33. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 11,21 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Mal 3,19-20a; 2 Sol 3,7-12; Lk 21,5-19
Datum: 18. 11. 2007
Jeruzalémský chrám byl pokládán pro svou krásu ze jeden z divů světa. Ježíš velice smutně říká: "Škoda, chrám bude rozmetán... a mohl stát navěky.

Jsou si natolik jisti svou pravdou, že je nezajímá ani Mojžíš ani proroci, nepřesvědčí ani ten, kdo by vstal z mrtvých. Nerozpoznají-li pravdu tesaře z Nazareta nejsou schopni vyslechnout ani Mesiáše. Není jim pomoci, nedají si poradit."   (Srov Lk 16,19-31  a "Poznámky k 26. neděli v mezidobí".)

Porozumění dalším větám není jednoduché. Kdo chce objevit dveře k dnešnímu textu, potřebuje si  přečíst několik dalších textů. Nejprve celou 21. kapitolu Lukášovu (Lk 21) a 24. kapitolu Matoušovu (Mt 24). 

Jen na první pohled se zdá, že se to týká jenom konce světa.

Vypadá to jako jakýsi scénář konečné záhuby. Tak jako byl zničen Jeruzalém a před tím přišla určitá znamení, zrovna tak to bude před koncem světa. /1

Čteme-li to dnes, těžko to rozlišíme.  Ježíš řekl: "Kdo to čte, rozuměj". Zřejmě tomu budou rozumět lidé, žijící v příslušné době.

Všimněme si, že na otázku učedníků: "Kdy to bude, jaké znamení nám ukáže, že to nastává", Ježíš neodpověděl. Jednou provždy řekl, že nemáme datum luštit!! /2

Ježíš ale ukazuje ovšem na něco podstatného a důležitějšího: "Dejte si pozor, abyste se nenechali svést!"

Předpověděl, že budou přicházet lžimesiášové a lžiprorokové.

(Takových už od Ježíšovy doby bylo a mnoho lidí jim skočilo na lep.) 

Ježíš jasně řekl, že před koncem světa přijde (největší) lžimesiáš (Antikrist je nepřesný výraz).

Bude to člověk vybavený mocí od ďábla, bude dělat zázraky, bude se vydávat za Ježíše, který přišel k soudu a věřící se nemají nechat "nachytat".

Sv. Pavel o tom píše. (2 Tes 2. kap.)

Můžeme tomu porozumět. Není to tak složité. Začíná to ale nenápadně. 

Mnozí slibovali u oltáře lásku jako trám, ale jejich snaha brzy skončila, neuměli přiznat ani obyčejnou chybu...

Někdo se nejprve dal jen k nacistům, ke komunistům a nakonec se z něj stal horlivý straník, někdo nakonec udával Státní bezpečnosti i manželku. (Můžeme objevit, proč někteří lidé tak zblbli.)

"Jen dva prstíčky strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme",  to jsme od dětství slyšeli ve vyprávění o jezinkách.

Nestojí-li někdo o správné poznání Boha, objeví se mu časem hříchy. Ale na začátku se přímo hřích většinou neobjevuje. Nemusí to začínat "nebudu chodit do kostela", může to vypadat zdánlivě nevinně, dokonce to může být horlivá snaha věřit Ježíšovi nebo Bohu. /3

Jenže z nezájmu o správné poznání vyrůstají příčiny a prvopočátky hříchů. Samotná horlivá snaha (bez kontroly správného poznávání) může totiž sklouznout v povrchní nadšenectví a víme, jak se Ježíš k nadšenectví staví.

Apoštol Pavel v listu Římanům (Řím 1,18-32) říká: "Nestáli o správné poznání Boha, a proto je Bůh  vydal". Patří sem všechny možné hříchy od velikých až po dětské zlobení. Pavlův text je poněkud těžkopádný, ale podstatu můžeme pochopit.

Někdy se ptáme: "Proč ten a ten hřích máme, proč se ho nemůžeme zbavit", ale měli bychom začít přemýšlet nad tím, jestli si opravdu rozumíme s Ježíšem a jestli o přátelství s ním pečujeme. 

Je to úplně stejné jako v přátelství a manželství. Jakákoliv nevěra (počínajíc drobnou neupřímností v čemkoliv), začíná nepoctivostí k sobě samému, neúctou k druhému a malému zájmu o ryzí vztah.

Lžimesiáš přijde a pouze ti lidé, kteří se pořádně zamýšleli nad tím, co je v evangeliu, ho budou umět rozeznat. Nikdo jiný. Povrchně zbožný člověk ho nerozezná. Bude přesvědčen, že to je Ježíš, který přišel k soudu - a tím se vlastně dostane do spárů ďábla.

Zlo lžimesiáše (pseudokrista) se pak projeví a pro ty oklamané začne veliké trápení - to pro ně bude velice tvrdým "očistcem" (po posledním soudu už očistec nebude - to je jiná kapitola).

Znovu upozorňuji, že Ježíš na otázku učedníků neodpovídá přímo, ale varuje, abychom se nenechali svést. Je proto důležité si uvědomit, že první povinností křesťana je, aby si dal práci s pochopením Ježíše, s rozpoznávám hodnověrnosti. Pak teprve mohu někomu důvěřovat. (Dej si pozor, komu věnuješ svou důvěru. Rozmysli si, koho si vybereš do manželství ...) 

V semináři nám říkali: "Poslušnost je první ctnost". /4   To je špatně.

Učíme děti rozpoznávat dobro a zlo. Rozpoznat charakterního člověka od necharakterního. Kdo začíná u dětí poslušností, lehko se naděje, že jeho dítě bude poslušně sloužit kdekomu, dokonce zločinci. Mnoho rodičů z toho nakonec bylo a je nešťastných.

Jakmile začnu napřed věřit a nemám přitom jasno, komu a čemu věřím, už riskuji, že se nechám svést.

Zatím nejsme v době lžimesiáše, ale můžeme se dostat do lžináboženství, do pseudokřesťanství.

Už jsme si všímali Ježíšova varování, že nejúčinnější a nejnápadnější formou pokušení je svádění k nekvalitní zbožnosti, neboť ta se v první době nelehko rozpoznává od pravé zbožnosti (podobenství o jílku mámivém - Mt 13,24-30).

Falešná zbožnost je jedovatá a je nebezpečnější než hřích (ten se dá rozpoznat už na začátku mnohem snadněji). /5

Proto je tak důležitá péče o kvalitu svých vědomostí o Bohu, svých názorů a svého způsobu myšlení. Když budu koktavý, budu koktat i kdybych přednášel sebekrásnější báseň.

Budu-li nepečlivý, nejsem schopen vyrobit kvalitní výrobek.

Nenaučím-li se pozorně naslouchat druhému a přesně se vyjadřovat, budu stále narážet a narážet v domluvě s druhým. A budu-li navíc nepoctivý k sobě, nejen že nevyjdu z hádek, ale vztah se mi rozpadne.

Zrovna tak, chci-li být přítelem Ježíše, potřebuji se nejprve naučit správně myslet. Stejně jako jsme se učili mluvit a chodit, číst, psát  a počítat.  /6

Jako máme dětem ukazovat podle čeho si mají vybírat partnera (ne jen aby chodil do kostela), tak jim máme ukazovat jak se rozpoznává důvěryhodnost náboženství.

Každý hřích je znamením, že pořádně nerozumíme evangeliu - proto nejsme zatím schopní jednat jako Ježíšovi přátelé.

Rozumět úplně Ježíšovi - to je už nebe. Pak budou naše vztahy a život vypadat zcela jinak.

Může se nám stát, že budeme jednou stát před Bohem a bude nám řečeno: "Vychoval jsi křivého člověka,

lajdáka,

zbabělce ..."

A dítěti bude řečeno: "Nevymlouvej se na rodiče ... jsi dospělý". 

Budoucnosti se nemusíme bát, Ježíš se přišel věnovat každému, aby došel k přátelství. Ale nic se neudělá samo. Jestli má někdo pěkné manželství, pak je za tím veliká, poctivá práce. Většinou už od dětství. Jestli někdo nemá dobré manželství - má šanci - pokud oba stojí o lepší vztah.

Ve vztahu s Bohem máme výhodu, že on o pěkný vztah stojí, vše už je jen na nás.

--------------------------------

Poznámky:

                 /1      Nemusí to tak dopadnout, jeruzalémský chrám také mohl stát dodneška. Boží slovo není věštbou nebo neměnným scénářem. Bůh. nevynáší rozsudek, nepřeje si nic zlého. Vše záleží už jen na nás, na lidech.

                /2      Uznáváme, že by bylo nemoudré znát datum naší smrti. Zbytečně by nás to znepokojovalo. Máme se zaměřit na podstatnější věci. Jsme pozvání do věčnosti.

Ohlásí-li policie, kdy bude akce Kryštof, řada řidičů ten den dodržuje pravidla silničního provozu. (Někteří stejně poruší dopravní předpisy.) Vždy máme být odpovědnými a slušnými řidiči. Jsme pozváni do společnosti příjemných řidičů. 

                /3       Kaifáš byl "papežem". Členové Velerady byli členy úctyhodného shromáždění - nejvyššího církevního soudu. Všichni začali dobře, stejně i Jidáš, satan a jeho kamarádi ... Nezačali hříchem. Naopak horlivostí!

/4 Říkali nám to často představení, kteří se sklonili před státní mocí. 

        /5      Ježíš tehdy počal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání: "Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání.

Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu, nežli vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě odehrály takové mocné skutky, jako u vás, stála by podnes. Ale pravím vám: zemi Sodomské bude lehčeji v den soudu, nežli tobě."  (Mt 11,20-24)

              /6         Na toto téma si za týden ve čtvrtek uděláme biblickou hodinu.;