Apocalypse now

Autor: Kázání ze serveru umlaufoviny.com, nyní již dostupném pouze v internetovém archivu.
Texty převzaty ze serveru umlaufoviny.com pod licencí Creative Commons 4.0
Originál textu najdete na serveru web.archive.org
33. neděle v mezidobí
Hledaný citát: Mk 13,1-2 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Dan 12,1-3; Žid 10,11-14.18; Mk 13,24-32
Datum: 16. 11. 2003
Jak napsat apokalyptický trhák

Blížíme se ke konci církevního roku, brzy začne advent a vánoční nabídky zlevněného předraženého zboží. Církev se naladila na chmurnou notu starozákonní apokalypsy z pera proroka Daniela. Pokud máme věřit faktům uvedeným v tomto profétickém spisu, tak vznikl někdy mezi rokem 605-536 před Kristem. Jedna kapitola poskytuje dokonce na den přesné datum spadající do panování krále Kýra v Babylónu (Dan 10,4). Poselství knihy určené pochybujícím a pronásledovaným židům v babylónském zajetí není těžké vyložit. Hospodin je absolutním pánem historie, o čemž nemusíte pochybovat, i když nyní, ergo za časů Daniela, pochybujete. Na jádro knihy se nabalily pozdější dodatky, což potvrzuje její aktualitu. Dnešní čtení patří obsahem do historické přednášky o osudech Persie a přilehlých končin; začíná v 11. kapitole. Prorok apokalypticky čtivě zpracoval historii Perské říše, vznik řeckých království na Středním východě, zápolení Ptolemaiovců a Seleukidovců, vládu Antiocha Epifana a kariéru Antichrista, který u pozemského rumrajchu nesmí chybět. Příslušný panovník je nazván "Opovrženíhodným" (Dan 11,21), protože se vlády zmocnil lstí a udržoval se na trůně pouze mocí, jako ostatně každý reálný politik východní provenience. Ale prorokovi se tyranovo počínání nelíbilo: "Pak přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže." (Dan 11,45). Protože poslední faktické události (nepočítám toho Antikrista) se děly ve druhém století předkřesťanské éry, máme co činit s proroctvím "ex eventu" čili profétickým mlžením. Události, které se již staly, se podávají jako budoucí děje, aby se zvýšila prodejnost knihy. Tím se užaslému zraku otevře začátek dnešního čtení z kapitoly 12, kde se do záchrany posledních věrných zapojila nebeská ochranka v čele s archandělem Gabrielem. Ten to vzal z jedné vody načisto a při trvajících hrůzách pozemských spustil současně i nebeský soud. Dobří budou odměněni a zlí potrestáni, protože nic jiného nelze od apokalypsy očekávat. Zdravá lidská víra říká totéž.

Podobně určitě neurčitě se staví k poslednímu dni i Ježíš v dnešním evangeliu. Velice podobně popisuje astronomické jevy spojené s koncem světa a svůj vlastní příchod na zem. Přitom se tituluje jako "Syn člověka", přesně podle knihy Daniel. Pak odmění své vyvolené, ale to už známe. Námět k zamyšlení poskytuje Ježíšovo srovnání posledního dne s přírodními jevy. Apokalypticky naladěný tesař z Nazaretu ukazuje exotický kontrast. Na jedné straně líčí vizi nebeského vojska, pukající země a kouřící oblohy, přesně podle hollywoodského scénáře posledních dnů. Na druhé straně říká, že máme vzít rozum do hrsti a jednat podle normální lidské zkušenosti. Každý ví, že když raší nové listí na fíkovníku, blíží se léto (Mk 13,28). To dá zdravý rozum a běžný pozorovací talent. Se zdravým rozumem máme hodnotit apokalyptická znamení doby, pokud nastanou. Ale kdy nastanou, to prý neví ani pozemský zástupce nebeského šéfa. Nebo to možná ví, ale svým výrokem "O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec." (Mk 13,32) nám chce říci, že se nemáme křečovitě starat o věci, které nám služebně nepřísluší. Takže se musíme utéci pouze ke zdravému selskému rozumu, abychom zvážili apokalyptické děje. A z historie všech hnutí očekávajících soudný den víme, že přesně tento artikl oněm sektám chyběl, chybí a bohužel i bude chybět. Nejvíce se mi líbí svědci Jehovovi, kteří vždycky zatroubí do útoku, a pak se na několik desetiletí stáhnou do obranných pozic. V nich ale dlouho nevydrží a znovu začnou spekulovat, kdy se konečně jejich generální ředitelství o počtu sto čtyřiačtyřiceti tisíc vyvolených zmocní s Boží úchvalou celé zeměkoule. Nemohou prý čekat věčně a jednou to konečně praskne. Nasazení amerických církevních vůdců do nebeského managementu považuji za silné apokalyptické kafe. Rozhodně bych se toho nechtěl dožít, ať již se zdravým rozumem, nebo i bez něj. Kříž ovšem máme s Ježíšovou větou "Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane." (Mk 13,30) Ukazuje na silné apokalyptické očekávání v Ježíšově době. Z kontextu je zřejmé, že Ježíš mluvil o zničení Jeruzalémského chrámu za císaře Tita v roce 70 po Kr. Vezměme tedy do hrsti zdravý rozum a vyložme nemožné. Apoštolové nemají co dělat, bloumají s Mistrem po metropoli a jako všichni správní vesničané obdivují nádheru Herodem právě dobudovaného chrámu (Mk 13,1-2). Protože evangelista prováděl redakci celého spisu pravděpodobně až po židovské válce, pak také dobře věděl, jak to s hlavním židovským kostelíkem dopadlo. Nebyl pro něj problém vsunout Ježíšovi do úst proroctví po dané události, která za jeho časů již patřila historii. Důvod není klamání církevních úřadů a hodných věřících, ale zdůraznění bdělosti a přesného smyslu pro rozlišování Boží přítomnosti. Přijde všechno možné - války, hladomor, falešní mesiáši - ale to ještě není konec. Ten přijde až na Boží povel. Předtím je třeba být bdělý a střízlivý. Tak jako kritická biblická exegeze.