2. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Iz 49,3.5-9 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 49,3.5-6
Datum: 20. 1. 2008
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Iz 49,3.5-9 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 49,3.5-6
; 1 Kor 1,1-3
; Jan 1,29-34
Datum: 20. 1. 2008
Minulou neděli jsem položil otázku: "Kdo viděl sestupovat Ducha na
Ježíše"?
Z textu minulé neděle (Mt 3,13-17
Kdo si vzpomněl na další místa v evangeliích o Janovi nebo si je vyhledal, našel správnou odpověď.
Poznámka: v biblickém textu místo "křtít" čtěte: "ponořit", text vám bude srozumitelnější.
Po Vánocích každoročně procházíme v liturgii Ježíšovo působení. Začalo ponořením v Jordáně, skončilo na kříži.
Židé šli s Ježíšem jen jednou. My máme obrovskou výhodu, že každý rok smíme znovu procházet Ježíšovým vyučováním (a máme je popsáno v knižní formě).
Každoroční vyučování mi připadá jako výstup po točitém schodišti. Každým "závitem" se dostáváme nad určitý bod půdorysu s větším výhledem. Můžeme opravovat svůj náhled a doplňovat, co jsme dříve přehlédli.
Jen pár lidí tenkrát dokázalo naslouchat Ježíšovi do konce. Nesnesli Ježíše. Z velikých zástupů zbyla jen troška.
Kvůli nám samotným zkoumáme, jak se to stalo, v čem vězí chyba židů?
Nevím, zda Vám někdo do Nového roku přál: "Aby se ti podařilo lépe porozumět Ježíši, abys jej mohl lépe následovat".
Před týdnem nás Písmo opět zavedlo k důležitosti Janova ponoření pro náš život (k Janově výzvě k "obrácení"). /1 Dnes o kousek pokročíme. Biblický text nás znovu přivádí k Janovi.
Mnoho židů neudělalo "dobrý začátek", ke kterému je Jan důrazně vybízel. Proto se minuli s Mesiášem. (Kdyby jej jen minuli ...)
Všímáme si, že zaťatost v myšlení je neštěstím, někdy je životu nebezpečná.
Když Jan přemýšlel nad prorockými texty o Mesiáši a porovnal je s tím, co říkali rabíni o Mesiáši, odešel na poušť. Vzal si velbloudí kůži, pod ní spal a jedl to, co mu dala příroda. Došlo mu: "Až se setkáme s Mesiášem, nebudeme mu rozumět".
Bůh mu zjevil, že to, k čemu došel, má říkat lidem. Tak se mu dostalo poslání, aby ukazoval židům, jak překrucují Písmo.
Jan zřejmě dostal určité dary (i Ježíš o Janovi říká, že přišel v duchu a moci Eliášově). Měl schopnost dělat zázraky, číst myšlenky, ale ani je nepoužíval, aby neupoutával na sebe. Věděl, že čas hoří. Podobně Jan při výslechu teologické komise řekl: "Nebudeme se zdržovat tím, kdo jsem já. Přejděme k nejdůležitějšímu, já pouze připomínám Izajášova slova, že se máme obrátit, aby se s námi mohl Bůh domluvit". /2
(S některými hříšníky se Ježíš domluvil, ale ze zbožnými typu farizeů a velekněží, ne.)
Jan lidem vysvětloval, jak to je s prorockými texty a s nebezpečím si myslet, jak "všechno známe". "Kdo chce začít znova, pořádně a bez těch starých chyb? Kdo si uvědomuje, jak nebezpečné je zůstávat v postoji "otců", /3 ať sestoupí do Jordánu ...
Člověk, který lezl do Jordánu, pak řekl: "Ještě krok a proud mě strhne."
Jan jej chytl a vytáhl na břeh: "Neboj se, Bůh ti přichází na pomoc".
Když jednou přišel Ježíš k Jordánu, Jan se zarazil: "Počkej, tebe ponořovat nebudu, ty ponoř mě". ˇ
Ježíš se usmíval: "Co ti bylo nařízeno?"
"Že mám ponořovat".
"Koho?"
"Každého."
"Proč?"
"Každý potřebuje opravit myšlení."
"Tak mě ponoř."
"Ty ponoř mě, ty jsi lepší".
"Bylo ti nařízeno ponořovat?"
"Bylo."
"Tak vidíš, ponoř mě."
Jan Ježíše ponořil a najednou "vidí nebe otevřené ...", a vidí, že ponořil Mesiáše.
"Já jsem přišel ponořovat do vody, aby izraelité mohli porozumět Mesiáši", říká Jan.
Opakuji, že Ježíš nám vlastním ponořením od Jana ukazuje, že i my - každý z nás - potřebujeme "nové zrození z vody", každý potřebujeme začít s novým způsobem myšlení.
My nemůžeme "nové zrození z vody" přeskočit nebo nahradit tím, že víme, kdo je beránek Boží. To věděli apoštolové také, a přesto Ježíšovi v řadě věcí nevěřili. (Připomenu jejich nejtěžší nevěru - po Ježíšově zatčení přestali věřit, že Ježíš je beránek Boží a Mesiáš.)
Kdybych se vás zeptal: "Kdo věří, že Ježíš je beránek Boží?", každý bychom zvedli ruku.
Toto tvrzení jsme přijali více než apoštolové.
Ale co to znamená, že Ježíš je beránek Boží?
Zeptejme se pro kontrolu jeden druhého. Udělejme to doma.
Nebo si napišme svou odpověď.
Ve většině případů uslyšíme sebe nebo druhého: "No, že za nás dal život..."
Jenže, co to znamená: "Dal za nás život"?
Požádejte vaše dítě, aby se vás takto zeptalo: "Tati, co to znamená: "Ježíš za nás dal život"?
.
Většina z nás bude říkat: "Ježíš za nás prolil krev na odpuštění našich hříchů".
"Tatínku, je to jako když se čachtická paní ponořila do krve mladých děvčat, aby si udržela mládí?"
"To ne, to se nedá srovnávat."
"Tak jak to je?"
Ježíšovo působení začalo tím, že potvrdil důležitost Janova varování.
Skončilo tím, že se Ježíš nechal zabít.
Proč? Aby mu lidé konečně začali důvěřovat.
"Kdo je spasen?" ptali jsme se nedávno.
Ne ten, kdo pouze říká: "Ježíš je beránek Boží" a "Ježíš je Syn Boží".
Zachráněn je ten, kdo Ježíši důvěřuje a nechá si od Ježíše poradit.
Ve všem! Ne jen v něčem.
Kdo se Ježíšem nechá vést a vzdělávat, bude zachráněn.
Křesťanské manželství je to, ve kterém oba manželé přijali Ježíše za svého přítele, Mistra a Učitele, a jednají podle jeho příkladu.
Boží království je uspořádání sebe a vztahů s druhými podle Ježíšových pravidel.
Bez znalostí Ježíšových pravidel k tomu ale nedojde.
Nestačí jen vědět: "Miluj svého bližního, jako sebe sama". Kdyby to stačilo, nemusel by se Ježíš namáhat a mnoho hodin vyučovat.
Něco jiného je nechat se pokřtít a něco jiného je stát se Ježíšovým učedníkem a Ježíšovým přítelem. /4
Zkusme si udělat zkoušku, zda bychom patřili (zda patříme) mezi Ježíšovy učedníky:
Kdo nečte evangelia,
kdo čte z evangelií jen něco, kdo si z nich vybírá jen něco,
kdo se neptá na to, čemu nerozumí,
koho nebaví evangelia čístten by s Ježíšem nechodil a zatím mezi učedníky nepatří.
Pouze pokřtěný člověk je jen nemluvnětem a nedochůdčetem božím.
------------------------------------
Poznámky:
/1 "Obracení" je trvalý proces. Díky Ježíšovu života a jeho nauce si kdykoliv můžeme a máme porovnávat své názory a postoje s Ježíšovými.
Křesťan si porovnává své jednání s Ježíšovým životem.
Křesťanské manželství je to, ve kterém oba manželé přijali Ježíše za svého přítele, Mistra a Učitele a jednají podle jeho příkladu.
Boží království je uspořádání sebe a vztahů s druhými podle Ježíšových pravidel.
/2 Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?" Nic nepopřel a otevřeně vyznal: "Já nejsem Mesiáš."
Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne."
Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?"
Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš."
Ti vyslaní byli z řad farizeů. Otázali se ho: "Proč tedy ponořuješ, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?"
Jan jim odpověděl: "Já ponořuji do vody. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte - ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi."
To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan ponořoval. (J 1,19-28
/3 Ježíš přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.
Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: `Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.'
Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."
Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: "Což to není syn Josefův?"
On jim odpověděl: "Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma."
Řekl: "Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské.
A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman."
Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem. Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.
On však prošel jejich středem a bral se dál. (L 4,16-30
/4 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.
Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.
To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali. (J 15,14-17
Z textu minulé neděle (Mt 3,13-17
) vyplývá, že
Ježíš.
Kdo si vzpomněl na další místa v evangeliích o Janovi nebo si je vyhledal, našel správnou odpověď.
Poznámka: v biblickém textu místo "křtít" čtěte: "ponořit", text vám bude srozumitelnější.
Po Vánocích každoročně procházíme v liturgii Ježíšovo působení. Začalo ponořením v Jordáně, skončilo na kříži.
Židé šli s Ježíšem jen jednou. My máme obrovskou výhodu, že každý rok smíme znovu procházet Ježíšovým vyučováním (a máme je popsáno v knižní formě).
Každoroční vyučování mi připadá jako výstup po točitém schodišti. Každým "závitem" se dostáváme nad určitý bod půdorysu s větším výhledem. Můžeme opravovat svůj náhled a doplňovat, co jsme dříve přehlédli.
Jen pár lidí tenkrát dokázalo naslouchat Ježíšovi do konce. Nesnesli Ježíše. Z velikých zástupů zbyla jen troška.
Kvůli nám samotným zkoumáme, jak se to stalo, v čem vězí chyba židů?
Nevím, zda Vám někdo do Nového roku přál: "Aby se ti podařilo lépe porozumět Ježíši, abys jej mohl lépe následovat".
Před týdnem nás Písmo opět zavedlo k důležitosti Janova ponoření pro náš život (k Janově výzvě k "obrácení"). /1 Dnes o kousek pokročíme. Biblický text nás znovu přivádí k Janovi.
Mnoho židů neudělalo "dobrý začátek", ke kterému je Jan důrazně vybízel. Proto se minuli s Mesiášem. (Kdyby jej jen minuli ...)
Všímáme si, že zaťatost v myšlení je neštěstím, někdy je životu nebezpečná.
Když Jan přemýšlel nad prorockými texty o Mesiáši a porovnal je s tím, co říkali rabíni o Mesiáši, odešel na poušť. Vzal si velbloudí kůži, pod ní spal a jedl to, co mu dala příroda. Došlo mu: "Až se setkáme s Mesiášem, nebudeme mu rozumět".
Bůh mu zjevil, že to, k čemu došel, má říkat lidem. Tak se mu dostalo poslání, aby ukazoval židům, jak překrucují Písmo.
Jan zřejmě dostal určité dary (i Ježíš o Janovi říká, že přišel v duchu a moci Eliášově). Měl schopnost dělat zázraky, číst myšlenky, ale ani je nepoužíval, aby neupoutával na sebe. Věděl, že čas hoří. Podobně Jan při výslechu teologické komise řekl: "Nebudeme se zdržovat tím, kdo jsem já. Přejděme k nejdůležitějšímu, já pouze připomínám Izajášova slova, že se máme obrátit, aby se s námi mohl Bůh domluvit". /2
(S některými hříšníky se Ježíš domluvil, ale ze zbožnými typu farizeů a velekněží, ne.)
Jan lidem vysvětloval, jak to je s prorockými texty a s nebezpečím si myslet, jak "všechno známe". "Kdo chce začít znova, pořádně a bez těch starých chyb? Kdo si uvědomuje, jak nebezpečné je zůstávat v postoji "otců", /3 ať sestoupí do Jordánu ...
Člověk, který lezl do Jordánu, pak řekl: "Ještě krok a proud mě strhne."
Jan jej chytl a vytáhl na břeh: "Neboj se, Bůh ti přichází na pomoc".
Když jednou přišel Ježíš k Jordánu, Jan se zarazil: "Počkej, tebe ponořovat nebudu, ty ponoř mě". ˇ
Ježíš se usmíval: "Co ti bylo nařízeno?"
"Že mám ponořovat".
"Koho?"
"Každého."
"Proč?"
"Každý potřebuje opravit myšlení."
"Tak mě ponoř."
"Ty ponoř mě, ty jsi lepší".
"Bylo ti nařízeno ponořovat?"
"Bylo."
"Tak vidíš, ponoř mě."
Jan Ježíše ponořil a najednou "vidí nebe otevřené ...", a vidí, že ponořil Mesiáše.
"Já jsem přišel ponořovat do vody, aby izraelité mohli porozumět Mesiáši", říká Jan.
Opakuji, že Ježíš nám vlastním ponořením od Jana ukazuje, že i my - každý z nás - potřebujeme "nové zrození z vody", každý potřebujeme začít s novým způsobem myšlení.
My nemůžeme "nové zrození z vody" přeskočit nebo nahradit tím, že víme, kdo je beránek Boží. To věděli apoštolové také, a přesto Ježíšovi v řadě věcí nevěřili. (Připomenu jejich nejtěžší nevěru - po Ježíšově zatčení přestali věřit, že Ježíš je beránek Boží a Mesiáš.)
Kdybych se vás zeptal: "Kdo věří, že Ježíš je beránek Boží?", každý bychom zvedli ruku.
Toto tvrzení jsme přijali více než apoštolové.
Ale co to znamená, že Ježíš je beránek Boží?
Zeptejme se pro kontrolu jeden druhého. Udělejme to doma.
Nebo si napišme svou odpověď.
Ve většině případů uslyšíme sebe nebo druhého: "No, že za nás dal život..."
Jenže, co to znamená: "Dal za nás život"?
Požádejte vaše dítě, aby se vás takto zeptalo: "Tati, co to znamená: "Ježíš za nás dal život"?
.
Většina z nás bude říkat: "Ježíš za nás prolil krev na odpuštění našich hříchů".
"Tatínku, je to jako když se čachtická paní ponořila do krve mladých děvčat, aby si udržela mládí?"
"To ne, to se nedá srovnávat."
"Tak jak to je?"
Ježíšovo působení začalo tím, že potvrdil důležitost Janova varování.
Skončilo tím, že se Ježíš nechal zabít.
Proč? Aby mu lidé konečně začali důvěřovat.
"Kdo je spasen?" ptali jsme se nedávno.
Ne ten, kdo pouze říká: "Ježíš je beránek Boží" a "Ježíš je Syn Boží".
Zachráněn je ten, kdo Ježíši důvěřuje a nechá si od Ježíše poradit.
Ve všem! Ne jen v něčem.
Kdo se Ježíšem nechá vést a vzdělávat, bude zachráněn.
Křesťanské manželství je to, ve kterém oba manželé přijali Ježíše za svého přítele, Mistra a Učitele, a jednají podle jeho příkladu.
Boží království je uspořádání sebe a vztahů s druhými podle Ježíšových pravidel.
Bez znalostí Ježíšových pravidel k tomu ale nedojde.
Nestačí jen vědět: "Miluj svého bližního, jako sebe sama". Kdyby to stačilo, nemusel by se Ježíš namáhat a mnoho hodin vyučovat.
Něco jiného je nechat se pokřtít a něco jiného je stát se Ježíšovým učedníkem a Ježíšovým přítelem. /4
Zkusme si udělat zkoušku, zda bychom patřili (zda patříme) mezi Ježíšovy učedníky:
Kdo nečte evangelia,
kdo čte z evangelií jen něco, kdo si z nich vybírá jen něco,
kdo se neptá na to, čemu nerozumí,
koho nebaví evangelia čístten by s Ježíšem nechodil a zatím mezi učedníky nepatří.
Pouze pokřtěný člověk je jen nemluvnětem a nedochůdčetem božím.
------------------------------------
Poznámky:
/1 "Obracení" je trvalý proces. Díky Ježíšovu života a jeho nauce si kdykoliv můžeme a máme porovnávat své názory a postoje s Ježíšovými.
Křesťan si porovnává své jednání s Ježíšovým životem.
Křesťanské manželství je to, ve kterém oba manželé přijali Ježíše za svého přítele, Mistra a Učitele a jednají podle jeho příkladu.
Boží království je uspořádání sebe a vztahů s druhými podle Ježíšových pravidel.
/2 Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?" Nic nepopřel a otevřeně vyznal: "Já nejsem Mesiáš."
Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne."
Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?"
Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš."
Ti vyslaní byli z řad farizeů. Otázali se ho: "Proč tedy ponořuješ, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?"
Jan jim odpověděl: "Já ponořuji do vody. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte - ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi."
To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan ponořoval. (J 1,19-28
)
/3 Ježíš přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.
Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: `Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.'
Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."
Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: "Což to není syn Josefův?"
On jim odpověděl: "Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma."
Řekl: "Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské.
A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman."
Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem. Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.
On však prošel jejich středem a bral se dál. (L 4,16-30
)
/4 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.
Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.
To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali. (J 15,14-17
)