16. neděle v mezidobí
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Gn 18 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Gn 18,1-10a
Datum: 22. 7. 2007
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Gn 18 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Gn 18,1-10a
; Kol 1,24-28
; Lk 10,38-42
Datum: 22. 7. 2007
K 1. čtení: Abrahám "uměl" rozpoznat, kdo k němu přichází.
Povrchnímu čtenáři zůstane vlastní poselství této události utajeno.
(Je dobré se po promyšlení evangelia k 1. čtení znovu vrátit.)
Dnešní úryvek evangelia nám zdánlivě líčí jen "jakési nedorozumění v kuchyni", ale můžeme z toho vytěžit důležité poznání o sobě. (Písmo je obdivuhodně napsané.)
Obyčejné nedorozumění okolo návštěvy váženého hosta. Hostitelka se může uběhat a nikdo jí nepomáhá. Marta mrká na Marii, jenže ta si toho nevšímá, pořád jen poslouchá Ježíše a povídá si s ním. Martě už nakonec dochází trpělivost: "Pane, to ji necháš takhle sedět, já tady lítám a ona mi s ničím nepomůže."
Setkat se s druhým je uměním svého druhu. Setkání s Ježíšem může mít pro nás závažný význam. /1
Zůstaneme-li u přístupu k Ježíši, jaký měla Marta (zavalíme-li jej svými "duchovními výtvory"), nedostaneme se výš, ať se budeme snažit sebe více.
Je důležité pohostit hosta, ale vidíme sami, že pro Ježíše je důležitější ještě něco jiného než jídlo.
Umí pohostinnost ocenit, /2 ale i pro něj je zásadní, zda se zajímám o to, co mi chce říct, co mně chce objevit a zdůraznit.
Je důležité objevit, co si Ježíš jako host přeje. Jaká je jeho představa o našem setkání.
Je dobré si uvědomit, v čem se liší návštěva Ježíše od jiných hostů.
Na setkání Marie a Marty s Ježíšem si můžeme všimnout naší obvyklé chyby.
I my se chceme setkat s Ježíšem, jenže i mu často vnucujeme své názory, své modlitby a svou zbožnost.
Někdo řekne: "Já, že bych vnucoval Pánu Ježíšovi svoji pozornost? To není pravda! To já ne!"
Jenže, kdo to o tomto sklonu v sobě neví, pevně zabředl do "pozice Marty".
My se snažíme Ježíši vnutit křesťanství podle svého vkusu a neptáme se, jaký je Ježíšův vkus na křesťanství.
V restauraci nám podají jídelníček a vyberete si, co chcete. Přijdeme-li na hostinu, rozhoduje o jídlu hostitelka.
Jenže Ježíše se mám určitě ptát, co si přeje, aby se u mě cítil dobře.
Ježíš umí ocenit pohostinnost Marty, ale přece k nám nepřichází jen "kvůli jídlu", kvůli tomu, abychom se předvedli. Přece přichází, abych se já dozvěděl něco podstatného.
Někdo Ježíšovi spíš naslouchá a jiný zase Ježíšovi nabízí (nebo dokonce vnucuje).
Je rozhodující, jako přístup k Ježíši zaujmu.
Příběh s Martou a Marii nám může ukázat, jak se má zachovat každý, kdo je duševně a duchovně potřebný a chce, aby mu Ježíš pomohl.
Uvědomme si, že Ježíš naše trápení a náš život vidí zcela jinak než my. Rozumí nám dokonalým způsobem. Často by naše potíže řešil úplně jinak než my.
Nepřehlédněme, že nám Ježíš ponechává volnost v tom, jak "s hostem Ježíšem" budeme jednat!! (Je hostem, který se nevnucuje, je taktní a respektuje naši svobodu.)
Tím ovšem není řečeno, že je s našim přístupem vždy spokojen a také tím není řečeno, že si naši pohostinnost nepředstavuje jinak.
Ježíš se nám někdy přizpůsobuje, jako dobrý host na návštěvě. (Přináší-li Marta všelijaké dobroty, které má připravené, nechová se jako balík. To až když se na něj Marta obrací, říká ji jemně svůj názor.) /3
V restauraci si sami vybíráme, co a kolik chceme.
Rozumná hostitelka se také dopředu ptá: "Poslyš, jaké jídlo máš nejraději?" Neboť to, co chutná hostitelce, nemusí chutnat hostu.
Než přijede pan biskup pošlou nám z biskupství informace, co se má podávat k jídlu a pití, a co ne. Aby panu biskupovi nebylo u nás špatně.
Dobrá hostitelka, by se určitě zeptala, jak si Ježíš hostinu představuje, nejen co by si přál k jídlu, ale i jaký by měl být program návštěvy. (To je samozřejmě možné, když je hostů málo, na svatbě už je to složitější.)
Ale je třeba nechat Ježíše, aby do své návštěvy u nás mohl mluvit, aby se jako host cítil u nás dobře.
Tím je také řečeno toto: potřebujeme od Ježíše ledacos, tlačí nás toho více, ale je na nás (v tom nás nikdo neomezuje, ani Bůh) si vybrat určitou věc, s kterou se na Ježíše obrátíme. (Z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti s jinými dobře vím, jak často vytahujeme něco druhořadého.)
Budeme-li chtít od Ježíše pomoc, je důležité mu to říci. (Nejlépe nahlas, abychom se slyšeli; to je přímé a poctivé.) "Ježíši, toto a toto mě trápí, chtěl bych to vyřešit, jak se na to díváš ty?
Prosím tě, je to, na co se ptám, opravdu můj hlavní problém? Jak to vidíš ty? Je to z hlediska mého rozvoje to nejdůležitější?"
Často totiž Ježíše žádáme o pomoc, ale neptáme se, co k tomu říká on.
Tím vlastně Ježíši vnucujeme svou představu křesťanské dokonalosti.
Ježíš se přizpůsobí našemu přání; ale někdy to nedopadne tak, jak si přejeme.
Respektuje naše rozhodnutí. Vybrali jsme si určitou cestu a Bůh nám nebude odebírat kompetence, které nám dal.
Jak je vidno, nejde ve vyprávění o Ježíšově návštěvě Marie a Marty o počet jídel. My si máme uvědomit, o čem se s Ježíšem bavíme, co nás zajímá, co od něj chceme slyšet, jak s ním dokážeme spolupracovat. /4
Zda-li se nejen v našem v nějakém trápení obracíme k Ježíši o pomoc, ale jestli také stojíme o jeho odpověď. Pak se nám ovšem může třeba dostat takovéto odpovědi: "Milej zlatej, nereptej. Proč ses neptal dříve, aby ses nedostal do nynějšího trápení?"
("Proč jsi dovolil svému nezkušenému děcku jet autem samotnému?
Proč ses neptal, jak se vybírá partner?
Proč jste nebděli nad politikou?" ... )
Pokud někdo přijde a řekne: "Ježíši, pro mě je mé trápení velice bolestné, nedalo by s tím něco dělat, aby to bylo méně bolestné?"
Pak můžeme slyšet: "To víš, že jo. Je daleko lepší řešení. Zamysli se nad celým mým slovem a ne jenom nad tou částí, které jsi doposud věnoval pozornost, nad vším, co vám říkám a já tě uchráním zbytečného trápení." (Bůh rád dělá zázraky, není skoupý.)
Setkání Ježíše se sestrami nám může velmi mnoho odkrýt.
Kdybychom si z toho odnesli jenom představu Ježíše hosta, kterého se ptám: "Ježíši, co si přeješ, aby ses u mě cítil dobře? Abys neměl pocit, žes ke mně přišel nadarmo, že se pro mě zbytečně namáháš?"
Evangelium mě ubezpečuje, že Ježíš bude spokojen, řeknu-li: "Ježíši, toto mě trápí, možná to není to hlavní (jako jídlo pro něj nebylo to nejhlavnější). /5
Ale já tě prosím, abys mi řekl, co je pro mne nejdůležitější a nejprvnější."
Často také prosíme Ježíše o pomoc, ale neděláme to, co máme dělat my sami.
A pak ještě další naše potíž - často chceme dělat něco, co je pro nás neřešitelné.
Něco mám dělat já (a nikdo to za mne neudělá, ani Bůh),
něco má udělat druhý (a já to nemohu udělat za něj, ani to za něj neudělá Bůh),
a něco dělá Bůh.
Poznámky:
/1 Představme si, že by přijel papež a my s ním mohli mluvit. Porovnejme si, jak jinak vpadá naše setkávání s Ježíšem. Nakolik vůbec věříme, že se s Ježíšem setkáváme?
/2 "Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu." (Mk 9,41
/3 Kdo čte pozorně evangelia, Martu ocení. Možná tato jedna věta Martě stačila k nápravě. U vzkříšení Lazara je dokonce napřed před Marii.)
/4 Vzpomeňme, co jsme si říkali o významu slov: "Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka; kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého". (Mt 10,41
/5 Po setkání Ježíše se Samaritánkou, když se učedníci vrátili s nákupem, prosili: "Mistře, pojez něco!" On jim řekl: "Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte."
Učedníci si mezi sebou říkali: "Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?"
Ježíš jim řekl: "Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo." (Srov. J 4,31-34
(Je dobré se po promyšlení evangelia k 1. čtení znovu vrátit.)
Dnešní úryvek evangelia nám zdánlivě líčí jen "jakési nedorozumění v kuchyni", ale můžeme z toho vytěžit důležité poznání o sobě. (Písmo je obdivuhodně napsané.)
Obyčejné nedorozumění okolo návštěvy váženého hosta. Hostitelka se může uběhat a nikdo jí nepomáhá. Marta mrká na Marii, jenže ta si toho nevšímá, pořád jen poslouchá Ježíše a povídá si s ním. Martě už nakonec dochází trpělivost: "Pane, to ji necháš takhle sedět, já tady lítám a ona mi s ničím nepomůže."
Setkat se s druhým je uměním svého druhu. Setkání s Ježíšem může mít pro nás závažný význam. /1
Zůstaneme-li u přístupu k Ježíši, jaký měla Marta (zavalíme-li jej svými "duchovními výtvory"), nedostaneme se výš, ať se budeme snažit sebe více.
Je důležité pohostit hosta, ale vidíme sami, že pro Ježíše je důležitější ještě něco jiného než jídlo.
Umí pohostinnost ocenit, /2 ale i pro něj je zásadní, zda se zajímám o to, co mi chce říct, co mně chce objevit a zdůraznit.
Je důležité objevit, co si Ježíš jako host přeje. Jaká je jeho představa o našem setkání.
Je dobré si uvědomit, v čem se liší návštěva Ježíše od jiných hostů.
Na setkání Marie a Marty s Ježíšem si můžeme všimnout naší obvyklé chyby.
I my se chceme setkat s Ježíšem, jenže i mu často vnucujeme své názory, své modlitby a svou zbožnost.
Někdo řekne: "Já, že bych vnucoval Pánu Ježíšovi svoji pozornost? To není pravda! To já ne!"
Jenže, kdo to o tomto sklonu v sobě neví, pevně zabředl do "pozice Marty".
My se snažíme Ježíši vnutit křesťanství podle svého vkusu a neptáme se, jaký je Ježíšův vkus na křesťanství.
V restauraci nám podají jídelníček a vyberete si, co chcete. Přijdeme-li na hostinu, rozhoduje o jídlu hostitelka.
Jenže Ježíše se mám určitě ptát, co si přeje, aby se u mě cítil dobře.
Ježíš umí ocenit pohostinnost Marty, ale přece k nám nepřichází jen "kvůli jídlu", kvůli tomu, abychom se předvedli. Přece přichází, abych se já dozvěděl něco podstatného.
Někdo Ježíšovi spíš naslouchá a jiný zase Ježíšovi nabízí (nebo dokonce vnucuje).
Je rozhodující, jako přístup k Ježíši zaujmu.
Příběh s Martou a Marii nám může ukázat, jak se má zachovat každý, kdo je duševně a duchovně potřebný a chce, aby mu Ježíš pomohl.
Uvědomme si, že Ježíš naše trápení a náš život vidí zcela jinak než my. Rozumí nám dokonalým způsobem. Často by naše potíže řešil úplně jinak než my.
Nepřehlédněme, že nám Ježíš ponechává volnost v tom, jak "s hostem Ježíšem" budeme jednat!! (Je hostem, který se nevnucuje, je taktní a respektuje naši svobodu.)
Tím ovšem není řečeno, že je s našim přístupem vždy spokojen a také tím není řečeno, že si naši pohostinnost nepředstavuje jinak.
Ježíš se nám někdy přizpůsobuje, jako dobrý host na návštěvě. (Přináší-li Marta všelijaké dobroty, které má připravené, nechová se jako balík. To až když se na něj Marta obrací, říká ji jemně svůj názor.) /3
V restauraci si sami vybíráme, co a kolik chceme.
Rozumná hostitelka se také dopředu ptá: "Poslyš, jaké jídlo máš nejraději?" Neboť to, co chutná hostitelce, nemusí chutnat hostu.
Než přijede pan biskup pošlou nám z biskupství informace, co se má podávat k jídlu a pití, a co ne. Aby panu biskupovi nebylo u nás špatně.
Dobrá hostitelka, by se určitě zeptala, jak si Ježíš hostinu představuje, nejen co by si přál k jídlu, ale i jaký by měl být program návštěvy. (To je samozřejmě možné, když je hostů málo, na svatbě už je to složitější.)
Ale je třeba nechat Ježíše, aby do své návštěvy u nás mohl mluvit, aby se jako host cítil u nás dobře.
Tím je také řečeno toto: potřebujeme od Ježíše ledacos, tlačí nás toho více, ale je na nás (v tom nás nikdo neomezuje, ani Bůh) si vybrat určitou věc, s kterou se na Ježíše obrátíme. (Z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti s jinými dobře vím, jak často vytahujeme něco druhořadého.)
Budeme-li chtít od Ježíše pomoc, je důležité mu to říci. (Nejlépe nahlas, abychom se slyšeli; to je přímé a poctivé.) "Ježíši, toto a toto mě trápí, chtěl bych to vyřešit, jak se na to díváš ty?
Prosím tě, je to, na co se ptám, opravdu můj hlavní problém? Jak to vidíš ty? Je to z hlediska mého rozvoje to nejdůležitější?"
Často totiž Ježíše žádáme o pomoc, ale neptáme se, co k tomu říká on.
Tím vlastně Ježíši vnucujeme svou představu křesťanské dokonalosti.
Ježíš se přizpůsobí našemu přání; ale někdy to nedopadne tak, jak si přejeme.
Respektuje naše rozhodnutí. Vybrali jsme si určitou cestu a Bůh nám nebude odebírat kompetence, které nám dal.
Jak je vidno, nejde ve vyprávění o Ježíšově návštěvě Marie a Marty o počet jídel. My si máme uvědomit, o čem se s Ježíšem bavíme, co nás zajímá, co od něj chceme slyšet, jak s ním dokážeme spolupracovat. /4
Zda-li se nejen v našem v nějakém trápení obracíme k Ježíši o pomoc, ale jestli také stojíme o jeho odpověď. Pak se nám ovšem může třeba dostat takovéto odpovědi: "Milej zlatej, nereptej. Proč ses neptal dříve, aby ses nedostal do nynějšího trápení?"
("Proč jsi dovolil svému nezkušenému děcku jet autem samotnému?
Proč ses neptal, jak se vybírá partner?
Proč jste nebděli nad politikou?" ... )
Pokud někdo přijde a řekne: "Ježíši, pro mě je mé trápení velice bolestné, nedalo by s tím něco dělat, aby to bylo méně bolestné?"
Pak můžeme slyšet: "To víš, že jo. Je daleko lepší řešení. Zamysli se nad celým mým slovem a ne jenom nad tou částí, které jsi doposud věnoval pozornost, nad vším, co vám říkám a já tě uchráním zbytečného trápení." (Bůh rád dělá zázraky, není skoupý.)
Setkání Ježíše se sestrami nám může velmi mnoho odkrýt.
Kdybychom si z toho odnesli jenom představu Ježíše hosta, kterého se ptám: "Ježíši, co si přeješ, aby ses u mě cítil dobře? Abys neměl pocit, žes ke mně přišel nadarmo, že se pro mě zbytečně namáháš?"
Evangelium mě ubezpečuje, že Ježíš bude spokojen, řeknu-li: "Ježíši, toto mě trápí, možná to není to hlavní (jako jídlo pro něj nebylo to nejhlavnější). /5
Ale já tě prosím, abys mi řekl, co je pro mne nejdůležitější a nejprvnější."
Často také prosíme Ježíše o pomoc, ale neděláme to, co máme dělat my sami.
A pak ještě další naše potíž - často chceme dělat něco, co je pro nás neřešitelné.
Něco mám dělat já (a nikdo to za mne neudělá, ani Bůh),
něco má udělat druhý (a já to nemohu udělat za něj, ani to za něj neudělá Bůh),
a něco dělá Bůh.
Poznámky:
/1 Představme si, že by přijel papež a my s ním mohli mluvit. Porovnejme si, jak jinak vpadá naše setkávání s Ježíšem. Nakolik vůbec věříme, že se s Ježíšem setkáváme?
/2 "Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu." (Mk 9,41
)
(Teď v letních parnech tomu lépe rozumíme.)
/3 Kdo čte pozorně evangelia, Martu ocení. Možná tato jedna věta Martě stačila k nápravě. U vzkříšení Lazara je dokonce napřed před Marii.)
/4 Vzpomeňme, co jsme si říkali o významu slov: "Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka; kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého". (Mt 10,41
)
Požádám-li souseda lékaře, aby mi podržel žebřík, podrží žebřík; požádám-li jej o
vyměnění srdce - dostane se mi nového srdce.
/5 Po setkání Ježíše se Samaritánkou, když se učedníci vrátili s nákupem, prosili: "Mistře, pojez něco!" On jim řekl: "Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte."
Učedníci si mezi sebou říkali: "Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?"
Ježíš jim řekl: "Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo." (Srov. J 4,31-34