3. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: 1Kor 1,10n - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 8,23b-9,3; 1 Kor 1,10-13.17; Mt 4,12-23
Datum: 27. 1. 2008
Izajáš těšil Izraelity v babylonském zajetí. Nezapomenul na "poslední díru, ve které lišky dávají dobrou noc". Ježíš začal své poslání, ale nešel směrem k Jeruzalému, jak by se očekávalo, ale nejprve se vydal na sever do "pohraničí". To něco znamená ...

První lekce Ježíšova vyučování začíná stejně jako kázání Janovo: "Obraťte se ..." /1

Nám se dostalo té výsady, kterou nestihl za pozemského života Jan, my se můžeme stát Ježíšovými učedníky a můžeme vstoupit do božího království. /2

První učedníci se nesetkali s Ježíšem poprvé (srov. J 1,35n).  Slovům: "Udělám z vás rybáře lidí", rozuměli. /3

Před týdnem jsme si dělali zkoušku, zda patříme mezi Ježíšovy učedníky:

Kdo nečte evangelia,

kdo čte z evangelií jen něco, kdo si z nich vybírá jen něco,

kdo se neptá na to, čemu nerozumí,

koho nebaví evangelia čístten by s Ježíšem nechodil a zatím mezi učedníky nepatří.

K dovednosti řídit auto nestačí jen informace: "Nejezdi tak, abys někoho nepřejel".

Podobně k životu v božím království nestačí věta: "Jak chceš, aby lidé jednali s tebou, tak jednej ty s druhými." Potřebujeme Ježíšovo vyučování, potřebujeme získat řadu důležitých návyků a sociálních dovedností. (Vzpomeňme na olej do lamp v podobenství o družičkách (Mt 25,1-13).

Je dobré mít mezi svými přáteli někoho, kdo je moudřejší a lepší než my - abychom měli kam růst.

Pro nás může být největší autoritou Kristus. /4

Holčičky napodobují maminku, když ji vidí pečovat o mladšího sourozence. Kluci vidí tátu pracovat se šroubovákem, štípat dříví, jezdit v autě, pracovat s počítačem.

Dětem můžeme dát veliký klad do života, vidí-li na nás např. jestli se s Kristem radíme.

Je pro nás ježíš největší autoritou?

Myslíte si, že bychom my stáli o Ježíšovu blízkost?

Ježíš vidí do každého člověka. Do každého z nás.

Samozřejmě, že jedná s člověkem velice pěkně. Zacheus, Samaritánka, cizoložnice, lotr po pravici se u něj cítili velice bezpečně. Ale mnoho zbožných o jeho blízkost nestálo.

Učedníci jeho blízkost vyhledávali. Stejně i ženy, které s nimi chodily.

Myslíte, že bychom my vydrželi to, že do nás Ježíš vidí?

Všimněme si, jak bezradní lidé rádi vyhledávají jasnovidce. Ale jak jim poradí, hned od nich odcházejí. Nenecháme si jen tak někoho dívat pod pokličku. /5

Většina lidé pochopitelně raději mluví o chybách druhých než o chybách vlastních.

Mnoho lidí neumí přiznat chybu a neunese, když jim nikdo řekne nepříjemnou pravdu.

Ježíš nikomu nevyjevoval chyby konkrétního člověka. Upozorňoval na špatné postoje obecně.  A přesto bylo mnoho lidí podrážděno, když jim říkal, že potřebují přemýšlet jinak, modlit se jinak, a znovu pečlivěji naslouchat Písmu.

Jaké jsme měli rádi učitele? Ty, kteří znali obor, uměli zábavně učit, byli spravedliví a pokud měli smysl pro humor, byli dokonalí.

A Ježíš je nejskvělejší učitel a má veliký smysl pro humor.

Ti, které nebaví učení, se vymlouvají na všechno možné. Známe výmluvy nedospělých: "Blbej učitel, špatnej farář, proradná církev, pokrytečtí křesťané, zločiny inkvizice ..."

Víme, že každý hřích je znamením, že jsem někdy chybil.

Žák, který dostane špatnou známku, má zjistit, kde udělal chybu.

Možná se přehlédl, ale je možné, že se špatně učí, je možné, že neumí správně myslet.

Je na každém, co se sebou uděláme a jak postavíme ke svým chybám.

Táta děcku nepomůže, vypracuje-li za něj domácí úkol.

Prorok přišel ke králi Davidovi, který se několikanásobně provinil. A protože se prorok krále bál,  vyprávěl mu vymyšlený příběh o bohatém sousedovi, který ukradl a zabil sousedovi jedinou ovečku...

A pak s obavami dodal: "Ten člověk jsi ty".

A David řekl: "Ano, to je pravda".

Málokdo stojí o pravdu o sobě.

Biblické slovo je vždy řečeno nám. Není kruté, jede k hojení, k uzdravení.

V pondělí se mi zdál krásný sen. Byl jsem v parlamentě a setkal jsem se tam s panem Schwarzenbergem a nádherně jsme si popovídali a já jsme se dozvěděl mnoho věcí. Probudil jsem se a velice jsem si liboval, co všechno můžeme ve snu získat. Měl jsem z toho velice povznesenou náladu.

Pak jsem znovu usnul a sen v parlamentě pokračoval.

V jednom téměř prázdném sále bylo mnoho stolů. Na stolech byl podnosy s mnoha řízky (talíře a příbory nebyly ještě přineseny). Sedl jsem si k prázdnému stolu směrem k hlavnímu vchodu a rukama jsem začal jíst řízky s chlebem. Když jsem dojídal asi pátý řízek, uviděl jsem, že u mého stolu už sedělo asi pět lidí, kteří vidí, jak se láduji. Hrozně jsem zčervenal.

Vedle mě seděla starší paní a ta mě pak vzala za ruku a utěšovala mě ...

Probudil jsem se s nesmírně ošklivým pocitem z toho snu. Děsný sen.

Asi za hodinu mi došlo, že je to pravdivý sen o mě,

i když my jsme si nikdy doma jeden druhému nic nesnědli. I když nepatřím mezi lidi, kteří se vrhají na jídlo. I když si velice ošklivím nenažrané lidi (ošklivím si je právě proto, že mi nastavují zrcadlo?).

Naše vědomí je jako desetina ledovce, která je vidět a devět desetin naší osobnosti je ponořeno v moři nevědomí.

Měli jsme v semináři františkána Františka Pometlo (asi 2 cm mu chyběly do 2 metrů). U stolu jsme sedávali po deseti. Na stůl se nosilo deset porcí masa, deset jablek, ... František si vždy vzal nejmenší maso a nejmenší jablko...  Do smrti to nezapomenu.

Byl jsem rád za ten velice hnusný sen. Řekl mi o mě to, co bych si sám nepřipustil. A nejde jen o jídlo ...

Máme strach, aby druzí neviděli, že ještě nejsme tam, kde bychom se rádi viděli. Ale Ježíš nás nikam nežene. Řada hříšníků se s Ježíšem byla ráda, protože si na nic nehráli.

Řada zbožných si už Jana držela dost od těla, necítili se u něj dobře, nedokázali si přiznat, že jsou od Boha daleko. S Ježíšem se dostali do smrtonosného sporu. Tolik si zakládali na své zbožné fasádě. Na svých zbožných skutcích... /6

Přitom Ježíš je příjemný a ohleduplný lékař, který umí vyléčit jakoukoliv chorobu tomu, kdo s ním spolupracuje.

Ten, kdo zpracuje úryvek dnešního evangelia, porozumí za týden, až uslyšíme: "Blahoslavení čistého srdce"... 

-----------------------------------------

Poznámky:

                /1      Všimněme si, jak jednotlivé lekce biblického vyučování na sebe navazují. Jak bychom bez znalostí předešlých lekcí nepochopili dnešní lekci.

Ježíš potvrzuje potřebnost začít znovu, jinak myslet, z gruntu jinak naslouchat Bohu.

               /2       Boží království je uspořádání sebe a vztahů s druhými podle Ježíšových pravidel.

Bez znalostí Ježíšových pravidel k tomu ale nedojde.

Nestačí jen vědět: "Miluj svého bližního, jako sebe sama". Kdyby to stačilo, nemusel by se Ježíš namáhat a  mnoho hodin vyučovat.

Něco jiného je nechat se pokřtít a něco jiného je stát se Ježíšovým učedníkem a Ježíšovým přítelem.

            /3      Před sto lety by možná Ježíš řekl, budete hasiči, dnes by mohl říci, budete záchranáři.

Moře je dodneška nespoutaným živlem, pro tehdejší lidi zobrazovalo místo chaosu, ohrožení a zla.

Jako rybáři vytahují ryby na břeh, tak mají učedníci vytahovat, zachraňovat lidi z ohrožení zla. (Srovnej rituál Janova ponoření lidí do Jordánu a jejich vytažení na břeh z minulé neděle.)

           /4      Křesťanské manželství je to, ve kterém oba manželé přijali Ježíše za svého přítele, Mistra a Učitele, a jednají podle jeho příkladu.

          /5        Nevěřte podvodníkům, možnost vidět do života druhých Bůh propůjčuje velmi, velmi zřídka.

         /6        Když Jan spatřil, že mnoho farizeů a saduceů přichází k ponoření, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem? Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání. Nemyslete si, že můžete říkat: `Náš otec je Abraham!' Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení. Sekera je už na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.  (Mt 3,7-10)

                    Když farizeové slyšeli Ježíšova slova, řekli: "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů."

Protože znal jejich smýšlení, řekl jim: "Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát. A vyhání-li satan satana, pak je v sobě rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království? Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci. Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.

Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům.

Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.

Proto pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.

Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.

Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví. Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.

Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu. Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen."  (Mt 12,24-37)