Čas smlouvy

Konejte pokání a věřte duze

Vstup do postní doby směřuje pozornost církve hierarchické i obecné k očistě od hříchů a k blahodárnému významu odříkání všeho druhu. Nemyslím si, že dnešní úryvek z Markova evangelia představuje to pravé ořechové. Ježíš sice vydržel na poušti 40 dní, ale přitom mu sloužila armáda andělů za asistence divé zvěře. Takový půst by inzerovala každá cestovní kancelář, kdyby jeho uskutečnění bylo v lidských, a nikoliv pouze v božských silách. Věnujme se raději naplnění času shrnutém v Ježíšově úsloví: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu." (Mk 1,15

Zobrazit čtení v překladu: Bible 21 Bible Kralická Český ekumenický překlad Český studijní překlad Katolický liturgický překlad

Tématu jsou přímo věnovány texty: 1. neděle postní (B) (Bible na neděli) 1. neděle čtyřicetidenní (B) (Václav Vacek) 3. neděle v mezidobí (B) (Bible na neděli) 3. neděle v mezidobí (B) (Václav Vacek) 1. neděle postní (B) (Bible na neděli)

Všechny odkazy

). Tento výrok shrnuje působení nazaretského stavitele jakožto herolda nového věku. To, co nám připadá velkolepé díky neúnavné osvětě církve a armádě kněží či kazatelů a kazatelek, to bylo tehdy poznamenáno těžkou inflací. Podobně začal své působení Jan Křtitel u Jordánu. Židovská sekta esénů očekávajících Mesiáše praktikovala přísný půst a odříkání už asi sto let předtím. Eséni žili také na okraji pouště, což potvrzují vykopávky z kumránského kláštera. Museli se živit vlastníma rukama a tvrdou prací. Kosterní pozůstatky ukazují na velice nízký průměrný věk. Službou andělů by asi nepohrdli, ale nebylo jim to dopřáno. Patřili bohužel ke Staré smlouvě a andělé s oblibou straní vítězným mocnostem. Tak už to na nebi chodí, a nejen na nebi.

Vraťme se k Noemově smlouvě z prvního čtení a jejímu komentáři v Petrově listu. Hned vynikne kosmický charakter Božího aktu. Smlouva je uzavřena se vším tvorstvem, nejen s lidmi (Gn 9,8

Zobrazit čtení v překladu: Bible 21 Bible Kralická Český ekumenický překlad Český studijní překlad Jeruzalémská bible (pracovní) Katolický liturgický překlad

Tématu jsou přímo věnovány texty: 1. neděle postní (B) (Bible na neděli) 1. neděle čtyřicetidenní (B) (Václav Vacek) 1. neděle postní (B) (Bible na neděli) 1. neděle čtyřicetidenní (B) (Václav Vacek)

Všechny odkazy

). Pak ovšem nejde o nějaký právní akt, protože ten nelze uzavřít s nějakým žvýkajícím čtvernožcem či neposedným perutnatcem. Hospodin přehodil výhybky a rozhodl se pro milosrdenství. Když vidí duhu, tak si vždycky vzpomene, že horní stavidlo vod nad nebeskou klenbou musí zůstat uzavřeno a nikdo si s ním nesmí hrát (Gn 9,16

Zobrazit čtení v překladu: Bible 21 Bible Kralická Český ekumenický překlad Český studijní překlad Jeruzalémská bible (pracovní) Katolický liturgický překlad

Tématu jsou přímo věnovány texty: Smlouva a její znamení (Ranní slovo) Smlouvu s člověkem Bůh zpečeťuje znamením duhy (Ranní slovo)

Čtení je také zmíněno v textech: 1. neděle čtyřicetidenní (B) (Václav Vacek) 1. neděle adventní (A) (Václav Vacek)

Všechny odkazy

). Antropomorfické líčení Boha opřené o prastaré podání babylónských a nakonec i sumerských výkladů potopy ukazuje na novou strategii spásy. Od poslední katastrofy to Panovník zkouší s lidstvem, a dokonce i s celým tvorstvem po dobrém. Na kosmickou zkaženost odpovídá kosmickým milosrdenstvím. Této taktice zůstává věrný až do dne posledního soudu, ale ten již nepatří do obecné kosmické historie. Proto i znamení nové smlouvy není konvenčního symbolického rázu (jako např. plácnutí rukou), ale přírodního charakteru. Duha na obloze naznačuje ukončení srážkové činnosti a tím i ukončení Božího hněvu. Vidět ji mohou všichni, a proto se týká všech. Ale rozumí jí pouze lidé, poněvadž jako jediní tvorové umí číst symbolický jazyk světa. Problém s touto smlouvou je jasný. Jahve ji uzavírá pouze a výlučně ze své strany. Ostatní tvorové na ni mohou pouze poslušně kývnout. Člověk stojí vůči této smlouvě na úrovni Božích hovádek, protože smlouvu může pouze vzít na vědomí, nezmění v ní ani čárku. Závazek vyjadřuje jednostranný akt Hospodinova soucitu s jeho vlastním stvořitelským výplodem. Zato nám tato smlouva zaručuje, že lidstvo nezahyne v kosmickém požáru či jiné, Hollywoodem předpovídané a režírované katastrofě. Z hlediska lidské historie nejde o maličkost. Zda se lidé zničí sami, o tom ve smlouvě nestojí nic. Na rozdíl od nerozumných hovad mají schopnost provozovat naprosto šílené věci. A jejich působení mělo již tehdy, v časech Noeho, globální dopad, protože způsobilo zkaženost celého tvorstva (Gn 6,12

Zobrazit čtení v překladu: Bible 21 Bible Kralická Český ekumenický překlad Český studijní překlad Jeruzalémská bible (pracovní) Katolický liturgický překlad

Tématu jsou přímo věnovány texty: Potopa a Boží péče o spravedlivého Noema (Ranní slovo) Hospodinova lítost nad lidskou špatností (Ranní slovo) Zvířata v korábu (Heller - Jak orat)

Čtení je také zmíněno v textech: 1. neděle čtyřicetidenní (B) (Václav Vacek)

Všechny odkazy

).

Druhé čtení Petrova listu praktikuje starý známý trik zvaný "alegorický výklad". Určitý fakt nebo postava ze Starého zákona stojí jako zástupný symbol pro nějakou skutečnost z Nového zákona. Například Izák symbolizuje Krista a zde zmíněná potopa symbolizuje vodu křtu. Bez této prastaré techniky výkladu sahající až do 3. století před Kristem k výkladům Homérovy Odyseje a Iliady by byla většina kazatelů naprosto nezaměstnaná. "Čas se naplnil," říká ve zkratce Petrův list. Nejprve vypršel čas pro Noemovo budování archy. Pak začalo a bylo ukončeno Ježíšovo hlásání Božího království. Nakonec přišel čas pro vstup do Kristovy církve vyvolených skrze křest. I tato lhůta není nekonečná, protože nikdo z nás nežije na zemi věčně. Všechna tři líčení se opírají o pojetí času zvaného řecky "kairos". Nejde o neutrální čas atomových hodin. Kairos symbolizuje lidský čas plynoucí proto, aby život nakonec vydal svůj plod. Čas každého z nás směřuje ke smrti, což césiové hodiny fyziků neznají. Naplňuje se také Boží čas ve světě. Hospodinovo jednání také přináší své ovoce, tedy příchod posledních a svou povahou definitivních věcí (řecky "eschaton"). To dokazuje příběh Noeho, vystoupení Ježíše či apel na křest v Petrově listě. Plynutí eschatologického času je těžké postihnout, protože není nijak viditelné. Proto se také zachránil pouze Noe. Proto byla kolem Ježíše jen nepatrná skupina věřících. Proto dnes umírají církve u nás a v celé Evropě na duchovní úbytě. Postní doba nám připomíná, že čas existenciální uzávěrky běží nejen v našem osobním životě, ale i v jednání samotného Boha, který jedná v malém i ve velkém. Pochopitelně, takové tvrzení se opírá pouze o víru, že nějaký Bůh existuje, že se o nás zajímá, že jedinečně jedná v dějinách, že toto jednání můžeme postihnout. Protože hypotetických podmínek je příliš mnoho, nemůžeme se divit tomu, že většina našich současníků na podobná tvrzení zcela rezignovala. Ale ani to není nic nového, pokud se podíváme do Bible.