a dochází k psychickým deformacím vedoucí k likvidaci jiných.
Názorným vrcholem všeho je proces s Ježíšem.
To vše přináší mnoho utrpení. Tragedií Židů a dalších v dlouhé historii.
I my jsme někdy utlačovaní a jindy jsme utačovateli. (Co je horší, být obětí nebo útočníkem? Obojí je hrozné. Věřící násilníci ubližovali okolo Ježíše i v dalších a dalších vlnách antisemitismu i rasismu a jiných hrůzných násilnostech. /6
Čím větší poznání, tím větší odpovědnost. To platí o židech a ještě více o nás, křesťanech.
Bylo by velice zajímavé, krásné a především velice užitečné si projít podrobně celou 11. kapitolu Janovu. Mnoho bychom se dozvěděli. /7
Každý jsme strůjcem svého štěstí a v mnohém strůjci svých dětí, vnuků a farníků.
---------------------------------------
Poznámky:
/1 Co např. znamená:
"Nemá den dvanáct hodin ..."?
Proč Ježíš plakal? Jakého druhu byl jeho pláč? Atd.
Přejedeného řečmi o dobrém jídle nenadchneme, ale hladovému se sbíhají sliny. Bohatý duchem se neptá, chudý duchem se zajímá.
/2 Nedávno jsme četli blahoslavenství a já jsem říkal, blahoslavenství jsou napsány jako třeba kapitoly v obsahu knihy. Na dalších místech evangelia k blahoslavenství nám je nabízena látka k jejich pochopení. Na několika postavách jsme si už ukazovali, kdo k blahoslaveným patří nebo ne.
Bohatý mladík má své bohatství v majetku materiálním i duchovním ...
Samaritánka a její spoluobčané viděli Mesiáše. Mnoho židů nikoliv. Slepý od narození viděl Syna Božího, představení židů nikoliv.
/3 Je dobře si všimnout, co nám kyne s Ježíšem a na co se zmůžeme bez něj.
/4 Řada lidí se při pobožnosti křížové cesty nebo při pašijích snaží vymáčknou slzu nad Ježíšovým utrpením, ale nevšímá si, kolik Ježíš zkusil od zbožných během celé doby jeho vyučování veřejnosti (už primiční kázání Ježíše málem stálo život, kdyby se neubránil).
Dobře nám jde hra na jeruzalémské ženy: "Chudáku, co ti to udělali" (případně: "Ti Židé!"), ale stejně jako tenkráte neslyšíme: "Plačte nad sebou a nad svými dětmi, které jste špatně (i nábožensky) vychovali". srov. Lk 23,28
Židé nedali na Ježíše a čekali je hrozné události při pádu Jeruzaléma.
Kdo si to propojí s 13. kap. Lukášovou, opět něco dalšího získá.
Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí.
On jim na to řekl: "Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět?"
Ne, pravím vám, ale neobrátíte-li se, všichni podobně zahynete. Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma?
Ne, pravím vám, ale neobrátíte-li se, všichni právě tak zahynete."
Potom jim pověděl toto podobenství: "Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl... (Lk 13,1n
/5 Běda vám farizeům! Odevzdáváte desátky z máty, routy a ze všech zahradních rostlin, ale nedbáte na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh. Toto bylo třeba činit a to ostatní neopomíjet.
Běda vám farizeům! S oblibou sedáte na předních místech v synagógách a líbí se vám, když vás lidé na ulici zdraví.
Běda vám! Jste jako zapomenuté hroby, po nichž lidé nahoře chodí a nevědí o nich."
Na to mu jeden ze zákoníků odpověděl: "Mistře, když toto říkáš, urážíš také nás!"
On mu řekl: "I vám zákoníkům běda! Zatěžujete lidi břemeny, která nemohou unést, a sami se těch břemen nedotknete ani jediným prstem.
Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové. Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců: oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky. Proto také Moudrost Boží promluvila: Pošlu k nim proroky a apoštoly a oni je budou zabíjet a pronásledovat, aby tomuto pokolení byla připočtena vina za krev všech proroků prolitou od založení světa, od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a svatyní. Ano, pravím vám, tomuto pokolení bude přičtena vina.
Běda vám zákoníkům! Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste v tom zabránili."
Když odtud vyšel, začali na něj zákoníci a farizeové zle dotírat a na mnohé se vyptávat, činíce mu tak nástrahy, aby jej mohli chytit za slovo. (Lk 11,43-54
/6 Slyšel jsem vyprávění kardinála Lehmana, z jednoho významného německého náboženského časopisu. Misionáři německé misie z míst krvavých bojů mezi Buty a Tusy se ptali: "Co jsme udělali špatně?" Černoši si totiž na mši přinesli mačety, šli ke Stolu Páně a pak vyrazili usekávat svým protivníkům ruce, nohy a hlavy.
U nás se nepoužívají tak barbarské metody.
/7 Ale my raději utíkáme v lepším případě k dalším stránkám Písma (místo poctivé snahy porozumět Ježíšovu vyučování - a pak nejsme schopni odpovědět na otázku, proč byl Ježíš ukřižován), v horším případě ke snadnějšímu čtení zbožných knížek nebo novin. /
Jaké úrody chceš dosáhnout, říká Ježíš v podobenství o Rozsévači. My toho nedbáme, nebe si představujeme jako sociální zajištění nemakančenkům, však se za nám přimluví P. Maria a všichni svatí.
Navíc je poslední příležitostí pro židy, aby bez tragédie poznali, že Ježíš přichází od Boha.
Pro naše poznání Ježíše je důležité mít tuto událost dobře promyšlenou, je jedním z velikých kamenů stavby naší víry - důvodů proč Ježíšovi důvěřujeme. (Mnoho lidí si ale raději místo vlastního přemýšlení čte Šifru Mistra Leonarda a nechá se vést spisovatelem tam, kam on chce.)
Nelze se zabývat vším najednou.
Všimneme si 11. kap. Lukášovy z pohledu "čistý - nečistý" v novozákonním slova smyslu /2 a také z pohledu problému "vidíme" viz Poznámky z minulé neděle).
Minulou neděli jsme si všimli, z čeho se rodí hřích a utrpení. "Otcem" je ono "vidíme", a "matkou" je "nečistota".
Všímali jsme si, že Samaritáni měli zdeformované náboženství (byli "nečistí"), ale neměli v sobě to "vidíme" (alespoň ne v městečku Sychar). Když Samaritánka viděla, že Ježíš udělal zázrak (minizázrak), hned se ptala na zásadní věc: "Pane, které náboženství je správné?" (Nebyla zaslepená, aby si myslela, že Židé jsou horší než samaritáni.). A obyvatelé Sycharu pozvali Ježíše na dvoudenní vyučování náboženství.
Před týdnem jsme uvažovali o uzdravení slepého od narození. (Vzpomeňme, jak se nemohl se "zbožnými" domluvit, protože chtěli slyšet, že jeho vyléčení byl zaranžovaný podvod. Když uzdravený poznamenal: "Chcete se snad stát jeho učedníky", zaútočili na něj: "My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomto nevíme, ani odkud je"... Kdyby si zbožní dali práci, zjistili by, že Ježíšovo učení je v naprostém souladu s učením Mojžíše.
Pochopit Ježíše nebyl veliký problém. Kdyby byli farizeové poctiví, mohli v Ježíši Mesiáše rozpoznat. Ježíš je dostatečně upozorňoval na rozdíly mezi Mojžíšovými slovy a jejich způsobem vyu�ování náboženství. Kdyby byli farizeové poctiví, přiznali by, že tesař z Nazareta má pravdu. Jenže jim se nechtělo říci: "Ano, máš pravdu", oni přece "vidí".
Neochota uznat zjevnou pravdu je nebezpečným místem, kde můžeme přijít k úhoně. To je kámen úrazu! Závažné a klíčové místo. Dnes by se řeklo: MÍSTO ČASTÝCH A ZÁVAŽNÁCH NEHOD.
Čím víc se farizeové dostávali do sporu s Ježíšem, tím je potkávali tvrdší prohry. Jejich viny narůstaly.
Tak to v našem životě chodí. Ve sporech jednotlivce i společnosti. (Není těžké si toho všimnout třeba v dějinách, které jsme prožili.)
Všimneme si několika míst.
Ježíš byl už pronásledován a protože hrál o čas (ještě neřekl a neudělal vše, co potřeboval pro naši záchranu), vytratil se z Jeruzaléma do Galileje. Možná se zastavil u svých přátel v Betánii, v každém případě Lazarovy sestry věděly na koho se obrátit, když se rozhodly poslat za Ježíšem posla.
(Prosba Marty a Marie je skvostnou ukázkou! novozákonní modlitby ... )
Ježíš nechal Lazara umřít. (Mohl jej uzdravit na dálku.) /3
Ježíš úmyslně zůstal na místě a pak pomalu odcházel do Jeruzaléma.
Lazarovy sestry patřily mezi Ježíšovy učedníky a přátele. Marta říká: "Pane, kdybys tady byl, můj bratr by neumřel. Poslaly jsme hned posly. Kdybys šel hned, zastihl bys ho naživu a mohl jsi ho uzdravit" (Sestra nemohly vědět, jaké překvapení jim Ježíš chystá).
Všimněme si, že Marta pak říká slova, jejichž význam je větší než sama chápe (to se i nám někdy stává). Za chvíli ale zrazuje Ježíše od otvírání hrobky.
Marta je odevzdaná do vůle Boží, ale Marii to vrtá v hlavě: "Škoda, asi to udělal úmyslně"... (Marie rozuměla Ježíšovi níc než Marta, byla nábožensky dál.)
V celé události nejde jen o sourozence z Betánie. Vzkříšením Lazara dává Ježíš židům vrcholnou a poslední příležitost, jak bezbolestně vyřešit otázku je-li tesař z Nazareta blázen nebo má-li pravdu.
Lazar byl známou osobou, poměrně bohatým člověkem. Betánie byla tenkráte předměstím Jeruzaléma. O Lazarově smrti vědělo mnoho lidí, na jeho pohřeb přišlo mnoho lidí. Pak se rozkřiklo: "Lazar vstal z mrtvých".
Je dobře si evangelium přečíst dál (nepřistoupit na pocit, že evangelia známe).
Jak to, že velekněz a velerada na Lazarovo zmrtvýchvstání reagovali rozhodnutím o zlikvidování Lazara i Ježíše?
Tady už skončily intelektuální dohady o náboženských názorech. Začíná tvrdý zločin. Tady vidíme důsledky nekvalitních názorů na Boha ("Ježíše je třeba zabít"). Kolikráte se to podobně objevilo, kolikráte to bylo před Ježíšem i po něm! Odstraněno poctivých a kvalitních lidí?
Ježíše nechtěl popravit ani nemrava Herodes, ani surovec Pilát - cynický Říman. Oba jednali pod tlakem zfanatizovaných věřících.
Herodes si myslel, že Ježíš je cvok: "Tomu nemůžeme nic udělat".
Pilát: "Ani Herodes ani já jsme na něm vinu nenašli".
Židé: "Ukřižuj, nebo nejsi přítel císařův".
Pilát věděl, že mu jde o krk, umyl si ruce: "S tímto člověkem, nechci mít nic společného, já ho považuji za nevinného". A zfanatizovaný dav začal křičet: "Jeho krev na nás a na naše děti".
A to předtím pohan Pilát jim - pravověrným a zbožným židům - řekl : "Pozor, jste vinni krví spravedlivého člověka".
Kdo si přečte další úryvek: J 11,45-57
nepřehlédne strašné varování
nás zbožných lidí, jak nekvalitní zbožnost člověku zavírá oči. (Kdo nečte Písmo a
slyší jen úryvky v kostele - ten za celý život nemusí toto místo slyšet.)
/4
Nestačí zpytovat své svědomí podle Desatera (to nestačí ani židům), Ježí� nás upozorňuje na velice závažné věci.
V minulých nedělích jsme se snažili ukázat závažnost "blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha". Chceme porozumět smyslu "čistý a nečistý" v novozákonním smyslu.
Farizeové velice dbali na rituální "čistotu", ale s Mesiášem tvrdě narazili (kdyby se jen minuli).
Všímali jsme si z čeho se rodí hřích a utrpení.
"Otcem" je ono "vidíme" a "matkou" je "nečistota".
Na rozhodnutí předních židů (J 11,45-57
) vidíme, jaký hřích přivedl Ježíše na hřích (ne
nějaké dětské zlobení, ale jeden konkrétní a závažný hřích - který ve Zpovědních
zrcadlech nenajdeme -zaťatost zbožných lidí, přesvědčených o své náboženské
pravdě.
Ježíš předpověděl strašnou událost: "Mesiáše nezavraždí pohané, ale duchovenstvo, teologická fakulta a biskupské konference v čele s papežem. (Srov. Mt 16,21
) Ta
slova mě jsou více nepříjemná než sv. Petrovi (který Ježíšovi mocně odporoval, že je to
nesmysl), protože jsem vyjmenován mezi těmi, kteří jsou Mesiáši nebezpeční. Petr jen
zapřel.
Shrnu-li naše uvažování z posledních několika týdnů:
1.) novozákonní "nečistota" je ohrožující (matka hříchu) ,
2.) krajně nebezpečná je jistota zbožných "vidíme" (otec hříchu)
3.) prvek (který zatím označíme jen číslovkou) má děsivé následky
Toto vše vede ke strašnému hříchu likvidováni odpůrců ... /5
Bylo by zapotřebí si pečlivě rozebrat text (J 11,45-57
), abychom porozuměli celému monstróznímu mechanismu snažícímu se zachránit
náboženské společenství ("Synagógu" nebo "Církev"). Nemysleme si, že jde jen o dávné
Židy, stejné nebezpečí hrozí nám (i když v dnešní době se u nás používají
uhlazenější způsoby). Důkazů je po ruce kolik kdo chce.
Co je tím 3. prvkem?
Náboženští představitelé viděli vzkříšeného Lazara a došli k rozhodnutí: "Musíme ho zlikvidovat" (úmyslně zde vynechávám Ježíše).
V této fázi to ještě může být ze strany židů neuvědomělé. Později ovšem už nikoli. (Na Květnou neděli budeme uvažovat o procesu s Ježíšem.)
Lazar byl vzkříšen a mnoho židů stejně Ježíši nedůvěřovalo. Začalo se naplňovat Ježíšovo proroctví: "Kdo nehledá pravdu, kdo nedá na Mojžíše a proroky, ten nedá ani na vzkříšeného" (Text Lk 16,19-31
není "podobenstvím" o
boháči a Lazarovi, ale prorockým obrazem.)
Postižení "nečistotou" a oním "vidíme", je tak těžké, že toho, kdo má zkreslené názory a zároveň má pocit, že je pravověrný a dobrý věřící, dovede ke 3. stupni zla.
Tento třetí faktor je výslednicí těch dvou faktorů předešlých. Je "dítětem" ("otce a matky"), je hroznější a zvrhlejší než jeho "rodiče".
Vystupuje až nakonec. Tady ho začínáme vidět, ale naplno vystoupí až při procesu s Ježíšem.
Když chtěli Ježíše zlikvidovat, pořád mohli být přesvědčení, že Ježíš je bludař, že to dělají ve vyšším zájmu, v zájmu svaté víry, záchrany Izraele, atd. Ale na soudu Velerady vyvstane ten třetí faktor naplno.
Tam si všimneme, kam vede:
1.) novozákonní nečistota - nesprávné názory, nesprávné způsoby myšlení
2.) pocit "já věřím, já jsem dobrý (Říkáte: "Vidíme", proto váš hřích trvá). ", který se připojí k první chybě (V této situaci se člověk už dostává do střetu s Ježíšem (s Ježíšovými názory), tyto střety se opakují, člověk útočí na Ježíše a - prohrává.
Bída je, že si to neuvědomuje. Je to nevědomost - ale zaviněná! Nebudeme se před Ježíšem moci vymlouvat. Umíme číst, máme Písmo i čas.
Ta nečistota a zaslepenost mohou vést ke třetímu stupni duchovní rakoviny. Jdou tak daleko, že si lidé myslí, že když zlikvidují Lazara a Ježíše slouží svaté věci. Ježíš říká : "Budou vás zabíjet a myslet si, že slouží Bohu". Tak dopadl i sám Ježíš (ale nejen on).
Platí rovnice: "nečistota" + "vidíme" = člověk ztrácí soudnost (i v oblasti náboženské).
Tato chyba se prohlubuje a dochází k psychickým deformacím vedoucí k likvidaci jiných.
Názorným vrcholem všeho je proces s Ježíšem.
To vše přináší mnoho utrpení. Tragedií Židů a dalších v dlouhé historii.
I my jsme někdy utlačovaní a jindy jsme utačovateli. (Co je horší, být obětí nebo útočníkem? Obojí je hrozné. Věřící násilníci ubližovali okolo Ježíše i v dalších a dalších vlnách antisemitismu i rasismu a jiných hrůzných násilnostech. /6
Čím větší poznání, tím větší odpovědnost. To platí o židech a ještě více o nás, křesťanech.
Bylo by velice zajímavé, krásné a především velice užitečné si projít podrobně celou 11. kapitolu Janovu. Mnoho bychom se dozvěděli. /7
Každý jsme strůjcem svého štěstí a v mnohém strůjci svých dětí, vnuků a farníků.
---------------------------------------
Poznámky:
/1 Co např. znamená:
"Nemá den dvanáct hodin ..."?
Proč Ježíš plakal? Jakého druhu byl jeho pláč? Atd.
Přejedeného řečmi o dobrém jídle nenadchneme, ale hladovému se sbíhají sliny. Bohatý duchem se neptá, chudý duchem se zajímá.
/2 Nedávno jsme četli blahoslavenství a já jsem říkal, blahoslavenství jsou napsány jako třeba kapitoly v obsahu knihy. Na dalších místech evangelia k blahoslavenství nám je nabízena látka k jejich pochopení. Na několika postavách jsme si už ukazovali, kdo k blahoslaveným patří nebo ne.
Bohatý mladík má své bohatství v majetku materiálním i duchovním ...
Samaritánka a její spoluobčané viděli Mesiáše. Mnoho židů nikoliv. Slepý od narození viděl Syna Božího, představení židů nikoliv.
/3 Je dobře si všimnout, co nám kyne s Ježíšem a na co se zmůžeme bez něj.
/4 Řada lidí se při pobožnosti křížové cesty nebo při pašijích snaží vymáčknou slzu nad Ježíšovým utrpením, ale nevšímá si, kolik Ježíš zkusil od zbožných během celé doby jeho vyučování veřejnosti (už primiční kázání Ježíše málem stálo život, kdyby se neubránil).
Dobře nám jde hra na jeruzalémské ženy: "Chudáku, co ti to udělali" (případně: "Ti Židé!"), ale stejně jako tenkráte neslyšíme: "Plačte nad sebou a nad svými dětmi, které jste špatně (i nábožensky) vychovali". srov. Lk 23,28
)
Židé nedali na Ježíše a čekali je hrozné události při pádu Jeruzaléma.
Kdo si to propojí s 13. kap. Lukášovou, opět něco dalšího získá.
Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí.
On jim na to řekl: "Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět?"
Ne, pravím vám, ale neobrátíte-li se, všichni podobně zahynete. Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma?
Ne, pravím vám, ale neobrátíte-li se, všichni právě tak zahynete."
Potom jim pověděl toto podobenství: "Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl... (Lk 13,1n
)
/5 Běda vám farizeům! Odevzdáváte desátky z máty, routy a ze všech zahradních rostlin, ale nedbáte na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh. Toto bylo třeba činit a to ostatní neopomíjet.
Běda vám farizeům! S oblibou sedáte na předních místech v synagógách a líbí se vám, když vás lidé na ulici zdraví.
Běda vám! Jste jako zapomenuté hroby, po nichž lidé nahoře chodí a nevědí o nich."
Na to mu jeden ze zákoníků odpověděl: "Mistře, když toto říkáš, urážíš také nás!"
On mu řekl: "I vám zákoníkům běda! Zatěžujete lidi břemeny, která nemohou unést, a sami se těch břemen nedotknete ani jediným prstem.
Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové. Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců: oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky. Proto také Moudrost Boží promluvila: Pošlu k nim proroky a apoštoly a oni je budou zabíjet a pronásledovat, aby tomuto pokolení byla připočtena vina za krev všech proroků prolitou od založení světa, od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a svatyní. Ano, pravím vám, tomuto pokolení bude přičtena vina.
Běda vám zákoníkům! Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste v tom zabránili."
Když odtud vyšel, začali na něj zákoníci a farizeové zle dotírat a na mnohé se vyptávat, činíce mu tak nástrahy, aby jej mohli chytit za slovo. (Lk 11,43-54
) (Srov. Mt 23,29-35
)
/6 Slyšel jsem vyprávění kardinála Lehmana, z jednoho významného německého náboženského časopisu. Misionáři německé misie z míst krvavých bojů mezi Buty a Tusy se ptali: "Co jsme udělali špatně?" Černoši si totiž na mši přinesli mačety, šli ke Stolu Páně a pak vyrazili usekávat svým protivníkům ruce, nohy a hlavy.
U nás se nepoužívají tak barbarské metody.
/7 Ale my raději utíkáme v lepším případě k dalším stránkám Písma (místo poctivé snahy porozumět Ježíšovu vyučování - a pak nejsme schopni odpovědět na otázku, proč byl Ježíš ukřižován), v horším případě ke snadnějšímu čtení zbožných knížek nebo novin. /
Jaké úrody chceš dosáhnout, říká Ježíš v podobenství o Rozsévači. My toho nedbáme, nebe si představujeme jako sociální zajištění nemakančenkům, však se za nám přimluví P. Maria a všichni svatí.