20. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 13,57 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Jer 38,4-6.8-10
Datum: 19. 8. 2007
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Mt 13,57 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Jer 38,4-6.8-10
; Žd 12,1-4
; Lk 12,49-53
Datum: 19. 8. 2007
V mnoha kostelích se dnes slaví Slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Nanebevzetí je
oceněním za porozumění a následování.
Nebyl by Mariánský ctitel, kdo by si myslel, že mu dá P. Marie dispens od naslouchání a promýšlení Ježíšova vyučování. Čím bychom Marii udělali větší radost, než tím, když se budeme věnovat porozumění našemu úryvku evangelia?
Jsou to velice vážná slova. Jestli si padesátiletý člověk trochu nestydí, že se mnoho nepídil po porozumění, je to vážnější než většina položek ve zpovědním zrcadle.
Nejprve je třeba od těch slov poněkud poodstoupit:
Židé čekali Mesiáše. Ježíš vzbudil jejich pozornost, ale nevěděli, že je Mesiášem.
Když to někoho napadlo (po rozmnožení chlebů) a chtěli ho udělat králem, nevydrželi jeho další kázání ("Já jsem chléb života ..." Jan 6
Ježíš nám přišel na pomoc. Nic jiného si nepřeje.
Proč tak často nepomáhá? Protože jeho pomoc je vázána na spolupráci člověka
Srdce nám spraví v narkóze, ale už psycholog nám nepomůže bez naší spolupráce. Přátelství stojí na svobodném rozhodnutí. Boží království není zaměstnaneckým poměrem. Nestojí jen na Božím obdarování, není lanovkou, která nás vyveze nahoru. Je spoluprací, vystupováním.
Proč Byl Ježíš ukřižován?
(Někteří tvrdí, že to potřeboval Bůh k naší záchraně.)
Proč zbožní lidé nesnesli Ježíše?
Bylo jeho kázání nesrozumitelné?
Ne.
Měl na lidi neúměrné požadavky?
Vůbec ne.
Vytýkal zbožným lidem, že si vybírali z Písma jen příjemná místa a nepříjemná přeskakují.
(Častěji o tom mluvíme.)
Varoval je, že se dostanou, pokud se neobrátí, do střetu s Mesiášem, jako jejich předkové s proroky. Nesnášenlivost zbožných vůči lidem, kteří jim brali jejich zbožnost, byla tak silná, že přemohla touhu po uzdravení. S Ježíšem se to opakovalo stejně jako u proroků. /1
To vše bychom měli znát a zkoumat.
Ježíš upozorňoval své současníky na chyby v modlitbě, v přemýšlení i ve čtení Písma.
Stejně upozorňuje nás. (Jako tenkráte nestačilo ohánět se Mojžíšem a Abrahámem, tak dnes nestačí ohánět se Ježíšem a P. Marií.)
Ježíš si tolik přát svému národu pomoci. Plakal nad Jeruzalémským chrámem: "Škoda, že jste nepoznali dobu, kdy k vám Bůh přišel na návštěvu. Škoda, že z nádherného chrámu nezůstane kámen na kameni". /2
Ale nerozpoznali jej.
"Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám Vám, ale rozdělení. ..."
Tím dopředu upozorňoval, že Mesiáš nebude hromadně přijat - jak si Židé představovali. Vystoupení Mesiáše vyvolá rozbroje a rozdělení. Jedni jej budou vychvalovat, druzí očerňovat.
Co znamená: "Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul!"
Jan Předchůdce Páně prohlásil: "Já jsem vás ponořoval do vody, ale Mesiáš vás ponoří do ohně a do Ducha svatého. (Srov. Mt 3,11
Do jakého ohně?
Do ohně poznání, lásky a víry.
Co tam má co dělat oheň?
"I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů.
Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno.
Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary." (Mal 3,1b-3
Kdyby Jan řekl: "Mesiáš vás ponoří do lásky" - znělo by to sladce (alespoň pro nás), bezproblémově. Setkání s pravdou pro nás bývá náročné. (Při ponořování do louhu se může člověk popálit. Stejně se může spálit ten, kdo taví kovy.)
Je tu řeč o tříbení. Zlaté kovy se čistí tavením, kov se oddělí od strusky. /4
"Jak si přeji, aby už (oheň) vzplanul". Není to oheň k zavržení, ale ke tříbení. Falešná zbožnost mate, odvádí od Boha, kazí jiné (pohoršuje - vede je k horšímu, ke špatnému). /5
Ježíšův oheň ovšem není ohněm pekelným, není k záhubě. Má tříbit, prověřit to, co je pravé. (Říkali jsme si proč a k čemu slouží Ježíšův kříž.) /6
Pro někoho je Ježíšův oheň pálivý. Ale není zhoubný. Proto Ježíš řekl: "Už se nemohu dočkat, až ten oheň vzplane". Selhání je výzvou. Ježíš se přece modlil i za své vrahy (je otázkou, zda přiznali svou chybu, aby jim mohlo být odpuštěno - ale možnost mají).
Je pravda, že Ježíšovým vystoupením mnoho ohně nevzplanulo - protože tehdejší zbožní židé špatně četli Písmo (vybírali si jen příjemná místa) a špatně přemýšleli - nebyli schopní snést jiný názor (Ježíše a proroků) a zkontrolovat si jej se svým.
Proto "musí" Ježíš na kříž ("nemůže" jinak, "musí") , který má lidmi otřást.
"V křest mám být ponořen a jak je mi úzko, než bude vykonán" - to je složitější vyjádření, jehož pochopení je pracnější.
Slovo "křest" nás mate. (Možná bude úkolem biblistů použít jiné slovo.)
Nedávejme si tam Ježíšův nebo náš křest. Ani Ježíšovu smrt (ponoření do mučení a smrti), té se Ježíš tolik nebál. (Také tenkráte nikdo z Ježíšových posluchačů nevěděl, že Mesiáš bude popraven.)
Ježíš slovo "křest" zřejmě nepoužíval (křtít znamená dělat z člověka druhého Krista). Ponoření bylo běžné slovo. "Ponořit do něčeho, namočit prádlo".
Ježíšovi nebylo příjemné, že tříbení přináší tvrdý střet. "Jak je mi úzko, než proces tříbení proběhne."
Ježíš nebyl nadšen, do čeho se "namočil", do čeho byl "namočen. Bylo mu z toho úzko. I jeho trápilo, že došlo k takovému střetu.
(My také třeba říkáme : "Kdo je do toho namočen"? V tomto smyslu je to třeba chápat.
Jako kdyby Ježíš řekl : "Budu namočen do velkého maléru (pro židy)" - v našem textu: "v křest budu ponořen".
Věta "v křest mám být ponořen a je mi z toho úzko....", měla u posluchačů vzbudit otázku : "Jak to, že ty, který děláš zázraky, máš úzkost. Z čeho ty můžeš mít strach?"
(Bohužel, takto se zbožní neptali, protože měli "jasno", ve všem, co se týkalo Mesiáše.
Místo otázek kroutili hlavou: "Tenhle tesař z Nazareta sice dělá zázraky, ale, když on někdy tak divně mluví ..." A pomlouvali jej. Místo aby si porovnávali názory, útočili.
Takto se ale neptáme ani my.
Nezapomeňme ale, že evangelia byla napsána pro nás, Ježíš mluví i k nám.
I my máme "jasno" o Mesiáši: "Cóó, my přece "uznáváme nejen jeho, ale i jeho Matku!")
Ježíš přišel, aby se zastal Otce, aby lidé prokoukli z falešných představ o Bohu. Škoda, že došlo k nepříjemnému střetu. Copak to nešlo se domluvit? Přišel přece jako Kníže Pokoje.
Jenže židé nebrali Ježíšovo varování vážně.
Myslíte si, že my jeho varování bereme vážněji, než varování: "Kouření škodí zdraví"?
Jak to, že my se Ježíšových slov nehrozíme? /7
Věta: "Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi ...", neznamená, že po nás Pán Ježíš chce utrpení. Utrpení je plodem chyb a hříchů. Nesvádějme jej na Boha. Přichází jedině skrze naši hloupost, protože zapomínáme přemýšlet o tom, jak jednat s Bohem, jak si Bůh představuje naše jednání.
"Od nynějška bude rozděleno pět lidí v jednom domě, tři proti dvěma, dva proti třem..." Představme si zbožnou židovskou rodinu, která chodila pravidelně do synagogy, navštěvovala chrám, přinášela oběti. Kvůli Ježíšovu učení se začala hádat, - členové rodiny mezi sebou. Někdo Ježíše chválil, druhý mu nemohl přijít na jméno.
Ježíš chtěl lidem říci: "Poslouchejte, nedělejte si o sobě iluze. Až se setkáte s Mesiášem (Ježíše tenkráte pokládali v lepším případě jen za proroka), nemyslete si, že za ním všichni půjdete. Spousta lidí jej odvrhne. A vy, kteří stojíte na mé straně, si musíte rozmyslet, proč za mnou jdete, to nesmí být jen tak neuvážené. Vy musíte vědět, jestli mám pravdu, nebo ne. Nesmíte jenom vzplanout nadšením." /8
Zbožný člověk všech dob trpí tím, že má o Bohu a svém náboženství iluze, kterých se nechce vzdát.
Velice často si to ovšem nechceme přiznat. Podobně si alkoholik nechce přiznat, že si sám nepomůže. To je následek hříchu. Proto je důležité nepodcenit varování před hříchem a před falešnou zbožností. /9
Setkat se s Mesiášem je náraz, šok (má jiné názory na zbožnost než my). My o Ježíši mluvíme, ale je otázkou, kým pro nás je. Kdybychom jej přijali jako Mesiáše, jinak bychom se chovali k jeho slovům. Zatím se místo toho zaklínáme tradicí otců a svou zbožností.
Proto Ježíš někdy, aby nás vyburcoval, mluví trochu záhadně, v "rébusech".
------------------------------------
Poznámky:
/1 "Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské. A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman."
Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.
Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. ( Lk 4,25-29
A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě." A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru. (Mt 13,57-58
/2 Proč Ježíše nepoznali? Lpěli na svém náboženství, na svých představách o Bohu a Mesiáši. Tesař z Nazareta těmto představám neodpovídal (i když odpovídal tomu, co o něm říkal Mojžíš a proroci).
Tím, že špatně četli Bibli, měli zkreslené představy, Ježíše nepochopili, pokládali ho dokonce za pomateného ... Když Ježíš vstal z mrtvých, zalekli se a velerada podplatila vojáky. (Kolik nesnášenlivosti, pomluv, zášti, podvodů a nakonec hrůzný zločin vyšel z prostředí, které se pokládalo za zbožné.)
/3 "Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm." (Mt 3,11
/4 "Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: >>Toto je můj lid.>Toto je můj lid.Toto je můj lid.>Hospodin je můj Bůh.Hospodin je můj Bůh.
Ano, zkoušel jsi nás, Bože, protříbil jsi nás, jako se tříbí stříbro ..." Ž 66,10
/5 "Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami.
Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: `Kdo by přísahal u chrámu, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při chrámovém zlatu, je vázán.'
Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje?Nebo: `Kdo by přísahal při oltáři, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při oběti na něm, je vázán.'
Slepci, co je větší: oběť nebo oltář, který tu oběť posvěcuje?
Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá při něm a při všem, co na něm leží.
A kdo přísahá při chrámu, přísahá při něm a při tom, kdo v něm přebývá.
Kdo přísahá při nebi, přísahá při trůnu Božím a při tom, který na něm sedí.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat.
Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete!
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř jsou plné hrabivosti a chtivosti.
Slepý farizeji, vyčisť především vnitřek číše, a bude čistý i vnějšek.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty.
Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Stavíte náhrobky prorokům, zdobíte pomníky spravedlivých
a říkáte: `Kdybychom my byli na místě svých otců, neměli bychom podíl na smrti proroků.'
Tak svědčíte sami proti sobě, že jste synové těch, kteří zabíjeli proroky.
Dovršte tedy činy svých otců!
Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu?
Hle, proto vám posílám proroky a učitele moudrosti i zákoníky; a vy je budete zabíjet a křižovat, budete je bičovat ve svých synagógách a pronásledovat z místa na místo,
aby na vás padla všechna spravedlivá krev prolitá na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše syna Bachariášova, kterého jste zabili mezi chrámem a oltářem.
Amen, pravím vám, to vše padne na toto pokolení.
Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!
Hle, váš dům se vám ponechává pustý.
Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: `Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.'" (Mt 23
/6 Když Ježíše nepřijali, nezbyla mu jiná cesta k tomu, aby se ukázala pravda, než přenechat režii náboženským funkcionářům, kteří jej nechali zlikvidovat.)
Nikodém až po ukřižování uznal: "Ježíš měl pravdu, když tvrdil: ,Mesiáš, bude mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, bude zabit a třetího dne vzkříšen." (Mt 16,21
Apoštolové také uvěřili Ježíši až po vzkříšení.
/7 Bázeň před Bohem se u nás projevuje jinak ...
Přinejmenším od Zeleného čtvrtku do neděle Vzkříšení bychom měli strávit v "novozákonním půstu" - hledat, kde chybujeme, že si s Mesiášem nerozumíme. Místo toho se utíkáme do "zbožného" úniku: litujeme Ježíše pro jeho bolest, ale nehledáme východisko jak se minou zbytečnému trápení.
Když pak na nás přijde utrpení, tvrdíme, že jej můžeme obětovat Bohu. Jsme neprůstřelní, jako židé tenkrát.
/8 Proč Ježíš neříkal, že je Mesiáš, proč to apoštolům zakázal říkat a proč to zlí duchové naopak vykřikovali? Proto, aby nevznikla nadšenecká, neuvážená horlivost a zbožnost. Vzpomeňme si na reakci po rozmnožení chlebů, když lidé opět Ježíše vyhledali na druhém břehu jezera. I řada Ježíšových učedníků odpadla (Janova 6. kap.).
/9 Ježíš tomuto nebezpečí věnoval víc než jen podobenství o jílku mámivém (Mt 13,24-30.36-43
Nebyl by Mariánský ctitel, kdo by si myslel, že mu dá P. Marie dispens od naslouchání a promýšlení Ježíšova vyučování. Čím bychom Marii udělali větší radost, než tím, když se budeme věnovat porozumění našemu úryvku evangelia?
Jsou to velice vážná slova. Jestli si padesátiletý člověk trochu nestydí, že se mnoho nepídil po porozumění, je to vážnější než většina položek ve zpovědním zrcadle.
Nejprve je třeba od těch slov poněkud poodstoupit:
Židé čekali Mesiáše. Ježíš vzbudil jejich pozornost, ale nevěděli, že je Mesiášem.
Když to někoho napadlo (po rozmnožení chlebů) a chtěli ho udělat králem, nevydrželi jeho další kázání ("Já jsem chléb života ..." Jan 6
. kap.)
Ježíš nám přišel na pomoc. Nic jiného si nepřeje.
Proč tak často nepomáhá? Protože jeho pomoc je vázána na spolupráci člověka
Srdce nám spraví v narkóze, ale už psycholog nám nepomůže bez naší spolupráce. Přátelství stojí na svobodném rozhodnutí. Boží království není zaměstnaneckým poměrem. Nestojí jen na Božím obdarování, není lanovkou, která nás vyveze nahoru. Je spoluprací, vystupováním.
Proč Byl Ježíš ukřižován?
(Někteří tvrdí, že to potřeboval Bůh k naší záchraně.)
Proč zbožní lidé nesnesli Ježíše?
Bylo jeho kázání nesrozumitelné?
Ne.
Měl na lidi neúměrné požadavky?
Vůbec ne.
Vytýkal zbožným lidem, že si vybírali z Písma jen příjemná místa a nepříjemná přeskakují.
(Častěji o tom mluvíme.)
Varoval je, že se dostanou, pokud se neobrátí, do střetu s Mesiášem, jako jejich předkové s proroky. Nesnášenlivost zbožných vůči lidem, kteří jim brali jejich zbožnost, byla tak silná, že přemohla touhu po uzdravení. S Ježíšem se to opakovalo stejně jako u proroků. /1
To vše bychom měli znát a zkoumat.
Ježíš upozorňoval své současníky na chyby v modlitbě, v přemýšlení i ve čtení Písma.
Stejně upozorňuje nás. (Jako tenkráte nestačilo ohánět se Mojžíšem a Abrahámem, tak dnes nestačí ohánět se Ježíšem a P. Marií.)
Ježíš si tolik přát svému národu pomoci. Plakal nad Jeruzalémským chrámem: "Škoda, že jste nepoznali dobu, kdy k vám Bůh přišel na návštěvu. Škoda, že z nádherného chrámu nezůstane kámen na kameni". /2
Ale nerozpoznali jej.
"Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám Vám, ale rozdělení. ..."
Tím dopředu upozorňoval, že Mesiáš nebude hromadně přijat - jak si Židé představovali. Vystoupení Mesiáše vyvolá rozbroje a rozdělení. Jedni jej budou vychvalovat, druzí očerňovat.
Co znamená: "Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul!"
Jan Předchůdce Páně prohlásil: "Já jsem vás ponořoval do vody, ale Mesiáš vás ponoří do ohně a do Ducha svatého. (Srov. Mt 3,11
) /3
Do jakého ohně?
Do ohně poznání, lásky a víry.
Co tam má co dělat oheň?
"I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů.
Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno.
Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary." (Mal 3,1b-3
)
Kdyby Jan řekl: "Mesiáš vás ponoří do lásky" - znělo by to sladce (alespoň pro nás), bezproblémově. Setkání s pravdou pro nás bývá náročné. (Při ponořování do louhu se může člověk popálit. Stejně se může spálit ten, kdo taví kovy.)
Je tu řeč o tříbení. Zlaté kovy se čistí tavením, kov se oddělí od strusky. /4
"Jak si přeji, aby už (oheň) vzplanul". Není to oheň k zavržení, ale ke tříbení. Falešná zbožnost mate, odvádí od Boha, kazí jiné (pohoršuje - vede je k horšímu, ke špatnému). /5
Ježíšův oheň ovšem není ohněm pekelným, není k záhubě. Má tříbit, prověřit to, co je pravé. (Říkali jsme si proč a k čemu slouží Ježíšův kříž.) /6
Pro někoho je Ježíšův oheň pálivý. Ale není zhoubný. Proto Ježíš řekl: "Už se nemohu dočkat, až ten oheň vzplane". Selhání je výzvou. Ježíš se přece modlil i za své vrahy (je otázkou, zda přiznali svou chybu, aby jim mohlo být odpuštěno - ale možnost mají).
Je pravda, že Ježíšovým vystoupením mnoho ohně nevzplanulo - protože tehdejší zbožní židé špatně četli Písmo (vybírali si jen příjemná místa) a špatně přemýšleli - nebyli schopní snést jiný názor (Ježíše a proroků) a zkontrolovat si jej se svým.
Proto "musí" Ježíš na kříž ("nemůže" jinak, "musí") , který má lidmi otřást.
"V křest mám být ponořen a jak je mi úzko, než bude vykonán" - to je složitější vyjádření, jehož pochopení je pracnější.
Slovo "křest" nás mate. (Možná bude úkolem biblistů použít jiné slovo.)
Nedávejme si tam Ježíšův nebo náš křest. Ani Ježíšovu smrt (ponoření do mučení a smrti), té se Ježíš tolik nebál. (Také tenkráte nikdo z Ježíšových posluchačů nevěděl, že Mesiáš bude popraven.)
Ježíš slovo "křest" zřejmě nepoužíval (křtít znamená dělat z člověka druhého Krista). Ponoření bylo běžné slovo. "Ponořit do něčeho, namočit prádlo".
Ježíšovi nebylo příjemné, že tříbení přináší tvrdý střet. "Jak je mi úzko, než proces tříbení proběhne."
Ježíš nebyl nadšen, do čeho se "namočil", do čeho byl "namočen. Bylo mu z toho úzko. I jeho trápilo, že došlo k takovému střetu.
(My také třeba říkáme : "Kdo je do toho namočen"? V tomto smyslu je to třeba chápat.
Jako kdyby Ježíš řekl : "Budu namočen do velkého maléru (pro židy)" - v našem textu: "v křest budu ponořen".
Věta "v křest mám být ponořen a je mi z toho úzko....", měla u posluchačů vzbudit otázku : "Jak to, že ty, který děláš zázraky, máš úzkost. Z čeho ty můžeš mít strach?"
(Bohužel, takto se zbožní neptali, protože měli "jasno", ve všem, co se týkalo Mesiáše.
Místo otázek kroutili hlavou: "Tenhle tesař z Nazareta sice dělá zázraky, ale, když on někdy tak divně mluví ..." A pomlouvali jej. Místo aby si porovnávali názory, útočili.
Takto se ale neptáme ani my.
Nezapomeňme ale, že evangelia byla napsána pro nás, Ježíš mluví i k nám.
I my máme "jasno" o Mesiáši: "Cóó, my přece "uznáváme nejen jeho, ale i jeho Matku!")
Ježíš přišel, aby se zastal Otce, aby lidé prokoukli z falešných představ o Bohu. Škoda, že došlo k nepříjemnému střetu. Copak to nešlo se domluvit? Přišel přece jako Kníže Pokoje.
Jenže židé nebrali Ježíšovo varování vážně.
Myslíte si, že my jeho varování bereme vážněji, než varování: "Kouření škodí zdraví"?
Jak to, že my se Ježíšových slov nehrozíme? /7
Věta: "Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi ...", neznamená, že po nás Pán Ježíš chce utrpení. Utrpení je plodem chyb a hříchů. Nesvádějme jej na Boha. Přichází jedině skrze naši hloupost, protože zapomínáme přemýšlet o tom, jak jednat s Bohem, jak si Bůh představuje naše jednání.
"Od nynějška bude rozděleno pět lidí v jednom domě, tři proti dvěma, dva proti třem..." Představme si zbožnou židovskou rodinu, která chodila pravidelně do synagogy, navštěvovala chrám, přinášela oběti. Kvůli Ježíšovu učení se začala hádat, - členové rodiny mezi sebou. Někdo Ježíše chválil, druhý mu nemohl přijít na jméno.
Ježíš chtěl lidem říci: "Poslouchejte, nedělejte si o sobě iluze. Až se setkáte s Mesiášem (Ježíše tenkráte pokládali v lepším případě jen za proroka), nemyslete si, že za ním všichni půjdete. Spousta lidí jej odvrhne. A vy, kteří stojíte na mé straně, si musíte rozmyslet, proč za mnou jdete, to nesmí být jen tak neuvážené. Vy musíte vědět, jestli mám pravdu, nebo ne. Nesmíte jenom vzplanout nadšením." /8
Zbožný člověk všech dob trpí tím, že má o Bohu a svém náboženství iluze, kterých se nechce vzdát.
Velice často si to ovšem nechceme přiznat. Podobně si alkoholik nechce přiznat, že si sám nepomůže. To je následek hříchu. Proto je důležité nepodcenit varování před hříchem a před falešnou zbožností. /9
Setkat se s Mesiášem je náraz, šok (má jiné názory na zbožnost než my). My o Ježíši mluvíme, ale je otázkou, kým pro nás je. Kdybychom jej přijali jako Mesiáše, jinak bychom se chovali k jeho slovům. Zatím se místo toho zaklínáme tradicí otců a svou zbožností.
Proto Ježíš někdy, aby nás vyburcoval, mluví trochu záhadně, v "rébusech".
------------------------------------
Poznámky:
/1 "Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské. A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman."
Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.
Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. ( Lk 4,25-29
)
A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě." A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru. (Mt 13,57-58
)
/2 Proč Ježíše nepoznali? Lpěli na svém náboženství, na svých představách o Bohu a Mesiáši. Tesař z Nazareta těmto představám neodpovídal (i když odpovídal tomu, co o něm říkal Mojžíš a proroci).
Tím, že špatně četli Bibli, měli zkreslené představy, Ježíše nepochopili, pokládali ho dokonce za pomateného ... Když Ježíš vstal z mrtvých, zalekli se a velerada podplatila vojáky. (Kolik nesnášenlivosti, pomluv, zášti, podvodů a nakonec hrůzný zločin vyšel z prostředí, které se pokládalo za zbožné.)
/3 "Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm." (Mt 3,11
) - Slovo
"křtít" nás poněkud mate!
/4 "Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: >>Toto je můj lid.>Toto je můj lid.Toto je můj lid.>Hospodin je můj Bůh.Hospodin je můj Bůh.
Ano, zkoušel jsi nás, Bože, protříbil jsi nás, jako se tříbí stříbro ..." Ž 66,10
/5 "Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami.
Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: `Kdo by přísahal u chrámu, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při chrámovém zlatu, je vázán.'
Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje?Nebo: `Kdo by přísahal při oltáři, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při oběti na něm, je vázán.'
Slepci, co je větší: oběť nebo oltář, který tu oběť posvěcuje?
Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá při něm a při všem, co na něm leží.
A kdo přísahá při chrámu, přísahá při něm a při tom, kdo v něm přebývá.
Kdo přísahá při nebi, přísahá při trůnu Božím a při tom, který na něm sedí.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat.
Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete!
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř jsou plné hrabivosti a chtivosti.
Slepý farizeji, vyčisť především vnitřek číše, a bude čistý i vnějšek.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty.
Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Stavíte náhrobky prorokům, zdobíte pomníky spravedlivých
a říkáte: `Kdybychom my byli na místě svých otců, neměli bychom podíl na smrti proroků.'
Tak svědčíte sami proti sobě, že jste synové těch, kteří zabíjeli proroky.
Dovršte tedy činy svých otců!
Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu?
Hle, proto vám posílám proroky a učitele moudrosti i zákoníky; a vy je budete zabíjet a křižovat, budete je bičovat ve svých synagógách a pronásledovat z místa na místo,
aby na vás padla všechna spravedlivá krev prolitá na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše syna Bachariášova, kterého jste zabili mezi chrámem a oltářem.
Amen, pravím vám, to vše padne na toto pokolení.
Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!
Hle, váš dům se vám ponechává pustý.
Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: `Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.'" (Mt 23
.
kap.)
/6 Když Ježíše nepřijali, nezbyla mu jiná cesta k tomu, aby se ukázala pravda, než přenechat režii náboženským funkcionářům, kteří jej nechali zlikvidovat.)
Nikodém až po ukřižování uznal: "Ježíš měl pravdu, když tvrdil: ,Mesiáš, bude mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, bude zabit a třetího dne vzkříšen." (Mt 16,21
)
Apoštolové také uvěřili Ježíši až po vzkříšení.
/7 Bázeň před Bohem se u nás projevuje jinak ...
Přinejmenším od Zeleného čtvrtku do neděle Vzkříšení bychom měli strávit v "novozákonním půstu" - hledat, kde chybujeme, že si s Mesiášem nerozumíme. Místo toho se utíkáme do "zbožného" úniku: litujeme Ježíše pro jeho bolest, ale nehledáme východisko jak se minou zbytečnému trápení.
Když pak na nás přijde utrpení, tvrdíme, že jej můžeme obětovat Bohu. Jsme neprůstřelní, jako židé tenkrát.
/8 Proč Ježíš neříkal, že je Mesiáš, proč to apoštolům zakázal říkat a proč to zlí duchové naopak vykřikovali? Proto, aby nevznikla nadšenecká, neuvážená horlivost a zbožnost. Vzpomeňme si na reakci po rozmnožení chlebů, když lidé opět Ježíše vyhledali na druhém břehu jezera. I řada Ježíšových učedníků odpadla (Janova 6. kap.).
/9 Ježíš tomuto nebezpečí věnoval víc než jen podobenství o jílku mámivém (Mt 13,24-30.36-43
).